Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář 19

Prezentace na téma: "Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář 19"— Transkript prezentace:

1 Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář 19

2 Výzkum Dlouhodobá, plánovitá činnost, část poznávacího procesu ve vědě, zahrnující jak teoretickou, tak empirickou podobu či fázi systematické, kontrolované, empirické a vědecké bádání a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi jevy výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové vyjadřuje se oznamovací větou 2

3 Teorie je systematické tvrzení vysvětlující nějaký problém a umožňující za určitých podmínek předvídání jevů. Pojem se užívá ve významu zobecněných výsledků empirického výzkumu nebo ve významu ověřované teorie. Metodologie je v podstatě teorií, souhrnem metod, které jsou zaměřeny k poznání skutečnosti a jejích změn. Metody se vyvíjely od počátku vzniku věd a vyvíjejí se doposud. Současná věda respektuje metodologický pluralismus, tj. paralelní koexistenci různých metod. Metodologie je nauka o metodách věd, resp. teorie jejich metod, zahrnující i jejich zkoumání, kritická hodnocení i zobecnění.

4 Metoda - pochází z řeckého „meta hodos“ – a původně znamená „cesta někam“. Metoda je způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle (např. metody vyučování, výrobní metoda, metoda experimentování, inovační metoda apod.) Je to způsob, postup, jak pomoci určitých principů dosáhnout pravdivého poznání. Metoda je jednoduše způsob, jak se dělá daný výzkum ( ovšem ne jak se sbírají údaje). Metody jsou obecně platné pro všechny vědy (např. indukce, dedukce) a specifické metody pro konkrétní vědy Metodika je souhrn konkrétních technik, pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce

5 často se v praxi tyto tři pojmy různě zaměňují
Průzkum - bývá chápán jako jedna z etap výzkumu, která se odehrává v terénu, popř. jako samostatná, poměrně rutinní významná akce bez podstatnějšího teoretického zázemí Šetření – aplikace konkrétního výzkumného nástroje v terénu (např. dotazníkové šetření-sběr dat dotazníkem) Např. v souvislosti s výzkumem vztahů osob k dalšímu vzdělávání je proveden průzkum jejich zájmů i jejich postavení na pracovním trhu a jedním z způsobů sběru informací tohoto druhu je dotazníkové šetření často se v praxi tyto tři pojmy různě zaměňují

6 Typy výzkumů Teoretický - používá metody komparace pojmů, výroků a kategorií apod., s empirickými údaji většinou nepracuje, vše pojímá z teoretického hlediska Empirický – operuje s konkrétními údaji o jevech a procesech získaných prostřednictvím určitých metod výzkumu a technik sběru dat, je součástí induktivní cesty poznání

7 Typy výzkumů podle hlavního cíle
Základní (primární, akademický) - takový, jehož výsledky přispívají k rozvoji samotné vědy, ať už k rozšíření jejich metodologické výbavy, či stavu teoretického poznání, je spojen z teorií, obvykle hrazený z veřejných zdrojů Aplikovaný- zabývá se naopak řešením otázek, které mají praktický význam, zkoumá konkrétní problémy, nebo získává informace o problémových jevech, uskutečňují je často různé specializované instituce a agentury Tyto výzkumy jsou často prováděné na zakázku – komerční - často tyto typy výzkumu nelze v praxi oddělit

8 Typy výzkumů podle očekávaného přínosu
Orientační - zaměřuje s na získání základního přehledu o zkoumanému problému se záměrem identifikovat jeho stěžejní parametry a formovat další postup Diagnostický má za cíl sledovat vybrané aspekty nějakého jevu, často mívá popisnou podobu, bývá označován jako deskriptivní, sociografický výzkum Explorační - zabývá se zkoumáním podstaty jistého problému nebo jevu, vlastnostmi a vztahy mezi nimi, odkrývá hlubší příčiny, přináší nové souvislosti Explanační (výkladový, objasňovací), zaměřuje se na výklad určitého problému, předpokládá široké a komplexní uchopení problematiky Prognostický (predikční) – přináší výpověď o budoucnosti na základě zjištěných empirických poznatků, také používá názory odborníků, bud systematický á výzkumná činnost či výzkum účelový, ad hoc pro aktuální potřebu

9 Podle způsobu zkoumání
Extenzivní – velká škála problémů, nesleduje ale do hloubky, zaměřuje se na několik parametrů Intenzivní – orientace na velmi malé množství vybraných otázek, kterým se podrobně věnuje

10 Typy výzkumů podle doby trvání
Krátkodobé –realizace se odehraje během několika měsíců Střednědobé – zabývají s porblematikcou několik let Dlouhodobé – trvající 10 let a déle Jsou i longitudinální – zkoumající i několik generací

