Oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)

Prezentace na téma: "Oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)"— Transkript prezentace:

1 Oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)
KONZULTACE A DATA Oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA) Praha, duben 2018

2 Základní pravidla a provádění konzultací
Konzultace s dotčenými subjekty představují nedílnou a povinnou součást procesu RIA V procesu RIA je nutné pracovat s relevantními a validními daty (evidence based – založeno na důkazech) Délka a forma není stanovena – určí zpracovatel RIA na základě principu proporcionality výjimku představují ze zákona povinné konzultace ČTÚ a ERÚ Měly by být vedeny v průběhu procesu RIA dle potřeby, v jednotlivých fázích tvorby návrhu právního předpisu (nové právní úpravy) mezirezortní připomínkové řízení představuje zvláštní formu konzultací

3 Přínos konzultací v různých fázích přípravy právních předpisů
Identifikace a popis problému - správné popsání problému, zjištění jeho intenzity a rozsahu (data) Vytipování variant řešení - větší počet alternativních řešení, odhalování úskalí možných variant, informace o dopadech navrhovaných variant (resp. i dotčených subjektů) Vyhodnocování dopadů navrhovaných řešení - realistické odhadování nákladů a přínosů Návrh řešení - větší akceptovatelnost návrhu Závěrečné obecné konzultace - zajištění transparentnosti procesu před předložením vládě (specializované internetové portály vč. kontaktních adres či veřejná slyšení)

4 Způsob a forma konzultací
Připravit kvalitní písemné podklady obsahující přesně definované problémy a otázky, na něž je žádáno vyjádření, cíleně připravené pro konkrétní konzultované subjekty (skupiny/osoby) Jasně stanovit lhůtu pro zpětnou vazbu, která musí být dostatečně dlouhá, aby konzultované subjekty měly dostatek času pro zpracování odpovědí Cílené konzultace (stakeholdeři) versus široké (zapojování veřejnosti) Písemná forma → připomínkové řízení, dotazníková šetření Ústní forma → veřejná slyšení, cílené rozhovory, průzkumy veřejného mínění, meziresortní jednání Dále kombinace výše uvedených forem s využitím moderních technologií → internet, sociální média (pozor ale na slabé zastoupení některých skupin; využít pro závěrečné obecné konzultace)

5 Zásady pro vedení konzultací
Včasnost – konzultace ve fázi formulace problému Srozumitelnost – konzultačního procesu, vstupních i výstupních materiálů, použité metody, postupů Přiměřenost a odbornost – metody a postupy úměrné a vhodné konzultovanému tématu Dostupnost zdrojů – vyčlenění potřebných kapacit (finančních, lidských, materiálních) Komplexnost – konzultačního procesu (rozvážit celý průběh, návaznost) Transparentnost a dostupnost – obsahových a procesních dokumentů veřejnosti ( Otevřenost a důvěra – všech zúčastněných stran Hledání konsenzu – snaha o nalezení společně přijatelného kompromisu (lepší porozumění návrhu a připravenost dotčených subjektů na implementaci právního předpisu)

6 Zhodnocení provedených konzultací
zdokumentování všech konzultací, které byly provedeny uvedení všech konzultovaných dotčených subjektů a orgánů státní správy uvedení připomínek a podnětů vysvětlení ne/zapracování podnětů → souhrnně vyhodnotit průběh a výsledek konzultací s dotčenými subjekty (transparentnost ve vztahu navrhované řešení/varianty – připomínky dotčených subjektů)

7 Nedostatky a problémy s vedením konzultací
neúměrné prodlužování či naopak příliš krátká doba konzultací příliš četné/hojně se opakující konzultace versus sporadické konzultace nedostatek relevantních podkladů pro konzultace versus množství materiálů nejasné zadání konzultací – co má být výstupem nejsou řádně prováděny omezení na rezortní problematiku (veřejná správa, pracovní komise a expertní výbory) chybí podrobný popis provedených konzultací a jejich zhodnocení vč. způsobu zohlednění připomínek

8 Metodiky ke konzultacím
Metodika pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů Manuál pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů Informování Připomínkování Konzultování Partnerství

9 1. Informování jednosměrný informační tok od zpracovatele dokumentu směrem k veřejnosti/konzultovaným subjektům → úřední deska (informační tabule úřadu), informační telefonní linka, tiskové konference, prohlášení, letáky a plakáty, publikace a informační brožury, výstavy a prezentace, ová upozornění, adresná korespondence (tištěná i elektronická), adresný telefonát, informační a poradenská centra, veřejná slyšení, internetový portál, média 2. Připomínkování jednosměrný informační tok sloužící ke sběru podnětů, názorů a informací od konzultovaných subjektů bez vzájemné interakce (versus připomínkové řízení se vzájemnou interakcí) → dotazníky, průzkumy, osobní rozhovory (individuální, skupinové, focus groups), telefonické rozhovory, panel, interaktivní výstavy či prezentace, připomínkovací proces, šetření v terénu

10 3. Konzultování obousměrný informační tok, kdy zpracovatel a konzultované subjekty vstupují do vzájemné interakce konzultace jsou přímé – tváří v tvář, probíhají ve stejný čas a na stejném místě – nebo nepřímé – internetová fóra, odborné diskuze v tisku, neprobíhají ve stejném čase a místě. Dále také široké – hromadná účast širší veřejnosti – či úzké – zaměřené na vybrané subjekty. → veřejné setkání/debaty, konference a semináře, internetová diskuzní fóra, internetový chat, happeningové akce 4. Partnerství zpracovatel dokumentu a konzultované subjekty pracují společně na daném tématu v rovnocenném postavení – hlavní odpovědnost za dokument však stále nese zpracovatel → workshopy, pracovní skupiny

11 Příklady z EU a OECD Konzultační strategie podle Evropské komise (Better Regulation Toolbox) - hlavní kroky: stanovení cíle konzultací mapování stakeholderů faktory k zohlednění konzultační webová stránka Principy nejlepší praxe OECD pro zapojování stakeholderů (připravují se) a databáze konzultačních praktik

12 Zdroje dat data i zdroje musí být relevantní, důvěryhodné a validní
je možné je získat např.: z výsledků průzkumů metodami odhadu úzkou spoluprací s odborníky konzultacemi s dotčenými subjekty Nedostatky v praxi: neuvedení zdrojů dat, se kterými se pracovalo uvedení relevantních legislativních předpisů nepostačuje chybějící specifikace použitých dat (či např. pouhé konstatování, že se jedná o data, která má zpracovatel k dispozici na základě vlastního sběru)

13 Děkujeme Vám za pozornost!
Mgr. Radana Kubová, Ph.D. Mgr. Soňa Mačejová