Klinická pastorační péče obecně a ve FNOL

Prezentace na téma: "Klinická pastorační péče obecně a ve FNOL"— Transkript prezentace:

1 Klinická pastorační péče obecně a ve FNOL
Rajhrad,

2 Být nablízku tomu, kdo trpí, aby dokázal plodně využít svého utrpení
Být nablízku tomu, kdo trpí, aby dokázal plodně využít svého utrpení.“ Jan Pavel II.

3 A. klinická pastorační péče – definice a obsah
1. JAZYKOVÉ POZNÁMKY A DEFINICE a) Označení činnosti angličtina: Healthcare Chaplaincy; Clinical Pastoral Care; Pastoral Counseling němčina: Klinische Seelsorge slovenština: Klinická pastorálna starostlivosť další evropské jazyky: italština „pastorale sanitaria“, francouzština „pastorale de la santé“, španělština „consejería pastoral“ čeština (již používané): nemocniční kaplanství; klinická pastorační péče (KPP); duchovní péče (ve zdravotnických zařízeních); spirituální péče v širším slova smyslu

4 Definice určená původně pro didaktické účely (dr. Opatrná)
Klinická pastorační péče je péče o existenciální, duchovní a náboženské potřeby (otázky, potíže, problémy) nemocných i těch, kdo se o ně starají (zdravotníci, příbuzní a přátelé). Plně respektuje autonomii nemocného a jeho osobní hodnoty vycházející z jeho přesvědčení a z jím preferované kultury. V konceptu přístupu k celkovému utr­pení (total pain) přispívá především tím, že snižuje existenciální úzkost a směřuje ke zlepšení či udr­žení kvality života pacienta a jeho blízkých. Ve středoevropských podmínkách vychází obvykle z křesťanských tradic.

5 Definice z Dohody, resp. z Etického kodexu Dohody mezi ČBK a ERC (2006)
Spirituální péčí v širším slova smyslu rozumíme takové jednání s člověkem, ve kterém ho respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu s úctou k důstojnosti lidské osoby z pozice věřících křesťanů, věnujeme pozornost jeho sociálnímu okolí, doprovázíme ho v jeho obtížích, nemoci, utrpení či umírání a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace včetně smrti, a to na jemu dostupné úrovni víry s perspektivou jejího možného rozvoje. Pracovníci, kteří o něj v různých zdravotnických zařízeních pečují, se mu s ohledem na existenciální, duchovní a náboženské potřeby snaží zprostředkovat zdroje víry, kulturní hodnoty i podporu společenství. (Rozšířená definice Mons. ing. Aleše Opatrného z Malé příručky pastorační péče o nemocné. Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském 1995.)

6 Proč klinická pastorační péče
České slovo spirituální nenavozuje představu křesťanské péče o nemocné, tak jak se vyvíjela v západních evropských zemích a USA v průběhu 20. století, především v jeho druhé polovině. Slovní spojení spirituální péče spíše odkazuje na tzv. širší spirituální péči, pod kterou se snadno může skrýt i tzv. nová spiritualita, což je v naší zemi prakticky spiritualita esoterická spojená s alternativní medicínou. Kloníme se k preferování slovního spojení klinická pastorační péče z těchto důvodů: - obdobné použití v některých evropských jazycích (viz výše) - aby nedocházelo k záměně a snaze o pronikání alternativní – esoterické spirituality do péče o nemocné (a tím i alternativních diagnostických a léčebných metod do medicíny, což by mohlo v konečném důsledku vést i ke zdiskreditování péče o duchovní dimenzi nemocných v očích odborníků);   - abychom dosáhli lepší srozumitelnosti pro širokou veřejnost, jak odbornou tak laickou (laickou veřejností myslíme pacienty, jejich příbuzné, známé, ale i politiky atp.)

