Význam propojení chemické a zdravotnické legislativy v oblasti chemických hrozeb MUDr. Michael V í t, PhD Centrum hygieny práce a pracovního lékařství.

Prezentace na téma: "Význam propojení chemické a zdravotnické legislativy v oblasti chemických hrozeb MUDr. Michael V í t, PhD Centrum hygieny práce a pracovního lékařství."— Transkript prezentace:

1 Význam propojení chemické a zdravotnické legislativy v oblasti chemických hrozeb
MUDr. Michael V í t, PhD Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státní zdravotní ústav Praha vypracováno v rámci Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace TVIP 2018-APROCHEM, , Hustopeče u Brna, sekce MEDICÍNA KATASTROF - LIDSKÉ ZDRAVÍ

2 Terminologie Krizové plánování Hodnocení rizik
Proces analyzující možné události či situace ohrožující i společnost nebo životní prostředí a tvořící postupy, které by umožnily včas, účinně a odpovídajícím způsobem reagovat na tyto události. Může jít o hrozby specifické, určité kategorie hrozeb nebo hrozby všeobecného charakteru. Krizové plánováni vede v případě potřeby k organizovanému a koordinovanému sledu činnosti s jasně určenými úkoly a zdroji, předávání a zpracování informací a danymi postupy pro konkretni osoby, skupiny nebo odděleni Hodnocení rizik Metoda pro stanoveni povahy a závažnosti rizika, zahrnující analýzu možných hrozeb a vyhodnocení jejich dopadů v kontextu existujících podmínek zranitelnosti ohroženého obyvatelstva, majetku, služeb, existenčních jistot a prostředí, na kterém jsou obyvatele závislí . Terminologie

3 Co ukládá legislativa - Zákon o ZZS
ZÁKON č 374/ o zdravotnické záchranné službě Traumatologický plán poskytovatele ZZS, § 7 Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službu, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí1) a krizových situací2) a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby. Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby (dále jen „traumatologický plán“) stanoví opatření a postupy uplatňované poskytovatelem zdravotnické záchranné služby při zajišťování a poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí. Součástí traumatologického plánu je přehled a hodnocení možných zdrojů rizik ohrožení života a zdraví osob. Traumatologický plán vychází z místních podmínek a možností a ze závěrů projednání návrhu plánu podle odstavce 2. Co ukládá legislativa - Zákon o ZZS

4 Traumatologický plán poskytovatele ZZS
§ 14 Traumatologický plán poskytovatele ZZS § 13 (2) Základní část traumatologického plánu obsahuje e) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a ohrožení na území kraje, která mohou vést k hromadnému neštěstí a analýzu jejich možného dopadu na poskytování zdravotnické záchranné služby; při tom se vychází z přehledu možných zdrojů rizik a provedených analýz ohrožení podle krizového zákona, f) přehled a hodnocení možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s výjimkou zdrojů rizik a ohrožení uvedených v písmenu e), a analýzu jejich možného dopadu na poskytování zdravotnické záchranné služby, g) charakteristiku typů postižení zdraví, pro která se traumatologický plán zpracovává, Poskytovatel zdravotnické záchranné služby při pracování traumatologického plánu spolupracuje s krajským úřadem kraje, na jehož území poskytuje zdravotnickou záchrannou službu. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby projedná s krajským úřadem kraje, na jehož území poskytuje zdravotnickou záchrannou službu, a) návrh traumatologického plánu, b) rozsah spolupráce při zpracování návrhu traumatologického plánu s dalšími osobami, které mohou být dotčeny opatřeními podle tohoto plánu. Co ukládá legislativa VYHLÁŠKA č. 240 kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě

5 Legislativa v oblasti prevenci závažných havárií
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií); Vyhláška č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B; Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře; Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku; Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie; Vyhláška č. 229/2015 Sb., o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech o obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole; Legislativa v oblasti prevenci závažných havárií

6 Způsob provedení posouzení rizik závažné havárie a jeho rozsah
2. Analýza rizik 2.2.Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek a) Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií. b) Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí d) Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot účinků identifikovaných scénářů závažných havárií. Vyhláška č.227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

