Financování sociálních služeb – ohlédnutí zpět

Prezentace na téma: "Financování sociálních služeb – ohlédnutí zpět"— Transkript prezentace:

1 Financování sociálních služeb – ohlédnutí zpět

2 O čem budeme hovořit? Legislativní rámec a historie dotací
Dotace na sociální služby Plánování a síťování Vyrovnávací platba – jak souvisí s dotacemi? Dotace roku 2016 Dotazy

3 Legislativní rámec a historie dotací

4 Jaké je zákonné ukotvení sociálních služeb?
Stanoveno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Účinný od Upravuje tyto oblasti: Příspěvek na péči Sociální služby Inspekce Mlčenlivost Financování Správní delikty Vzdělávání

5 Jak je upravena oblast financování v zákoně o sociálních službách?
Principy – vícezdrojovost, nenárokovost Významná provazba je na oblast plánování a dostupnosti – tedy §92 – 96 Od je §101 (dotace poskytuje ministerstvo) nahrazen §101a (dotace poskytuje kraj)

6 Jakými dalšími zákony se financování řídí?
Zákon č. 218/2000 Sb., tzv. velká rozpočtová pravidla Zákon č. 250/2000 Sb., tzv. malá rozpočtová pravidla Zákon o státním rozpočtu na příslušný rok Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě Zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) Daňové zákony Vyhlášky Ministerstva financí (především č. 367/2015 Sb., zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem)

7 Dotace na sociální služby

8 Jaké jsou základní charakteristiky systému?
Registrováno cca 5,6 tis. sociálních služeb ve 32 druzích Cca 2,5 tis. poskytovatelů Celkové náklady systému sociálních služeb = 35 mld. Kč (cca 0,82 % HDP)

9 Jaké je pořadí registrovaných služeb dle četnosti a nákladovosti
TOP 3: Pečovatelská služba (736) Odborné sociální poradenství (552) Domovy pro seniory (525) MIN 3: Intervenční centra (15) Terapeutické komunity (18) Tísňová péče (18) Nákladovost TOP 3: Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem MIN 3: Průvodcovské a předčitatelské služby Tlumočnické služby Tísňová péče

10 Celkové počty sociálních služeb

11 Vývoj dotací za období účinnosti zákona kolísá
Financování služeb je vícezdrojové, dotace 2014 pokryla cca 25% nákladů Prostředky na dotace MPSV 2013: 6,5 mld. Kč Prostředky na dotace MPSV 2014: 7,7 mld. Kč Prostředky na dotace krajům a MPSV 2015: 7,85 mld. Kč mil. Kč Prostředky na dotace krajům a MPSV 2016: 8,57 mld. Kč mil. Kč Požadavky: vždy cca 11 mld. Kč

12 Vývoj dotací

13 Plánování a síťování

14 Zvyšuje se provázanost financování a plánování
§ 95 písm. g) zákona o sociálních službách Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se SPRSS § 95 písm. h) zákona o sociálních službách Kraj určuje síť sociálních služeb na území kraje § 101a K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) a h) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů, souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů služeb.

15 Jaké jsou základní dokumenty, na kterých je postaveno financování sociálních služeb?
Národní strategie rozvoje sociálních služeb Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje (SPRSS) Síť sociálních služeb na území kraje Ošetřeno zákonem, ale ne dostatečně – každý kraj ke tvorbě dokumentů přistupuje jinak – nutná úprava Kritéria kvality plánování Metodika síťování

16 Kritéria kvality plánování rozvoje soc. služeb na krajské úrovni
Sjednocení pohledu na proces, výstupy a výsledky střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb Vodítko pro kraje při realizaci procesu plánování a při přípravě SPRSS Minimální žádoucí úroveň Povinnost dodržovat při tvorbě plánů ze zdrojů EU Ukotvení hlavních principů a postupů uvedených v Kritériích v prováděcí vyhlášce

