Zdravotnictví pro lidi

Prezentace na téma: "Zdravotnictví pro lidi"— Transkript prezentace:

1

2 Zdravotnictví pro lidi
Prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc. stínový ministr zdravotnictví

3 Cíl reformy zdravotnictví
hledat přijatelný poměr mezi „rozvíjejícími se“ možnostmi vědy a „omezenými“ finančními zdroji vytvářet pro pacienty přátelské zdravotnictví se spokojenými zdravotníky zdravotnictví na odborně-sociální bázi (lékař-pacient) a ne na obchodní (klient-prodejce)

4 Hlavní cíle zdravotní péče musí být dostupná na úrovni „lege artis“ všem pacientům, bez dalších poplatků je-li výběr financí na podkladě zákona, potom čerpání peněz nesmí podléhat politickým vlivům a pojišťovny musí být kontrolovány jako každé organizace financované z veřejných prostředků na aktuálním politickém dění nezávislým kontrolním orgánem státem poskytovaná a placená zdravotní služba musí mít stejné podmínky financování, nezávisle na tom, zda cílové zdravotnické zařízení je či není zprivatizováno 4

5 Hlavní cíle zákony ovlivňující existenci zdravotnických zařízení nesmí umožňovat nekalé manipulace s majetkem (např. zákon o univerzitních nemocnicích, kde se předpokládá ušetření 60 mil. Kč, ale k dispozici se dává 63 mld. Kč) peníze vybrané do zdravotnictví musí podléhat důsledné veřejné kontrole – jsou nezbytné kontroly např. průhlednosti a efektivity výdajů VZP a ostatních ZP

6 Hlavní cíle ceny léků jsou stanovovány netransparentně, platíme za ně víc, než je jejich reálná hodnota jsme pro určování ceny léků formou aukcí tak, aby výrobci léků platili vysoutěžené bonusy přímo zdravotním pojišťovnám na základě až pacientům skutečně vydaných léků zdravotnické vyhlášky nesmí vést k likvidaci a zprivatizování zavedených zdravotnických zařízení

7 Hlavní cíle dokonalým příkladem je deprivace lázeňské služby vedoucí ke krachu lázeňství s (podtextem) možností zakoupení lukrativních majetků za nejnižší cenu a rekonstruovat ji především pro bohatou zahraniční klientelu, kde pro rehabilitaci např. neurologicky postižených a ochrnutých českých dětí zbudou jen druhořadá pracoviště proto v průběhu června plánuje naše strana uskutečnit demonstraci proti zrušení dětských lázní Vesna v Janských Lázních

8 Hlavní cíle právě vyhláška „nový indikační seznam“ snižuje indikace lázeňské péče, což má zdrcující dopady jak na zaměstnance, tak následně i na pacienty výpadek příjmů pro lázně ze systému zdravotního pojištění až mínus 60 % = propouštění, snižování mezd, zavírání lůžek (likvidace LLP „Vesna“ – MZ bagatelizuje)

9 Zvyšování DPH 2012: Zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % (+ 40 %) 2013: Zvýšení obou sazeb DPH o 1 % na 15, resp. 21 % ministr Heger souhlasil i se sjednocením obou sazeb DPH (17,5 %) zdravotnická zařízení jsou z daňového hlediska konečným spotřebitelem svých vlastních služeb !!!!

10 Zvyšování DPH nulová sazba DPH na léky existuje v rámci EU v řadě vyspělých států (např. ve Velké Británii, ve Švédsku, na Maltě) proč v ČR nezůstaly léky ve snížené sazbě? Státní rozpočet vysává v letech 2012 a 2013 cestou zvyšování DPH ze zdravotnictví navíc 6,6 mld. Kč (!)