7 Část II. OPERATIVNÍ ČÁST
Plány konkrétních činností 1.Traumatologický plán a)se stanovením systému a organizace zabezpečení opatření k zajištění první pomoci, včetně profylaktik, a zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče postiženým osobám b)s uvedením vlastních možností zajištění zdravotní péče a výčtem dostupných poskytovatelů akutní lůžkové péče, c)s uvedením systému zajištění vhodných profylaktik, jejich podávání a zajištění jejich obměny, Vyhláška č.227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

8 Příloha č.2 Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
Traumatologický plán obsahuje a)systém a organizaci zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu, osobám provádějícím záchranné a likvidační práce a osobám, které zabezpečují opatření v souvislosti s řešením mimořádné události a byly v souvislosti s mimořádnou událostí vystaveny působení nebezpečné látky b)systém zajištění vhodných profilaktik a způsob jejich podávání c)zásady činnosti a postupy dotčených poskytovatelů zdravotních služeb a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotní péče a první pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí VYHLÁŠKA č.226/ 2015 o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

9 Příloha č.2 Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
Traumatologický plán obsahuje d)způsob zajištění zdravotnické pomoci evakuovanému anebo ukrývanému obyvatelstvu, e)způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám a f)zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví osob zasahujících složek integrovaného záchranného systému a pacientů a zdravotnických pracovníků dotčených poskytovatelů zdravotních služeb VYHLÁŠKA č.226/ 2015 o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

10 Matematické modelování následků
Spektrum možných následků iniciační události popisuje strom událostí. Následky možné závažné havárie je v současné době možno modelovat, mezi v současnosti používané nástroje patří software ALOHA, EFFECTS, PHAST, SUPERCHEM, SAVE, ROZEX + následné použití GIS Matematické modelování následků

11 Modelování EFFECT(Skřehot,2008)

12 ALOHA volně přístupný model US EPA

13 Metodika pro stanovení „ akutních „ expozičních limitů (ECETOX)

14 ECETOC Tr. No. 100

15 ECETOC Tr. No. 100

16 Akutní projevy z inhalační expozice

17 Metodiky pro stanovení „ havarijních „ expozičních limitů (USA)

18 Protective action criteria, DOE 2012 (3387 látek)

19 Protective Action Criteria

20 Stanovení Acute Exposure Guidelines Levels

21 Otázka novelizace a nastavení spolupráce z hlediska ochrany veřejného zdraví

22

23 Metodický pokyn částka 5/2016

24 Referenční hranice I

25 Referenční hranice 2

26 Základní registry

27 Komunikace mezi základními registry veřejné správy
Informace potřebné pro odhad exponované populace včetně možnosti vytipování zranitelných skupin

28 Krizové plánování Identifikace zdroje (zásobníky a stáčiště čpavku)
Referenční hranice I. Identifikace zdroje (zásobníky a stáčiště čpavku) Typ možných toxických látek (NH3) Zařazení dle zákona o prevenci průmyslových havárií (technologie typu B) Expoziční scénář možného úniku (inhalační expozice) Kvantifikace postižené populace, odhad zdravotního rizika u exponovaných (využití GIS a registrů veřejné správy) Opatření u poskytovatele zdravotní péče (léky, lůžka , personál, doprava) Referenční hranice II. Krizové plánování

29 Zóny havarijního plánování(volně dostupné z internetu)

30 Možnost krizového plánování
Predikční model – závažnost expozicí z hlediska ohrožení zdraví Použití Informačního systému veřejné správy – Registr obyvatel, Registr osob, Registr nemovitostí a územní identifikace Potřeba sil a prostředků – personál pro zvládnutí nehody, počty transportních zařízení, počty lůžek, množství léčiv a zdravotnických prostředků Podmínky pobytu v území – pro záchranné složky, následně pro obyvatelstvo Lze predikovat typ léčby a lékařské pomoci Lze predikovat zasažené obyvatelstvo včetně citlivých skupin Lze predikovat počty zasaženého obyvatelstva podle závažnosti postižení Lze predikovat personální a technické potřeby pro záchranné akce, pro transport do zdravotnických zařízení, pro lůžkový fond event. reprofilizaci, lze predikovat predikovat potřebu léčiv a zdravotnických prostředků Lze predikovat podmínky pro další využití zasaženého území Možnost krizového plánování

