Význam organické hmoty v půdě

Prezentace na téma: "Význam organické hmoty v půdě"— Transkript prezentace:

1 Význam organické hmoty v půdě
Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu

2 Definice organických látek v půdě

3 Rozdělení přeměněné části půdní organické hmoty
snadno rozložitelná část závislá na způsobu hospodaření (nehumifikovaná část tvořená zejména uhlovodíky, lipidy a aminokyselinami), obtížně rozložitelná část závislá na lokalitě (trvalý humus skládající se z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů).

4 Chemické vlastnosti humusových látek

5 Struktura humusových látek

6 Zdroje organické hmoty pro hnojivé účely
Posklizňové zbytky (včetně kořenové hmoty a exudátů) % Organická hnojiva % Statková hnojiva % Stájová hnojiva: hnůj, kejda 92% Sláma a zelené hnojení 8% Průmyslové komposty 3% Ostatní (rašelina, čistírenské kaly, apod.) (Rychter et al. 2001, Škarda a Římanovský 1992)

7 Význam organických hnojiv
zabezpečují přísun organických látek do půdy, jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy, a tím pozitivně ovlivňují biologickou činnost půdy, chrání trvalý humus před rozkladem (degradací) dodáním primární organické hmoty, zvyšují stabilitu půdních agregátů, příznivě působí na řadu fyzikálně-chemických vlastností půdy (tvorbu drobtovité struktury, poměr vody a vzduchu, poutání živin, zlepšení ústojčivé schopnosti půdy), organická hnojiva jsou hnojivy univerzálními, obsahují všechny rostlinné živiny a zlepšují využití živin, zlepšují v půdě hospodaření s vodou (zvyšují vsak dešťové vody, vododržnost půdy, umožňují gravitační a kapilární pohyb vody aj.), omezují působení vodní a větrné eroze v půdě, příznivě ovlivňují obsah přístupného fosforu v půdě a mohou působit na vyvázání (imobilizaci) cizorodých prvků. Rychter et al. (2001), Graves et al. (2001), Klír et al. (1992)

8 Stav organického hnojení
V uplynulém století spotřeboval středoevropský zemědělec více než polovinu organické hmoty, která se akumulovala let (Morowitz). V roce 1991 se na celkové průměrné roční spotřebě 4,11 tun OL / ha o.p. v ČR cca 57% podíleli posklizňové zbytky, včetně kořenové hmoty a exudátů (2,35 t OL / ha) a cca 43% měla uhradit organická hnojiva (1,76 t OL / ha). Dodáno však bylo 1,26 t OL / ha o.p. (72% normativu potřeby 1,76 t OL / ha). (Škarda a Římanovský, 1991) V roce 2001 se v ČR ročně aplikovalo ve stájových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na 1 ha orné půdy (Rychter et al. 2001). To znamená o 1 - 1,5 tuny na ha méně oproti potřebě.

9 Co je třeba učinit pro zvýšení zásobenosti půd org. hmotou?
Snížit deficit organického hnojení. Preferovat kvalitu organických hnojiv před kvantitou. Zaměřit se zejména na méně úrodné půdy, půdy náchylné k dezertifikaci, půdy znečištěné a jinak poškozené.

10 Co brání vyššímu využívání organických hnojiv?
Vysoká finanční náročnost operace hnojení náklady na hnojení tuhými průmyslovými hnojivy se dle použité technologie a výměry pohybují cca od 200 do 300 Kč/ha, náklady na hnojení hnojem se při dávce 30 tun/ha pohybují cca od do Kč/ha (Kovaříček 2002). Nedokonalé ekonomické vyhodnocování přínosů organického hnojení. Neexistující metodika pro oceňování organické hmoty v hnojivu dle kvalitativních ukazatelů Váňa (1994) vypočítává normativ pro organickou hmotu z cen komerčních organických hnojiv a substrátů (0,5 Kč na 1 kg). Vostál (2002) odvozuje cenu organické hmoty v hnojivu od aktuální ceny rašeliny (cca 1 Kč/l za balenou a 0,5 Kč/l za volně loženou).

11 Jak dosáhnout vyššího využívání organických hnojiv?
Dotační podporou hnojení organickými hnojivy (zrušená dotace MZe na využívání kompostů v zemědělství). Dotační podpora na využívání biologických odpadů. Zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky. Opatření na straně farmáře (Škarda 1992): evidence produkce organických hnojiv, jejich obsahů organických látek a živin, provádění odpočtů účinných živin organických hnojiv od základního normativu potřeby živin pro stanovení potřeby průmyslových hnojiv, kvalifikovaná volba systému organického hnojení, bilancování organických látek v zemědělství na bázi kvalitních a efektivně využívaných statkových hnojiv či kompostů. Oceňování kompostů na základě kvalitativních parametrů dle poměru HK/FK ? dle indexu fytotoxicity ?

12 Děkuji Vám za pozornost
Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu