Obrana státu SYSTÉM MOBILIZACE A DOPLŇOVÁNÍ OZBROJENÝCH SIL ČR,

Prezentace na téma: "Obrana státu SYSTÉM MOBILIZACE A DOPLŇOVÁNÍ OZBROJENÝCH SIL ČR,"— Transkript prezentace:

1 Obrana státu SYSTÉM MOBILIZACE A DOPLŇOVÁNÍ OZBROJENÝCH SIL ČR, ÚKOLY K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY V PŮSOBNOSTI KÚ A OÚ ORP, OPERAČNÍ PŘÍPRAVA STÁTNÍHO ÚZEMÍ ČR (část 3) Ing. Pavel ŤULÁK SRPS MO

2 Osnova Legislativa Branná povinnost Doplňování OS ČR
Systém zmobilizování OS ČR Zajišťování věcných prostředků pro obranu ČR Záloha OS ČR Aktivní záloha Odvodní řízení OPSÚ - cíl Legislativa a předpisy v oblasti OPSÚ Dokumentace OPSÚ Obranná infrastruktura Ve svém příspěvku Vás seznámím se zákony řešícími tuto problematiku a dokumenty, které byly přijaty v posledních deseti letech, včetně nastínění jejich obsahu. Své vystoupení jsem rozdělil do bodů uvedených na snímku. Samozřejmě hlavní pozornost v jednotlivých bodech zaměřím na problematiku z pohledu krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

3 1. Legislativa Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst zákona č. 240/2000 Sb. (všechny právní normy ve znění pozdějších předpisů, zásadní aktualizace k ) Právní rámec pro plnění úkolů obrany státu v krizových stavech a doplňování OS ČR za těchto stavů je dán právními předpisy, z nichž nejdůležitější jsou: ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky; ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky; zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky; zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky; zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy; zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon); A dále: ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod; zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze; zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání; zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

4 2. Branná povinnost - ve světě
Ve světě neexistuje jednotná právní úprava branné povinnosti a vytváření ozbrojených sil; Ozbrojené síly: - zpravidla budovány na základě branné povinnosti; - vojáci – profesionálové i vojáci v povinné službě; U států s plně profesionálními ozbrojenými silami: - většinou i odpovídající záloha pro případné rozvinutí ozbrojených sil, popř. jejich válečné doplňování. Některé státy se za SOS a VS vrací k institutu všeobecné branné povinnosti; Způsob budování ozbrojených sil, jejich doplňování a způsob přípravy občanů k obraně státu: - v jednotlivých státech rozdílný; - ovlivňován stupněm ohrožení, možnostmi státu, zájmy a tradicí. 4

5 2. Branná povinnost - v ČR Ozbrojené síly České republiky:
- jsou doplňovány vojáky na základě branné povinnosti; - v souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR rozsah branné povinnosti úkoly ozbrojených sil stanovují zákony přípravu, doplňování a právní poměry příslušníků ozbrojených sil princip civilní kontroly ozbrojených sil 5

6 2. Branná povinnost - v ČR Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) - účinnost k , zásadní novelizace k novela zákonem č. 183/2017 Sb., a zákonem č. 294/2017 Sb. K brannému zákonu byly vydány 2 prováděcí vyhlášky: Vyhláška č. 328/2016 Sb., o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů…….. (částka 128/2016); Vyhláška č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby; Evropská úmluva o státním občanství - byla dnem vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv ČR, částka 33, ročník 2004. - v kapitolách VII (čl. 21 a 22) a IX (čl. 25) se týká postupu plnění BP občanů s vícero státními občanstvími. 6

7 2. Branná povinnost - v ČR Obsah a rozsah branné povinnosti od Obsah branné povinnosti: povinnost občana plnit úkoly ozbrojených sil ČR, která zahrnuje: povinnost podrobit se odvodnímu řízení; povinnost vykonávat vojenskou činnou službu; plnit další povinnosti stanovené branným zákonem. Rozsah branné povinnosti: - Vznik: od 18 let věku; od nabytí státního občanství ČR. - Zánik: dosažení věku 60 let; u osob starších 60 let podle výjimek uvedených v § 7 písm. e); občanům trvale neschopným při odvodu; vojákům trvale neschopným při přezkumu; občanům a vojákům zbavených způsobilosti k právním úkonům; pozbytím státního občanství ČR; vojákům v záloze, kteří odmítnou vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. 7

8 2. Branná povinnost - v ČR Základní principy branné povinnosti:
výkon branné povinnosti v míru na základě dobrovolnosti: Vojáci z povolání: služební poměr; Aktivní záloha: pravidelné vojenské cvičení (3 typy), operační nasazení; Záloha: dobrovolné vojenské cvičení, (realizace pouze na základě žádosti!!!); výkon branné povinnosti za SOS a VS na základě povinnosti: Občané: odvodní řízení; mimořádná služba; odmítání mimořádné služby z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání; Občané a záloha: další povinnosti stanovené branným zákonem (např. vyplnění dotazníku, ohlašovací povinnost). 8

9 Realizace výkonu branné povinnosti – současný stav
2. Branná povinnost - v ČR Realizace výkonu branné povinnosti – současný stav DOBROVOLNOST POVINNOST Odmítání vojenské služby-pracovní povinnost Plnění ohlašovací povinnosti – přezkumné řízení Zprošťování mimořádné služby Služební poměr VzP Mimořádná služba Stav ohrožení státu Válečný stav Pravidelné vojenské cvičení vojáků v AZ Dobrovolné vojenské cvičení vojáků v záloze Částečná mobilizace Mírový stav Výběrové doplnění Všeobecná mobilizace Odvodní řízení Vyhlášení stavu ohrožení státu Vyhlášení válečného stavu 9

10 3. Doplňování OS ČR Doplňování OS ČR osobami a věcnými prostředky se realizuje v souladu s Koncepcí mobilizace OS ČR : A) V míru: princip dobrovolnosti; princip odložené potřeby (selhává); minimalizace skladovaných počtů vojenské techniky a materiálu (přehodnocováno); B) Za SOS a VS: princip povinnosti; doplnění a nákup potřebné vojenské techniky a materiálu.

