Příjmy a výdaje územně samosprávných celků

Prezentace na téma: "Příjmy a výdaje územně samosprávných celků"— Transkript prezentace:

1 Příjmy a výdaje územně samosprávných celků
Veřejná ekonomika 2

2 Teorie fiskálního federalismu
Decentralizace – přenos pravomocí na nižší úrovně než je stát --- nastavení finančních pravomocí Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů decentralizovaných jednotek (Evropská charta místní samosprávy) Zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi Optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému Odpovědnost za veřejné statky – finanční nástroje

3 Finanční kapacita decentralizovaných jednotek
Potenciál dlouhodobého financování Zabezpečení veřejných statků a služeb, za které je příslušná úroveň odpovědná Rozvoje území Předpoklady: Právní prostředí Lidské zdroje Finanční zdroje Základní předpoklad finančního managementu Majetek Vlastní zdroje Možnosti využívat transfery a grantové programy (účelové x neúčelové dotace….) ODPOVĚDNOST za správu financí Míra finanční autonomie územních samosprávných celků!

4 Fiskální soběstačnost decentralizovaných jednotek
Schopnost financovat rozvojové potřeby vlastními zdroji Vlastní zdroje: ty zdroje, které je územní jednotka schopna ovlivňovat Velikost těchto zdrojů je považována za základ decentralizovaného modelu fiskálního federalismu. Vlastní zdroje: nedaňové příjmy, které odrážejí zejména velikost majetku obcí a schopnost s ním nakládat daňové příjmy, jejichž výši je fiskální jednotka schopná ovlivňovat globální automatické dotace velikost potřeb obce Fiskální konkurence – pozitivní vliv na kvalitu a dostupnost veřejných služeb, motivace starostů k dynamice rozvoje

5 Regionální daně Belgie – silniční daň
Španělsko, Itálie – regionální přirážka k základní sazbě daně z podnikání (přirážka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně – tržní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství – úprava sazby daně)

6 Problematika českého pojetí: Finanční soběstačnost krajů

7 Decentralizované rozpočty v ČR
Regiony soudržnosti Kraje Obce, města Dobrovolné svazky obcí MAS Euroregiony

8 Společné znaky decentralizovaných rozpočtů
Součást veřejné rozpočtové soustavy Decentralizované peněžní fondy, ve kterých se soustřeďují jak příjmy, které jednotky získávají na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované vlastní činností Tyto příjmy se rozdělují a používají na financování veřejných a smíšených statků (alokační funkce) Období rozpočtu a rozpočtové zásady Závěrečný účet

9 Rozpočty obcí a měst Dobrovolnost u řady oblastí (mimorozpočtové fondy) PO, OS, O.P.S. Bilance Role samosprávy Nástroj politiky místního a regionálního rozvoje

10 Typologie finančních vztahů

11 Zdroj: Provazníková, 2009, s. 68

12 Daňové příjmy procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD) sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

13 Zdroj: tamtéž

14 Struktura příjmů obcí, měst, krajů
1.vlastní zdroje daňové příjmy sdílené daňové příjmy výlučné daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy 2.další zdroje investiční dotace (kapitálové) neinvestiční dotace (běžné)

15 Bilance hospodaření obcí a krajů
* OS – očekávaná skutečnost, ** PRE – predikce

16 Daňové příjmy obcí a krajů
Ukazatel Obce Kraje 2015 očekávaná skutečnost 2016 predikce mld. Kč Daňové příjmy 172,1 184,7 50 57,8 Nedaňové příjmy 28,9 4,8 4,9 Kapitálové příjmy 5,7 5,4 0,3 Přijaté transfery 68,8 43,8 103,3 101,6 – ze st. rozpočtu 46,1 28 93,2 100,8 Příjmy celkem 275,5 262,8 158,4 164,6 Běžné výdaje 182 186 135,2 147,5 Kapitálové výdaje 84,4 66,2 22,7 16 Výdaje celkem 266,4 252,2 157,9 163,5 Saldo 9,1 10,6 0,5 1,1

17 Kapitálové výdaje obcí, krajů a RR

18 1. Obce – příjmy a výdaje obcí a měst
Předpoklad: Demokratizace: 1990, převod majetku na obce Obce a města jako základní aktér socio-ekonomického rozvoje, základ demokracie společnosti: široká škála pravomocí Schopnost zajistit vysokou životní úroveň jak ve vztahu k obyvatelům i dalším subjektům v území Podpora budování kvalitního podnikatelského prostředí a usměrňování místního a regionálního rozvoje ve smyslu posilování konkurenceschopnosti území Specifika činností obcí x financování Obligatorní x fakultativní pravomoci Samostatná x přenesená působnost (dotace ze VPS) Velikostní kategorie obcí

19

20

21 Zdroj: http://pef.czu.cz/~soclab

22

23

24 Struktura daňových příjmů obcí
Sdílené daně Svěřené (výlučné daně) daně z nemovitostí daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušná obec

