Kontrola (monitoring) veřejné podpory ze strany Komise

Prezentace na téma: "Kontrola (monitoring) veřejné podpory ze strany Komise"— Transkript prezentace:

1 Kontrola (monitoring) veřejné podpory ze strany Komise
Richard GADAS Evropská komise GŘ pro hospodářskou soutěž Oddělení COMP E-3 Please edit the Master Layout to include information specific to the presentation. For slides for the DG/DeputyDG, delete [Unit]. DISCLAIMER “Prezentované názory jsou čistě názory přednášejícího a za žádných okolností je nelze považovat za oficiální stanovisko Evropské komise."

2 Přehled: Co? (definice monitoringu) Jakým právem? (právní základ)
Proč? (účel monitoringu) Jak důležité? (rostoucí význam monitoringu) Jak? (praktický průběh monitoringu) Kam vede? (možné závěry případu monitoringu) Co ukazuje? (poučení / nejčastější nedostatky)

3 1. Definice monitoringu Monitoring = pravidelná, namátková, ex-post kontrola aplikace existujících režimů veřejné podpory Pravidelná: každoroční cykly od roku 2006 Namátková: vzorek existujících režimů vybraný na základě řady kritérií Ex-post: veřejná podpora poskytnutá v rámci schválených režimů nebo spadající pod blokové výjimky (nepodléhající individuálnímu ex ante posouzení Komisí)

4 2. Právní základ Článek 108(1) Smlouvy o fungování EU:
"Komise ve spolupráci s členskými státy zkoumá průběžně režimy podpor existující v těchto státech" Článek 21(1) Procesního nařízení 2015/1589: "Komise získá od dotyčného členského státu všechny informace nezbytné pro přezkoumání existujících režimů podpory podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, které proběhne ve spolupráci s členským státem" Článek 26 (1) Procesního nařízení 2015/1589 : "Členské státy předloží Komisi výroční zprávy o všech existujících režimech podpory" Články 11 a 12 GBER 651/2014: Podávání zpráv (souhrnné informace a výroční zprávy) Uchování záznamů (10 let) + povinnost poskytnout informace

5 3. Účel monitoringu Zajistit slučitelnost podpor poskytnutých v rámci existujících režimů nebo spadajících pod blokové výjimky (zjištění a odstranění nedostatků); Poskytnout zpětnou vazbu a poradenství ("guidance") členským státům; Posilovat dodržování pravidel pro veřejnou podporu a tak zajistit, že hospodářská soutěž nebude narušena.

6 4. Rostoucí význam monitoringu (1)
Cyklus monitoringu Celkový počet případů 20 26 30 52 63 2014 75 2015 96 2016 77 2017 70 Od roku 2006 bylo předmětem monitoringu více než 500 režimů podpory, z celkového množství téměř 5000 existujících režimů veřejné podpory Zpráva Evropského účetního dvora z roku 2011: Komisi bylo doporučeno zvýšit své aktivity v oblasti monitoringu

7 4. Rostoucí význam monitoringu (2)
Modernizace veřejné podpory: v současnosti kolem 90% podpor poskytnuto na základě dříve schválených režimů nebo v souladu s nařízeními o blokových výjimkách

8 5. Průběh monitoringu (1) Standardní monitoring – prověřování aplikace režimu veřejné podpory ve stanoveném časovém období a kontrola splnění všech dotčených podmínek. Obvykle dvě fáze: Soulad národního právního základu s blokovou výjimkou nebo rozhodnutím Komise o schválení režimu + souhrnný seznam všech individuálních poskytnutí podpory; Vzorek 3-5 individuálních poskytnutí podpory detailně prověřen z hlediska splnění příslušných pravidel. Na základě žádostí o informace zaslaných Komisí (lhůta 20 pracovních dnů) a případných dodatečných neformálních kontaktů.

9 5. Průběh monitoringu (2) Real-time monitoring
Nově zaveden v roce 2015 za účelem ověření správného nastavení režimů zavedených pod novým GBER 2014 Tyto režimy často ještě ani nemusely být aplikovány – důraz na kontrolu právního základu/nastavení těchto režimů s cílem najít a odstranit případné problémy hned na začátku Cílený monitoring Ověření splnění pouze určité konkrétní podmínky nebo podmínek (a žádných dalších), jako třeba: kumulace, intenzity podpory, prahové hodnoty oznamovací povinnosti (v roce 2015) vyloučení podniků v obtížích (2016) motivační účinek (2017)

10 6. Možné závěry případu monitoringu
Závěrečný dopis s výsledky a doporučeními/požadavky: Žádné nesrovnalosti – "Dobrá práce! Děkujeme!" Nesrovnalosti bez vlivu na slučitelnost – upozornění a doporučení, jak se jim příště vyhnout (ALE POZOR: všechny podmínky blokové výjimky musí být splněny – rozsudky C-493/14-Dilly, T-219/14-Saremar) Špatná/nejasná ustanovení v právním základu, která ale dosud nevedla k poskytnutí neslučitelné podpory – požadavek, aby členský stát dobrovolně upravil právní základ (jinak možné formální šetření) Izolovaná nesrovnalost u jednoho poskytnutí podpory vedoucí k její nezákonnosti a neslučitelnosti – žádost o dobrovolné navrácení podpory (jinak možné formální šetření) Systematické nesrovnalosti u více poskytnutých podpor (a v právním základu?) – formální šetření obvykle nezbytné

11 7. Nejčastější nedostatky (EU obecně)
Vzorek případů monitoringu na jeden členský stát / cíl podpory stále malý pro jakoukoli smysluplnou statistickou analýzu Nicméně monitoring ukazuje nejčastější nesrovnalosti: Protiprávní režimy (změněny nebo prodlouženy bez předchozího oznámení Komisi) Motivační účinek (špatně pochopený nebo nedostatečně kontrolovaný) Nedostatečná kontrola splnění obecných podmínek GBER (např. pravidlo Deggendorf, podniky v obtížích, kvalifikace příjemce jako malého/středního podniku, kumulace podpor) Územní omezení / diskriminační podmínky / omezení volného obchodu Nezpůsobilé náklady

12 7. Nejčastější nedostatky (Česká republika)
Celkem 18 případů monitoringu pro Českou republiku V 6-ti případech nalezeny nesrovnalosti (odpovídá průměrnému podílu případu s nesrovnalostmi pro všechny členské státy) – tyto nesrovnalosti se týkaly: Vyloučení podniků v obtížích, Chybějící posílená analýza motivačního účinku pro velké podniky, Územní omezení pro využití výsledků výzkumu, Překročení maximální míry zajištění u jednoho příjemce, Umožnění netransparentní podpory, Zahrnutí nezpůsobilých nákladů, Metodologie pro kontrolu zamezení nadměrného vyrovnání ("overcomensation") odlišná od metodologie schválené rozhodnutím Komise. Vždy vyřešeno na dobrovolném bázi, bez formálního šetření

13 Děkuji za vaši pozornost!
Otázky?