11 3. Doplňování OS ČR Součásti jednotného systému doplňování OS ČR zdroji - dle způsobu zajištění zdrojů : 1. doplňování vojáky ze zálohy a věcnými prostředky z civilního sektoru z existujících zdrojových evidencí v mírovém stavu zajištěn v rozsahu vedení zdrojových evidencí, bilancování potřeby útvarů, zajištění funkčních a součinnostních vazeb pro nepřetržitou aktualizaci evidencí a případné rozvinutí úplného systému doplňování při vyhlášení krizových stavů souvisejících s vnějším napadením; 2. doplňování na základě realizace odvodního řízení rozvinutí za SOS a VS, v mírovém stavu zajištěno na úrovni zpracování základní prováděcí dokumentace; k doplnění zálohy OS ČR. - Centrální registr vozidel – přístup v rozsahu databáze poskytnuté Ministerstvem dopravy resortu MO a údajů poskytnutých OÚ ORP z jejich evidence

12 Doplňování OS ČR osobami a věcnými prostředky:
řídí: MO ČR – SRPS MO; součinnost: - ostatní ministerstva a další ÚSÚ; - krajské úřady (KÚ); - obecní úřady obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP). MO ČR provádí kontrolu plnění úkolů v přenesené působnosti u KÚ a OÚ ORP v tříletých cyklech.

13 3. Doplňování OS ČR Zdroje doplnění za SOS a VS:
vojáci v záloze - občané ČR vedení v evidenci KVV – záloha OS ČR občané ČR, kteří - se stanou vojáky na základě odvodního řízení; - jsou povoláni k plnění pracovní povinnosti; - jsou povoláni k plnění pracovní výpomoci; movité, nemovité věci ve vlastnictví právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby vedené v příslušných evidencích orgánů státní správy a samosprávy (např. Ministerstvo dopravy, OÚ ORP, Katastrální úřady, apod.)

14 Mírový stav Mírový stav 4. Systém zmobilizování OS ČR
výběrové doplnění mírové počty osob OS ČR Přechod vojáků do mimořádné služby mobilizace (částečná / všeobecná) potřebný počet osob válečných OS ČR zpracování mobilizačních projektů a plánů aktualizace a zpracování mobilizačních plánů realizace plánů mobilizačního doplnění a výstavba nových válečných útvarů Stav ohrožení státu Válečný stav Demobilizace voj. v mimořádné službě zvýšená rekrutace a akvizice, mírová výstavba útvarů Mírový stav Mírový stav Předběžná opatření v MO voj. profesionálové Možný posun v čase Na tomto snímku je schématicky znázorněn proces přípravy na zmobilizování a mobilizace v rámci krizových stavů. Horizontální osa je časová, s indikací jednotlivých stavů; vertikální osa ukazuje nárůst sil a prostředků při výstavbě válečných OS ČR, jejich použití k eliminaci hrozby až po demobilizaci a přechod do mírového stavu. Právní rámec krizových stavů a doplňování OS ČR za těchto stavů je dán právními předpisy, z nichž nejdůležitější jsou: ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky; ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky; zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky; zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky; zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy; zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon); A dále: ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod; zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze; zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání; zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. záloha povolání vojáků do mimořádné služby a odvodní řízení dodání VP a majetku VP a majetek stav v ČR Identifikace hrozby, vyhlášení předběžných opatření, případná úprava státního rozpočtu vyhlášení stavu ohrožení státu vyhlášení válečného stavu nařízení demobilizace

15 5. Zajišťování věcných prostředků pro obranu ČR
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky - Účinnost novelizace k K zákonu byly vydány 2 prováděcí vyhlášky: Vyhláška 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu; Vyhláška č. 141/2016 Sb., o vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů). K zákonu bylo vydáno 1 NV: Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu. . 15

16 Věcné prostředky k zajištění obrany státu
5. Zajišťování věcných prostředků pro obranu ČR Věcné prostředky k zajištění obrany státu Věcné prostředky státu Věcné prostředky od právnických nebo fyzických osob § 13, odst. 1, zákona č. 222/1999 Sb. § 14, odst. 1, zákona č. 222/1999 Sb. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky; Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu. § 13, odst. 1 – Za SOS nebo VS stát zajišťuje obranu především vlastními věcnými prostředky. § 14, odst. 1 – Nepostačují-li VP státu, může ORP právnické osobě nebo fyzické osobě, která má VP potřebné k zajišťování obrany státu uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout = Vlastník movité a nemovité věci zvířectvo, ptáci, psi, služby

17 5. Současný systém doplňování věcnými prostředky
Útvar přebírá VP od KVV KVV - Odesílá DP vlastníkovi - Přebírá VP a předává útvaru Náhrady za nepřijaté VP Náhrady po vyčerpání zdrojů KVV útvar SPod MO KVV OÚORP Vlastník SRPS MO TP RD požadavek na doplnění v elektronické podobě Požadavek OSČR na určení VP, - Výběr vhodných VP, Evidence vhodných VP a její aktualizace, - Návrh na určení VP = vyplněný DP (Předběžná opatření v rezortu MO), - Výzva vlastníkovi k poskytnutí VP pro potřeby OS ČR (část „B“ DP) - Vybírá vhodné VP a vede jejich evidenci, Vydává plnou moc k výběru a kontrole, Rozhoduje formou DP, že se movitá nebo nemovitá věc nebo služba stává VP, Výzva vlastníkovi k poskytnutí VP ve prospěch zajišťování obrany ČR (část „B“ DP) Je povinen: - Poskytovat VP, - Strpět činnosti spojené s výběrem a kontrolou, - Oznamovat změny, - Uposlechnout výzvy k dodání VP, - Poskytovat informace a údaje - Analýza dat Zpracování PnD za mobilizačně vytvářené útvary, Rozpis PnD na 14 x KVV rozhodnutí velitele Rozkazy na předurčení VP pro 14 x KVV LEGENDA: DP – dodávací příkaz PnD – požadavek na doplnění RD – rozpočet doplnění SPod MO – Sekce podpory MO SRPS MO – Sekce rozvoje a plánování schopností MO TP – tabulka počtů VP – věcný prostředek Na tomto snímku je schematicky znázorněn současný stav procesu bilancování zdrojů pro doplnění OS ČR v míru a za krizových stavů. Rozhodující roli v procesu bilancování zdrojů sehrává KVV. TP – tabulka počtů; RD – rozpočet doplnění; PnD – požadavek na doplnění. Úkoly v oblasti doplňování OS ČR věcnými prostředky plní samostatný prvek v rámci GŠ AČR SPod MO. Celkovým garantem systému je SRPS MO. Základní právní předpisy: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky; Vyhláška MO č. 280/1999 Sb. kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu. MÍR SOS a VS

18 v době míru za SOS a VS 6. Záloha OS ČR - tvorba
bývalí vojáci z povolání; aktivní záloha: - plnění úkolů v době míru (záchranné práce při živelních pohromách); - operační nasazení; - příprava na plnění úkolů OS ČR za SOS a VS. přezkumné řízení vojáků v záloze (přezkumné komise u KVV); za SOS a VS odvodní řízení: - podle odbornosti občanů, zejména zdravotnický personál; (odvodní komise u KVV) - podle ročníků narození občanů; zprošťování výkonu mimořádné služby; odmítání výkonu mimořádné služby; ohlašovací povinnost vojáků v záloze. Dnem , tj. nabytím účinnosti současného branného zákona, se stali vojáky v povinné záloze všichni vojáci vedení v záloze do té doby, tj. zejména ti, kteří vykonali základní nebo náhradní službu. Od roku 2005 zastarává výcvik těchto vojáků a jediným zdrojem vojáků v záloze s novodobým výcvikem jsou pouze bývalí vojáci z povolání a vojáci v aktivní záloze. Za stavu ohrožení státu a válečného stavu je početní navýšení zálohy OS ČR postaveno na odvodním řízení. Na základě nařízení vlády budou k odvodnímu řízení povoláni občané výběrově podle jejich odborností, zejména zdravotnických, popř. podle jejich ročníků narození; Při kalkulaci potřebných zdrojů (zálohy OS ČR) je nezbytné současně brát v úvahu i negativní dopady do této oblasti, kterými jsou úbytku zdrojů v důsledku zahájení realizace: přezkumného řízení s vojáky v záloze: v době míru nemají vojáci v povinné záloze ohlašovací povinnost hlásit změny zdravotního stavu; tato povinnost vzniká až za SOS a VS; - v současné době jsou přezkumné komise podle zákona zřízeny pouze u VN a vzhledem k jejím počtům nebudou tyto komise schopny kapacitně zabezpečit přezkumné řízení s předpokládanými počty vojáků v záloze, kteří budou hlásit změnu zdravotního stavu; zprošťování výkonu mimořádné služby - vojáky v záloze, u kterých je v zájmu bezpečnosti ČR, aby za SOS a VS vykonávali i nadále své civilní zaměstnání, je možné na základě žádosti jejich zaměstnavatele zprostit výkonu mimořádné služby; odmítání výkonu mimořádné služby – v souladu s Listinou základních práv a svobod mají občané (vojáci v záloze) právo z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání odmítnout výkon mimořádné služby – na místo vojenské služby vzniká těmto občanům pracovní povinnost; plnění ohlašovací povinnosti – na základě ohlašovací povinnosti oznámí vojáci v záloze i jiné skutečnosti, které mohou mít vliv na jejich výkon branné povinnosti. 18

19 6. Záloha OS ČR - složení ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL AKTIVNÍ ZÁLOHA
- vojáci záloze (občané) na základě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti - vojáci vyřazení z AZ; - bývalí vojáci z povolání; - vojáci odvedení při odvodním řízení za SOS nebo VS před povoláním do mimořádném služby; - vojáci propuštění z mimořádné služby, pokud podléhají branné povinnosti. 19

20 6. Záloha OS ČR – vojenská činná služba
V míru: Vojenské cvičení: - příprava vojáků v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil ČR: pravidelné vojenské cvičení; dobrovolné vojenské cvičení. Operační nasazení: - posílení schopností OS ČR, řešení: vojenských krizových situací; nevojenských krizových situací; - na základě nařízení vlády. Dobrovolné operační nasazení: - řešení nevojenských krizových situací v míru: - na základě nařízení vlády na 30 dnů. Za SOS a VS: Mimořádná služba 20 20

21 V míru se organizuje (1):
6. Záloha OS ČR – vojenská činná služba V míru se organizuje (1): Vojenské cvičení: - k přípravě vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil ČR Aktivní záloha: - pravidelné vojenské cvičení v délce do 6 týdnů (první rok 12 týdnů) v kalendářním roce; Záloha: - dobrovolné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů na základě vlastní žádosti; 21

22 V míru se organizuje (2):
6. Záloha OS ČR – vojenská činná služba V míru se organizuje (2): Operační nasazení: - k plnění úkolů podle potřeb ozbrojených sil; - vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty. Na základě nařízení vlády: Aktivní záloha: - operační nasazení v délce do 7 měsíců v kalendářním roce; Záloha: - operační nasazení na území ČR v celkové délce do 30 dnů v kalendářním roce na základě vlastní žádosti. 22

23 7. Aktivní záloha OS ČR - význam
Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze účinnost k Novela zákonem č. 294/2017 Sb. K zákonu byly vydány 2 prováděcí vyhlášky: Vyhláška 287/2016 Sb., o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě Vyhláška č. 220/2016 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediscích. 23

24 Význam: 7. Aktivní záloha OS ČR - význam
záloha ozbrojených sil pro řešení nevojenských krizových situací v míru; zdroj vycvičených vojáků pro doplnění rozvinovaných ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a válečného stavu; dobrovolná příprava vojáků v záloze v míru naplňuje princip dobrovolného zapojení „občana“ k přípravě na obranu státu; důležitá vazba mezi civilní veřejností a profesionální armádou; (civilní kontrola ozbrojených sil). Význam AZ pro účely obrany ČR vyplývá z výše uvedených východisek Funkce aktivní zálohy nabývá na významu při dlouhodobém snižování počtů vojáků ve služebním poměru. 24 24

25 Řešení nevojenských krizových situací, zejména:
7. Aktivní záloha OS ČR – použití v míru 9. Použití AZ v míru Řešení nevojenských krizových situací, zejména: záchranné práce při živelních pohromách; rozsáhlé migrace cizího obyvatelstva na území ČR; střežení objektů důležitých pro obranu státu; podíl na ostraze státní hranice; hrozící teroristické útoky. operační nasazení (nařízení vlády) Příslušníky AZ v době míru lze použít v souladu s právními předpisy, vyžadují-li to záchranné práce při živelných pohromách nebo jiných závažných situacích ohrožující životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty (§ 12, odst. 2), tzn. při povodních, rozsáhlých lesních požárech, průmyslových nebo ekologických haváriích, rozsáhlé migraci cizího obyvatelstva na území ČR, střežení ODOS nebo při možných teroristických útocích. Lze povolat na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě nařízení vlády. Vláda v nařízení stanoví počty vojáků v aktivní záloze a dobu, na kterou se povolají (§ 12, odst. 4). Vojáka v povinné záloze lze povolat na vyjímečné vojenské cvičení rovněž v maximální délce 14 dní, pouze však na základě podání jeho písemné žádosti příslušnému krajskému vojenskému velitelství. 25 25

26 Technika a materiál pro záchranné práce, apod.: pro 5 pěších rot AZ;
7. Aktivní záloha OS ČR – použití v míru Technika a materiál pro záchranné práce, apod.: pro 5 pěších rot AZ; časová norma k výdeji - 48 hodin; technika bez obsluh - přebírá určené KVV Technika a materiál je uložen u ZOM – zásobovací střediska: Štěpánov u Olomouce; Rančířov; Kostelec nad Labem. Technika a materiál pro záchranné práce je uložen v počtech pro 5 pěších rot KVV u zásobovacích středisek ZOM Štěpánov u Olomouce. Uložení techniky a materiálu řeší služební pomůcka čj /2009/DP LOGISTICKÁ PODPORA AKTIVNÍ ZÁLOHY, příloha č. 1. Za uložení a zabezpečení materiálu odpovídá VeSPod. 26

27 - nevojenských objektů důležitých pro obranu státu
7. Aktivní záloha OS ČR – použití v míru Střežení ODOS - nevojenských objektů důležitých pro obranu státu - vojenských objektů důležitých pro obranu státu Výchozí dokumenty: - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu; - usnesení vlády č. 65/2009 k objektům navrhovaným k určení za ODOS; - RMO č. 16/2007, Střežení (ochrana) objektů důležitých pro obranu ČR; - Stálý obranný plán „OBJEKT“ ke střežení vojenských ODOS; - Předběžný operační plán AČR „OCHRANA“ ke střežení nevojenských ODOS; - Metodika pro uzavírání smluv ke střežení (ochraně) nevojenských ODOS vojáky AČR. Se využitím zálohy OS ČR se mimo jiné počítá při zabezpečování střežení objektů důležitých pro obranu státu. Výchozí dokumenty vztahující se k plnění tohoto úkolu jsou uvedeny na slide. K zabezpečení střežení ODOS je zpracován: Stálý obranný plán „OBJEKT“ ke střežení vojenských ODOS a Předběžný operační plán AČR „OCHRANA“ ke střežení nevojenských ODOS K provedení plánů jsou zpracovávány kalkulace potřebných SaP.

28 Střežení nevojenských ODOS
7. Aktivní záloha OS ČR – použití v míru Střežení nevojenských ODOS - řešeno ve zpracované vojenské dokumentaci ke střežení; - zabezpečováno přednostně AZ; - potřeba v tisících vojáků; - dokumentace je upravována po aktualizaci přehledu NODOS. Střežení vojenských ODOS: - řešeno zpracovaným plánem BoPo; - zabezpečováno vlastními silami útvarů/outsourcing; - potřeba (v míru) v tisících osob; - v případě zhoršení bezpečnostní situace počítáno s posílením. Ke střežení nevojenských ODOS je v mírovém stavu v prvním pořadí kalkulováno s využitím zejména vojáků v AZ. Střežení vojenských ODOS je v mírovém stavu zabezpečováno silami a prostředky vlastních útvarů, případně s využitím outsourcingu. V případě zhoršování bezpečnostní situace se počítá s provedením kalkulace dalších SaP k posílení střežení

29 7. Aktivní záloha OS ČR - zařazování
Podmínky zařazení do aktivní zálohy: - potřeba ozbrojených sil; - zdravotní způsobilost; - trestní bezúhonnost; - personální bezpečnost. Rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy: - vydává KVV na dobu nejdéle 3 let. Obsah rozhodnutí podle zákona č. 45/2016 Sb.: - vojenský útvar, pro který je voják připravován; - služební zařazení (včetně stupně utajení); - rozsah vojenských cvičení, atd. 29

30 8. Odvodní řízení Odvodní řízení plánování a kalkulace v době míru
přípravné práce v době míru na stupni MO a KVV realizace za SOS a VS zahájení odvodního řízení zřízení odvodních komisí do 10 dnů po vyhlášení SOS nebo VS; zahájení činnosti odvodních komisí do 2 měsíců po jejich zřízení cca 42 odvodních komisí (v průměru 3 u KVV) Odvodní řízení se plánuje a řídí orgány SPS MO. Při vlastní realizaci odvodního řízení za SOS a VS budou sehrávat klíčovou roli KVV. KVV budou při plnění úkolů souvisejících s odvodním řízení úzce spolupracovat s příslušnými krajskými úřady a obcemi s rozšířenou působností. Podrobnosti k plánování, kalkulaci, přípravě a vlastní realizaci odvodního řízení jsou uvedeny pod hypertextovými odkazy. Součinnost KVV s KÚ a ORP: materiální zabezpečení personální zabezpečení

31 Schéma zabezpečení odvodního řízení na teritoriu kraje
8. Odvodní řízení – materiálního zabezpečení Schéma zabezpečení odvodního řízení na teritoriu kraje

32 Schéma zabezpečení odvodního řízení na teritoriu kraje
8. Odvodní řízení – personální zabezpečení Schéma zabezpečení odvodního řízení na teritoriu kraje

33 Přípravné práce v době míru
8. Odvodní řízení – přípravná práce Přípravné práce v době míru Ministerstvo obrany: zpracování právních norem a vnitřních předpisů (vojenský předpis Dopl-1-1); vedení statistiky lidských zdrojů a zpracovávání analýz; součinnost s ÚSÚ a metodický dozor a pomoc zejména KÚ a OÚ ORP; proškolování pracovníků resortu MO, zejména KVV; elektronická podpora plánování, zabezpečení a provedení odvodního řízení; vedení centrální podkladové dokumentace k odvodnímu řízení. Krajská vojenská velitelství: zámysl pro plánování a zabezpečení odvodního řízení; příprava základní dokumentace pro odvodní řízení; součinnost s KÚ a OÚ ORP.

34 Odvodní řízení – realizace za SOS a VS
Ministerstvo obrany: plánování: nařízení vlády k provedení odvodního řízení; zpracování nařízení NGŠ AČR k provedení odvodního řízení; předání elektronických dat občanů určených k odvodnímu řízení na KVV. Krajské vojenské velitelství: příprava: zpracování elektronických dat občanů; zpracování plánů odvodního řízení a dokumentace pro odvodní řízení; odesílání dotazníků občanům a jejich vyhodnocování; zřízení odvodních komisí a proškolení jejich členů v součinnosti s KÚ a OÚ ORP; oznámení na KÚ a OÚ ORP s uvedením požadavků na materiální a personální zabezpečení; realizace: povolání občanů k odvodnímu řízení a jejich zařazování do zálohy OS ČR.

35 8. Odvodní řízení – časové schéma

36 9. OPSÚ - cíl Zachování suverenity a nezávislosti státu;
Příprava k obraně státu; Vytvořit podmínky pro činnost ozbrojených sil; Připravit jednotlivé infrastruktury k zabezpečení úkolů. Cílem každého státu na světě je mimo jiné uchovat si svou suverenitu a nezávislost, kterou by mohl ztratit v důsledku napadení agresorem. Proto státy činí příslušné kroky tak, aby byly připraveny k obraně svého teritoria. Ve světě neexistuje jednotná právní úprava zajišťování obrany státu. Způsob přípravy státu a jeho občanů k obraně, budování ozbrojených sil a jejich doplňování je rozdílný, ovlivněný politickými ambicemi, demografickými aspekty a ekonomickými možnostmi státu, stupněm jeho ohrožení a také zájmy a tradicí. Výstavba, výcvik a udržování schopností ozbrojených sil samy o sobě nestačí k zajištění obrany státu. Pro plnění úkolů ozbrojených sil, ostatních součástí bezpečnostního systému a pro zajištění základních potřeb jeho obyvatel za vojenské krizové situace musí být státem vytvořeny podmínky. Mezi ně patří budování nebo příprava již vybudované infrastruktury na území státu k zabezpečení jeho obrany před vnějším napadením. V rámci České republiky je tato činnost nazývána „operační přípravou státního území“. Proto Vás prosím, abyste vnímali tuto úvodní myšlenku. Budeme se bavit o zajišťování obrany ČR před vnějším napadením, tedy o válce, pro tento okamžik nás nezajímají povodně, havárie atd. Argument – most. A bude to tak do té doby, než se sjednotí krizový zákon a zákon o obraně. 36

37 Řízení a organizace obrany státu
10. Legislativa a předpisy v oblasti OPSÚ Řízení a organizace obrany státu zahrnuje: Plánování obrany státu Operační přípravu státního území Výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil OPSÚ a jeho definice, včetně jeho zařazení v systému řízení a organizace obrany státu jsou vymezeny zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. O definici OPSÚ se zmíním v následujících snímcích. Plánování opatření v národním hospodářství a na úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu

38 Mobilizační plánování
10. Legislativa a předpisy v oblasti OPSÚ Plány obrany státu tvoří zákon č. 222/1999 Sb. Obranné plánování Mobilizační plánování Operační plánování Plánování připravenosti obranného systému státu Plánování příprav k záchr. pracím a k plnění humanitárních úkolů PLÁNY OBRANY STÁTU SOS/VS KRIZOVÉ PLÁNY zpracované podle zvl. právního předpisu dokumenty: Dílčí plány obrany nařízení vlády NV č. 139/2017 Sb. § 9a zákona č. 222/1999 Sb.

39 10. Legislativa a předpisy v oblasti OPSÚ
Základní právní předpisy (zákon č.110/1998 Sb., č. 222/1999 Sb.) Nařízení vlády Bezpečnostní strategie Obranná strategie OPSÚ zahrnuje jednotlivá opatření připravovaná a realizovaná ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblasti rozvoje infrastruktury státu, jejichž cílem je zajistit její výstavbu a přípravu k zabezpečení splnění úkolů vyplývajících z potřeb jeho obrany. Právní norma komplexně řešící OPSÚ neexistuje. OPSÚ stejně jako ostatní oblasti řízení a organizace obrany státu je řešena celou soustavou právních norem a předpisů. Výchozím zákonem pro přípravu státu k obraně je ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Mezi další dotčené právní normy patří zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR a zejména zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. Právě posledně jmenovaný v sobě zahrnuje řadu ustanovení týkajících se OPSÚ. Dokumenty OPSÚ a jejich rozpracování jsou také řešeny nařízením vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu, kterým je prováděn již jmenovaný zákon o zajišťování obrany. Ve výčtu základních dokumentů není možné opomenout Bezpečnostní strategii a Vojenskou strategii České republiky. Přehled základních zákonů, nařízení, usnesení a dalších dokumentů vztahujících se k OPSÚ: Zákon č. 2/1969 Sb., ( kompetenční zákon ) Zákon č. 219/1999 Sb., ( o ozbrojených silách ČR ) Zákon č. 222/1999 Sb., ( o zajišťování obrany ČR ) Zákon č. 239/2000 Sb., ( o integrovaném záchranném systému ) Nařízení vlády č. 36/2003, č. 51/2004 a Usnesení BRS č. 295/2002) Bezpečnostní strategie ČR Vojenská strategie ČR Reforma OS ČR Rámcová smlouva mezi MV a MO ČR

40 10. Legislativa a předpisy v oblasti OPSÚ
OPERAČNÍ PŘÍPRAVA STÁTNÍHO ÚZEMÍ opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, které se provádějí v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva Plán OPSÚ ČR – součást Plánu obrany ČR OBRANNÁ INFRASTRUKTURA Vojenská OI Nevojenská OI Vidíte definici OPSÚ v zákoně č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, paragraf 2 odst. (6). Vláda svým usnesením ze dne 2. června 2004 č. 569 schválila Koncepci OPSÚ ČR, ve které stanovila, že souhrn opatření OPSÚ se rovněž realizuje pro splnění úkolů ostatních součástí bezpečnostního systému státu a spojeneckých ozbrojených sil na území ČR. Zakotvení OPSÚ v zákonech: Vláda rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování (§ 5 odst 1, písm. d, zákona č. 222/1999 Sb.). Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, OPSÚ, plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu (§ 3 zákona č. 222/1999 Sb.) MO, jako orgán pro zabezpečení obrany připravuje koncepci OPSÚ a koordinuje činnost ústředních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně (§ 16 odst.2 , písm. b, d zákona č. 2/1969 Sb. tzv. kompetenční zákon). Dále MO ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb. § 6 odst. 1 písm. a, navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zajištění obrany státu. Z tohoto snímku vyplývají 2 důležité závěry, které chci, abychom si všichni uvědomili – 1) problematika OPSÚ a obranné infrastruktury je zakotvena v zákonech a v materiálech schválených vládou a za 2) jsme v režimu zajišťování obrany ČR před vnějším napadením, tedy zákona č. 222/1999 Sb.

41 11. Dokumentace OPSÚ pohled do historie analyzující dokumenty
legislativou stanovené dokumenty rozšiřující dokumenty OPSÚ ČR byla do roku 1989 centrálně a direktivně řízena v souladu s politicko-vojenskými záměry orgánů Varšavské smlouvy a realizována dle koncepcí a z nich vycházejících rozpočtových plánů. Po roce 1990 do roku 1999 byla řešena zejména podle nařízení vlády ČSFR č. 248 z roku 1992 o opatřeních hospodářské mobilizace, navazujícího usnesení vlády č. 55 z roku 1993 k zabezpečení jejich realizace a dále základních dokumentů hospodářské mobilizace vydávaných v gesci Ministerstva hospodářství. V té době nebyla ministerstvem obrany tato problematika koordinována, ani v jeho rámci neexistovalo pracoviště s působností k OPSÚ. Ke komplexnímu řešení této problematiky a tedy i k přípravě příslušných dokumentů došlo až po roce 1999, po schválení zákonů tzv. branné legislativy, zejména pak zákona o zajišťování obrany ČR. Zpracované dokumenty lze, s ohledem na výše uvedené, rozdělit do kategorií uvedených na snímku. V další části Vás s obsahem jednotlivých dokumentů seznámím tak, aby nedošlo k porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací.

42 Analyzující dokumenty
Zásady plánování, financování a řízení výstavby a údržby OI ČR Analýza současného stavu OPSÚ definice obranné infrastruktury analýza provedených činností zahraniční zkušenosti podklad ke zpracování Koncepce Po roce 1999 přistoupilo ministerstvo obrany k řešení OPSÚ v nových legislativních podmínkách. Před stanovením dalšího postupu v této oblasti a zahájením přípravy nové koncepce bylo potřebné popsat současný stav. Tím se zabývají dva dokumenty vytvořené v letech 2000 – 2003. Připravením dokumentu Zásady plánování, financování a řízení výstavby a údržby obranné infrastruktury ČR byla pověřena odborná komise pro plánování obranné infrastruktury při Výboru pro obranné plánování. Materiál se zabývá do té doby neřešenou problematikou plánování obranné infrastruktury jako podsystému obranného plánování České republiky. Dokument definuje obrannou infrastrukturu, vymezuje prostředí a stanovuje obecná pravidla postupu správních úřadů a subjektů obranného plánování při plánování, financování a řízení výstavby a údržby obranné infrastruktury ČR. Původní záměr materiál rozpracovat do Metodiky, která by byla součástí připravované Metodiky obranného plánování ČR nebyl realizován. Výbor pro obranné plánování po jeho schválení v roce 2001 vydal úkol zpracovat Koncepci operační přípravy státního území. Cílem materiálu Analýza současného stavu OPSÚ bylo na základě vyhodnocení poznatků a zkušeností z její dosavadní realizace vyvodit závěry pro její další rozvoj a vytvořit tak předpoklady pro zpracování Koncepce. Tento dokument byl projednán BRS v lednu 2003. Materiál podrobně analyzuje etapy vývoje OPSÚ do roku 1989 a v letech 1990 až 1999; popisuje přístup k realizaci opatření patřících do problematiky OPSÚ a to jak v České republice, tak ve vybraných evropských státech a v závěru nastiňuje jejich další rozvoj. Základní otázkou, kterou se dokument zabývá je, která opatření OPSÚ uskutečňovat a v jakém rozsahu již v míru, jakými opatřeními zabezpečit co nejrychlejší reakci na změnu bezpečnostních rizik a jak vyřešit jejich praktickou realizaci včetně financování.

43 Legislativou stanovené dokumenty
Po provedení nezbytných analýzy bylo přistoupeno ke zpracování dokumentů OPSÚ stanovených právními předpisy, kterými jsou Koncepce OPSÚ a Plán OPSÚ. Koncepce OPSÚ ČR byla schválena usnesením vlády ze dne 2. června 2004 č Jejím cílem bylo vymezit činnosti OPSÚ, které je nutno uskutečňovat v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu v oblasti obranné infrastruktury. Dokument stanovuje zaměření a priority OPSÚ, odpovědnost za realizaci přijatých opatření, základní normy a definuje terminologii potřebnou k jejímu dalšímu plánování a realizaci. Cílem Plánu OPSÚ, který je zpracováván na čtyři roky, je určeném časovém úseku konkretizovat činnosti a opatření OPSÚ v návaznosti na zásady a postupy stanovené Koncepcí v jednotlivých oblastech vojenské a nevojenské obranné infrastruktury. Plán OPSÚ ČR jako první plánovací dokument této oblasti od roku 1981 byl schválen usnesením vlády ze dne 13. července 2005 č V roce 2008 bylo dle stanovených zásad přistoupeno k jeho aktualizaci a byl připraven nový dokument s názvem Plán operační přípravy státního území ČR na léta 2009 až 2012, který byl schválen usnesením vlády ze dne 12. ledna 2009 č. 66. Při jeho přípravě byly využity získané zkušenosti z plnění úkolů OPSÚ v letech 2005 – 2008 a současně zohledněny nově přijaté a rozpracované dokumenty a materiály týkající se problematiky OPSÚ. Plán OPSÚ ČR na léta 2009 – 2011: Schválen UV č. 66 ze dne 12. ledna 2009. ÚL MO čj. 3-6/ OLP ze dne 12. ledna 2009. ÚL NGŠ AČR čj. 32/2009/ÚL ze dne 17. února 2009. Rozeslán čj. V70/ a čj. V75/ Jen tak pro zajímavost – tomuto Plánu OPSÚ předcházela Koncepce OPSÚ na léta 1981 – 1985, ve které bylo na plnění úkolů vyčleněno v 6. pětiletce ,- Kč a v 7. pětiletce ,- Kč.

44 § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., (kompetenční zákon)
Koncepce OPSÚ § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., (kompetenční zákon) vymezení činností OPSÚ Východisko: Analýza stavu OPSÚ Schválena: vládou ČR 2004, novelizována v roce 2017, Koncepce vymezuje a následně koordinuje činnosti OPSÚ, které slouží k vytvoření nezbytných podmínek pro splnění úkolů OS ČR a zabezpečení potřeb obyvatelstva a které je nutno uskutečňovat v míru, za SOS nebo za VS. Vychází z „Analýzy současného stavu operační přípravy státního území“ schválené 11. února 2003 usnesením BRS č. 43. Koncepce byla připravována v letech 2003 – 2004 a byla schválena 2. června 2004 usnesením vlády č. 569.

45 stanoveno Koncepcí OPSÚ ČR popis a konkretizace opatření OPSÚ
Legislativou stanovené dokumenty Plán OPSÚ ČR na léta …. stanoveno Koncepcí OPSÚ ČR popis a konkretizace opatření OPSÚ na léta 2009 až 2012, , schvalované dokumenty pro roky Schváleno: pro roky schválen součást Plánů obrany ČR Plán v určeném časovém úseku popisuje a konkretizuje činnosti a opatření OPSÚ v návaznosti na zásady a postupy stanovené v Koncepci OPSÚ ČR. Cílem „Plánu OPSÚ“ je zpřesnit pojem „ obranná infrastruktura“, stanovit její strukturu po jednotlivých dílčích infrastrukturách, konkretizovat cíle a požadavky na ně a stanovit opatření k jejich splnění. Plán OPSÚ současně upřesnil definici obranné infrastruktury, jejž platné znění je uvedeno na snímku. Je v něm také definice ochrany (střežení) OI a stanovení způsobu ochrany OI. Hlavní změnou proti definici OI stanovené Koncepcí OPSÚ ČR je, že s objekty obranné infrastruktury jsou svázány nezbytné služby, výrobní a nevýrobní systémy potřebné k zajištění jejich provozu. Plán současně upravil rozdělení nevojenské infrastruktury tak, aby oblasti obranné a kritické infrastruktury byly sladěny. Nezajímá nás už jen např. pekárna, ale také pekař, kterého chceme nebo nechceme zprostit, zajímá nás zda má v pekárně vodu, zda má zajištěnu za SOS nebo za VS elektřinu, plyn atd. To vše je důležité při vyhodnocování objektů OI a jejich zařazování do kategorií. Schválen 12.ledna 2009 usnesením vlády č. 66 konkretizuje činnosti a opatření OPSÚ v letech 2009 až 2012 Součást „Plánu obrany státu“ dle nařízení vlády č. 51/2004 o plánování obrany státu, ze dne 21. ledna 2004, § 2, písm. e.