11 Některé příčiny vysokých výdajů za léky
revize cen a úhrad léků SÚKL neprovádí každoročně, ale jednou za 3 roky (zákon ministra Hegera legalizoval nečinnost) úhradové soutěže měly přinést úsporu 5 miliard korun od prosince 2011 do dnešního dne nevyhlásilo MZ ČR ani jedinou úhradovou soutěž (!) Reexporty zůstávají nevyřešeny Rostou i výdaje zdravotních pojišťoven (meziročně +5,5%)

12 Vícezdrojové financování
pojištění - povinné veřejné zdravotní pojištění zůstane základním zdrojem financování státní a regionální rozpočty - od převodu okresních nemocnic pod kraje jejich podíl klesá (v roce 2011 byly například o 7 mld. Kč nižší výdaje než v roce 2003) přímá spoluúčast - nejrychleji rostoucí položka - je plošná a nerespektuje sociální rozložení obyvatel jako např. v Německu (zatímco se veřejné výdaje v letech 2000 až 2011 zvýšily o 82 %, soukromé výdaje za stejné období stouply o 234 %)

13 Vícezdrojové financování
připojištění – v ČR zatím neexistuje, podmínkou je zavedení standardů nadstandardy - v systému podle Hegera (TOP 09) není možné prokázat finanční efekt tohoto kroku, zejména přínos do systému veřejného zdravotního pojištění

14 Nedostatek peněz i lékařů
kvůli stárnutí populace a rozvoji medicíny rostou výdaje na zdravotní péči a potřeba lékařů všude ve světě výdaje na zdravotnictví: průměr států OECD v roce 2000: 7,8 % HDP (ČR 6,6 %) průměr států OECD v roce 2008: 9,0 % HDP (ČR 7,2 %) počet lékařů: v uplynulé dekádě se počet lékařů v rámci zemí OECD zvyšoval v průměru o 2 % ročně (v ČR o 1,6 % ročně)

15 Personální devastace: pracující lékaři stárnou - 47,3 % starších 50 let. Není koncepce personální jednoty odborností Věk 2000 2010 29 11,0 % 9,7 % 30 – 39 23,1 % 20,2 % 40 – 49 33,0 % 22,8 % 50 – 59 21,5 % 28,8 % 60 – 69 8,7 % 14,6 % 70 + 2,8 % 3,9 %

16 Omezování solidarity Zdravých s nemocnými: ochranné limity jsou děravý cedník, neschopenka jako luxus Mladých se starými: regulační poplatky a přímé platby dopadají pouze na nemocné a největší tíhu nesou senioři Bohatých s chudými: přetrvává nespravedlnost v platbách pojistného (stropy přechodně zrušeny, ale zvýhodnění OSVČ trvá) v případě zavedení dvousložkového pojistného – fixního a nadstavby by jeho fixní část platili lidé ve stejné výši bez ohledu na své příjmy Občané mají oprávněný pocit, že platí stále více a přitom za své peníze dostávají stále méně!

17 Omezování svobody posilování moci pojišťoven nad zdravotnickými zařízeními i pacienty: omezení možnosti měnit pojišťovnu prohlubování nerovnosti ve smluvních vztazích podle plánů ministra Hegera by zdravotní pojišťovny rozhodovaly o síti zdravotnických zařízení i o výši úhrady za služby těmto jednotlivým zdravotnickým zařízením omezování autonomie lékaře v rozhodování lékaři jsou ekonomicky motivováni k tomu, aby omezovali zákonem garantované nároky pacientů řízená péče (lékař zodpovídá, ale pojišťovna rozhoduje)

18 Závěrem ministr Heger (TOP 09) nehájí zájmy resortu zdravotnictví ani pacientů tvrdé dopady „deklarované“ ekonomické krize v ČR a neprokázané přínosy reformy zdravotnictví devastují již tak klesající úroveň zdravotnictví, jsou nesmyslné a zamlžují pravé příčiny nedostatku financí v rezortu výsledkem dosavadních „reforem“ je především snižování dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotní péče vybrané peníze do zdravotnictví mají sloužit lidem a nemají být nepřiměřeným ziskem podnikatelů kvůli nepravdivé politické propagandě část pacientů bohužel ze současného tristního stavu obviňuje lékaře

19 Závěrem důsledkem úmyslného podfinancování zdravotnictví je nárůst vnitřní zadluženosti systému, který je provázený nejen jeho personální devastací, ale i morální a etickou krizí cílem kroků současné vládnoucí garnitury je taková privatizace zdravotnictví, kde pacient dostane za své peníze jen nejnutnější péči a podnikatelé si zbytek peněz, které jsou vybírány na základě zákona, rozdělí mezi sebou jako zisk

20 Děkuji Vám za pozornost!

21