SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY

Prezentace na téma: "SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY"— Transkript prezentace:

1 SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY
Prezentace 2015

2 PROPOJENÍ MEZI SOUTĚŽNÍ POLITIKOU (PRÁVEM) A VNITŘNÍ TRHEM EU
" Soutěžní politika je důsledně spojena s jiným základním cílem smluv, a sice vytvoření jednotného vnitřního trhu. Poté, co se značným úsilím došlo k odstranění překážek obchodu, které byly tvořeny vnitrostátními zákony a správními předpisy, musíme být ostražití, aby tyto překážky nebyly nahrazeny tržní segmentací zavedenou firmami„ (Mario Monti: 2001, Evropská soutěž pro 21. století)

3 SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU Dvě oblasti podle předmětu opatření: Vůči podnikům
kartelové dohody (+ jednání ve shodě) zneužití dominantního postavení kontrola spojování podniků Vůči státům Veřejné podpory (státní pomoc) Státní monopoly obchodní povahy Veřejné zakázky

4 Hlavní oblasti působení
Odbourávání dohod mezi podniky, které omezují soutěž zamezení zneužití dominantního postavení soutěžitelem Kontrola spojování (koncentrací) podniků Omezování státních monopolů (výrobní či obchodní povahy) Dohled nad státní (veřejnou) podporou

5 Pravidla vztahující se na podniky - přehled
Články 101 a 102 zásady úpravy Vynětí dohod omezujících soutěž menšího významu (pravidlo "de minimis") – viz kartelové dohody dále pokyny Komise EU o účinku omezení soutěže na obchod v EU nařízení Rady EU 1/2003 o pravidlech pro aplikaci článku 101 a 102 SFEU propojenÍ Komise EU a národních soutěžních úřadů další pravidla vyplývající z judikátů ESD – pojem "podnik" nebo "relevantní trh" pravidla Komise EU: pokyny pro výpočet pokut udílených podnikům

6 Pravidla vztahující se na podniky – přehled
Výchozí pojmy soutěžního práva - podnik , relevantní trh Nejsou definovány sekundárním právem, ale judikáty ESD Podnik – „autonomní hospodářská jednotka, a to bez ohledu na její právní subjektivitu“ ( rozhodnutí ESD C-41/90, Höfner) Relevantní trh Věcné vymezení - Zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel považuje za zaměnitelné z hled. vlastností ,ceny ad. Časové vymezení – hodnocení postavení na trhu v rámci časového vymezení (trvalý či krátkodobý) Teritoriální vymezení- zahrnuje území, na němž dotčené podniky nabízejí příslušné zboží nebo služby, na němž jsou soutěžní podmínky homogenní a lze je odlišit od sousedních zeměpisných oblastí (zón)

7 Pravidla vztahující se na podniky – přehled
Program shovívavosti (leniency program) - program Komise Podniky jsou vyzývány ke spolupráci s Komisí poskytuje naprostou imunitu značné snížení sankcí/pokut/ V případě dobrovolného a bezplatného poskytnutí informací o kartelu před zahájením nebo v průběhu vyšetřování případu

8 EVROPSKÁ KOMISE –ÚKOLY
pravomoc dohledu na uskutečňování soutěžní politiky dělí se s národními úřady pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) někdy pravomoc zůstává výhradně Komisi (kontrola spojování podniků, dohled nad poskytováním veřejné podpory státy) většina členských států EU má vlastní zákony na ochranu HS řízení v soutěžních věcech - vyšetřovací i rozhodovací pravomoci má v rámci EU Komise rozhodnutí Komise pravomoc zakázat jednání (podniků či států) vydat příkaz k zastavení provádění restriktivní praktiky uložit pokuty podnikům požadovat náhradu škody způsobenou ostatním účastníkům soutěže Soudní přezkum rozhodnutí Komise provádí na návrh (žaloby podniků) ESD nebo Tribunál

9 FORMY JEDNÁNÍ OMEZUJÍCÍHO SOUTĚŽ
Čl. 101 SFEU - zakázány tři formy protisoutěžního jednání I. Dohody mezi podniky (tzv. kartelové) II. Rozhodnutí sdružení (svazů) podniků III. Jednání podniků ve shodě (Od jednání ve shodě nutno odlišovat dovolené paralelní chování Např. zvyšování ceny produktu různými výrobci v důsledku nárůstu cen surovin)