11 Metody výzkumu v sociálních vědách
statistická 2. biografická 3. experimentální 4. srovnávací 5. typologická 6. historická

12 Statistická metoda Principem metody je nahrazení složitosti reálných sociálních fenoménů méně složitými statistickými modely, takže výpověď o struktuře souboru dat je zprostředkovanou výpovědí o zkoumané skutečnosti Prostřednictvím nástrojů matematické statistiky analyzuje v rozsáhlých souborech dat kvantitativní povahy jejich statistické parametry a rozdíly mezi nimi Ve výzkumu je často velmi důležité statistické zpracování, kterému by měly být v nezbytné míře podřízeny příprava výzkumu i povaha technik sběru dat. Nejčastěji pracujeme se vzorkem, vybranou částí populace. Sociolog by měl garantovat, že názory, zjištěné na vzorku reprezentující celou populaci jsou reprezentativní-tj. že je stejné rozložení určitých názorů či vlastností v celé populaci, jaké jsme zjistily ve vybraném vzorku. 12

13 Biografická Studuje životopisy, pracuje s jejich historickými nebo aktuálně vytvořenými podobami Ty zpracovává kvalitativním nebo kvantitativním způsobem, při němž však dochází k rozsáhlejší ztrátě informace

14 Experimentální spíše do sféry základního výzkumu na pomezí sociologie a sociální psychologie. principem je srovnávání chování dvou typů skupin (experimentální a kontrolní) v experimentální uměle navozené situaci např. v experimentální skupině provedeme nějaký zásah či změnu a sledujeme odlišnost chování od kontrolní skupiny u které ke změně nedošlo.

15 Srovnávací, komparační metoda
Postavena na principu komparace jistých vlastností u zvolených předmětů používaná také v jazykovědě

16 Typologická metoda Podstatou je konstrukce nebo užívání typů typologií
Postupuje buď od empirie k teorii, nebo naopak Často se aplikuje v přípravné fázi výzkumu a většinou se prolíná s dalšími metodami

17 Historická Blízká metodě biografické, analyzuje historické prameny, na jejichž základě rekonstruuje historická fakta, události, vztahy, instituce atd. hlavním úkolem může být studium vzorů i varovných zkušeností z minulosti. Obecně ale platí, že historii nelze nikdy zrekapitulovat, poučení může být dílčí. Příklad - studium vývoje rodiny jako společenské instituce, vývoj profesní struktury, sociálních konfliktů, společenských funkcí výchovy a vzdělávání atd. zde je žádoucí spolupráce sociologa a historika 17

18 Cíle výzkumu V přípravné fázi je třeba si ujasnit kromě výzkumného problému také cíle výzkumu Stanovení předmětu a objektu výzkumu Předmětem výzkumu jsou ty události nebo jejich vlastnosti (proměnné), které jsme se rozhodli zkoumat. Jsou tedy obsahem našich hypotéz a formulace výzkumného problému. Výzkumné problémy můžeme dále rozložit na dílčí problémy lepší zvládnutelnost mohou být zkoumány samostatně nemělo by jich být moc rozvést hlavní dílčí problémy

19 Organizace výzkumu ujasnění, zda jde o zjištění názorů, mínění nebo postojů, o popis, četnost, rozložení určitých jevů, či požadujeme hlubší analýzu faktorů - tento postup by se měl vyložit v projektu, plánu výzkumu či šetření vedle určení cíle i vymezení předmětu a objektu výzkumu, definovat a co budeme pro dosažení cílů zkoumat v závislosti na cíli, povaze předmětu a objektu výzkumu, ale i na technických, časových a finančních možnostech je třeba volit procedury, metody a techniky sběru dat a jejich následného zpracování.

20 Sociologický problém Měl by být formulován jasně a zřetelně, nejlépe v formě otázky Dvě chyby při výběru problému: Zaujatost – neschopnost rozlišovat mezi problémem a problémem, který se diskutuje ve světě kolem nás Velký problém – lepší je získat mnoho informací o malém problému, než málo informací o velkém tématu

21 Výzkumný projekt a odpověď na otázky
KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…) CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy). PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost) ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn

22 Obecné schéma výzkumu Zvolte si výzkumný problém, definujte výzkumné téma. Studujte literaturu. Formulujte výzkumné otázky. Formulujte dílčí výzkumné otázky a hypotézy. Rozhodněte se o technice sběru dat a o vzorku. Navrhněte výzkumný nástroj (třeba dotazník nebo scénář rozhovoru). Proveďte pilotní výzkum a spravte výzkumný nástroj. Sbírejte data. Analyzujte. Napište výzkumnou zprávu. Šiřte výsledky výzkumu dál.

23 Tvorba výzkumného plánu
určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat. stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru. určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas.

24 Příklad výzkumných otázek
Výzkumný problém: Faktory ovlivňující četnost sebevražd mladistvých Obecná výzkumná otázka: Jaký je vztah mezi faktory rodinného prostředí a incidencí sebevražd mladistvých? Specifické výzkumné otázky: Jaká je četnost sebevražd mladistvých u rodin s různým příjmem? Jaký je vztah mezi rozvodem rodičů a počtem sebevražd mladistvých?

25 Hypotéza vědecký předpoklad, tvrzení
na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí. vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými. musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz když hypotéza vyvrátí danou teorii, je možno na základě získaných empirických zjištění budovat novou teorii (nebo modifikovat starou). badatelský proces probíhá cyklicky: teorie –hypotéza – vyvrácení teorie—nová teorie vyjadřuje se oznamovací větou 25

26 Operacionalizace hypotéz – proces jazykového překladu hypotéz do podoby, kdy jsou bezprostředně empiricky ověřitelné propojení teoretické a empirické složky vědecké práce Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) - vlastnost jevu - indikátor - znak Teoretický jazyk označuje sociální události, které jsou často velmi obecné a komplexní povahy. Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, která výzkumníkovi vypovídá o chování jiné vlastnosti nebo události, jenž je empiricky nezjistitelná O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu mluvíme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot

27 Proměnné /znaky symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu
Proměnná je měřenou vlastností, kterou můžeme vyjádřit konkrétní hodnotou.  Znaky/proměnné mohou nabývat podoby:  fyzických a demografických vlastnosti lidí (např. věk, vzdělání, pohlaví), vztahových vlastností jedinců (např. vztah ke službám poskytovaných knihovnou). platí, že znak by měl nabývat alespoň dvou hodnot/kategorií (podmínka rozlišitelnosti), měli bychom brát v úvahu všechny hodnoty/kategorie, které k danému jevu patří (podmínka úplnosti), a dvě různé hodnoty/kategorie znaku, jež nemohou odpovídat jedné vlastnosti jevu (podmínka jednoznačnosti). Např. téma zprávy (proměnná kategorie je politika, ekonomika apod.) Znaky proměnné mohou nabývat podoby:  fyzických a demografických vlastnosti lidí (např. věk, vzdělání, pohlaví), vztahových vlastností jedinců (např. vztah ke službám poskytovaných knihovnou)

28 Hodnoty/kategorie znaku
Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu. Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost. Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot, např. pohlaví), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit, např. vzdělání) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit„, např. věk nebo plat).

29 Příklad Hypotéza: Studenti přírodovědných oborů jsou při vyhledávání zdrojů v univerzitní knihovně úspěšnější než studenti humanitních oborů.  V této hypotéze je proměnnou obor a úspěšnost vyhledávání zdrojů.  Změření první proměnné je jednoduché - postačí nám např. jednoduchá otázka na obor v dotazníku. Jak změřit "úspěšnost vyhledávání zdrojů"? Nejprve provedeme dekompozici - proměnnou rozložíme na dílčí ukazatele - a ke každému určíme indikátor (v našem případě např. čas, ze který bude student schopný najít konkrétní zdroj). Úspěšnost vyhledávání zdrojů můžeme tedy operačně definovat jako průměr časů, za které účastník výzkumu vyhledá dané dokumenty.

30 Volba metody Co chceme z výzkumu získat?
1. čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody 2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody 30

31 Kvantitativní výzkum Omezený rozsah informací o velkém množství jedinců Silná redukce sledovaných prvků (proměnných) a vztahů mezi nimi Výzkum lze snadno zobecnit na celou populaci, ale neodhalí příčiny dané situace CO SE DĚJE? kvantitativní výzkum zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky Kvalitativní výzkum Velké množství informací o malém počtu respondentů Silná redukce sledovaných jedinců Výzkum nelze zobecnit na celou populaci, ale umožní nám zjistit příčiny dané situace PROČ SE NĚCO DĚJE? Vytváří teorie a hypotézy Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině

32 Kvantitativní výzkum metoda standardizovaného vědeckého výzkumu
popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti výsledky měření jsou zpracovány a interpretovány, například s využitím statistiky oproti kvalitativnímu výzkumu se zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a zkoumá větší okruh informací zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky

33 Metody kvantitativního výzkumu
Osobní dotazování (face-to-face) Telefonické dotazování (CATI) Písemné dotazování Elektronické dotazování

34 Kvalitativní výzkum Vytváří teorie a hypotézy
Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině Využívá se podrobný popis každodenních situací Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuálními osudy

35 Kvalitativní výzkum řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ), jestliže nic nevíme – musíme použít kvantitativního výzkumu je to představa výzkumníka o dané problematice, už když dělám dotazník tak ovlivňuji výpověď respondenta (něco mu vnucuji) do výzkumu výzkumník vstupuje až v momentě interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů snaží se jít do hloubky umí najít vše, co se může dané problematiky týkat zjišťuje nové věci

36 Nejpoužívanějšími technikami sběru dat v kvalitativním výzkumu
Zúčastněné pozorování: typ výzkumného šetření, ve kterém výzkumník participuje na každodenním životě lidí, které studuje. Nestandardizovaný rozhovor: je interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán. V tomto plánu není zahrnut výčet otázek,jejich znění ani jejich pořadí. Studium osobních dokumentů: osobní dokument je respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, nebo jednotlivcova úvaha o určité události, nebo problému (autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory, zapsané doslovně).

37 Další metody kvalitativního výzkumu
Skupinová diskuse Prodloužená kreativní diskuse Expertní skupinová diskuse Skupinová diskuse s dětmi a mládeží Hloubkový rozhovor Přímé pozorování Standardizovaný rozhovor Dotazník Analýza dokumentů

38 Výběrový soubor nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru. - výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí - náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti jeho osoby dobře reprezentují základní soubor-proto ho označujeme za reprezentativní soubor. reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací

39 Výběrové šetření může být náhodné, záměrné, kombinované, ale i pseudonáhodné (ve skutečnosti není náhodné). Náhodný výběr je takový výběr, ve kterém každá jednotka (respondent) populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrána do vzorku. Realizuje se na principu losování, tabulky náhodných čísel apod. Záměrný výběr počítá s předem daným kritériem volby (VŠ ženy) Kombinovaný výběr nejdříve záměrně určí sledovaný prostor, náhodně pak určí jednotlivé respondenty. Pseudonáhodný výběr není náhodný, není reprezentativní (dopolední chodci na náměstí)

40 Velikost vzorku: Můžeme říct, že se snažíme vytvořit co největší vzorek, jaký nám naše časové a finanční podmínky dovolují. Čím větší vzorek, tím menší je rozdíl mezi vzorkem a cílovou populací. Samozřejmě to platí u dobře a reprezentativně vybraného vzorku. Někdy můžeme mít dobře vybraný vzorek, ale přesto při interpretaci výsledků uděláme podstatnou chybu. Výběry jednotek vzorku Kvótní výběr: reprezentuje ve struktuře známé vlastnosti populace. Kvóty si vytváří výzkumník na základě znalosti cílové populace (zastoupení pohlaví, věku, profese apod.), pak se podle těchto kvót vybírá vzorek.

41 Monografická metoda case study, případová studie
předmět svého zkoumání se snaží popsat detailně a přitom komplexně užívá celé škály technik sběru dat, informací, nejen dotazníků a rozhovorů s vybranými respondenty rozhovory mohou jít do hloubky, nemusí se vázat na uzavřené otázky, poskytují větší prostor pro respondenty interview může být doplněno pozorováním prostředí, podmínek života, výsledků činnosti, zúčastněné pozorování hlubší analýza problémů menšího společenství (školy, čtvrti, sídliště apod.) mezi tyto techniky patří také studium dokumentů, matrik apod. problémem je její pracnost a to, že výsledky nelze zobecnit

42 Případová studie- kazuistika
jde o intenzivní studium jednoho případu – tedy jedné situace, jednoho člověka, jednoho problému. Případová studie je metoda ve skrze kvalitativní, neboť dokáže dokonale splnit základní cíle kvalitativního výzkumu – zkoumá současné fenomény do jejich hloubky v jejich skutečném kontextu, zvláště v případě, kdy nejsou hranice mezi fenoménem a jeho kontextem zcela jasné

43 Případová studie Není pouze nástrojem pro rozšiřování teoretického zázemí četných disciplín, ale dokáže ideálně posloužit jako nastroj edukace praktických dovednosti pro studenty i zkušené praktiky daného oboru. V obecné rovině totiž zkoumá dva typy fenoménů – buďto reprezentuje nejčastěji se vyskytující se jev nebo naopak jev zcela zvláštní, výrazně se odlišující od normálu První typ fenoménu – slouží zejména k edukaci studentů, kteří se na obvyklých případech učí běžným postupům ve své praxi, neboť zobecněné výsledky takového postupu slouží jako tzv. návod k použiti. Druhý typ fenoménu – vzácný – pak ideálně poslouží těm, kteří v daných oborech vykonávají praxi, neboť upozorňuje na možné odchylky od standardních situaci

44 Jak vytvořit případovou studii
identifikací výzkumných otázek a teprve z nich plynoucího rozhodnutí, že tou nejlepší výzkumnou metodou je pravě případová studie. V dalším kroku je třeba rozhodnout se o tom, co vše zahrnuje a co již nezahrnuje naše výzkumná jednotka – náš zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Zároveň se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, jedině tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k našemu výzkumu potřebujeme. Velmi podstatné na tomto místě je důsledné studium relevantní literatury, která nám napomůže v orientaci v problematice. Kvalitní přehled literatury by měl obsahovat informace, které zahrnují to, co už víme o tématu a co o tom můžeme kriticky povědět, zda už takový výzkum nebo výzkum s tématem související existuje, jakým způsobem zapadá naše práce do kontextu současného věděni a nakonec proč je tento výzkum nutné dělat.

45 Jednotky analýzy Individuální lidé Skupiny
Formální organizace (státy, nemocnice atd.) Sociální interakce (pouliční nepokoje, pohřby..) Lidské „výtvory“ materiální povahy Pochopení a přesné definování jednotky analýzy je z hlediska výzkumné otázky nezbytné

46 Psaní případové studie
vybrat konkrétní případ v určitém místě stanovit „výzkumnou“ otázku, na které se studie bude snažit najít odpověď – to pomáhá v komplexním případě soustředit pozornost na omezený počet jevů vybrat způsob získávání informací (dat), způsob práce s nimi či jejich použití v argumentaci, a způsob jejich interpretace (vztažený k výzkumné otázce) shromáždit informace psaní samotné studie je založeno na interpretaci těchto informací, je přitom třeba: vystihnout povahu případu, hlavní problém, o který se v případové studii bude jednat tento problém vnímat s odstupem (vyjádřit jeho širší význam, smysl) zachytit kontext případu: najít informace o jeho širších (i historických) souvislostech; ilustrovat okolnosti vystihnout důležité vztahy a případně odkrýt příčinné souvislosti, které mají vliv na stav popisovaného případu vyjádřit různé úhly pohledu (environmentální, kulturní, sociální, právní, ekonomický, estetický) – tak, jak jej vnímají dotčení aktéři – a vymezit hranice nebo překryvy těchto různých přístupů v závěrech shrnout poznání vzhledem k položené výzkumné otázce (pokusit se zodpovědět otázku) najít informace o dalších případech, které mohou daný případ doplnit či podpořit navrhnout další postup, poukázat na nejlepší možná řešení, rozebrat způsob, jakým lze vybrané řešení uskutečnit

47 Typy případové studie Osobní případová studie. Jedná se o podrobný výzkum určitého aspektu u jedné osoby. Věnuje se minulosti, kontextovým faktorům a postojům, které zkoumané události předcházely. Zkoumá možné příčiny, faktory, zkušenosti a procesy, jež mají k této události vztah. Studie komunity (viz sociografie). Je zkoumána jedna či více komunit na určitém místě. Hlavní vzorce života komunity jsou popisovány, analyzovány a komparovány. Studium sociálních skupin. Zabývá se zkoumáním malých přímo komunikujících skupin (např. rodin) i větších difúzních skupin (např. skupiny zaměstnanců). Popisuje a analyzuje vztahy a aktivity ve skupině. Studium organizací a institucí. Jsou zkoumány firmy, školy a jiné organizace, implementace programů a intervencí, kultura organizací, procesy změn a adaptací. Hledá nejlepší vzorce chování, zavedení určitého typu řízení, evaluace a adaptace. Zkoumání událostí, rolí a vztahů. Zde se studie zaměřují na určitou událost (viz body 3 a 4). Zahrnují analýzu interakce členů skupiny, konfliktů, rolí a stereotypů.

48 Typy případových studií
Intrinsická – případová studie vytvořená jedincem, který chce lépe porozumět určitému případu, a řídí se zájmem o jeho zvláštní rysy; věnuje se případu jenom kvůli němu samému Instrumentální – obecnější charakter, výzkumník volí jev (např. stres), pak vyhledá případ nebo několik případů, které tento jev reprezentují, a podrobně je zkoumá; poskytuje vhled do určitého problému, a poskytuje lepší porozumění jeho principům (zájem se soustřeďuje na teorii). Kolektivní – jde o komparativní výzkum při testování nějaké teorie; porovnává se více případových studií popisovaných současně; cílem je možnost teoretizovat o souborech případů. Kolektivní případové studie jsou základem naturalistické generalizace Vnitřní, endogenní

49 Pamatujte si psaní případových studií má vždy určitý cíl - není prostým popisem situace je důležité, aby názory všech aktérů, kteří potenciálně reprezentují odlišné politické aj. přístupy, byly zohledněny, a role těchto aktérů vymezena mělo by být vysvětleno, jakou může případová studie hrát roli v situacích mimo její vlastní kontext aby popis případové studie mohl být dále využit např. jako modelový příklad, je třeba: vybrat vhodný případ k popisu využít relevantní informace ze zdrojů i z praxe předložit jasné závěry, a to formou hypotéz pro další ověření psát případovou studii tedy neznamená pouze popisovat stávající situaci, je třeba dbát základních principů tohoto „žánru“. pozor na etiku výzkumu

50 Charakteristiky dobré případové studie
významnost: objevnost nebo novost pro běžného čtenáře – případová studie napomáhá poznání obdobných případů (přínos pro teorii) úplnost: vymezení hranic případu (případně jejich empirické potvrzení); získání dostatečně bohatých informací (dat) v daných mezích; dovedení studie (výzkumu) do přirozeného závěru; pokrytí problematiky alternativní pohledy: poukázání na různá řešení, perspektivy, diskuse o jejich oprávněnosti; nechybí poukázání na omezení zvoleného přístupu; anticipace různých pohledů čtenáře na problém dostatek relevantních a kritických informací: prokázání platnosti a hodnověrnosti argumentů; vynechání nedůležitých údajů čtivost: dostatečné přiblížení případu čtenáři, přitažlivost, nápadité a přiléhavé vyjadřování, zajímavá struktura; analytický pohled nezahltí „příběh“. Užití případových studií instrumentální – vede k získání zkušeností s naplňováním předpisů, kritérií a norem emancipační – poskytuje nápady, myšlenky, podporuje představivost, která napomáhá změnám, poskytuje zpětnou vazbu, a může též zaujmout vnější pozorovatele (využití podporující důležité transformační procesy)

51 Nejčastější techniky sběru dat
Dotazování (anketa, dotazník) Rozhovor Pozorování (zúčastněné, neúčastněné) Obsahová analýza Analýza dokumentů Většinou dvě až tři otázky, tato forma je levná, přináší velmi různé informace, nevíme bohužel nic o respondentovi. Dotazník je nejrozšířenější – je relativně levný, obsahuje ty otázky, které mají vést k žádoucím výsledkům výzkumu. Ad 2. Výzkumník najde příslušné lidi a jim pokládá otázky buď připravené anebo z rozhovoru vyplývající. Výhodou je, že se dozvíme informace do hloubky, naopak nevýhodou je to, že není možné tento způsob užít ve velkém okruhu lidí, problém je v předávání informací do centra. Ad 3. Technika pro menší kolektiv, metody jsou různé, možné je i např. skryté porovnání Ad 4. Studium dokumentů – př. úřední dokumenty a další protokoly, pak osobní dokumenty – deníky 51

52 Dotazník relativně málo nákladný
časově úsporný (při výzkumu i zpracování) málo náročný na počet výzkumníků snadno opakovatelný poskytuje možnost rozmyslet si odpověď zajišťuje standardnost situace (pořadí a formulace otázek) umožňuje i nepřímý kontakt (pozorování) nevýhodou je obtížnost ověřování platnosti a správnosti odpovědí

53 Pravidla správného dotazníku
všechny otázky se musí vztahovat k řešenému problému a musí tvořit uzavřený celek na začátku by měly být jednoduché, srozumitelné, motivující (příp. vysvětlující) otázky postupovat od jednoduchých ke složitějším, využít možnosti spojovacích vět (mezi min se může objevit moment únavy) choulostivé otázky umístit doprostřed, uvést neutrálními, otázky osobního charakteru uvést na konec nedávat těžké otázky (zhoršení, pocit méněcennosti) otázky by měly na sebe logicky navazovat neměly by začínat slovem proč? (to je úkol výzkumníků) Požadavky správného dotazníku musí zahrnovat všechny zkoumané problémy, na něž se má odpovídat formulace otázek musí umožňovat možnost odpovědět musí motivovat respondenta, nesmí ho otrávit či znechutit otázky musí být srozumitelné, jednoznačné, jednoduché, umožňující upřímnost odpovědí nesmí být rozsáhlý a časově náročný otázky se musí vztahovat k formulovaným hypotézám, aby je mohly testovat (potvrdí se, upřesní či vyvrátí) otázky by měly tvořit uzavřený celek 53

54 Otázky Otevřené (volné) končící otazníkem bez nabídnutých alternativ odpovědí Polootevřené (polouzavřené) (jedná se prakticky o kombinace otevřené a zavřené otázky) Zavřené (dichotomické) ano/ne, +/-, muži/ženy Polytomické (výběrové, výčtové, stupnicové) Filtrační mají za úkol vyloučit respondenty, jichž se problém netýká Obsahově srozumitelné (dlouhé věty) Jazykově srozumitelné (pozor na cizí slova) Stručné (krátké) Nesmí být sugestivní Nesmí být věcně náročné Otázka by neměla začínat slovem proč 54

55 otevřené otázky umožňují obsáhlejší, nestandardizované odpovědi, které tazatel musí věrně zaznamenat. Výhody: – umožňují získat nepředpokládanou odpověď; – umožňují získat věrnější pohled respondenta na předmět dotazu; – vylučují frustraci, kterou může respondent pociťovat, jestliže má na výběr jen nabízené odpovědi a nemá příležitost volně vyjádřit svůj názor; – jsou vhodné jako úvodní otázky k vytvoření příznivého vztahu s respondentem a k získání jeho spolupráce. Nevýhody: – problémy při interpretaci odpovědí respondenta; – časově náročné dotazování, zpracování i analýza; – zřetelnost a hloubka odpovědí závisí na respondentových schopnostech vyjadřovat se; – pro tazatele může být nesnadné zaznamenávat odpovědi doslovně, proto je zkracuje a vypouští to, co pokládá za nepodstatné; – nevhodné pro písemné dotazování, protože respondenti se vyjadřují stručněji než ústně.

56 b) uzavřené otázky jsou vysloveny tak, aby možnosti odpovědí byly předem dány a bylo možné je standardizovat. Respondent tak vybírá z omezeného počtu variant možných odpovědí. Uzavřené otázky dělíme podle počtu variant odpovědí: – dichotomické umožňují pouze jednu ze dvou možných variant odpovědí (např. ano-ne, mám-nemám, buď-anebo). Obvykle jde o prostou otázku i o snadnou odpověď. – trichotomické otázky jsou alternativní otázky s možností úniku v podobě třetí kategorie možné odpovědi (např. jinak, nevím, nejsem si jist). Zavádí se kvůli respondentům, kteří neznají přesnou odpověď na žádnou z nabízených alternativ dichotomické otázky. – polytomické otázky (selektivní) umožňují respondentovi výběr z více variant předem stanovených odpovědí. Usnadňují a upřesňují pochopení otázky. Mohou však vést k určitému zkreslení tím, že odpovědi jsou již přímo určeny a jejich počet je omezen, takže někdy mohou být jen přibližné. Polytomické otázky mohou sugestivně ovlivnit odpověď respondenta tím, že mu napovídají, vnucují odpověď, na kterou by on sám nepřišel.

57 Polytomické otázky rozlišujeme:
– výčtové umožňují respondentovi vybrat jednu nebo více vyhovujících odpovědí, které jsou uvedeny v dotazníku. Výčtové otázky jsou relativně krátké a dá se na ně snadno odpovědět. Avšak vyčerpávající seznam možných odpovědí může respondenta unavovat či nudit. Respondent může označit všechny odpovědi nebo naopak nemusí označit žádnou. – výběrové nabízejí respondentovi výběr jedné z několika možných odpovědí. Požívají se ke zkoumání názoru respondenta, kdy se předpokládá, respondent má jen jeden názor na zkoumaný problém. Obsah jednotlivých odpovědí musí být přesně vymezen, nesmí se překrývat, varianty se musí vzájemně vylučovat, což může působit problémy při jejich formulaci. baterie otázek představují spojení několika dotazů, u nichž mohu nastat stejné varianty odpovědí a na které bychom se jinak ptali odděleně. škály slouží k vyjádření postojů a názorů respondenta a umožňují tak převod těchto kvalitativních informací na kvantitativní formu. Škála je forma otázky, kterou žádáme respondenta, aby zařadil zkoumaný problém (např. postoje, názory, spotřební chování) na určitou stupnici, tzn. snaží se respondentovo mínění přímo měřit. Škála může být vyjádřena – verbálně, např. „velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen“, – graficky, např. stupnice mezi dvěma póly, – číselně, např. „1 = velmi se mi líbí, 2 = dost se mi líbí…“.

58 Otázky Projektivní (nepřímé) otázka je projektivně adresována jiným (co si lidé myslí o…) Kontrolní otázka se jinou formulací táže na totéž Úvodní měly by být jednoduché a motivující Sociodemografické slouží jako podklad pro druhé třídění odpovědí (pohlaví, věk, vzdělání, bydliště…) délka dotazníku – max. 30 minut vyplnění návratnost – za požadovanou minimální návratnost se považuje 75% Obsahově srozumitelné (dlouhé věty) Jazykově srozumitelné (pozor na cizí slova) Stručné (krátké) Nesmí být sugestivní Nesmí být věcně náročné Otázka by neměla začínat slovem proč 58

59 Rozhovor Standardizovaný rozhovor je v podstatě čtený dotazník. Je považován za vhodnou doplňující výzkumnou techniku při kvantitativně orientovaných empirických šetřeních. Odpovědi zaznamenává tazatel. Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané) téma. Umožňuje lepší navázání kontaktu. Je více neformální. Může posloužit jako ověřující doplňující technika. Musí být pořízen záznam o rozhovoru. Sociologický výzkum chápe rozhovor (výzkumnou techniku) jako ucelenou soustavu ústního jednání mezi tazatelem (anketiérem) a dotazovaným (respondentem) s cílem získat pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech. Je to v podstatě svým způsobem nepřirozená technika (dva cizí lidé, asymetrický vztah, anonymita, nedůvěra). Tato technika byla využívána v etnologii, národopise, kulturní antropologii sociálními pracovníky ve formě případových studií (social surveys). V sociologii byla propracována až ve 20.století. Vrchol představoval Gallupův ústav pro výzkum veřejného mínění. 59

60 Podmínky úspěšnosti rozhovoru
umění klást otázky a umění poslouchat připravenost tazatele (znalost problematiky, prostředí) umění navázat a udržet kontakt dodržování norem prostředí (oblečení, jazyk) být neutrální (neovlivňování, nezasahování, neutralita) přesný a pravdivý záznam chyby tazatele, tázaného, i prostředí . Chyby tazatele - odborná nepřipravenost (nutná instruktáž) - nevhodnost (věk, pohlaví, oblečení, jazyk) -přílišné sebevědomí, podceňování, vnucování názoru, sugestivní otázky - přítomnost třetí osoby 2. Chyby prostředí- nevhodná doba (nelze odhadnout), nevhodné prostředí, nevhodná situace 3. Chyby respondenta- nechce, neví, neumí, nerozumí Shrneme-li uvedené, rozlišujeme chyby situační, sociologické (chování anketiéra), psychologické (předsudky a stereotypy o respondentech). 60

61 Analýza dokumentů V případě, kdy se nemůžeme přímo zeptat, využíváme výpovědi z minulosti - jakýkoliv vytvořený artefakt, který nebyl primárně vytvořen pro účely našeho výzkumu (např. míru opotřebení koberců, osobní deníky, korespondenci, telefonní účty, historii prohlížení a vyhledávání na internetu atd.). Z hlediska výzkumu je analýza dokumentů obvykle velmi náročnou metodou. Pokud ale máme adekvátní zdroje, může tato metoda přinést potenciálně nejzajímavější výsledky. V současnosti nabírá na významu využití a propojování veřejně dostupných (i nedostupných) databází a rejstříků – nejznámějším využitím tohoto postupu je aktuálně datová žurnalistika. Za jinou formu analýzy dokumentů můžeme považovat analýzy sociálních sítí, blogů nebo komentářů.

62 Shrnutí - jak postupovat při výzkumu
Vycházet z cíle Definovat hypotézy Dobrá volba metody Dobrá volba otázek Etika výzkumu Pilotní výzkum Sběr dat – vhodný výběr vzorku Vyhodnocení Vhodná interpretace dat

63 Jak by měla vypadat empirická část práce
Projekt výzkumu: Popis problémové situace (Co je pro situaci charakteristické, jaké jsou výsledky poznání v této oblasti?) Důvod výběru tohoto tématu (Proč zkoumá právě v této oblasti?) Formulace výzkumného problému (Co bude předmětem zkoumání?) Cíl výzkumu (Jaké obecné výstupy očekává od výzkumu?) Popis metod a techniky sběru dat a zdůvodnění jejich výběru (Jak bude výzkum proveden a proč?) Jaká je zkoumaná populace (Kdo bude osloven? Kolik osob?) Časový harmonogram (Jak dlouho bude výzkum a jeho jednotlivé části probíhat?)

64 Limity výzkumu Závěry z výzkumu mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data Strategie získání dat: způsob jak budou data shromažďována – může silně ovlivnit kvalitu dat Kvalita dat je hlavní determinantou důvěryhodnosti výsledků

65 Etika výzkumu Dobrovolná účast Ochrana subjektů před poškozením
Anonymita a důvěrnost Identita výzkumníka –podvádění subjektů Poctivost v analýze dat a prezentaci výsledků

66 Praktické rady důležitost promyšleného zadání výzkumu
co se chceme z výzkum dozvědět chyby lze minimalizovat použitím vyzkoušených dotazníků jsou i jiné metody než dotazník méně znamená více konzultujte etika při sběru dat

67 Použitá literatura HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009 Vyzkumy.knihovna.cz

68 Literatura ke studiu HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001.