46 zpracovatelů a ostatních prvků BS ČR; spojeneckých ozbrojených sil;
12. Obranná infrastruktura Soubor objektů, staveb, pozemků a zařízení včetně nezbytných služeb, výrobních a nevýrobních systémů potřebných k zajištění jejich provozu bez ohledu na formu vlastnictví a způsob využití, jejichž zničení, narušení nebo omezení jejich činnosti by za SOS nebo za VS ohrozilo plnění úkolů: ozbrojených sil ČR; zpracovatelů a ostatních prvků BS ČR; spojeneckých ozbrojených sil; ochrany obyvatelstva.

47 prvky/systémy prvků KI
12. Obranná infrastruktura zahrnuje stacionární objekty, předem určené pozemky a zařízení předurčené pro řízení a zabezpečení: OS ČR, jejich M rozvinutí a realizaci PO ČR a předběžný operační plán; ostatních součástí BS ČR a realizaci jejich úkolů; spojeneckých OS a realizaci jejich operačních plánů; ochrany obyvatelstva za SOS a za VS bez ohledu na formu jejich vlastnictví a způsob využití. Vzhledem k tomu, že termín obranná infrastruktura nebyl zatím zákonně definován, vycházeli jsme doposud z definice, stanovené Koncepcí OPSÚ ČR, která byla 2. června 2004 schválena vládou ČR. Existují ještě 3 pojmy, ve kterých figuruje slovo infrastruktura: Kritická infrastruktura – pojem používaný při naplňování zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon Infrastruktura – podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Evropská kritická infrastruktura – v návaznosti na legislativu EU Obranná infr.: ODOS, OMN (včetně KP) prvky/systémy prvků KI

48 Bezpečnost ČR 110/1998 Sb. Obrana ČR Krizové situace Bezpečnost ČR
Nouzový stav Stav ohrožení státu Válečný stav Zajištění obrany před vnějším napadením ČR Pohromy, havárie Obrana ČR 222/1999 Sb. Krizové situace 240/2000 Sb. OS Ostatní IZS Ostatní (AČR) Ještě jednou (pro zdůraznění) grafické znázornění, že se při řešení problematiky obranné a kritické infrastruktury pohybujeme ve dvou rozdílných zákonech. Samozřejmě nám společně jde o to, abychom našli co nejužší vazby mezi OI a KI, ulehčili tak práci nejen sobě (myslím MV a MO), ale hlavně ostatním ÚSÚ a krajským úřadům. Nouzový stav Stav nebezpečí Stav ohrožení státu Stav ohrožení státu Válečný stav

49 Vojenská Infrastruktura NATO Infrastruktura MO Obranná infrastruktura
Obranná infrastruktura ČR se skládá z vojenské a nevojenské části. Rozdělení vojenské infrastruktury vidíte na snímku. Infrastruktura NATO v ČR zahrnuje Program bezpečnostních investic NATO a Zabezpečení poskytované hostitelskou zemí); Infrastruktura Ministerstva obrany je tvořena objekty s právem užívání Ministerstva obrany.

50 Nevojenská Energetika Kom. a inf. systémy Vodní hospodářství
Obranná infrastruktura Nevojenská Energetika Kom. a inf. systémy Vodní hospodářství Infr. finančního trhu Potrav. a zemědělství Nouzové služby Zdravotní péče Veřejná správa Doprava Průmyslová infr. Na tomto snímku je uvedeno rozdělení nevojenské obranné infrastruktury do jednotlivých oblastí vidíte na snímku. Jak už jsem řekl, rozdělení je identické s rozdělením kritické infrastruktury

51 Objekty důležité pro obranu státu Usnesení vlády č. 65/2009
Objekty obranné infrastruktury Objekty důležité pro obranu státu Usnesení vlády č. 65/2009 Distribuce Výpisů z „Přehledu“ Prováděné činnosti, exporty 2014, 2016 Objekty, které za SOS nebo VS mohou být napadeny Zpracování přehledu Současný stav Krizová pracoviště Hlavní, záložní, Chráněna, nechráněná zpracování přehledu

52 MO prostřednictvím Meziresortní odborné pracovní skupiny zřízené VOP
Zajišťování / koordinace OPSÚ V rámci ČR - ÚSÚ a KÚ: MO prostřednictvím Meziresortní odborné pracovní skupiny zřízené VOP (MOPS OPSÚ) po jednotlivých oblastech v rámci vojenské a nevojenské obranné infrastruktury.

53 Meziresortní odborná pracovní skupina k OPSÚ
ZNGŠ - NŠ Ministerstvo vnitra Úřad vlády Ministerstvo dopravy Ministerstvo obrany Ministerstvo zemědělství Min. průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo financí Správa st. hmotných rezerv Český telekomunik. úřad 14x tajemníci BRK Sekretář: VOdOPSÚ Zřízená usnesením Výboru pro obranné plánování č. 5 ze dne 12. prosince ke zpracování Koncepce OPSÚ ČR Aktuální složení skupiny dle usnesení VOP č. 30 ze dne 11. října 2007 Předchozí aktualizace: usneseními Výboru pro obranné plánování č. 14 ze dne 25. března 2004 ke zpracování Plánu OPSÚ a č. 11 ze dne 24. března 2005 k provádění inspekce a kontrol plnění opatření vyplývajících z Plánu OPSÚ a aktualizaci Plánu OPSÚ

54 Objekty obranné infrastruktury
Plán OPSÚ - struktura Obecná ustanovení legislativa informační podpora HOPKS Nevojenské ODOS Vojenská infrastruktura Infrastruktura NATO v České republice Infrastruktura Ministerstva obrany (VODOS) Objekty obranné infrastruktury

55 Nevojenská infrastruktura
Plán OPSÚ - struktura Nevojenská infrastruktura členění dle oblastí KI (doprava, energetika, zdravotní péče, atd.) Přílohy projekty NSIP pro zásobování PHM zařízení ČEPRO vojenská silniční náhradní přemostění zabezpečení letecké dopravy zkratky úkoly – energetika – dodávky elektřiny, plynu a tepla, autonomní energetické zdroje pro dodávku elektrické energie, ropa; - vodní hospodářství – nouzové zásobování pitnou vodou pro BS ČR a obyvatelstvo; - potravinářství a zemědělství – systém zásobování - zdravotní péče – systém zdravotnického zabezpečení a systém zásobování léčivy; - doprava – USDC, zásady její využití; - KIS - nouzové služby - realizaci Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 - veřejná správa