25 Vlastní nedaňové příjmy
Z vlastního podnikání zisk municipálních podniků podíl na zisku podniků s majetkovou účastí příjmy z pronájmu příjmy z finančního investování Uživatelské poplatky ze smíšených veřejných statků (vodné, stočné, odvoz odpadu) Pokuty Z mimorozpočtových fondů (FRR) Ostatní (dary, ze sdružování prostředků)

26 Místní a správní poplatky
Mají fakultativní charakter (rozhoduje zastupitelstvo) Zák. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (aktuální znění od ) poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Pojmy: poplatník, předmět, základ, sazba, osvobození,splatnost, sankce Z vlastní správní činnosti Např. výpisy z matrik, povolení stavby, ověření pravosti a podpisů, …

27 Dotace do obcí Přímé finanční vztahy mezi SR (kapitolou) a příjemcem dotace (MSMT, MPSV – ORP) Zprostředkované finanční vztahy (do obcí prostřednictvím rozpočtů krajů) Vztahy programového financování (kapitálově – investiční dotace): nadnárodní fondy, ministerstva, kraje, MRF … Např. Středočeský kraj: stredocesky.cz/ku-dotace-application/ Program rozšiřování kapacit ZŠŠ

28 Návratné úvěrové příjmy
úvěr od peněžního ústavu příjmy z emise obligací (tzv. komunální obligace), i z dalších druhů CP návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů, např. ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů –jsou zpravidla bezúročné nebo nízce úročené. Poskytování půjček a návratných finančních výpomocí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. VČR mají dominantní postavení půjčky ze Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. směnky–využívání směnky jako platebního instrumentu a její náležitosti upravuje v ČR směnečný a šekový zákon. finanční leasing(komunální leasing) = finanční nebo operativní pronájem. Nevýhoda –poměrně finančně náročné. Výhoda – rychlost pořízení investice, pružnost splátkového kalendáře. Využití finančního leasingu celkově zvyšuje zadluženost územní samosprávy.

29 Finanční potenciál obcí, měst
Dotační politika státu Standardizace služeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst

30 Rozpočtová prognóza Plánování cílené potřeby (kvantity a kvality veřejných statků) Plánování zdrojů financování investic (kombinace návratných a nenávratných zdrojů) Plánování zdrojů financování budoucích provozních nákladů vyvolaných investicemi Zdroje financování veřejných zakázek Způsoby zvýšení efektivnosti

31

32 Rozpočtový proces obcí a měst

33 Vztah obec - kraj V samostatné působnosti nemůže kraj zasahovat
Může koordinovat zabezpečování veřejných statků – smlouvy Kraj rozhoduje v odvolacím řízení V přenesené působnosti vykonává kraj dozor Rozpočtové vazby mezi obcemi a krajem

34 II. Příjmy a výdaje krajů
Kraje – reforma VS 2001 Diferencovaná struktura a velikost krajů

35 Role krajů Samostatná působnost Péče a obnova památkové péče
Ochrana obyvatel, bezpečnostní management Krajská zařízení a ústavy soc. péče Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ Zařízení zdravotní péče, záchranné služby Koncepce odpadového hospodaření kraje Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Strategické a územní plánování – koordinace rozvoje území

36 Přenesená působnost Povolování zvl. užívání silnic II a III třídy
Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských živnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu ….

37 Struktura příjmů a výdajů krajů

38 Graf 4. Struktura příjmů krajských samospráv
Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF

39 Vývoj příjmů a výdajů krajů

40

41 Nenávratné peněžní transfery
Nejvýznamnější složku příjmů krajů tvoří dotace. Každoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací – vliv na celkové příjmy krajů běžné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: účelových dotací, které převažují neúčelových dotací, o jejichž použití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby– výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů)

42 Dotace krajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF)
to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných služeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŽP na financování nákladů organizačních složek a příspěvkových organizací, u nichž jsou kraje zřizovatelem.

43 Kritéria přidělování dotací krajům

44 Daňové příjmy krajů v roce 2015

45

46 Nedaňové příjmy krajů příjmy z vlastního podnikání
podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování příjmy z mimorozpočtových fondů kraje Převody finančních prostředků z účelových peněžních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet uživatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně životního prostředí, za nedodržování nočního klidu ostatní příjmy příjmy ze sdružování finančních prostředků dary a výnosy z veřejných sbírek

47 Struktura výdajů Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT - kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběžná položka KR) Reforma regionálního školství Běžné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více než 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obslužnost vydaly krajské rozpočty 1 % běžných výdajů Kapitálové výdaje – primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů

48 Závěr: aktuální výzvy Finanční strategie – transparentnost a odpovědnost Posilování významu vlastních zdrojů x vnější zdroje Nastavení vnějšího rámce Participace veřejnosti na definování finančních strategií Další vzdělávání místních reprezentantů