7 Současné obecné chápání pojmu spiritualita
Spiritualita (z lat. spiritualis, duchovní), česky duchovnost, znamená životní praxi, způsob vnímání a osobního zacházení s tím, co člověka přesahuje: s Bohem, s božským, s transcendencí. Náboženská spiritualita je vnitřní, osobní stránka zbožnosti a náboženství. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Zdroj: Wikipedie  Další odkazy: spirituální psychologie, spirituální medicína, spirituální terapie (Harmonizace čaker. Zasvěcení a kurzy Reiki a Karuná Reiki. Kurzy práce s kyvadlem), UFO a spirituální zkušenost z Amazonie, esoterická spirituální univerzita.... Zkušenost z praxe (psycholožka-umírání-převtělování;

8 Ad) srozumitelnost Na Moravě dosud používaný výraz duchovní služba je pro veřejnost srozumitelnější než pastorační péče. Lidé si pod pojmem duchovní služba představí duchovního -kněze a poslední pomazání, v lepším případě i modlitbu, svátost smíření, Eucharistii. Pod pojmem pastorační péče si nepředstaví nic. Zároveň i pojem duchovní potřeby pacientů je nesrozumitelný. Výraz duchovní služba má ovšem svá úskalí. 1. Vymezuje jen náboženskou-svátostnou službu a nepojmenovává oblast setkání, naslouchání a rozhovorů na existenciální, obecně duchovní, lidské rovině(¾). Výhradně náboženský obsah duchovní služby máme v povědomí ještě z doby totality a to nejen u nemocničního personálu a nejširší veřejnosti, ale také u praktikujících katolíků.

9 Ad) srozumitelnost 2. V dnešní době širokého spektra duchovní nabídky zahrnuje pojem „duchovní, v překladu spirituální“ všechny možné oblasti od vykládání karet přes šamanismus po mimozemské civilizace. (Vážně míněná žádost o vykládání karet). Proto jsme se v Arcidiecézi olomoucké přiklonili k výrazu Klinická pastorační péče, který používáme především ve vztahu k nemocnicím. Pro jasnou identitu z hlediska oboru a zakotvení v oblasti zdravotnických a sociálních služeb. Vzhledem k prolínání nejrůznějších alternativních duchovních-spirituálních praktik do oblasti psychologie a tzv. podpůrných a dobrovolnických činností. (Psycholožka-umírající-převtělování. Dobrovolnická činnost, zahrnující canisterapii, výtvarné činnosti a spirituální službu) Obsah výrazu KPP je třeba v nemocnicích i veřejnosti vysvětlovat. Ono je potřeba obsah naší činnosti vysvětlovat i kněžím a ve farnostech, kde jsme zvyklí na čistě náboženský obsah užívaného výrazu duchovní služba. Na webu i na plakátcích v nemocnicích tedy uvádíme: Klinická pastorační péče (duchovní služba), aby byl zdůrazněn křesťanský charakter péče i její novost a zároveň zřejmá návaznost na službu kněží a jáhnů, která byla poskytována už dříve

10 b) Pracovník v oblasti klinické pastorační péče
výraz používaný v angličtině Healthcare Chaplain v českém znění nemocniční kaplan Nemocničním kaplanem se v této dohodě rozumí osoba (muž nebo žena), která poskytuje duchovní péči pacientům, personálu a návštěvníkům, řídí práci dobrovolníků v oblasti duchovní péče a zajišťuje kontakt s duchovními ostatních církví podle přání pacienta. Osoby, vyslané podle této dohody církvemi, musí splňovat kvalifikační předpoklady uvedené v této dohodě, a dodržovat etický kodex, který je součástí této dohody. viz Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví mezi ČBK a ERC 2006 dostupná na

11 2. Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
S názorem, že obyvatelé ČR jsou nejateističtějším národem polemizuje rozsáhlý výzkum v české společnosti, který se týkal i religiozity. Tento výzkum provedla agentura SC&C v r. 2006 na zakázku Sociologického ústavu AV ČR. Výzkum se vymezuje vůči tvrzení, že ČR je zemí ryze sekulární a ateistickou, jakkoliv toto tvrzení závisí především na tom, jak je definováno náboženství. Z výzkumu je patrné, že i když lidé v Česku nevěří v Boha jako osobu, různé náboženské či paranáboženské pohledy na svět a život jim ani zdaleka nejsou cizí. Dokonce v nich předčí i většinu Evropy a Ameriky. Na základě uvedeného výzkumu lze konstatovat, že v Česku vedle několika málo křesťanů žije o mnoho více lidí „porůznu věřících“ či přímo pověrčivých, ale zcela jistě ne ateistů.