56 Dílčí plán obrany Plán činnosti při zaj. obrany Finanční zabezpečení …
Rozpracování Plánu OPSÚ ČR PLÁNY OBRANY STÁTU Plán OPSÚ ČR … Dílčí plán obrany Plán činnosti při zaj. obrany Finanční zabezpečení …

57 Plán činnosti při zajišťování obrany státu
Rozpracování Plánu OPSÚ ČR Plán činnosti při zajišťování obrany státu Požadavky ministerstva na zpracovatele Plán činností zpracovatele působnost zpracovatele za SOS a VS rozpracování vlastních úkolů vyplývajících z působnosti k zajišťování obrany státu za SOS a VS zásady, postupy a opatření k plnění potřeb OS ČR pro eliminaci voj. ohrožení rozpracování úkolů a opatření z Plánu OPSÚ ČR ….. pracoviště, ze kterých je činnost řízena

58 Směrnice k ujednocení zásad výběru objektů OI a zpracování dokumentace
Rozšiřující dokumenty Směrnice k ujednocení zásad výběru objektů OI a zpracování dokumentace sjednocení zásad a postupů při výběru OOI upřesněni rozsahu a obsahu zpracovávané dokumentace návod pro ministerstva, jiné ÚSÚ, ČNB, KÚ, ORP k realizaci jejich úkolů OOI: ODOS, OMN Nyní platné znění UV 247/2016 Směrnice k výběru objektů obranné infrastruktury a zpracování dokumentace, ujednocuje způsob plnění úkolů spojených s: objekty důležitými pro obranu státu; objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny a upřesňuje rozsah a obsah zpracovávané dokumentace. Směrnice byla schválena usnesením vlády ze dne 19. prosince 2007 č

59 Kalkulovaná potřeba sil ke střežení
Objekty obranné infrastruktury Kalkulovaná potřeba sil ke střežení Mírový stav SOS / VS 100 100% V + N 64 50% N 36 32 V 21 N V Vojenské (V) a nevojenské (N) objekty

60 OMN Přehled objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny usnesení vlády ze dne č. 1457 rozeslání výpisů z Přehledu aktualizace podle potřeby exporty 2014, exporty 2016 předložen návrh Souhrnného přehledu OMN se stavem k do VOP, BRS a vlády V roce 2007 byl MO na základě vyhodnocení a návrhů krajských úřadů (v součinnosti s obecními úřady ORP a ústředními správními úřady) zpracován a vládě předložen „Přehled objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny“ (OMN), včetně návrhu způsobu jejich ochrany. Po schválení vládou ČR (usnesení ze dne č. 1457) byly výpisy z tohoto přehledu zaslány k realizaci všem dotčeným KÚ podle správního území kraje a všem ÚSÚ podle působnosti. Většina KÚ rozeslala výpisy svým OÚ ORP opět podle správního území. Tento přehled byl na začátku roku 2009 aktualizován. V současné době Ministerstvo zdravotnictví dopracovává podklady za objekty ve své působnosti. Po jejich obdržení budou opět výpisy rozesílány předmětným úřadům. Následně byl u většiny krajů navázán kontakt s právnickými i fyzickými osobami, jejichž objekty jsou v přehledu uvedeny a zpracován přehled sil a prostředků k ochraně OMN, který je součástí Dílčího plánu obrany Krajského úřadu. V této souvislosti rád konstatuji, že při realizaci těchto úkolů je oddělení krizového řízení KÚ JčK mezi KÚ v čele. Na všechny schválené OMN oddělení zpracovalo Technické listy a pro potřeby obecních úřadů ORP zpracovalo a rozeslalo výpisy z přehledu OMN a technické listy po jednotlivých správních obvodech ORP. A ještě jednu poznámku. Nelze zapomínat na to, že některé objekty musí být nejen chráněny, ale také personálně zabezpečeny obsluhou, bez které ztrácí svůj význam. Musíme se poučit ze stavu, který byl zjištěn např. v souvislosti s možnou hrozbou pandemické „Mexické“ chřipky. Nestačí jen vyhodnocené objekty kritické infrastruktury, např. mít vyhodnocenou a chráněnou benzinovou stanici, ale také vyhodnocenou a chráněnou její obsluhu. 60

61 Ochranu nezabezpečuje AČR
Ochrana / střežení OOI ODOS (včetně KI, EKI ?): Střeží AČR (v míru, za SOS nebo za VS) na základě nařízení vlády ČR § 14, odst. 1 a) a odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb. OMN (včetně KI?): Ochrana subjekty navrženými KÚ (za SOS nebo VS): přednostně subjekty, které ochraňují v míru MěPo, BA, ochranné služby, Policie ČR, techn. prostředky využití pracovní povinnosti, pracovní výpomoci Ochranu nezabezpečuje AČR

62 zřizují hlavní a záložní krizová pracoviště
OPSÚ a KÚ zřizují hlavní a záložní krizová pracoviště vyhodnocují OMN a navrhují vládě cestou MO způsob jejich ochrany rozpracovávají úkoly z Plánu OPSÚ ČR do DPO kraje zabezpečují plnění úkolů z Plánu OPSÚ na teritoriu krajů a obcí týkajících se jejich působnosti plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů Krizová pracoviště hlavní, záložní chráněná a nechráněná Zásady pro zřizování záložních krizových pracovišť (usnesení vlády ze dne č. 512 Pro činnost orgánů krajů nebo orgánů obcí se doporučuje vytipovat jedno nebo více ZKP. Rozhodnutí o jejich počtu a dislokaci náleží hejtmanovi kraje (primátorovi HMP) nebo starostovi obce. OMN

63 zřizují hlavní a záložní krizová pracoviště
OPSÚ a OÚ ORP zřizují hlavní a záložní krizová pracoviště podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování OMN zpracovávají DPO ORP zabezpečují plnění úkolů z Plánu OPSÚ na teritoriu obcí týkajících se jejich působnosti plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů

64 Děkuji za pozornost DOTAZY
Závěr Děkuji za pozornost DOTAZY Dámy a pánové, cílem mého vystoupení bylo orientovat Vás v problematice OPSÚ a v činnostech, prováděných v jejím rámci. Domnívám se, že cesta nastoupená v roce 2001 byla správná. Současná bezpečnostní situace v Evropě je příznivá. To však neznamená, že by se mělo slevit z příprav k obraně, či zcela na ně rezignovat. Je však možné jednotlivé činnosti přehodnotit, nebo dělat jinak, případně změnit přístupy, k jejímu zajišťování. OPSÚ musí i nadále být živým organismem, charakterizovaným na snímku uvedenými atributy, který bude reagovat na všechny případné změny. Jeho další rozvoj je a bude záležitostí všech prvků Bezpečnostního systému ČR, zejména jejich orgánů krizového řízení, za aktivní koordinace národního garanta, kterým je Ministerstvo obrany.