Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma 4: Depozitní bankovní produkty a platební styk

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma 4: Depozitní bankovní produkty a platební styk"— Transkript prezentace:

1 Téma 4: Depozitní bankovní produkty a platební styk
Bankovnictví Téma 4: Depozitní bankovní produkty a platební styk Typologie vkladových produktů Platebně zúčtovací nástroje Dokumentární platby Akademie STING, téma 4 z 6

2 Zjednodušená struktura bilance banky
Aktiva Pasiva Pokladní hotovost Vklady u CNB Státní pokladniční poukázky Pohledávky za bankami (vklady u bank) Úvěry klientům Cenné papíry Majetkové účasti Dlouhodobý hmotný majetek Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie Závazky k bankám Závazky ke klientům (vklady klientů) Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů Rezervy Podřízený dluh Základní jmění Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozdělený zisk Platební bilance banky = účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku banky a struktuře zdrojů, sloužících k financování tohoto majetku. = musí být účetně vyrovnaná. Aktiva jsou odrazem věřitelského postavení banky, vytvářejí bankovní pohledávky vůči klientům a jiným subjektům. Pasiva jsou tvořena jednak závazky banky, tedy zdroji cizími, zpravidla se stanovenou dobou splatnosti a jednak kapitálem banky (zdroj vlastní). Struktura bilance banky vypovídá o podnikatelském zaměření banky. Vyjma aktivních a pasivních obchodů, které nacházejí svůj odraz v bilanci, realizují banky i tzv. neutrální obchody (banka nestojí v ani postavení věřitele ani dlužníka), někdy s názvem mimobilanční obchody. Patří sem např. většina služeb z oblasti platebního styku. Akademie STING, téma 4 z 6

3 Pasivní (depozitní) bankovní produkty
běžné účty termínované vklady úsporné vklady vkladové listy Společné znaky: závazky banky. Spolu se vklady od jiných bank hlavní zdroj k financování aktivních obchodů. Přijímat vklady od obyvatelstva je zákonná povinnost každé banky. Běžné účty (§§ a ObchZ) se zřizují pro obsluhu platebního styku. Čím je banka větší, tím významnějším zdrojem jsou i běžné vklady: roste podíl plateb prováděných mezi klienty téže banky - objem zdrojů se nemění. Termínované vklady (§§ a ObchZ) jsou hlavní vlastní zdroje banky. Liší se jednak podle splatnosti, jednak podle možnosti předčasného vyplacení. Úsporné vklady jsou takové vklady, kde k dispozici je nutný dokument (vkladní knížka). Nebývá možné provádět z nich bezhotovostní platby. Pro klienta byly atraktivní proto, že měl přehled o stavu účtu a donedávna i proto, že to byl poslední zcela anonymní depozitní produkt. Jejich výhody pro klienta jsou vývojem oslabovany - udržují se z tradice. Pro banku jsou méně citlivé na změny úrokových sazeb. Vkladové listy a jim podobné depozitní certifikáty se podobají na jedné straně termínovaným vkladům (se ztíženou možností předčasného výběru), na druhé straně bankovním dluhopisům (zastupitelnost, kulaté částky, někde i na doručitele, avšak bez povinností spojených s emisí dluhopisů). Nevýhody pro banku jsou ve vyšších nákladech spojených s tiskem a evidencí, pro vkladatele v riziku ztráty. Akademie STING, téma 4 z 6