10 Článek 101 SFEU Zakázané jako neslučitelné s vnitřním trhem jsou jednání, která Přímo nebo nepřímo určují pevné prodejní nebo nákupní ceny (resp. jiné obchodní podmínky) Omezují nebo kontrolují výrobu, trhy, technický rozvoj nebo investování do výroby či distribuce zboží Sdílejí trhy nebo zdroje dodávek zboží Uplatňují rozdílné podmínky vůči identickým obchodním transakcí m s druhými smluvními stranami a tím je vystavují soutěžní diskriminaci Činí uzavření smlluv závislým na přijetí dalších smluvních závazků, jež s daným smluvním plněním nikterak nesouvisejí

11 Kartelové dohody Nejčastější formy porušování čl. 101 SFEU jsou protisoutěžní (kartelové) dohody Znaky uzavřené mezi podniky mající za cíl omezení soutěže, jež je citelné lokalizované uvnitř EU způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy kartelová dohoda je ABSOLUTNĚ NEPLATNÁ (nemá právní účinky, není vynutitelná )

12 NÁSLEDEK - CITELNÉ OMEZENÍ SOUTĚŽE
Omezení soutěže musí být citelné (nikoli jen zanedbatelné) Zákaz se nevztahuje na tzv. bagatelní dohody (sdělení Komise OJ C291/2014 – pravidlo „De minimis“) Bagatelní jsou dohody, jejichž účastníci nemají na relevantním trhu ve vertikálních vztazích více než 15 % podíl v horizontálních či smíšených vztazích více než 10 % podíl To však neplatí pro smlouvy s protisoutěžním cílem, resp. účelem dohody mezi malými a středními podniky jsou zásadně považovány za nezpůsobilé citelného omezení soutěže

13 Kartelové dohody - příklady
Dunlop a jeho distributoři v Beneluxu pokuta Komise EU za výkup sportovního zboží v levnějších obchodech ve VB, za účelem opětovného prodeje v drahých obchodech Beneluxu (s Komisí spolupracovali konkurenční distributoři, kteří iniciovali vyšetřování) Výrobci karbidu vápníku a magnesiových činidel pokuta 61 milionů eur pro 5 distributorů za určování fixních cen a sdílení trhu, rozdělení zákazníků a sdílení informací o nich -obchodní praktiky v letech 1996 – 2002 (jeden z podniků požádal o imunitu před pokutami výměnou za spolupráci při vyšetřování)

14 Jednání podniků ve shodě
„forma koordinace mezi podniky, které, aniž by dosáhly stádia spolupráce na základě uzavřené dohodou, vědomě nahrazují rizika konkurenčního boje faktickou spoluprácí mezi sebou „

15 Jednání podniků ve shodě - příklad
judikát v případu ICI v. Komise (případ barviv) -1972 Podstatu objasni ESD ESD identifikoval několik výrobců textilních barviv, jež se provinili určováním fixních cen jednáním ve vzájemné shodě, na základě: Podobného rozsahu a načasování při zvyšování cen Pokynů zasílaných od mateřských společností jejich dceřiným pobočkám neformálních kontaktů mezi firmami

16 VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VYTVÁŘENÍ KARTELŮ
Výjimky- základní ustanovení čl. 101 může být prohlášeno za neúčinné pro dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které: neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná; neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených

17 BLOKOVÉ VÝJIMKY PRO „TYPY“ DOHOD
Výjimky stanoveny v podobě obecně závazných nařízení Uděluje Komise pro Dohody nebo kategorie dohod mezi podniky Jednání ve shodě mezi podniky Směrnice pro vertikální omezení V linii výrobce – distributor , distributor – maloprodejce Např. dohody o dodacích a nákupních podmínkách Směrnice pro horizontální omezení a jednání ve shodě V linii výrobce – výrobce nebo prodejce – prodejce Např. dohody o specializaci mezi výrobci Obvykle mají na omezení soutěže závažnější dopad

18 BLOKOVÉ VÝJIMKY PRO „TYPY“ DOHOD
Příklady blokových výjimek Nařízení pro dohody o výzkumu a vývoji (2000) Nařízení pro dohody o poskytování technologií (2004) Nařízení pro dohody v oblasti pojišťovnictví (2003) Tzv. bílé a černé klauzule v nařízeních Bílé – jaké omezení může být dovolené v rámci chování účastníků kartelu (např. dohoda o paralelním uvedení nového výrobku na trh) Co se nikdy nesmí v rámci omezení chování účastníků kartelu (např. nařízení uzavírat pouze exkluzivní dodavatelské smlouvy s distributory)

19 Sdělení Komise EU – pokyny k aplikaci článků 101 odst. 3 SFEU (2004)
kritéria pro vyhodnocení a posouzení vynětí (z obecného zákazu uzavírání) dohod, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží podporují technický nebo hospodářský pokroku a umožňují spotřebitelům přiměřeně se podílet na výhodách z nich vyplývajících

20 Sdělení Komise EU – pokyny k aplikaci článků 101 odst. 3 SFEU (2004)
postup hodnocení se skládá ze dvou částí. 1. posouzení zda dohody mají protisoutěžní cíl nebo protisoutěžní účinky pokyny k vertikálním omezením, dohody o horizontální spolupráci dohody o transferu technologií obsahují pokyny ohledně aplikace na různé typy smluv

21 Sdělení Komise EU – pokyny k aplikaci článků 101 odst. 3 SFEU (2004)
2. stanovení prosoutěžních výhod vyplývajících z dané dohody (vyrovnávání protisoutěžních účinků a prosoutěžních účinků) pokyny analyzují čtyři podmínky článku 101/3: zvýšení efektivity; spravedlivý podíl pro spotřebitele; nezbytnost omezení; Soutěž není zcela vyloučena

22 Řízení o porušení článku 101
Na základě oznámení o omezujících praktikách (konkurenti, spotřebitelé, smluvní partneři) prověřují stav Při důvodném podezření zahájí řízení (správní řízení) Vyšetřování na místě (v sídlech firem) Za spolupráce národních soutěžních úřadů (vybaví potřebná soudní povolení) Spočívají v zabavení dokumentace, datových nosičů popř. počítačů Domovní priohlídky ve firmě i v sídlech managerů firmy

23 Řízení o porušení článku 101
Po skončení vyšetřování se koná projednání věci (stanoviska stran a obviněných, svědecké výpovědi) Poté vyhlášeno rozhodnutí komise Udělení správní pokuty Zakázání provozovaných protisoutěžních praktik Náhrada škody ostatním soutěžitelům (pokud požáýdali) Možnost podání žaloby neplatnost rozhodnutí (do 2 měsíců) - soudní přezkum

24 Čl. 102 – zneužití dominantního postavení

25 Zneužití dominantního postavení podniku na relevantním trhu
Čl. 102 SFEU zakazuje jako protisoutěžní Jednání Subjektu jež má na relevantním trhu dominantní postavení Zneužije tohoto postavení v rámci podstatné části tohoto trhu Toto chování má vliv na obchod mezi členskými státy

26 co je to dominance ESD definuje dominantní postavení jako:
"postavení ekonomické síly, kterou disponuje podnik, a jež mu umožňuje bránit účinné hospodářské soutěži na relevantním trhu tím, že mu poskytne možnost chovat se ve značné míře nezávisle na svých soutěžitelích, zákaznících a nakonec i na spotřebitelích" [případ 27/76 United Brands v. Komise ES (1978)]

27 co je to dominance V podstatě nedostatek soupeření na trhu
konkurenční tlak od konkurenčních firem obvykle brání podnikům uplatňovat ceny, které jsou nadměrně vysoké v porovnání s náklady bez konkurenčního tlaku má dominantní podnik tržní moc a tak je schopen ve prospěch svého zisku zvýšit ceny či omezit výrobu

28 Článek 102 SFEU Každé zneužití jedním nebo více podniky jejich dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části je zakázáno jako neslučitelné se společným trhem, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové zneužívání může zejména spočívat v: přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen nebo jiných nerovných obchodních podmínek;

29 Článek 102 SFEU omezování výroby, odbytu nebo technického rozvoje na úkor spotřebitelů; uplatňování nerovných podmínek pro stejné výkony vůči obchodním partnerům, čímž by je znevýhodnily v hospodářské soutěži; Pokud uzavírání smluv podmíní tím, že druhá strana přijme další plnění, která věcně ani svým obchodním užitím nesouvisí s předmětem této smlouvy.

