Projekt PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ

Prezentace na téma: "Projekt PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ"— Transkript prezentace:

1 Projekt PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ
Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy Ing. Jiří Braňka Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání
Analytický úsek Národního vzdělávacího fondu Informace a analýzy o rozvoji lidských zdrojů a vazbách vzdělávacího systému a trhu práce Předvídání kvalifikačních potřeb Studie a poskytuje expertizy pro ministerstva, Evropskou komisi, OECD, ETF, CEDEFOP a další evropské instituce Účast na mezinárodních výzkumných projektech Evaluace programů, kofinancovaných z ESF

3 Cíle průzkumu Požadovaný profil absolventa technických a přírodovědných fakult vysokých škol – úroveň studia, znalosti a kompetence Míra spokojenosti zaměstnavatelů s odborným profilem absolventů Perspektivy profesního a mzdového postupu absolventů přírodovědných a technických oborů Názory zaměstnavatelů na systémovou podporu technických a přírodovědných oborů studia

4 Metodika průzkumu Dotazníkové šetření - osloveno 504 zaměstnavatelů
- spolupráce: AV ČR, Czechinvest a RPIC-ViP s.r.o. - návratnost 21 % (102 dotazníků) Hloubkové rozhovory - 11 polostrukturovaných rozhovorů (60-70 min.) Analýza primárních dat a sekundární analýzy

5 Oslovení zaměstnavatelé
Osloveni byli pouze zaměstnavatelé, u kterých se předpokládá poptávka po absolventech technických a přírodovědných oborů. Aby analýzy jednotlivých klastrů byly statisticky spolehlivé, bylo nutné zaměstnavatele sloučit do větších celků. Většinou se podařilo dosáhnout vnitřně konzistentních klastrů. Technologické služby zahrnují např. energetiku, technické poradenství, vodárenství … 1 Podnik nespecifikoval odvětví podnikání, proto je součet jen 101 – vzhledem k příslibu anonymity jsme nevyplněné údaje nedohledávali

6 Přijímání absolventů Graf uvádí počet absolventů přijatých v posledních 3 letech Většina zaměstnavatelů dává přednost absolventům magisterského (inženýrského) studia, tvoří 70 % přijatých. Těch sice na trh práce přichází i největší počet, avšak významnou roli hraje i to, jak zaměstnavatelé hodnotí kvalitu absolventů s jednotlivými stupni vzdělání … U většiny pozic zaměstnavatelé uvedli, že dávají přednost magistrům před bakaláři.

7 Naléhavost zaškolení absolventů
Nový snímek vložíte přes pravé tlačítko a volbou Duplikát snímku. Bakaláři – většinou nevyhovující Magistři/inženýři – vyhovující PhD. – velmi dobří, avšak na omezeném okruhu pozic, řada zaměstnavatelů jak v průmyslu, tak technologických službách je považuje za „převzdělané“. Viz průzkum VŠE o ICT profesích – délka zaškolení bakalářů přesahuje únosnou mez.

8 Nejčastější témata zaškolení (% podniků)

9 Tvrdé vs. měkké dovednosti
Mezi měkké dovednosti patří např. prezentační, asertivita, schopnost pracovat ve stresu…

10 Celková kvalita absolventů
Průměrné známky kvality: - Bakalářský stupeň ,3 z 5 - Magisterský stupeň ,6 z 5 - Doktorský stupeň ,3 z 5 Hodnocení bakalářů většinou podprůměrné Jaký smysl má bakalářské studium a jak ho vnímají zaměstnavatelé a jak školy? Bakalář = nedostudovaný magistr? Bakalářské studium svůj význam má, je však třeba ho jinak pojmout! Největší problém u bakalářů – ekonomické znalosti (průměrná známka 4,0), mezioborové znalosti (3,7). prezentační dovednosti (3,6), jazykové znalosti (3,3) oborové znalosti (3,0). Nad známku 2 („vynikající znalosti a dovednosti“) se dostali pouze absolventi doktorského studia v kategoriích oborové znalosti (1,6), jazykové znalosti (1,8) a týmové dovednosti (1,9). Zaměstnavatelé vidí potenciál bakalářů, považují za zbytečné, aby na magisterské studium šlo 70 i více procent vysokoškoláků.