4 Nástroje platebního styku (platebně zúčtovací nástroje)
příkaz k úhradě (inkasu); šek (cestovní šek); platební karty; dokumentární akreditiv; dokumentární inkaso příkaz k úhradě: nejčastější, jednoduchý. Mezinárodně lze použít zúčtovací služby SWIFT. (hladké platby). Příkaz k inkasu je zrcadlový obraz, jen musí být logicky dohodnut s plátcem. šek je cenný papír, jehož náležitosti jsou přísně regulovány zákonem. Pokud je zaveden a obecně přijímán, velmi usnadňuje placení, omezuje manipulaci s hotovostmi. Jde o příkaz majitele účtu, aby banka, která majiteli účet vede, zaplatila osobě v šeku označené nebo doručiteli sumu, na šeku uvedenou. Cestovní šeky nejsou šeky podle šekového práva, (reguluje je ObchZ v §§ ), jsou konvenčními usnadněními mezi důvěryhodnými institucemi (banky, cestovní kanceláře) Vystavující zahraniční banka či jiná společnost zašle cestovní šeky do komise tuzemské bance nebo cestovní kanceláři. Tuzemská banka tyto šeky prodává občanům a tak je vybavuje měnou do země, do níž cestují. Cestující platí při nákupu šeku poplatek. Tuzemská banka však může cestujícímu prodat také vlastní cestovní šeky, kterými bude cestující hradit své výdaje v zahraničí. Při nákupu cestovních šeků klient složí protihodnotu šeků v hotovosti nebo je uhradí převodem ze svého účtu . Eurošek je modifikovaná forma soukromého šeku, k němuž patří identifikační karta. Eurošeky vydávají banky sdružené v mezinárodním eurošekovém sdružení) komitentům v rámci krytí na jejich účtech. K eurošeku patří karta, která je identifikačním a záručním nástrojem, zabraňujícím zneužití šeku, prokazuje bonitu šeku a tím odstraňuje nutnost ověřovat jeho krytí.Kříženec soukromého šeku, eurošeku a platební karty. Na ústupu Akademie STING, téma 4 z 6

5 Tiskopis příkazu k úhradě (k inkasu)
Příkaz k úhradě je jednoduchý a rychlý platební instrument. Jedná se o příkaz majitele účtu bance, aby k tíži jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby.Příkazy k úhradě lze bance předávat v zásadě dvojím způsobem. Klasickou formou je předávání na předepsaných bankovních formulářích. Modernější formou je předávání prostřednictvím technických nosičů (elektronicky). Příkaz k zúčtování musí podle vyhlášky ČNB č. 62/2004Sb. vždy obsahovat tyto náležitosti: označení, zda se jedná o příkaz k úhradě nebo příkaz k inkasu, bankovní spojení plátce, bankovní spojení příjemce, částku v české měně, podpis, elektronický podpis nebo jiný kód zajišťující identifikaci příkazce. Změnu (zrušení povinnosti uvádět k.s. na příkazech) zřejmě ještě dlouho nepostřehnou majitelé účtu, kteří využívají papírové příkazy k úhradě. Banky kvůli této změně zatím nepřipravují novou podobu předtištěných příkazů. Opět však platí, že tento údaj už nemusíte vyplňovat. Pokud ho použijete, banka ho musí připojit k charakteristice platby na výpise z účtu. Banky však nově nemají povinnost konstantní symboly kontrolovat. Odpovědnost za jeho správnost nese pouze klient. Akademie STING, téma 4 z 6

6 Akademie STING, téma 4 z 6

7 Platební styk mezi bankami
Clearing (nutnost centra) Korespondentské účty (dvoustranný, starší) X Y X Y nostro Zúčtování mezi bankami realizované prostřednictvím korespondentských účtů bank je starší a v současné době se používá především v zahraničním platebním styku. Banky otevírají účty a tím budují sítě obchodních spojení. V mnoha případech probíhá zúčtování plateb nepřímo – prostřednictvím jiné banky. Řetězci korespondentských bank, který vede k cílové bance, se říká platební cesta. Účty, kterými se uskutečňuje platební styk mezi bankami nazýváme korespondentské, existují ve dvou formách: NOSTRO účet – účet, který má naše banka otevřený u jiné banky LORO účet – účet, který naše banka vede pro jinou banku Podle mezinárodních zvyklostí nejsou prostředky na korespondentských účtech úročeny. Banky si platí vzájemě provize za provedené platby. Další typ zúčtování mezi bankami se uskutečňuje pomoci claringového centra. Clearing představuje vzájemné zúčtování pohledávek a závazků zúčastněných bank prostřednictvím clearingové banky, u které má každý z nich otevřený svůj účet. Clearingové centrum je zpravidla samostatná nevýdělečná právnická osoba, jejími vlastníky bývají banky a další zainteresované subjekty. Ve větších ekonomikách bývá clearingových center několik a jsou vzájemně propojena. Zúčtovací centrum pro mezibankovní platební styk v ČR zahájilo svou činnost v roce Zajišťuje platební styk v domácí měně mezi bankami na území ČR. Každá banka zde má otevřen svůj clearingový účet a na tomto účtu musí udržovat dostatečné peněžní prostředky pro krytí plateb svých i plateb klientů. Clearingové centrum zpracovává zadané platby během jednoho dne. Z toho vyplývá, že v ideálním případě by platba v tuzemském bezhotovostním platebním styku měla proběhnout během tří dnů: 1.den – zúčtování v bance plátce 2.den – zúčtování v clearingovém centru 3.den – zúčtování v bance příjemce X Y loro Akademie STING, téma 4 z 6