31 § 39 Orgány kontroly a předmět kontroly
1)Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „orgány integrované inspekce“), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. § 40 Orgány veřejné správy Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají h)krajské hygienické stanice. ZÁKON č.224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi)zákon o prevenci závažných havárií)

32 Chtěl jsem Vás informativně seznámit s problematikou, která je sice řešena legislativně na úrovni EU i ČR, ale potřebuje pravidelnou modernizaci přístupů založených na nových vědeckých přístupech, jak v oblasti modelování expozic a tvorby scénářů, tak i v oblasti hodnocení zdravotních rizik a následných opatření. Řešení této oblasti je pro nás všechny velkou výzvou . Z mého hlediska je zde nutná nově koncipovaná spolupráce orgánů OOVZ v této oblasti ! děkuji za pozornost MUDr. Michael Vít, PhD Vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státní zdravotní ústav Šrobárova 48 Praha 10 Tel.: + 420 267 082 657 Mobil.: + 420 602 

33 A nyní k expozici látkám, které díky definovanému množství nespadají pod Seveso direktivu a unikají „ přísnému“ dohledu

34 Bezvodý amoniak používá na území České republiky asi 155 zimních stadiónů a asi 500–600 velkokapacitních chladicích zařízení v potravinářském průmyslu. Jde například o pivovary, mrazírny, sodovkárny, mlékárny, jatka, apod. Průmyslová chladicí zařízení zde instalovaná jsou většinou moderní, ale obsahují relativně velká množství amoniaku. Přesto jmenované objekty a zařízení s amoniakem zpravidla nespadají pod dikci zákona o prevenci závažných havárií. Uvedený zákon v případě amoniaku totiž stanoví hmotnostní limit pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A hodnotu 50 a více tun amoniaku. Otakar J. Mika, Jiří Matoušek : Hodnocení rizik souvisejících s použitím kapalného amoniaku, Chem. Listy 105, (2011) A nyní k expozici látkám, které díky definovanému množství nespadají pod Seveso direktivu a unikají „ přísnému“ dohledu

35 Zóna nebezpečné toxické koncentrace byla vybrána pro červenou zónu (nejvíce nebezpečná zóna), která je charakterizována hodnotou ERPG-3 = 750 ppm. Program nabízí také možnost modelování pro oranžovou zónu, jež je charakterizována hodnotou ERPG-2 = 150 ppm, případně žlutou zónu s ERPG-1 = 25 ppm. Většina lidí totiž dokáže rozeznat ostrý a výrazný zápach amoniaku již při koncentraci 1 mg m3 ve vzduchu, zatímco k nevratnému poškození organismu dochází při době vdechování 1 min až při koncentraci 500 mg m3 (cca 720 ppm) Pronikavý a typický štiplavý zápach amoniaku je tak možno bezesporu považovat za velmi výraznou varovnou vlastnost amoniaku Otakar J. Mika, Jiří Matoušek : Hodnocení rizik souvisejících s použitím kapalného amoniaku , Chem. Listy 105, (2011)

36 Je s podivem, že při těchto známých skutečnostech je „limitní množství amoniaku pro zařazení objetu nebo zařízení“ stanoveno na hodnotu až 50 tun amoniaku (pro skupinu A), a 200 tun (pro skupinu B) podle zákona o prevenci závažných havárií. Přitom již havarijní únik kolem 100 kg kapalného amoniaku je schopen významně ohrozit nebo zasáhnout obyvatelstvo v okolí takového zdroje rizika. Ochrana člověka a jeho zdraví musí zůstat v trvalé pozornosti nejen provozovatelů nebezpečných chemických látek, ale také správních orgánů a v neposlední řadě i samotných občanů, kteří žijí nebo pracují v zóně havarijního plánování (nebo jen v blízkosti objektů a zařízení s amoniakem). V České republice existují stovky až tisíce zařízení s nebezpečnými látkami, která mají vyšší úroveň rizika než mnohé velké průmyslové celky. Vyhodnocování možných dopadů závažných havárií je nutné provést jako prognózu již předem ( a zde je nesmírně důležitá meziresortní spolupráce), protože to umožní se lépe a zodpovědněji připravit na dopady a likvidaci následků závažné průmyslové havárie. Otakar J. Mika, Jiří Matoušek : Hodnocení rizik souvisejících s použitím kapalného amoniaku , Chem. Listy 105, (2011)

37

38