11 Kariérní a platový růst
Zplošťování organizační struktury omezuje možnost kariérního růstu Postup na vyšší pozici často až po třech letech Průměrný platový růst: 16 % po třech letech, 30 % po pěti letech Problém s trpělivostí mladých lidí a jejich sebe- hodnocením Nedostatek praxe závažně zpomaluje kariérní i platový růst absolventů „Technik bez praxe není technik“ Celoživotní vzdělávání „Práce na této pozici zpočátku vyžaduje větší trpělivost, pokoru a méně ambicí – během jednoho roku nelze dosáhnout prestižního a dobře placeného místa.“ Mnoho mladých lidí s technickým vzděláním není ochotno čekat na zhodnocení investice do svého vzdělání – „lidé jsou sebevědomí a nechtějí se věnovat sami sobě, dál se vzdělávat a obětovat krátkodobé platové výhody netechnických pozic pro dlouhodobou perspektivu a zdokonalování se v tom, co vystudovali.“ V profesní kariéře vědce hraje velikou roli, stejně jako kontinuita vzdělávání. „Když člověk pracuje pět let mimo obor, už je téměř úplně bez šance na uplatnění. Znalosti rychle zastarávají.“

12 Jak jsou hodnoceny školy?
„U mnoha škol je odtrženost od praxe obrovská (včetně VŠ učitelů).“ „Vysoké školy často podávají studentům správné vzdělání nesprávným způsobem“. Školy nedrží tempo s rozvojem technologií a procesů V čem by se školy měly zlepšit? - Jazykové znalosti % - Praktické zkušenosti, stáže apod % - Oborové znalosti % Vysoké školy mají v přípravě absolventů klást větší důraz zejména na znalost anglického jazyka – výuka v cizím jazyce a zahraniční stáže. Zejména v oblasti výzkumu se zvyšuje míra mezinárodní spolupráce a nutnost umět komunikovat a argumentovat v cizím jazyce na odborné úrovni. Budoucí trend je znalost dvou světových jazyků a minimálně jednoho z nich nejen na komunikativní, ale i vysoce odborné úrovni. Velmi mnoho absolventů u přijímacího řízení propadne právě v důsledku slabých jazykových znalostí, nejkritičtější je situace u společností, které požadují jiný jazyk než anglický, kterým je zpravidla němčina. Oproti minulosti už nezáleží tolik na konkrétní pozici, cizí jazyk patří již v současné době mezi průřezové znalosti. Není výjimkou, že se technici věnují i záležitostem obchodním, komunikaci a vyjednávání nákladových a jiných otázek se zahraničím. Praxi studenti zažijí obvykle jen při zpracovávání diplomové práce a tu navíc ve většině případů nedělají ve výrobě. Vybírají si takové oblasti, jako je kvalita, logistika, nákup, tedy obory, které s technikou souvisejí spíše okrajově. Děje se tak podle zaměstnavatelů ze dvou důvodů – jednak je to pro studenta podstatně jednodušší, než udělat diplomovou práci třeba v konstrukčním oddělení, jednak podnik nechce díky nutnosti zveřejňovat výsledky diplomové práce pustit studenta k ničemu skutečně podstatnému, co představuje jádro jeho výrobního know-how. To potvrdily v hloubkových rozhovorech i podniky, některé zmiňovaly, že situaci musí řešit dělením diplomové práce na „veřejnou“ a „neveřejnou“ část.

13 Prognóza budoucího vývoje
Viz uplatnitelnost techniků často mimo jejich hlavní obor – logistika, obchod, nákup … V roce 2012 budou vysokoškoláci tvořit 46 % příchozích absolventů na trh práce (2007 – 29 %) Může to snížit celkovou nezaměstnanost – vysokoškoláci z principu nacházejí uplatnění snadněji – avšak výkonnost podniků, inovační potenciál a konkurenceschopnost průmyslu, vědy a technologických služeb to ovlivnit nemusí. Navíc přizpůsobení VŠ studia (stále klesajícímu) kvalitativnímu průměru studentů ohrožuje potenciál škol vychovávat skutečné talenty.

14 Návrhy na zlepšení Veřejný systém hodnocení kvality vysokých škol
Přísnější podmínky pro akreditace studijních programů Školné – prostředek zlepšování vzdělávání i zainteresování studentů a rodičů na jeho kvalitě Změna systému financování škol – vzít v úvahu kvalitativní kritéria Budoucnost techniky nespočívá v plošném růstu počtu uchazečů! Nutná reforma bakalářského vzdělání a zvýšení jeho prestiže

15 Hlavní závěry Vysoké školství se jako celek nezhoršuje, avšak požadavky na absolventa jsou mnohem vyšší, než před několika lety; Mnoho zaměstnavatelů nemá problém s tím, co školy učí, ale jak učí; Školy mají v řadě případů velký problém zachytit nové trendy v procesech a technologiích (strojírenství/plastikářství); Jazyky – ne jeden, ale dva! Kvalitu VŠ absolventů ovšem rozhodujícím způsobem ovlivňuje počáteční a sekundární vzdělávání

16 Děkuji za pozornost! Ing. Jiří Braňka branka@nvf.cz
Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání