Speciální pedagogika Logopedie.

Prezentace na téma: "Speciální pedagogika Logopedie."— Transkript prezentace:

1 Speciální pedagogika Logopedie

2 Definice Logopedie zkoumá narušení komunikační schopnosti osob jak po obsahové stránce, tak po formální (psané i zvukové). Zabývá se výchovou, vzděláváním, komplexní logopedickou péčí osob s narušenou komunikační schopností a prevencí. Cíl: maximálně možná míra rozvinutí komunikačních schopností V logopedii probíhá změna paradigmatu z převážné orientace na výslovnost k orientaci na všechny jazykové roviny – tedy vychází z celostního chápaní NKS; posun od hovoření ke komunikaci – nejen VADA ŘEČI, ale nově NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST (zahrnuje např. i pragmatickou rovinu)

3 Komunikace Lidská schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů Komunikátor, komunikant, komuniké, komunikační kanál Verbální i neverbální, AAK Ovlivňuje rozvoj osobnosti, důležitá v mezilidských vztazích V nejširším smyslu interakce = vzájemné a oboustranné ovlivňování mezi dvěma nebo více systémy Komunikátor –osoba sdělující Komunikant – osoba přijímající, která reaguje Komuniké – nová informace, obsah sdělení Komunikační kanál – předem dohodnutý kód, jehož prostřednictvím komunikace probíhá

4 Funkce komunikace projevovací – řeč je prostředek projevu, člověk dává najevo svoje rozpoložení, už pláč malého dítěte je jiný v různých situacích vybavovací – řeč používáme k tomu, abychom vyvolali nějakou reakci dorozumívací – sdělování myšlenek, vnímat a pochopit, co sdělují ostatní

5 Jazyk x řeč x mluva jazyk – soustava zvukových a druhotných dorozumívacích prostředků znakové povahy, která je schopna vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vnitřní prožitky. řeč – vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů. Slouží ke sdělování pocitů, přání myšlenek, není vrozená. Mluva, vnější řeč – způsob užívání řeči včetně emocionálního zabarvení řeč – na svět si přinášíme urč. dispozice, které se rozvíjí až při kontaktu s mluvícím okolím řeč je výkon individuální, jazyk jev a proces společenský. Řeč je také společensky podmíněna, čerpá podněty ze společenského prostředí a v něm se také realizuje Řeč se skládá z vnější řeči (mluva) – pohyby mluvidel… Vnitřní řeč – činnost mozku a jeho hemisfér, souvisí s kognitivními procesy a myšlením. Jazyk – odlišit schopnost ovládat a používat jistý symbolický vyjadřovací systém, jazykovou kompetenci (ČJ, AJ, znakový jazyk) od řeči, promluvy jako skutečného použití, aktualizace této schopnosti. Souvislost obojím směrem. Aby mohl čk česky promluvit (řeč), musí česky umět (jazyk). Jazyk se však může naučit jen tak, že se pokouší mluvit.

6 Vývoj řeči předřečové stádium
reflexní křik při porodu, emocionální křik (vyjadřuje libost a nelibost) 3 měsíce – broukání (sociální aspekt) 4 až 5 měsíců – pudové žvatlání (hra s mluvidly) 6 až 8 měsíců – napodobovací žvatlání (podle jazyka, kterým se na něj mluví) 10 měsíců – porozumění obsahu řeči (1 zvuk pro jeden symbol, jak jsi velký...) Individuální hodnocení vývoje řeči, časová variabilita u různých stádií, všechna stádia proběhnou, ale v různé časové délce Předverbální projevy slouží jako příprava artikulačního aparátu ke skutečné řeči (i sání, žvýkání, polykání umožní vývoj řečových aktivit), dítě se nepokusí verbálně používat čelist, jazyk a rty dříve než se naučí provádět žvýkací pohyby – proto stimulovat tyto primární činnosti!! Reflexní křik při porodu je vyvolaný podrážděním dýchacího centra Pláčem od 2. – 3. měsíce ohlašuje i libé pocity (měkký hlasový začátek) U žvatlání větší rozmanitost zvuků Napodobovací žvatlání – vlastní zvuky ď. připodobňuje hláskám mateřského jazyka, větší zvuková i zraková (pozoruje pohyby mluvidel nejbližších osob), učí se stále dokola napodobovat zvuky osob (fyziologická echolalie) Rozumění řeči – nechápe obsah slyšených slov, ale zvuky asociuje s vjemem či představouu konkrétní situace, která se často opakuje

7 Vývoj řeči řečové stadium
1,25 roku – stadium emocionální – slova vyjadřují emoce, chce něčeho dosáhnout 2,5 roku – stadium asociační – hraje si se slovy, zkouší dávat dohromady 3 roky – stadium logických pojmů, dorozumívací funkce, zobecňování 4 roky – stadium intelektualizace řeči . zpřesňování obsahu, abstraktní pojmy Jednoslovné věty – bum, papa, tatata, tu , …slova vyjadřují potřeby, přání, city, prosby = tedy EMOCIONÁLNĚ VOLNÍ OBDOBÍ. Jedno až dvouslabičná slova dítě spojuje s konkrétními věcmi. Důležité zabarvení, intonace. Slovo mama může znamenat více věcí např. mami zůstaň, mami to je dobře, že jsi se mnou… POZOR –užíváním prvních slov nekončí žvatlání. To přetrvává, všimneme si toho při usínání. v 1,5 – 2 letech dítě napodobuje dospělé – objevuje mluvení jako činnost, baví ho mluvit, zkouší si to jako novou činnost = EGOCENTRICKÉ STADIUM ŘEČI v další etapě dochází k prudkému rozvoji kvalitat. i kvantitat. v 2,5 letech může dítě pociťovat frustraci v případě neúspěšného pokusu o komunikaci. (Přijde návštěva, která drmolení dítěte nerozumí) mezi rokem – STADIUM ROZVOJE KOMUNIKAČNÍ ŘEČI, - zjistilo, že pomocí řeči dosahuje drobné cíle a že tím může ovlivňovat dospělé. ASOCIAČNĚ REPRODUKČNÍ stadium – spojování slov s předměty, které označují, výrazy přenáší na jevy podobné 3. rok – STADIUM LOGICKÝCH POJMŮ – zde dochází postupně k abstrakci – slovo se stává všeobecným označením, slovem s určitým obsahem, nemusí být spjaté s konkrétními jevy. V této fázi dochází často k těžkostem- opakování hlásek, slabik, slov, zadrhávání řeči – rodiče si někdy neuvědomí a smějí se tomu – to může působit negativně. na přelomu roku dítě vyjadřuje svoje myšlenky zpravidla obsahově i formálně s dostatečnou přesností – INTELEKTUALIZACE ŘEČI – kvantitativní stránka řeči osvojování nových slov, zpřesňování obsahu, gramatických forem – až do konce života

8 Vývoj řeči Počet slov 18 měsíců – 70 slov 24 měsíců – 270 slov
2,5 roku – víceslovné věty, jednoduchá vyprávění

9 Vývoj řeči 3 roky – 1100 slov, jednoduchá souvětí, především souřadná 3,4 roku - podřadná souvětí, gramatická stavba věty se blíží normě 4 až 5 let – slov, verbální projev gramatický správný, obsahuje všechny druhy slov

10 Vývoj řeči 3 roky – hranice fyziologické nemluvnosti

11 Funkce řeči funkce řeči expresivní řeč – jak okolí rozumí nám
receptivní řeč– jak my rozumíme okolí vnitřní řeč – jak rozumíme sami sobě

12 Fyziologie řeči ústrojí dýchací – výdechový proud
ústrojí hlasové – vzniká hlas ústrojí artikulační – tón dutiny ústní vlastní mluvidla – rty, zuby, dásňový výstupek, tvrdé a měkké patro, čípek, jazyk, čelist 3 druhy dýchání – břišní, hrudní, klíční – důl. pro koktavost, breptavost klidové dýchání vdech/ výdech – 2:3 mluvení – 1:7 zpěv – 1:13 při mluvení funkce dýchacího ústrojí sekundární, primární je dýchání, způsob dýchání při řeči se dítě musí učit hlasové – nehlasný výdechový proud se přetváří ve fonační v hrtanu hrtan je pokračováním průdušnice a tvoří jej systém chrupavek (prstencová, štítná, hrtanový příklůpek, chrupavky hlasivkové). Mezi vnitřními stěnami se táhnou hlasivkové vazy, průchod mezi nimi je hlasová štěrbina Při neznělých souhláskách hlasivky rozevřené a tak se nerozkmitají a nevzniká hlas Při znělých a souhláskách hlasivky sevřené, rozkmitají se při výdechovém proudu a vydají hlas orgány, které modifikují hlas vycházející z hrtanu, aby z něj vznikly prvky lidské řeči ústní dutina, hlavní pohyby, zmenšuje se a zvětšuje nosní dutina se zapojuje a vypojuje prostřednictvím měkkého patra hrtanová dutina – velikost se mění podle polohy jazyka

13 Fonetika Nauka o zvukové stránce lidské řeči a o její funkci při mluvení Tvoření hlásek, vnímání hlásek, užití ve zvukové stavbě slova Fonémy – morfémy – slova – věty – promluva Sleduje i zvukové úpravy řeči modulačními faktory Fonémy – nejnižší stavební jednotky řeči, hlásky – l, e, s Morfémy – nejmenší jazykové jednotky, které mají již význam – les, lék, mák, hák Slova vznikají kombinací morfém Modulační faktory – melodie, tempo, přízvuk, barva hlasu

14 Fonematický sluch Zvuků nesčetně, v každém jazyce se využívá omezený počet Dítě se musí naučit vybírat ty, které mají v mateřském jazyce fonologickou platnost – fonematický sluch Fonologie – jazykovědný obor, který studuje soustavu zvukových prostředků jazyka a jeho systém fonémů, zkoumá funkce hlásek, jejich schopnost rozlišovat slova svou přítomností a záměnou. Rozdíl mezi hláskami dítě rychle vycítí, vnímá rozdíl, ale ještě neumí správnou hlásku vyslovit – pak viz pes Erda nebo hudry (hudly hudly) Honzy F.

15 Jazykové roviny foneticko-fonologická rovina – výslovnost a zvuková stránka řeči morfologicko-syntaktická rovina – gramatika a stavba vět lexikálně-sémantická rovina – slovní zásoba a porozumění významu řeči pragmatická rovina – schopnost vyjádřit různé komunikační záměry foneticko-fonologická - fonematický sluch, artikulace– vývoj od jednodušších ke složitějším, menší námaha – nejdříve samohlásky, pak retné souhlásky, nakonec hrdelní souhlásky íba, Jíba, Víba, líba Vývoj výslovnosti do 5. – 7. roku života, v současnosti názor, že logopedická péče by měla nastoupit v 5 letech, aby při nástupu do školy byla výslovnost v pořádku morfologicko-syntaktická – od jednoduchých slov, resp. jednoslovných vět, postupně se vyvíjí užívání a rozlišování slovních druhů – podmět, přísudek, předmět, gramatická správnost slov, vět, slovosledu, rodu, čísla, pádu První slova jsou neohebná, neskloňují se ani nečasují, podstatná jména v 1. pádě, slovesa v infinitivu, případně ve 3. osobě 1,5-2 roky pivotová gramatika – máma pá-pá, táta pá-pá, bába pá-pá – pá-pá = pivot Nejdříve používá podstatná jména, pak slovesa, mezitím citoslovce; nejpozději číslovky, předložky, spojky Skloňování mezi 2. a 3. rokem Rozlišování singuláru a plurálu po 3. roce Souvětí mezi 3. a 4. rokem Do 4 let fyziologický agramatismus lexikálně-sémantická rovina – pasivní a aktivní slovní zásoba – definice pojmů, zobecňování 1,5 roku 70 slov, 2 roky 270 slov, 3 roky slov, 5 let 1750 slov, 6 let slov pragmatická – používání řeči ke komunikaci v sociálním prostředí - požádat o něco, vyjádřit postoje a emoce, vést dialog, spontánně vyprávět

16 Komunikační řetězec lze najít na webu?
Doplnit komentář z přednášek Wolfové

17 Narušená komunikační schopnost (NKS)
Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. Může jít o foneticko-fonologickou, syntaktickou, morfologickou, lexikální, pragmatickou rovinu nebo o verbální i neverbální, mluvenou i grafickou formu komunikace, její expresivní i receptivní složku (Lechta).

18 Klasifikace NKS vývojová nemluvnost (vývojová dysfázie)
získaná orgánová nemluvnost (afázie) získaná psychogenní nemluvnost (mutismus) narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie) narušení plynulosti řeči (koktavost, breptavost)

19 Klasifikace NKS narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie)
narušení grafické stránky řeči symptomatické poruchy řeči poruchy hlasu kombinované vady a poruchy řeči

20 Metody diagnostiky metoda pozorování diagnostické zkoušení
metody explorační studium případu analýza výsledků činnosti přístrojové metody a mechanické metody  metody explorační (anamnestický rozhovor, ústní zkoušení, písemné zkoušení, praktické zkoušení, nejrůznější testové metody studium případu (studium výsledků foniatrického vyšetření, ORL, neurologického vyšetření, studium školních materiálů) přístrojové metody – používání nejrůznějších indikátorů (S indikátor – ve formě tzv. šaška při sigmatismu, vadné výslovnosti sykavek, pneumotografů, apod.) Analýza výsledků činnosti – například výsledky v rámci edukačního procesu Diagnostické zkoušení – vyšetřování výslovnosti, vyšetřování zvuku řeči, písemné zkoušení

21 Narušený vývoj řeči Systémové narušení jedné, více nebo všech oblastí vývoje řeči u dítěte s ohledem na jeho chronologický věk Etiologie: Dominující příznak – symptom jiných poruch Stupeň: Úplná nemluvnost – lehká odchylka od normy

22 Narušený vývoj řeči Průběh vývoje řeči: Opožděný – omezený – přerušený – odchylný vývoj řeči Věku: Fyziologická nemluvnost – prodloužená fyziologická nemluvnost – patologická nemluvnost Opožděný – dědičnost, nedoslýchavost, nestimulující prostředí Omezený – MR, těžší poruchy sluchu, absence podnětů z prostředí Přerušený – úrazy, vážná duševní onemocnění, těžká psychická traumata – po odstranění příčiny vývoj může postupovat dál Odchylný – např. při rozštěpu patra, kdy je odchylka od normy jen v jedné rovině – např. artikulace

23 Dysfázie – vývojová nemluvnost
Specificky narušený vývoj řeči v důsledku raného poškození mozku různé etiologie, postihuje hlavně řečové funkce, porucha tvorby a porozumění řeči Zasahuje všechny jazykové roviny Centrální porucha řeči Negativně ovlivňuje formování osobnosti dítěte v sociálním kontextu

24 Příčiny dysfázie Složitá diagnostika, je třeba sledovat raný vývoj dítěte Genetické, vrozené, získané a jejich kombinace Spolupůsobí větší počet činitelů v různých kombinacích Difuzní postižení CNS je typické Opožděné dozrávání mozkových buněk Matky z nižších sociokulturních vrstev s rizikovou graviditou (nesprávná žtospráva, alkohol…), menší komunikace s dítětem v raných obdobích, nižší řečový vstup, pozdější vyhledání odborné pomoci při problémech dítěte, genetické předpoklady Difuzní – zasahuje celou centrální korovou oblast a projevuje se různou hloubkou příznaků; vliv pre-, peri- a postnatálních vlivů Objevuje se poškození obou hemisfér, bilaterální; tedy při poškození jen jedné hemisféry vývoj řeči probíhá na základě kompenzačních schopností hemisféry nepoškozené

25 Příznaky dysfázie Řečový projev neodpovídá intelektu
Dítě řeč slyší, ale nepřesně jí rozumí Špatné rozumění je příčinou špatné tvorby vlastní řeči Oblasti, ve kterých se projevují symptomy: Porucha fonetické a fonologické realizace hlásek Vázne syntaktické spojování slov do větných celků Porucha v řazení pořadí hlásek Agramatická, nesrozumitelná řeč Neschopnost udržet dějovou linii, přeskoky Nerozeznává klíčová slova k pochopení smyslu Porucha krátkodobé paměti Malá aktivní slovní zásoba Dyslexie, dyspraxie Nepoměr mezi řečovými a neřečovými schopnostmi Porucha kresby Porucha jemné motoriky a lateralizace

26 Diferenciální diagnostika
Prostý opožděný vývoj řeči Dyslalie Sluchové vady Mentální retardace Mutismus Autismus

27 Terapie dysfázie Vždy důkladná diagnostika, i diferenciální
Dostatečný přísun širokého spektra smyslových podnětů Zaměření na celkovou osobnost dítěte Týmová spolupráce Smyslové podněty: zvuky, tvary, barvy, povrchy kresba, tleskání, poslouchání, hra – podpořit zrání mozku

28 Afázie – získaná orgánová nemluvnost
Porucha dříve již plně rozvinutých řečových funkcí Široká škála symptomů – subobor afaziologie; definice z pohledu různých oborů Mohou být zasaženy všechny modality řeči – receptivní-expresivní, mluvená-psaná i všechny jazykové roviny

29 Příčiny afázie Různá neurologická onemocnění, především ložisková poškození korových a podkorových oblastí mozku Klinický obraz závisí na rozsahu poškození Cévní mozkové příhody, nádory, úrazy, záněty mozku, intoxikace, degenerativní onemocnění

30 Symptomy afázie Deformace slov různého typu a stupně
Snížená schopnost až nemožnost větného vyjádření Ulpívání na předchozím podnětu i když se už mluví o něčem jiném Překotná mluva se sníženou srozumitelností Vytváření slov gramaticky nesprávných Poruchy rozumění Deformace slov: záměna fonémů, ale obsahuje některé správné prvky, řeči lze cekem rozumět papír – patír; těžká slovní deformace, nelze porozumět řeči (žduchla-židle); sémantické – nemůže si vzpomenout na slovo, nahrazuje je významově podobným nebo opíše význam pojmu (klíč – to je to, čím se odemyká) Snížená schopnost větného vyjádření – místo Budu muset odejít – Já tam) Ulpívání – po jmenévání měsíců má jmenovat části těla – stále je označuje jako měsíce Poruchy rozumění – vykoná jednoduchou výzvu, ale složitější již ne, protože ji nepochopí nebo si ji nezapamatuje. Při diagnostice se musí především zjistit, zda rozumí výzvě, jinak by mohla být diagnostika zkreslená (např. není porušena pravolevá orientace, ale jeví se, protože afatik nerozumí příkazům

31 Terapie afázie Komplexní RHB – lékařská, fyzioterapeutická, psychologická, logopedická tp. Kognitivně-neuropsychologický přístup – zaměřuje se na obnovení nebo kompenzaci jazykových procesů – výjimečně u nás Pragmatický přístup – co nejdříve afatika zařadit do společnosti, adekvátní možnost komunikace, učinit soběstačným Dnes se nezaměřuje pozornost jen na afázii jako nemoc, ale na osobu s afázií a její okolí. Nejde tedy o to co nejrychleji odstranit řečový deficit, ale jsou akcentovány psychosociální rozměry, jde především o zlepšení kvality života člověka s afázií

32 Dětská vývojová afázie
Postižení ještě nehotové řeči, dosavadní znalosti ještě nejsou zautomatizované Příčinou je hlavně úraz hlavy a mozku Afázie, řeč i obraz dětí rozmanitější než u dospělých

33 Mutismus Oněmění, nepřítomnost nebo ztráta řečových projevů
Není podmíněn organickým poškozením CNS Hlavně u dětí předškolního a mladšího školního věku U dospělých není jako samostatná dg., ale symptom jiného postižení Dospělí: symptom poruch osobnosti, různých adaptačních poruch, psychotických poruch, fobie…)

34 Příčiny mutismu Není souvislost s inteligencí
Riziko vzniku zvyšují osobnostní vlastnosti (zlostnost, stydlivost, problémy se separací) Hyperprotektivní chování rodičů Někdy náhrada komunikací neverbální V předškolním věku je typická zvyšující se samostatnost, iniciativnost, protipól jsou pocity viny. Bezprostřední příčinou mohou být tělesné tresty, agresivní chování mezi rodiči, výsměch, projevy ponižování mezi vrstevníky či ze strany dospělých. Není primární postižení řeči, ale porucha jejího používání. Endogenní příčiny – velká psychická senzibilita především vůči svým vlastním výkonům Exogenní příčiny – přehnané požadavky na řečový výkon, na chování ď. všeobecně, psychicky zatěžující okolní prostředí.

35 Dělení mutismu Situační – spojen se změnou situace
Totální – ve všech situacích, se všemi osobami, ve všech prostředích Elektivní – v konkrétní situaci, prostředí, s konkrétními osobami Surdomutismus – spojeno s neslyšením

36 Diagnostika mutismu Kritéria dg. Mutismu: Normální chápání jazyka
kompetence v mluvním vyjadřování Důkaz, že jedinec v někt. situacích normálně hovoří projevy mutismu trvají aspoň 4 týdny

37 Diferenciální diagnostika
vývojová dysfázie pervazivní vývojové poruchy mentální retardaci dětská vývojová afázie

38 Terapie dobrá diagnostika týmový přístup systematická psychoterapie
dlouhodobá terapie, trpělivost na dítě netlačit, netrestat, neignorovat Foniatr – vyloučí organický podklad a vybaví hlas Psycholog při terapii odstraní příčinu Logoped naváže na foniatra, hlas využije k tvorbě hlásek, slabik, slov, vět

39 Patlavost - dyslalie Vadná výslovnost jedné nebo několika hlásek při jinak správné artikulaci hlásek ostatních Do 5-6 let fyziologická patlavost – nesprávná výslovnost; dyslalie = vadná výslovnost Častěji u chlapců (60:40%) Roli hraje vliv prostředí, organické odchylky na mluvidlech, muzikální schopnosti… Vynechávání hlásek Zaměňování nebo nahrazování Nepřesné vyslovování

40 Patlavost – příčiny vzniku
Etiologie Patologie prostředí - nesprávné mluvní vzory Vady smyslových orgánů - zrak a sluch Pohyblivost, koordinace mluvidel, anomálie Neschopnost rychle a přesně poznávat kvalitu zvuků Reakce okolí na mluvní projev dítěte – nevhodné výchovné postupy Nerovnoměrný vývoj řeči Ad neschopnost poznat kvalitu zvuků – hlásky splývají, nedovede je rozeznat, zní krátkou chvíli; někdy samostatně zvuk zná a umí vyslovit, ale v mluvené řeči nezachytí

41 Patlavost - dyslalie Klasifikace podle rozsahu
D. parciální - d. multiplex - d. universalis Klasifikace z z hlediska kontextu Hlásková – týká se hlásek Slabiková, kontextová - chyby v hláskových seskupeních, samostatně vyslovuje správně Specifická asimilace - problémy s měkčením, špatná diferenciace sykavek…

42 Diferenciální diagnostika
Vady výslovnosti při poruchách sluchu Vady výslovnosti u mentální retardace Dysartrie Komolení a redukce slabik při breptavosti Nedbalá řeč jako následek výchovné zanedbanosti Odchylky ve výslovnosti dětí z cizojazyčného prostředí

43 Prevence Rozvoj koordinace mluvidel Rozvoj fonematického sluchu
Pohyblivost jazyka, rtů, patrohltanového závěru (kloktání) Rozvoj fonematického sluchu Při podezření na rozvoj sluchu se obrátit na odborné pracoviště Jazyk – dopředu-dozadu (čertík), zleva doprava a zpět, nahoru a dolů, olíznout rty, bradu, zkusit dosáhnout na špičku nosu, od koutku ke koutku a pak do kruhu kolem rtů Rty – pohyblivost důležitá při vytváření sykavek a samohlásek – uvolnění rtů např. brnkáním prstů o dolní ret – klasické brm nebo frkání koníka (vyfukování vzduchu přes volně sevřené rty; kapřík – vtažením tváří udělat kruh U starších dětí (5 let) hledat jazykem různá místa v ústech za použití zraku (zrcátko), hmatu (dřívko od nanuka), chuti (místo namazat medem) Pohyby dělat bez hlasu, aby se nevyvolávala představa hlásek, dítě později hlásky většinou objeví samo Fonematický sluch – zvuky zvířat, citoslovce, zvukomalebná slova – hláska v nich zní déle než ve slově; učením básniček, říkadel, rytmizace s tleskáním, při běžném rozhovoru;; ve starším věku už rozlišujeme slabiky ve slově: lo-pa-TA – na poslední slabiku najít slovo; karitčky s obrázky slov, které zvuky evokují (had sss…) Básničky na určitou hlásku spíše nepoužívat, pokud ano, tak jen v případě, že ji dítě už umí dobře vyslovovat; lze využít k procvičování fon. Sluchu – kterou hlásku slyšíš, je na začátku, uprostřed nebo na konci slova… Dítě opravovat metodou „ozvěny“ – bez komentáře a neverbálního doprovodu, neznervózňovat, jen mimoděk, nepřerušovat vyprávění dítěte Směšným zkomoleninám se nevysmívat, lze se usmát, neopakovat

44 Fáze nápravy výslovnosti
Vyvozování nového zvuku - z přírodních a technických zvuků, mechanickou cestou Identifikace nového zvuku s hláskou - zapojení do struktury slova místo vadné hlásky Fixace - upevnění artikulačního stereotypu, denně cvičit Automatizace - používání ve spontánním projevu

45 Zásady průběhu terapie
Z. krátkodobého cvičení Z. využití sluchové kontroly Z. používání pomocných hlásek Z. minimální akce Několik minut mnohokrát denně Důraz na sluchové vnímání nově vytvářené hlásky Pomocné hlásky = hlásky, které umí dyslalik dobře artikulovat, odlišují se zvukově, ale fyziologicky, artikulačně jsou podobné (při R – D) – substituční metoda. Děti by si neměli uvědomovat, že nacvičují jinou hlásku, nesmí na to myslet, jinak se mohou vrátit staré artikulační stereotypy.

46 Dysartrie, anartrie Porucha motorické realizace řeči jako celku vznikající při organickém poškození CNS Obtíže při svalové kontrole řečových mechanizmů, postiženo dýchání, fonace, artikulace, rezonance) Léčba Ovlivňování svalového tonu, dechová, hlasová, artikulační cvičení Aktivizace patrohltanového závěru

47 Příčiny dysartrie Prenatálně Perinatálně Postnatálně V pozdějším věku
Úraz matky, inf. Onemocnění, Rh-inkompatibilita, nedonošenost Perinatálně Asfyxie, krvácení do mozku během porodu Postnatálně Meningitida, encefalitida, horečky, intoxikace V pozdějším věku Cévní onemocnění, zánětlivá onemocnění mozku, úrazy hlavy, degenerativní onemocnění CNS, roztroušená skleróza…

48 Diferenciální diagnostika
Vývojová dysfázie Dyslalie Afázie Vývojová dysfázie na základě poruchy centrálního zpracování řečového signálu, u dysartrie postižena motorická realizace řeči Dyslalie narušení artikulace; u dysartrie strádají všechny základní články motorické realizace řeči – respirace, fonace, artikulace, rezonance Afázie – u dysartrie nestrádají centrální procesy řeči

49 Rinolálie - huhňavost Narušení rovnováhy ústní a nosní rezonance
dělení snížená – např. při rýmě, nádory, polypy, porucha svalstva měkkého patra zvýšená – rozštěpy patra, obrny Smíšená nebo střídavá – kombinace otevřené a uzavřené Získaná poškození velofaryngeálního závěrového mechanismu nebo vrozené orgánové poruchy v orofaryngeální oblasti

50 Palatolálie – porucha řeči při rozštěpu patra
Kombinace huhňavosti a deformované výslovnosti Příčinou obličejové rozštěpy, rozštěp patra Komplexní léčba od narození do dospělosti, týmový přístup Poradenství pro rodiče Věnovat pozornosti i obsahové stránce řeči Může být i opožděný vývoj řeči, způsobuje i psychosociální problémy – pak narušeny všechny roviny jazyka Operace – plastická chirurgie, stoatologie, stomatochirurgie, ortodoncie a následná logopedická péče Věnovat pozornost i obsahové stránce – rodiče si někdy myslí, že nejprve je potřeba se naučit říkat jednotlivé hlásky a pak se bude učit nová slova

51 Stupně palatolálie klasifikace
1. stupeň – nejsou výrazné patologické změny 2. stupeň – již palatolálie, ale nenápadná 3. stupeň – řeč nápadná, ale srozumitelná 4. stupeň – řeč nesrozumitelná

52 Koktavost - balbuties Syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným (tonickým, klonickým) přerušováním plynulosti procesu mluvení. Typy: Tonický - napínavé křeče - ko……..ktá Klonický - škubavé křeče – kokokokoktá I kombinace, opakování celých slov, části vět Občan antického Říma Balbus koktal, i ostatní členové jeho rodiny. Projevuje se narušením plynulosti řeči, ale s dosahem na celý mluvní projev, osobnost, školní, pracovní a sociální uplatnění Stupně postižení 1. stupeň - mluví normálně, jen pohyby chřípí 2. stupeň - lehké souhyby, pomáhá si rukou 3. stupeň - výrazné souhyby, spazmy řeč. Orgánů 4. stupeň - znemožnění komunikace, logofobie

53 Koktavost - vznik Riziko v obdobích, kdy je dítě vystaveno zvýšeným nárokům Často kolem 3. – 5. roku, kdy se překotně rozvíjí dětská řeč Rizikový je i nástup do 1. třídy Děti nervově labilní, neklidné, často a hodně nemocné, rodinný výskyt Děti si problémů s řečí nejsou vědomy. Způsobeno disproporcí mezi touhou dítěte mluvit a jeho možnostmi, mezi „rozumím, znám“ a „používám“. Děti často nemocné jsou hodně unavené, horší také večer, na jaře a na podzim

54 Příčiny koktavosti Vrozené dispozice Traumata Špatné výchovné vlivy
Změny Dříve přecvičování leváků Traumatizující zážitek Špatná schopnost hospodařit s dechem Vyjadřovací neobratnost U rizikových dětí nemusí koktavost vzniknout, spouštěče mohou být viz tento snímek Výchova chladná, věcná, zajišťující blahobyt, ale bez citového zázemí, jistoty, bezpečí x rodina pečlivá, perfekcionistická, organizující dítěti každou minutu – mnoho kroužků, program o víkendu x výchova nedůsledná, nesystematická – dítě neví, jakou bude mít jeho jednání odezvu; opravování, cepování Změny – nástup matky do zaměstnání a střídání „hlídačů“, narození sourozence, pobyt v nemocnici, střídání místa pobytu o dovolené (předem o tom mluvit, vysvětlovat, povídat si!), rozvod, vztahy mezi sourozenci (odsunutí dítěte na 2. kolej), jakékoliv nadměrné nároky Traumatizující zážitek: úlek, pád z výšky s vyražením dechu, dopravní nehoda, pobyt v tmavé místnosti, úmrtí blízkého člověka

55 Dispozice + trauma = koktavost
Čím je větší je dispozice, tím menší trauma stačí, aby poruchu spustilo. Důležité je, aby rodiče uměli rozpoznat varovné příznaky.

56 Příznaky Tony, klony, tonoklony
Roli hraje celková situace – nekoktá vždy Dýchání přerývané, nepravidelné, tvrdé hlasové začátky; slovní vmetky Souhyby, Fröschelův příznak Tělesné projevy Logofobie MLUVÍ TÍM HŮŘ, ČÍM VÍS SI DÁVÁ POZORr Klony – opakování prvních nebo posledních slabik ve slově, slov nebo několika slov Tony – dítě tlačí na první slabiku, nemůže z místa, po překonání vyrazí celé slovo a zbytek věty může být plynulý Problémy mohou být i jen na začátku promluvy, jakmile se rozmluví, zadrhávání se ztratí Situace – dítě může mluvit dobře např. za loutku, v nezvyklé poloze (vleže…), nezvyklým způsobem (šeptem, monotónně…); ve školce koktá více u jedné učitelky než u jiné, více v přítomnosti přísného otce Souhyby – grimasy v obličeji, záškuby svalů, kopání, ťukání nohou Fröschelův příznak – pohyby nosních křídel (roztahování a stahování nosního chřípí) Tělesné projevy – rudnutí, blednutí, pocení, bušení srdce

57 Reedukace koktavosti Odhalení základních příčin
Několik možností, jak pomoci Ambulantní, poradenská péče Komplexní léčba koktavosti Komplexní léčba při hospitalizaci – pokud je koktavost jednoznačně způsobena rodinnou situací Speciální mateřská a základní škola Podle statistik se zcela vyléčí 63% dětí s koktavostí Komplexní péče – vyšetření i lékařské, může dostat i léky na zklidnění, 6 týdnů dochází denně do ambulance + cvičí doma; přísný řízený denní program se postupně uvolňuje a dítě se zapojuje postupně do běžného života; návštěvy ambulance pak jen týdenní a postupně se vysazují prášky; další rozvolňování, až logopeda vůbec nepotřebují Nevýhodou hospitalizace je, že nelze intenzivně pracovat s rodinou.

58 Breptavost - tumultus sermonis
Nápadné zrychlování mluvy Často nesrozumitelnost - polyká slabiky i slova Při řeči časté vzdechy, mluví i při nadechování Monotónní mluva Objevuje se často až při nástupu do školy Organický původ poruchy, LMD, dědičnost Menší i vysloveně abnormální nález na EEG

59 Léčba Lze upozorňovat – tím odlišná od koktavosti; ne ale často, šetrně Porucha dítě netrápí, nemá tedy motivaci se zbavovat Nácvik dýchání Mluva s metronomem Cvičení motoriky

60 Symptomatické poruchy řeči
Doprovázejí jiné dominantní onemocnění Vady sluchu LMD Mentální retardace DMO Nevidomost