17 Kritéria kvality plánování rozvoje soc. služeb na krajské úrovni
Členění na šest dílčích činností 1. Stanovení a schválení záměru a zadání pro celé plánovací období 2. Zjištění současného stavu v oblasti soc. služeb na území kraje 3. Určení strategického směřování a způsobu zajišťování soc. služeb na území kraje 4. Zpracování SPRSS (obsahujícího síť) a příp. i AP 5. Realizace, řízení SPRSS/AP a provádění změn 6. Vyhodnocení/evaluace Doprovodné texty Obsah SPRSS, Evaluační zpráva, Zdroje - Dokumenty - Organizační struktura a personální zajištění plánovacího procesu - Slovník

18 Metodika síťování sociálních služeb
Návaznost na Kritéria kvality plánování rozvoje soc. služeb na krajské úrovni Blíže popíše principy tvorby, naplňování a úpravy krajské sítě sociálních služeb Umožní plánovat finanční prostředky v rámci procesů vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb Dokončení: v nedohlednu, úprava není dle krajů žádoucí

19 Národní strategie rozvoje soc. služeb – tvorba a schválení
Kompetence MPSV + usnesení vlády ČR č. 38/2015 Rámcový dokument, který definuje základní cíle a opatření sociální politiky, kterých je možné prostřednictvím působení sociálních služeb dosáhnout Zpracována v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií a ve spolupráci se zástupci relevantních aktérů Členěna na část analytickou, strategickou, implementační Předložena vládě ČR v lednu 2016 Schválena

20 Národní strategie rozvoje sociálních služeb – co je obsahem?
Úvod Definice a analýza řešeného problému SWOT analýza a souhrn výsledků klíčových analýz Vize a základní strategické směřování Popis cílů v jednotlivých strategických oblastech Implementace strategie Přílohy (rozpočet, implementační tabulky, grafy apod.)

21 Vize: „V ČR existuje flexibilní síť sociálních služeb, která pomáhá řešit potřeby osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci a je financovaná transparentním, efektivním a spravedlivým systémem.“ Globální cíl: „Nastavit dlouhodobě udržitelný systém dostupných sociálních služeb a podpory neformální péče pro osoby v nepříznivé sociální situaci.“

22 Národní strategie rozvoje sociálních služeb – strategické cíle
Zajistit jednotné chápání a používání základních pojmů. Zajistit přechod od institucionálního modelu péče k podpoře osob v přirozeném prostředí. Zajistit dlouhodobou udržitelnost financování sociálních služeb, které bude odpovídat potřebám uživatelů. Prostřednictvím prostupných sociálních a zdravotních služeb naplňovat potřeby uživatelů/pacientů. Zlepšit postavení pečujících osob a pečující rodiny. Upravit nastavení systému inspekcí s důrazem na sledování kvality soc. služeb. Upravit způsob vstupu do systému sociálních služeb. Rozvoj sociální práce a profese sociálního pracovníka. Rozvoj povolání pracovníků v sociálních službách. Vytvářet sítě soc. služeb, které reagují na nepříznivou sociální situaci obyvatel. Podporovat tripartitní vyjednávání v oblasti rozvoje sociálních služeb.

23 Chybí síť sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru?
Návrh definice v rámci novelizace zák. č. 108/2006 Sb., o soc. službách, ve znění pozd. předpisů: Síť sociálních služeb celostátního či nadregionálního charakteru je souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající celostátní či nadregionální dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na vymezeném území a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na vymezeném území a dostupnými finančními a jinými zdroji.