12 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Výzkum uvádí, že bohoslužby navštěvuje v ČR minimálně jednou za měsíc okolo 10 % obyvatelstva a 50–60 % na ně nechodí nikdy. To však právě neznamená, že by tito lidé byli hned také ateisté: Jen 15 % odpovědělo, že „neexistuje ani Bůh, ani duch, ani žádná nadpřirozená síla“. Dalších 33 % obyvatelstva by šlo podle výzkumu chápat jako agnostiky, protože odpovídali buď „nevím, ale rád bych to věděl“ nebo „nevím, je mi to jedno“. Celých 39 % – jde o největší skupinu odpovědí – odpovědělo, že „existuje nějaká forma ducha nebo životní síly“ nebo „existuje nějaká nadpřirozená síla“. K tradiční křesťanské představě Boha, že „existuje Bůh jako osoba“, se přihlásilo 10 %.

13 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Zároveň se na základě zjištění výzkumu dá také říci, že čím méně je lidem blízké křesťanství, tím více se zajímají o nadpřirozené jevy a magii, protože ti samí respondenti odpovídali také takto: 52 % připouštělo, že „někteří věštci mohou předvídat budoucnost“; že hvězdná znamení nebo horoskopy mohou ovlivnit běh lidského života se domnívá 44%; dalších 41 % věří tomu, že amulety pro štěstí občas štěstí přinášejí; 39 % se domnívá, že „někteří léčitelé mají léčitelské schopnosti od Boha“. Přesto si však celých 22 % respondentů myslelo také to, že by člověk měl dobře znát Bibli a dalších 50 % dokonce odpovědělo, že by měl člověk o Bibli znát alespoň základní fakta. Srov. Dana HAMPLOVÁ, „Religiozita dospělých v České republice na počátku 21. století“, in: Náboženství v menšině, Religiozita a spiritualita v současné české společnosti, ed. Dušan Lužný – Zdeněk R. Nešpor, Praha: Malvern, 2008, s. 20–30.

14 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Ve vztahu k potřebnosti pastorační péče v nemocnicích považujeme za vhodné vzít v úvahu i čísla, která uvádí Český statistický úřad: v r bylo jen 5,8 % (půl mil.) obyvatel bez vyznání; více než 90 % (tj. více než 8,3 mil.) obyvatel uvádělo příslušnost ke konkrétní církvi. Tyto osoby v současné době již patří do skupiny seniorů, jsou častými návštěvníky zdravotnických zařízení a v konfrontaci s nemocí, utrpením a smrtí mají zájem vrátit se zpět ke svým křesťanským kořenům. Dá se předpokládat, že tito lidé dnes představují zvlášť specifickou skupinu pacientů s potenciální výraznou potřebou KPP.

15 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Domníváme se, že katolická církev má povinnost pečovat nejen o klienty z přibližně 10 % obyvatel, kteří jsou křesťany (donášení eucharistie, slavení svátostí), ale rovněž o ty, kteří se křesťanství vzdálili nebo křesťany nejsou. Opíráme se přitom o slova věroučné konstituce Lumen gentium, která říká, že evangelium je třeba zvěstovat kvůli spáse člověka a také proto, aby lidé nebyli v životě a ve smrti vystaveni meznímu zoufalství: „Často ovšem lidé, oklamaní Zlým, upadli do pošetilých myšlenek, zaměnili Boží pravdu za lež a sloužili raději tvorům než Stvořiteli (srov. Řím 1,21 a 25), anebo žijí a umírají na tomto světě bez Boha a jsou vydáni napospas meznímu zoufalství. Proto církev stále horlivěji podporuje misijní činnost k slávě Boží a k spáse těchto lidí. Má přitom na paměti příkaz Pána, jenž řekl: „Hlásejte evangelium všemu tvorstvu“ (Mk 16,15).“ LG 16

16 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Pro pastoraci nemocných – ať už věřících křesťanů či agnostiků a „porůznu věřících“ lidí – považujeme proto za podstatné následující úkoly: Pastorace přítomností – v obdobném smyslu, v jakém se o ní hovoří v souvislosti s pastorací v Armádě ČR. Doprovázení v existenciální tísni – ve smyslu LG 16. Doprovázení při hledání naděje (práce s příběhy naděje a zoufalství, s deziluzí při nevyléčení) – ve smyslu encykliky Spe salvi, zejména čl. 36–40. Pastoraci nemocných proto chápeme jednak jako povolání k následování Boha v jeho hledání člověka: „V tajemství kříže se plně odhaluje nepotlačitelná moc milosrdenství nebeského Otce. Aby znovu získal lásku svého stvoření, byl ochoten dát tu nejvyšší cenu – krev svého jednorozeného Syna.“ Benedikt XVI 2007 „Člověk má pro Boha takovou cenu, že se on sám stal člověkem, aby mohl spolu s člověkem sou-cítit, spolu-trpět způsobem velmi reálným, totiž v těle a krvi, jak nám to podává pašijový příběh o Ježíšově umučení.“ Spe salvi, čl. 39

17 Tzv. český ateizmus jako pastorační výzva
Zároveň pastoraci nemocných chápeme také jako následování Ježíše Krista v jeho bytí pro druhé: „Vztah k Ježíši je pak vztahem k tomu, který se za nás všechny obětoval (srov. 1 Tim 2,6). Společenství s Ježíšem Kristem nás začleňuje do jeho způsobu bytí „za všechny“, a tak vytváří náš způsob bytí. Tento nový způsob bytí nás zavazuje a vnitřně angažuje k existenci pro druhé, což je nakonec umožněno jen ve společenství s ním, takže my fakticky žijeme pro druhé, pro celek. (…) Z lásky k Bohu vyplývá účast na Boží spravedlnosti a dobrotě vůči ostatním…“ Spe salvi, čl. 28. Z materiálů MUDr. Marie Opatrné, PhD, Praha 2009

18 B. PRAXE POSTUPNÝCH KROKŮ A SOUČASNÝ STAV VE FNOL AJ.
1990 pastorace z farnosti Ol. Nová Ulice – P. Eduard Staríček, jáhen Karel Berka mše sv. v posluchárně - bývalé kapli Milosrdných sester sv. Františka 199? pastorace z farnosti Olomouc Nová Ulice a kněží z Řádu bratří kazatelů, poslední P. Pavel Mayer OP, k dispozici kancelář a telefon se záznamníkem pastorace 7kněží z olomouckého děkanátu, „dispečink“ na mobilu u pastorační asistentky na dómské faře, hledání cesty, 2009 první pastorační asistentka ThD. Marta Hošťálková, PhD. Příslib částečného pracovního úvazku a vybudování kaple 2010 další pastorační asistentky (únor) Bc Mag Marie Maňáková – Geriatrie a sr.Bc.Tobia Matějková – 2. interní klinika letáky na pokojích, nabízení rozhovorů, nemocniční vizitky

19

20

21 Praxe postupných kroků a současný stav ve FNOL.
Ustavení pracovní skupiny pro vytvoření Metodického pokynu a průběžná jednání o něm; jednání o nemocniční kapli a její budování; Koncept Smlouvy o KPP uveřejnění Metodického pokynu, nemocniční kaplanky první mše sv. v prozatímní kapli Božího milosrdenství Přítomnost: Okamžitě k dispozici. Příležitost a praxe rozhovorů s příbuznými, zdravotníky a lékaři. Příklady Dokážeme oslovit i „jinak věřící“ – máme to v „popisu práce“. Ekumena

22 Nemocniční kaplani v dalších nemocnicích a jiných zařízeních
Uherské Hradiště, Kroměříž nem. a PL Prostějov, Hospic na Sv. Kopečku u Olomouce Šumperk, Centrum pro seniory Holešov, VNO, PL Šternberk, Valašské Meziříčí, Svitavy  Rozdílnost podmínek: fakultní, krajské, městské, soukromé   FNOL x Svitavy Máme lidi, laiky, nečekají sice v řadě, až kývneme prstem, jen je třeba hledat je ve víře, že se zapojujeme do toho úžasného Božího projektu stvoření a spásy světa a že v jeho prozřetelnosti máme své místo a ti, kteří spolu s námi mají poskytovat pastorační péči v nemocnicích a ještě je neznáme, také.

23 Nádvoří národů v nemocnicích
Benedikt XVI: nádvoří národů – vědecký a kulturní svět. Vidím nádvoří národů i v Charitě a naší pastorační službě v nemocnicích. Otázka setkání, přednášek...??? Prostor pro hledání, výzva Dát srdce, vzít zpět Prosba k Duchu sv. Ty ve mně Já jdu k Tobě

24 Pozvání www.ado.cz/kaplan
Přijměte pozvání na 2. pouť lékařů a zdravotníků na Sv. Hostýn mše sv. s o. bp. Pavlem Posádem, Cesta světla. Není třeba se přihlašovat . Doprava a strava ve vlastní režii. Přijměte pozvání na Formačně vzdělávací setkání katolických nemocničních kaplanů na Velehrad Začátek v pondělí v 18.00 mší sv., zakončení ve čtvrtek obědem. Podrobnosti budou včas zveřejněny na webu

25 Děkuji za pozornost P. Bohumír Vitásek