30 Posouzení dominance K Posuzování dominantního postavení na trhu, musí být definován samotný trh, poté, co trh je definován, je zapotřebí posouzení rozsahu tržní síly tržní síla by neměla být zaměňována s podílem na trhu. Zatímco nedostatek konkurence obecně vyžaduje, aby firma měla značný podíl na trhu, naopak velký podíl na trhu nemusí nutně znamenat že je nedostatek konkurentů !

31 Posouzení dominance Dominantní postavení nebo tržní síla je schopnost dosáhnout zisku zvýšením ceny nad úrovní konkurentů Tržní síla proto závisí na rozsahu konkurence nebo konkurenčních omezení stávající konkurencí potenciální konkurec Kupní silou zákazníků dominantní postavení může vyplynout z řady faktorů, které samy osobě (izolovaně) nemusí být rozhodující!

32 Existující konkurence
Omezení představovaná stávajícími konkurenty lze posoudit analýzováním tržních podílů Jakmile se tržní podíl podniku zvyšuje, je méně pravděpodobné, že musí čelit konkurenčním tlakům od jiných firem Podle judikatury ESD - podíl > 70% = dominance - 70% > podíl > 50% = dominance presumovaná - podíl < 40% = dominance nepravděpodobná

33 Existující konkurence
Posouzení relativního tržního podílu - 3 firmy, každá s třetinovým podílem na trhu jsou mnohem více soutěžící než 1 firma s 30 % a 7 firem, každý s 10 % podílem na trhu. tržní podíly jsou nestálé, mohou se časem měnit. Může se stát, že firmy neustále inovují s cíle zvětšit svůj podíl a dostat se dopředu, Toto je v souladu se zdravou konkurenci. Podnět k získání vyšší zisků tím, že se dostane před konkurenty častější inovací výroby

34 Existující konkurence
trvale vysoký podíl na trhu může být způsoben tím, že podnik je dlouhodobě nejlepším inovátorem Je třeba zvážit reakci cenové politiky (tvorby cen) konkurenlů. Firma s velkým tržním podílem nemusí být schopna udržet zvýšení cen pokud ostatní firmy zvýší jako reakce svůj objem výroby mají-li však kapacitu omezenou, pak firma pravděpodobně udrží vyšší ceny v porovnání s konkurenty

35 Potenciální konkurence
Pokud nové podniky mohou snadno vstoupit na trh pak zavedené firmy mohou zpravidla obtížněji udržet zvýšení cen, potom firma s velkým podílem na trhu je méně schopen využít zákazníky, je-li trh je více „konkurenční“ Může se však pokusit zvýšit překážky vstupu na trh, aby oddálila hrozbu potenciální konkurence (a to je zneužití dominance) Dále je důležité též tempo růstu trhu

36 Dominantní postavení - kritéria
Dominantní postavení dáno tržní sílou Odvozováno od tržní podíl hospodářská síla finanční síla překážky vstupu na trh stupeň vertikální integrace kupní síla odběratelů

37 Způsoby zneužití -příklady
Cenové zneužití Predátorské ceny Diferenciační ceny Necenové zneužití Svazování, spojený prodej a výhradní dohody (zahrnuje rovněž povinnost výhradní dodávky nebo pobídky) charakterizovány jako vertikální omezení

38 Aplikace článků 101 a 102 SFEU Principy a způsob aplikace
jsou přímo použitelné prováděcí předpisy – nařízení Rady 1/2003, nařízení Komise 773/2004, sdělení Komise z dubna 2004 prováděná kontrola je kontrola ex post (tzv. notifikační povinnost a negativní atesty zrušeny od roku 2004) soutěžní právo aplikuji koordinovaně Komise i národní orgány na ochranu soutěže ( v ČR ÚOHS) obecně má Komise přednost vždy, pokud si ji vyhradí

39 Aplikace článků 101 a 102 SFEU (pokrač.)
Vztah Komise a národních orgánů na ochranu soutěže Soutěžní orgány členských států jsou příslušné k aplikování článků 101 a 102 v jednotlivých případech Příslušné mohou být i národní soudy Principy spolupráce Komise pod pod kontrolou ESD Provádí vrcholnou kontrolu Má delegovanou prováděcí legislativu Sama si může vyhradit případy zvláštního významu

40 Řízení před Komisí podle čl. 102 SFEU
Zahájení řízení Vyšetřování Důkazní břemeno Vyšetřovací pravomoci Sporná fáze Rozhodnutí komise Sankce Opravné prostředky – žaloba na neplatnost k Tribunálu

41 Konec prezentace