NEREALIZOVANÉ TRAMVAJOVÉ PROJEKTY V ČR

Prezentace na téma: "NEREALIZOVANÉ TRAMVAJOVÉ PROJEKTY V ČR"— Transkript prezentace:

1 NEREALIZOVANÉ TRAMVAJOVÉ PROJEKTY V ČR
1.DÍL MĚSTA V NICHŽ TRAMVAJE NIKDY NEJEZDILY Nerealizované tramvajové projekty

2 Nerealizované tramvajové projekty
ŽATEC Náměstí Svobody s radnicí Žatec je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji. V roce 1265 Přemysl Otakar II. udělil městu královská městská privilegia. Leží na řece Ohři. Žije zde přes 19 tisíc obyvatel. Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice Nerealizované tramvajové projekty

3 Nerealizované tramvajové projekty
Dnešní připomínka projektů Tramvajová zastávka byla postavena pro připomínku nerealizovaného projektu tramvajové dráhy. Plány na městskou elektrickou dopravu vznikaly v letech Žatec byl tehdy velmi živým a ekonomicky silným městem, ve kterém tehdy žilo obyvatel První projekt z roku 1898 z důvodu kombinace elektrické dráhy s lanovkou nebyl Ministerstvem železnic povolen. Další projekt z roku 1902 by přinesl velké zásahy do vnitřního města a vedl k velkému prodražení stavby. Město prostředky na stavbu nemělo. Tramvaj tak v Žatci nikdy nejezdila, ale zastávku tam mají... Nerealizované tramvajové projekty

4 Nerealizované tramvajové projekty
Koncem 19.století firma Kummer z Drážďan nabízela v severočeském pohraničí projekty elektrických malodrah V Žatci chtěli řešit vzdálenou polohu nádraží od centra Pro prudké stoupání v Nádražní ulici projekt počítal se zvláštní lanovou lokomotivou Toto řešení neschválilo Ministerstvo železnic (kombinace pouliční dráhy a lanovky) Firma Kummer nakonec v roce 1900 skončila v konkurzu a tím skončil i první projekt První projekt Nákres z neuskutečněného projektu kombinované osobní a nákladní tramvajové dopravy v Žatci Nerealizované tramvajové projekty

5 Nerealizované tramvajové projekty
První projekt Na horním konci Nádražní ulice bylo stoupání 133 promile, průměrné stoupání této ulice činilo 100 promile. Pro osobní vozy by bylo možné tuto část projet s normální adhezí, naproti tomu při nákladním provozu bylo třeba zvláštního opatření. Toto zvláštní opatření si projekt představoval tak, že v dlažbě uprostřed kolejí bude asi v délce 300 m položen železný žlábek a v něm se volně bude pohybovat lano, které bude ukotveno na vrcholu spádu v dlažbě. Nerealizované tramvajové projekty

6 Nerealizované tramvajové projekty
První projekt Zvláštní "lanová lokomotiva„ byl vlastně jakýsi pojízdný naviják, který měl na velký buben lano navíjet, a tím se přitahovat k vrcholovému bodu trati. Nahoře měla být umístěna krátká kusá kolej, umožňující odstavení tohoto zařízení po vypřáhnutí ze soupravy. Tažné zařízení mohlo podle projektu nákladní vlak táhnout i tlačit. Buben navijáku měl být poháněn čtyřmi motory po 20 koňských silách. Na přední části vozu měla být umístěna sedačka, ze které měl být vůz ovládán. Potřebnou energii si vůz odebíral tyčovým sběračem z troleje. Nerealizované tramvajové projekty

7 Nerealizované tramvajové projekty
Druhý projekt Město se myšlenky na tramvaj po prvním neúspěchu nevzdávalo V roce 1902 firma Wieser z Vídně v novém projektu úzkorozchodné dráhy oddělila tratě pro osobní a nákladní dopravu Město projekt schválilo, bylo ale třeba zbourat několik domů, což vzbudilo odpor majitelů Nákladní trať vyžadovala navíc značné terénní úpravy Na nákladný projekt město nemělo dost prostředků a nakonec tedy nebyl uskutečněn Zdroje: web Muzeum Žatec, Svět železnice 6/2003 Nerealizované tramvajové projekty

8 Nerealizované tramvajové projekty
VARNSDORF-RUMBURK Varnsdorf náměstí Rumburk Loreta Nerealizované tramvajové projekty

9 Nerealizované tramvajové projekty
VARNSDORF -RUMBURK Ve sbírce muzea ve Varnsdorfu se dochovalo torzo detailního nerealizované projektu pro tramvajové spojení mezi Varnsdorfem a Rumburkem z roku 1898 vyhotovené akciovou společností Elektricitätswerke (dříve O. L. Kummer & Co.) z Drážďan. V projektové složce jsou technické výkresy a návrhy tramvaje, trolejových stožárů, nebo výše vyobrazené vozovny. Kromě toho existují v muzeu další dvě neoznačené složky s podrobnými výkresy průběhu trati a lokalizace jednotlivých zastávek. Vzhledem k odlišnému provedení je možné předpokládat, že jde o torzo konkurenčního projektu od vídeňské firmy Österreichische Eisenbahn-Verkehrs-Anstalt.      Zdroj web Muzeum Varnsdorf Nerealizované tramvajové projekty

10 Nerealizované tramvajové projekty
PARDUBICE Město Pardubice se v posledních více jak sto letech několikrát snažilo o výstavbu sítě elektrických drah. Známý je např. projekt z roku 1903 na spojení Chlumce nad Cidlinou – Lázní Bohdaneč – Pardubic – Chrudimi a Slatiňan elektrickou kolejovou malodráhou. Tehdy padl návrh i na zřízení dráhy bezkolejné, dnes bychom řekli trolejbusové. Po první světové válce existovaly záměry na tramvajové spojení do Heřmanova Městce nebo do Sezemic. Právě sezemická tramvaj měla okolo roku 1920 ke své realizaci nejblíže. Tento projekt byl pak v pozdějších desetiletích ještě několikrát „oprašován“ a zase ukládán ad acta. Dochovala se technická zpráva projektu „Elektrická místní dráha Pardubice – Sezemice“, která „byla základem prohlídce tratě a politické pochůzce dne 11. až 12.června 1906.“ Dokument nese hlavičku Fr. Křižík, elektrotechnický závod v Praze – Karlíně a podpis samotného Křižíka . Nerealizované tramvajové projekty

11 Nerealizované tramvajové projekty
PARDUBICE Technická zpráva pro „Elektrickou místní dráhu Pardubice – Sezemice“ z roku 1906 Zpráva je psána na hlavičkovém papíře firmy Křižík. Součástí zprávy je i příloha ve formě zákresu osy navržené tratě do „generální mapy“ v měřítku 1:75 tis. Nerealizované tramvajové projekty

12 Nerealizované tramvajové projekty
PARDUBICE Nerealizované tramvajové projekty

13 Vlastní technická zpráva
PARDUBICE Vlastní technická zpráva Dráha měla být jednokolejná s rozchodem 1000 mm a sloužit měla k dopravě osob i zboží mezi nádražím v Pardubicích, městem Pardubice, Sezemicemi a obcemi ku dráze přilehlými Délka dráhy měla být 8,9 km, maximální stoupání 38 promile, použity měly být žlábkové kolejnice, na obou koncích tratě měly být výhybny a další výhybna měla být ve stanici „Donucovací pracovna“ v km 3,5 Délka výhybkové koleje měla vystačit pro 2 vozy Výhybky měly být bezobslužné pérové Minimální poloměr zakřivení na trati se vyskytující měl být 20 m Napájecí napětí mělo být 1200 Voltů, což umožnilo neuvažovat s jakýmkoliv doplňujícím napájecím vedením. Podle energetického výpočtu F. Křižíka by měly být maximální ztráty na konečné v Sezemicích 17% Přívod proudu měl být ze stávající elektrárny v Pardubicích v Karlově ulici Nerealizované tramvajové projekty

14 Nerealizované tramvajové projekty
PARDUBICE Jako dopravních prostředků mělo být použito tří uzavřených motorových vozů pro rozchod kolejnic 1 m, s rejdovými nápravami, průměr kol 800 mm, rozvor náprav mm, 16 míst k sezení, míst k stání, váha 7 t včetně elektrického zařízení Každý vůz měl mít 2 elektromotory pro napětí 600 Volt s výkonem koní při rychlosti 13 km za hodinu K dopravě zboží měly sloužit tři nákladní přívěsné vozy o vlastní váze t a nosnosti 5 t. Vozový park měl být deponován po pravé straně tratě za Pardubicemi v km 2,8 s příslušnou odbočkovou kolejí. Nerealizované tramvajové projekty

15 Nerealizované tramvajové projekty
PARDUBICE Tento obrázek pseudo tramvaje na podvozku automobilu je datován rokem 1929, kdy Pardubičtí občané prezentovali svou touhu mít elektrickou dráhu u příležitosti významné státní návštěvy. Autor snímku lehce doplnil retuší koleje a trolejový drát. Zdroj www,trolejbus.cz/tranway Se zdařilými webovými stránkami o fikci tramvajového provozu v Pardubicích Nerealizované tramvajové projekty

16 Nerealizované tramvajové projekty
HRADEC KRÁLOVÉ Kolem roku 1900 vznikají úvahy o zavedení tramvají – viz regulační plán z roku 1898 Projekt byl zadán firmě Křižík a jako drahý byl nakonec odmítnut V roce 1910 při stavbě Pražského mostu už ale byly do vozovky položeny kolejnice V roce 1914 byla udělena koncese na stavbu elektrické dráhy. Trať s rozchodem 1435 mm měla být dlouhá 4 km a měla vést ze Slezského Předměstí přes Malé a Velké náměstí k nádraží První světová válka přerušila přípravu a realizaci stavby V roce 1926 architekt Gočár připravil nový regulační plán, který opět počítal se sítí tramvajových tratí, ale byl nakonec v této části odmítnut V roce 1927 byly ukončeny snahy o tramvajovou dopravu a městskou dopravu zajišťovaly autobusy a od roku 1949 také trolejbusy Kolejnice na Pražském mostě byly odstraněny až v roce 1932 V současné době existují v Hradci Králové nové úvahy o zavedení tramvají či tram-trainu s podporou architekta Patrika Kotase Nerealizované tramvajové projekty

17 Nerealizované tramvajové projekty
HRADEC KRÁLOVÉ Nerealizované tramvajové projekty

18 HRADEC KRÁLOVÉ Retuší přidaná tramvaj na Pražském (Wilsonově) mostě
Nerealizované tramvajové projekty

19 HRADEC KRÁLOVÉ Pražský (Wilsonův) most s kolejnicemi
Autobus Tatra přejíždí most s kolejnicemi Nerealizované tramvajové projekty

20 Nerealizované tramvajové projekty
NEREALIZOVANÉ TRAMVAJOVÉ PROJEKTY V ČR Naše vzpomínání na nerealizované tramvajové projekty ve městech kam se nakonec nikdy tramvaje nedostaly zakončíme veselou vzpomínkou na hradeckou tramvaj Zdroj: Zdroj: y.denik.cz/zpravyZůstala milá vzpomínka, ale také humorné vyprávění Evž.htmlZůs Zdroj: „Přešly roky a koleje na hradeckém mostě setrvávaly. Stalo se, že někdy před třicátým rokem se Pardubáci dostatečně posilnili na maškarním bále a potom maskovaní nasedli do připraveného malého autobusu. Na střeše byla tyč s kladkou, na bocích velké tabule: Elektrické velkodráhy malovesnice Hradec Králové a velkoměsta Pardubic – vůz číslo 00. V neděli k deváté hodině přijeli do Hradce na Pražský most. Postavili se přesně na koleje, krokem ujeli těch čtyřicet metrů vpřed, zastavili. Zvonili na kravský zvonec a vyvolávali: Konečná! Vystupovat, nastupovat! Pak zase couvali těch čtyřicet metrů po kolejích, zastavili, zase zazvonili na kravský zvonec a opět křičeli: Konečná! Vystupovat, nastupovat! Jezdili tak nějakou dobu, až se nashromáždil notný dav zvědavců, schopný je lynčovat. Chránit jejich úprk musela městská policie s tasenými šavlemi. Hned se sešla městská rada a usnesla se na svolání dlaždičů, aby vytrhali koleje. Ale ani jeden dlaždič nebyl doma. Už byli všichni na mostě a pracovali.“ zdroj: Hradecký deník a webu Společnosti pro veřejnou dopravu Nerealizované tramvajové projekty

21 Innotrans 2014 NEREALIZOVANÉ TRAMVAJOVÉ PROJEKTY V ČR
Děkuji za pozornost Ing. Rudolf John senior manager Pragoimex Nerealizované tramvajové projekty