8 U šeku vystupují většinou tři osoby:
Výstavce šekovník majitel šeku Výstavce je osoba, jenž šekem uděluje příkaz zaplatit z účtu šekovou částku. Dále je to šekovník (obvykle banka), u níž je veden účet výstavce a také majitel šeku, jemuž má být uvedená částka vyplacena, tj. doručitel nebo osoba v šeku vyznačená. Výstavcem šeku může být banka nebo komitent. Podle toho rozdělujeme šeky na bankovní, vystavené jedním ústavem na druhý; a soukromé: ty vystavuje soukromá osoba na banku a ta je proplácí v rámci krytí na vrub účtu výstavce. U bankovního šeku vystavuje banka šek na žádost komitenta a předá ho na potvrzení klientu. Výstavce je banka, šekovník druhá banka a majitel šeku je klient první banky, který jej nechává proplatit u jiné banky. Banka může vystavení šeku jiné bance avízovat nebo si banky v dobrých korespondenčních vztazích proplácejí šeky bez avíza. Banka-šekovník šek proplatí (je-li v pořádku) a předloží jej bance-výstavci k refundaci. Poněkud zastaralý způsob, jak se vybavit bezpečnými penězi na cestách, dále úhrady v obchodním styku, často kombinované s dokumentárními platebními instrumenty (viz). U soukromých šeků vydává banka svému komitentu šekovou knížku obsahující určitý počet šekových formulářů, které klient vyplňuje podle svých potřeb a v rámci krytí. Při placení za zboží výstavce vystaví šek na “majitele” a šek předá příjemci. Cestovní šek není regulován zákonem 191/1950, ale §720 ObchZ. Jako platební instrument se od šeku dosti liší. Akademie STING, téma 4 z 6

9 Náležitosti šeku Označení, že jde o šek, ve vlastním textu listiny,
Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní částku, Jméno toho, kdo má platit (šekovníka), Údaj místa, kde má být placeno, Datum a místo vystavení šeku, Podpis výstavce. Některé náležitosti nemusí být v šeku vypsány výslovně, jestliže je zákon připouští nahradit jiným způsobem. Např. chybí-li údaj místa, kde má být šek zaplacen, je jím místo uvedené u šekovníka, a chybí-li i tento údaj, je šek splatný v místě, kde má šekovník své hlavní sídlo. Akademie STING, téma 4 z 6

10 Druhy platebních karet
podle zúčtování: debetní kreditní charge podle nosiče dat: (embosované) magnetické čipové hybridní Debetní - jedná se o kartu, kterou lze platit nebo vybírat z bankomatu, pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz. K zúčtování dochází většinou chvíli po provedené transakci. Kreditní - kartou můžete nakupovat zboží nebo služby na úvěr. K zúčtování dochází až po určité bankou stanovené době. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dlužné částky. Banky stanovují minimální výši splátky úvěru (obvykle % z dlužné částky) a úvěrový limit (podle bonity klienta). Charge karty (charge cards) fungují obdobně jako karty kreditní s tím rozdílem, že vám banka na konci měsíce sestaví vyúčtování všech transakcí kartou. Vy pak musíte celý dluh jednorázově splatit v dohodnutém termínu, zpravidla do konce následujícího měsíce. Z čerpané částky vám není účtován žádný úrok. Celou dobu půjčky neplatíte žádné úroky. Za charge karty se platí roční poplatky v řádu tisíců korun. Akademie STING, téma 4 z 6

11 Počátky platebních karet
1950: první univerzální platební karta (Diners´Club) 1988: první bankovní platební karta v ČSSR (Živnostenská banka) Embosované karty se vyznačují reliéfním písmem, které vyčnívá nad povrch karty a umožňuje tak snadné přenesení informací z karty na výpis potvrzující použití karty pomocí imprinteru. Magnetický proužek slouží jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Složen je ze tří stop, přičemž u každé z nich je přesně určená struktura dat a účel použití (např. jedná-li se o vnitrostátní či mezinárodní off-line nebo on-line transakci). Karta s čipem obsahuje zabudovaný mikroprocesor, do něhož lze bezpečně uložit informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. Její nevýhodou je méně obchodních míst, na kterých s ní lze platit, ale zato je bezpečnější. Hybridní karta obsahuje čip i magnetický proužek. Tato karta tedy má výhody obou předchozích karet. Lze ji použít na všech obchodních místech a navíc je bezpečnější. Akademie STING, téma 4 z 6

12 Akademie STING, téma 4 z 6

13 Otevření dokumentárního akreditivu
smlouva o dodávce vývozce (beneficient) dovozce (příkazce) avízo a příp. potvrzení žádost otevřít akreditiv Akreditiv obecně představuje závazek banky, že na základě žádosti klienta (příkazce) a na jeho účet poskytne oprávněné osobě (beneficientovi) určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky. Těmito podmínkami je u akreditivu předání přesně stanovených dokumentů. Dokumentární akreditiv v mezinárodním platebním styku se obvykle odvíjí mezi čtyřmi, popř. pěti zúčastněnými subjekty: - příkazce, kterým je obvykle kupující, jenž dává příkaz k otevření akreditivu - banka, otevírající akreditiv, je obvykle bankou příkazce - oprávněný (beneficient), kterým je obvykle prodávající (dodavatel, vývozce), jenž se akreditivem zajišťuje proti riziku nezaplacení ze strany kupujícího - potvrzující, resp. avizující banka potvrzuje, resp. pouze oznamuje otevření akreditivu beneficientovi; jde o banku v místě beneficienta, v ideálním případě současně o korespondentskou bankuotevírající banky - remboursní banka připadá v úvahu tehdy, pokud banka otevírající akreditiv a banka potvrzující (avizující) nemají přímé spojení; remboursní banka potom zabezpečuje provedení plateb, popř. jiných dohodnutých úkonů Otevření akreditivu. Kupující žádá svoji banku, aby vystavila za dojednaných podmínek akreditiv ve prospěch prodávajícího. Pokud jsou splněny všechny podmínky požadované bankou, otevře banka akreditiv. Informuje o tom jednak příkazce, jednak beneficienta. avízo a žádost o potvrzení banka avizující/potvrzující banka otevírající akreditiv Akademie STING, téma 4 z 6

14 Použití dokumentárního akreditivu
(1) dodání zboží vývozce (beneficient) dovozce (příkazce) (2) předání dokumentů (3) platba (6) vrubopis (6) předání dokumentů (4) předání dokumentů Poznámky: (3) platba od avizující banky jen v případě potvrzeného akreditivu, jinak až po etapě (5) (6) předání dokumentů příkazci a zatížení jeho účtu proběhne současně Použití (likvidace) akreditivu. Poté, co prodávající odeslal zboží a má připraveny veškeré akreditivní dokumenty, předkládá je ve stanovené lhůtě korespondentské bance. Ta prověří předložené dokumenty, zdali přesně odpovídají podmínkám v akreditivu. Pokud shledá dokumenty v pořádku provede v akreditivu sjednané plnění: - v případě potvrzeného akreditivu okamžitě - v případě avizovaného akreditivu může také provést platbu okamžitě, může však čekat až sama dostane plnění od vystavující banky. Akreditivní dokumenty předává vystavující bance, která po jejich přezkoumání provádí sjednané plnění ve prospěch korespondentské banky. (5) úhrada (krytí) banka avizující/potvrzující banka otevírající akreditiv Akademie STING, téma 4 z 6