24 Střednědobé plánování rozvoje soc
Střednědobé plánování rozvoje soc. služeb a jejich síťování – co připravujeme pro novelu? Celostátní síť sociálních služeb Další zpřesnění podmínek pro zpracování a strukturu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Popis principů obsazování a aktualizace krajské sítě sociálních služeb s využitím veřejných zakázek Upřesnění role a způsobu spolupráce obcí a krajů při síťování sociálních služeb Zachycení spolufinancování sociálních služeb z rozpočtů obcí a krajů

25 Sociální služby jako služby v obecném hospodářském zájmu

26 Od roku 2016 jsou sociální služby financovány jako SOHZ
Veřejná podpora Od roku 2016 jsou sociální služby financovány jako SOHZ Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu Podmnožina hospodářských činností Zvláštní význam pro občana Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek Proč je tento režim skvělý? Prověří, zda službu nezajistí trh Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů a stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY

27 Jaké jsou možnosti/režimy?
Rozhodnutí Komise (2012/21/EU) o použití čl. 106/2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním SGEI – bude využito pro dotace ze státního rozpočtu Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 SFEU na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu – využívají samosprávy, především obce

28 Co lze podpořit a jak? Pověřovatel (MPSV, kraj, obec – zkrátka veřejný donátor) musí určit v Pověření Vymezení v Pověření – základní činnosti služeb či něco navíc? Jedna sociální služba – identifikátor Geograficky vymezená S definovanou kapacitou Oddělené sledování služby v rámci účetnictví Kalkulace vyrovnávací platby

29 Vyrovnávací platba – jak ji lze definovat?
= pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby (včetně přiměřeného zisku) Jaké jsou metody výpočtu? na základě očekávaných příjmů a nákladů na základě skutečných příjmů a nákladů na základě kombinace obou metod

30 Výnosy x náklady – co do nich zahrneme?
Náklady související s danou službou přímé náklady alikvotní podíl nepřímých nákladů náklady investic, pokud jsou nezbytné pro poskytování služby Výnosy, či také „příjmy ze služby“ veškeré příjmy / výnosy ze služby (úhrady) veškeré příjmy / výnosy na zajištění služby (veřejné zdroje) lze dále rozhodnout, že zisky z jiných činností musí být použity zcela nebo zčásti na financování služby

31 Jaké mohou být zdroje financování sociální služby?
Dotace od MPSV Příspěvky od úřadů práce Dotace od obcí – dle jednotlivých obcí, v případě více dotací jedné obce přidejte potřebné řádky Příspěvek od zřizovatele – obec Příspěvek od zřizovatele – kraj Dotace od krajů – dle jednotlivých krajů, v případě více dotací jednoho kraje přidejte potřebné řádky Úhrady od uživatelů služby Fondy zdravotních pojišťoven Resorty státní správy celkem Strukturální fondy – ESF soutěžní projekty, ESF nesoutěžní projekty, ERDF, ESIF, ostatní strukturální fondy, v případě více projektů jedné kategorie přidejte potřebné řádky Jiné zdroje

32 Dotace roku 2016

33 Oba programy podpory vychází z metodik MPSV
Metodika MPSV pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Metodika MPSV pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností

34 Nové povinnosti pro rok 2016?
Síť sociálních služeb Vzor krajského Pověření Dokument s informacemi k nastavení vyrovnávací platby

35 Jaké jsou novinky ve finančním vypořádání od 1. 1. 2016?
Finanční vypořádání zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2016 nejpozději k 31. prosinci 2016 Od platí nová vyhláška č.367/2015 Sb. Současně s finančním vypořádáním zasílá příjemce vratku nevyčerpaných finančních prostředků

36 A co chceme upravit pro rok 2017?
Finální rozšíření „stropovacího mechanismu“ Lepší vymezení základních činností Sjednocení některých termínů v dotačních řízeních Intervaly dotací na jednotku

37 Jaké jsou výzvy do budoucna?
Jednotné účetnictví poskytovatelů sociálních služeb – úprava legislativního vymezení PO Jednotné a jednodušší vykazování dat – závisí na novém dodavateli Sociální služby jako veřejné zakázky – vymezení kvalitativních kritérií hodnocení Přiměřený zisk v sociálních službách – definice, účel a způsob výpočtu

38 Děkuji za Vaši pozornost 
Máte dotazy? Ing. Linda Maršíková