Aktivizace aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kontextu přípravy a realizace strategie inteligentní specializace ČR Ing. Marek Jetmar, Ph.D.,

Prezentace na téma: "Aktivizace aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kontextu přípravy a realizace strategie inteligentní specializace ČR Ing. Marek Jetmar, Ph.D.,"— Transkript prezentace:

1 Aktivizace aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kontextu přípravy a realizace strategie inteligentní specializace ČR Ing. Marek Jetmar, Ph.D., poradce Pavla Bělobrádka, MPV pro VVI

2 Koncentrace, specializace x diverzifikace
Co je RIS3? RIS3 = Research and Innovation Strategy for Smart Specialization = Výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci Primárním smyslem RIS3 strategie je podpořit hospodářský růst a transformaci směrem ke znalostní ekonomice, se zohledněním společenských výzev a podmínek členských států a jejich regionů. Koncentrace, specializace x diverzifikace EK k schválila aktualizaci Národní RIS3 strategie pro ČR a ukončila tak předběžnou podmínku 1.1 – Výzkum a vývoj.

3 Co je RIS3? RIS3 – politika VaVaI x regionální politika x regionalizovaná politika Rozlišná implikace, přístup, zapojení odlišných aktérů Regulace - existence RIS3 - ex-ante kondicionalita (předběžná podmínka) EK pro čerpání prostředků z ERDF na oblast VaVaI v programovém období ovlivňuje cca 80 mld Kč na VaVaI byla NRIS3 schválena Vládou ČR byla NRIS3 schválena Evropskou komisí EK k schválila aktualizaci Národní RIS3 strategie pro ČR a ukončila tak předběžnou podmínku 1.1 – Výzkum a vývoj.

4 Programy pod RIS3 Které programové a dotační tituly RIS3 zastřešuje v ČR: operační programy : OP VVV OP PIK OP PPR IROP OP Z národní programy : TRIO Centra kompetence Epsilon Gama

5 1 dokument na národní úrovni
Koncepce RIS3 v ČR 1 dokument na národní úrovni Zpracovaný MŠMT - verze nebyla akceptována EK Rozšířený a přepracovaný ÚV – vyjednán s EK Zachování kontinuity prací, adice 14 regionálních dodatků (RIS3 annexů) Zpracované kraji Zajišťují regionální dimenzi, které mj. obsahují zpřesnění národních priorit v návaznosti na specifika výzkumného a inovačního potenciálu daného kraje

6 Koncepce RIS3 Základní rozpor při implementaci konceptu inteligentní specializaci v ČR: Vládní politika x Aktivita krajů (jednotky NUTS 3) v samostatné působnosti ČR – unikátní situace v kontextu EU – buď jen na národní úrovni, nebo jen regionální – NUTS 1, NUTS 2

7 Cíl Národní RIS strategie
RIS3 strategie má efektivně zacílit finanční prostředky (evropské, národní, krajské i soukromé) do aktivit vedoucích k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených konkurenceschopných/progresivních oblastí plně využít znalostní potenciál regionů, nastavit tak směr jejich dlouhodobému rozvoji a posílit konkurenceschopnost ekonomiky. Hodnotový rámec: udržitelná rozvoj; vazba na rámcové strategie na úrovni EU - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Evropa 2020), a ČR – Národní program konkurenceschopnosti apod.

8 Nové metodické principy
Bottom- up přístup Entrepreneurial Discovery Process – zahrnutí podnikatelů, akademického sektoru, veřejné správy a neziskových organizací do procesu identifikace priorit Identifikace priorit na regionální úrovni TJ. procesy probíhají paralelně, výzva pro koordinaci Prioritizace Silný důraz na implementaci strategie – nutnost akčních a implementačních plánů Důraz na monitoring a evaluaci

9 NIP Pomineme-li řídicí struktury NRIS3 (řídicí výbor, předsednictvo), které tvoří zainteresovaní představitelé veřejné správy – Úřad vlády, sekce místopředsedy vlád pro vědu, výzkum a inovace zodpovědná za řízení RIS3, zástupci řídicích orgánů OP VVV (MŠMT) a OP PIK (MPO), sekce MŠMT zodpovědné za oblast vysokých škol, výzkumu a vývoje, MMR – sekce pro řízení ESIF (NOK, předběžná podmínka), MF, a představitel krajů, pak klíčový mechanismus pro komunikaci se zástupci VaVaI představují inovační platformy.

10 NIP Národní inovační platformy jsou konzultační skupiny, které zřizuje Řídicí výbor RIS3 za účelem identifikace potřeb, zpřesnění/usměrnění strategických priorit, identifikaci podnikatelských příležitostí a projednání zacílení navrhovaných opatření (tj. zamýšlených intervencí na podporu identifikovaných oblastí inteligentní specializace). Národní inovační platformy jsou zřízeny pro navrhované domény specializace a představují fórum, které má iniciační a doporučující charakter.

11 NIP Hlavní proud tvoří: Strojírenství, energetika, hutnictví Elektronika, elektrotechnika a ICT Výroba dopravních prostředků Léčiva, biotechnologie, prostředky zdravotnické techniky, life sciences Následně: Kulturní a kreativní průmysly Zemědělství a životní prostředí Společenské výzvy.

12 NIP Základní problémy, které se musely překonat při vedení debaty v NIP: Nalezení společného jazyka, kterým by byli schopni mezi sebou komunikovat vědečtí pracovníci, akademici, podnikatelé, inovátoři, úředníci pocházející z rozdílných prostředí s odlišnou vnitřní kulturou, Nalezení hladiny, která bude dostatečně konkrétní, aby priority a zacílení nepůsobily banálně, zároveň však dostatečně generalizující, aby na ně mohli reagovat, respektive jim porozuměli administrátoři, hodnotitelé, předkladatelé projektů – žadatelé, Otevření se debatě, ochota vyslechnout názor kolegů, podělit se o svůj názor, Umění vedení diskuse, schopnost vést jednání k vytčeným cílům (priority výzkum, vývoje a inovací) a získat si respekt, Schopnost vystihnout v diskusi to podstatné.

13 Závěry Dichotomie řízení RIS3, nastavená MŠMT v letech , vyvolává řadu otázek ohledně vzájemných vztahů mezi národní a regionální úrovní konceptu inteligentní specializace. Základním faktorem je rozpor mezi pojetím vládní politiky a samosprávnou, tj. vlastně samostatnou aktivitou krajů a možnosti koordinace vzájemných kroků. Výzvou je rovněž vztah politické reprezentace a administrativy krajů k animátorům (krajským RIS3 manažerům) a jimi řízeným strukturám, které stojí zpravidla mimo krajský úřad.

14 Závěry Co se týče spolupráce s partnery z výzkumné, vývojové a inovační sféry, byly na národní a krajské úrovni vytvořeny mechanismy pro vzájemný průběžný dialog. Pro veřejnou správu je výzvou udržet kvalitu diskuse a umět její výstupy promítnout do vládní politiky, do podpůrných programů.

15 Děkuji za pozornost Ing. Marek Jetmar, Ph.D.