15 Dokumentární inkaso prodejce (příkazce) kupující (trasát)
(1) kupní smlouva (2) dodání zboží prodejce (příkazce) kupující (trasát) (2) příkaz k inkasu (4) dobropis (4) úhrada (3) předání dokumentů (3) předání dokumentů a příkazu k inkasu Poznámky: Dokumentární inkaso představuje příkaz příkazce, kterým je prodávající (dodavatel, vývozce), své bance (vysílající banka), aby pro něj sama či prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banka) vyinkasovala u třetí osoby - trasáta, tzn. kupujícího (odběratele, dovozce), určitou peněžní částku nebo jiné plnění, proti předání stanovených dokumentů. Banka přebírá odpovědnost za správné provedení inkasních úkonů podle podmínek dohodnutých s příkazcem. Avšak, na rozdíl od akreditivu, nepřebírá žádnou záruku, že bude plnění provedeno. Z tohoto důvodu je pro prodávajícího dokumentární inkaso méně jistým způsobem placení ve srovnání s akreditivem. Na druhé straně je však jistější než hladká platba (bankovní převod), protože u dokumentárního inkasa se kupující dostane ke zboží až po jeho zaplacení. Proti dok. akreditivu. je však postup prostší a náklady (poplatky bankám) jsou nižší. K oběma dokumentárním platbám: „Dokumenty“ o něž jde, jsou dispoziční dokumenty, bez nichž se kupující ke zboží nedostane. Proto jsou oba způsoby jistější než hladké platby. (4) úhrada (krytí) vysílající banka inkasní banka Akademie STING, téma 4 z 6

16 Dokumentární platby v tuzemském styku
výhody pro odběratele úhrada závazku až po odeslání zboží dodavatelem; dopravní dokumenty musí být „čisté“, tzn. že nesmí obsahovat žádnou doložku nebo poznámku (vadný stav zboží nebo obalu); akreditiv nemůže být žádnou ze zúčastněných stran změněn bez souhlasu ostatních výhody pro dodavatele okamžité zúčtování po splnění podmínek chrání dodavatele před platební neschopností partnera, neboť plátcem je banka     akreditiv nemůže být žádnou ze zúčastněných stran změněn bez souhlasu ostatních §612 odst.2 ObchZ Konosament je doklad, vystavovaný na základě dříve uzavřené smlouvy o dopravě, jímž dopravce, příp. jeho zmocněnec (např. agent, kapitán lodi) potvrzuje, že převzal zboží k přepravě, a zavazuje se vydat je v přístavu určení osobě, která konosamentem prokáže, že je majitelem zboží. Konosament obsahuje: - podmínky přepravní smlouvy (zpravidla bývají předtištěné na formuláři konosamentu), jméno a sídlo dopravce a naloďovatele, jméno lodi a označení pod vlajkou jaké země se loď plaví, - přístav nalodění a přístav určení zásilky, - označení příjemce zboží nebo údaj o tom, že konosament je vydán na řad nebo na doručitele, - označení osoby, které má být avizován příchod zboží, - označení zásilky (signo, druh zboží, množství, váha atd.), - údaj o zjevném stavu zásilky, - údaj o úhradě námořního přepravného, příp. o tom, že má být přep ravné teprve uhrazeno, - počet a čísla vydaných originálů a kopií konosamentu, - datum a místo vystavení konosamentu, - podpis dopravce nebo jeho zmocněnce. Akademie STING, téma 4 z 6


Stáhnout ppt "Téma 4: Depozitní bankovní produkty a platební styk"

Podobné prezentace


Reklamy Google