Názvosloví solí. Soli 1.) Bezkyslíkatých kyselin 2.) Kyslíkatých kyselin.

Prezentace na téma: "Názvosloví solí. Soli 1.) Bezkyslíkatých kyselin 2.) Kyslíkatých kyselin."— Transkript prezentace:

1 Názvosloví solí

2 Soli 1.) Bezkyslíkatých kyselin 2.) Kyslíkatých kyselin

3 1.) Soli bezkyslíkatých kyselin Jsou to halogenidy (od halogenovodíkových kyselin) a sulfidy (od sirovodíkové kyseliny). Př.: chlorid hlinitý, fluorid sírový, bromid fosforečný, sulfid olovnatý, kyanid draselný

4 2.) Soli kyslíkatých kyselin Jsou odvozeny od kyslíkatých kyselin. Obsahují aniont kyseliny a kationt kovu (ev. amonný kationt). Aniont kyseliny je její zbytek po odštěpení vodíků (po disociaci kyseliny). Poznámka: Náboj aniontu = počtu odštěpených atomů vodíku z kyseliny (se znaménkem -)

5 Jak vytvořím z názvu soli chemický vzorec? Jaký vzorec má dusičnan draselný? 1.Určíme kyselinu, od které je odvozen aniont soli. (dusičnan – kyselina dusičná – HNO 3 ) 2.Odštěpením atomu vodíku vznikne z kyseliny aniont: dusičnanový aniont (NO 3 ) - 3.Určíme název kationtu a jeho náboj (draselný K + ) 4.Určíme pořadí iontů ve vzorci soli (co slyším druhé je první…) 5.Zapíšeme ionty do vzorce soli: K + (NO 3 ) - 6.Křížovým pravidlem upravíme počty iontů (1 nepíšeme) 7.Dusičnan draselný: KNO 3

6 Koncovky v názvech solí a aniontů:

7 Procvičuj: Síran sodný Uhličitan vápenatý Manganistan draselný Dusitan hořečnatý Siřičitan železnatý Uhličitan hlinitý

8 Vytvoř vzorce těchto solí: 1.Dusitan draselný 2.Selenan hořečnatý 3.Chloristan sodný 4.Siřičitan sodný 5.Chlorečnan vápenatý 6.Uhličitan železitý 7.Manganistan litný 8.Chroman vápenatý 9.Teluričitan olovnatý 10.Chlornan rubidný

9 Jak vytvořím ze vzorce soli její název? Jak se jmenuje sůl, která má vzorec K 2 CO 3 ? 1.Aniont kyseliny dáme do závorky a zpětným křížovým pravidlem určíme náboje iontů v soli. K 2 +I (CO 3 ) -II 2.Dopočítáme ox. číslo na kyselinotvorném prvku v aniontu kyseliny a určíme název aniontu (C +IV O 3 -II ) -II … uhličitanový aniont 3.Určíme název kationtu … draselný 4.Vytvoříme název soli: uhličitan draselný

10 Poznámka: Prvky I.A skupiny mají ve svých sloučeninách vždy ox. číslo +I Prvky II.A skupiny mají ve svých sloučeninách vždy ox. Číslo +II

11 Vytvoř názvy těchto solí NaNO 3 Ag 2 CrO 4 Al 2 (SO 3 ) 3 KBr FeSO 4 Ca(ClO 3 ) 2 NH 4 PO 2

12 Hydrogensoli Jsou odvozené od kyselin, které obsahují více atomů vodíku. Při ionizaci (disociaci, štěpení na ionty) se vodíkové kationty odštěpují postupně. V názvech hydrogensolí je vždy předpona HYDROGEN- Počet atomů vodíku v hydrogensoli se označuje řeckou číslovkou:

13 1…mono 2…di 3…tri 4…tetra 5…penta 6…hexa 7…hepta 8…okta 9…nona 10…deka

14 Vytvoř vzorec: (mono)hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda) neuvádí se 1.) zapíšeme vzorec kyseliny uhličité: H 2 CO 3 2.) zapíšeme hydrogenuhličitanový aniont: (HCO 3 ) - 3.) určíme kationt v soli: Na + 4.) dáme dohromady: Na + (HCO 3 ) - 5.) křížovým pravidlem upravíme počty iontů v soli 6.) zapíšeme vzorec: NaHCO 3

15 Vytvoř vzorce: Hydrogenuhličitan vápenatý Dihydrogenfosforečnan sodný

16 Hydráty solí Jsou soli, které mají ve svých krystalech vázané molekuly vody. V názvu vyjádříme počet vázaných molekul vody (řeckou číslovkou) a připojíme slovo HYDRÁT. Např. pentahydrát síranu měďnatého (skalice modrá) CuSO 4. 5 H 2 O

17 Vytvoř vzorce těchto solí: Dekahydrát uhličitanu sodného Dodekahydrát síranu sodného Dihydrát síranu vápenatého (nerost sádrovec) Hemihydrát síranu vápenatého (sádra) Heptahydrát síranu železnatého (skalice zelená) Dekahydrát síranu sodného (Glauberova sůl) Poznámka: dodeka = 12 hemi = 1/2

18 Zapiš pomocí vzorců suroviny pro výrobu skla: 1.Sklářský písek, střepy = oxid křemičitý… 2.Soda = uhličitan sodný… 3.Síran sodný… 4.Potaš = uhličitan draselný… 5.Vápenec (rozemletý) = uhličitan vápenatý…

19 Podvojné a smíšené soli Obsahují více kationtů (někdy i více aniontů) Ve vzorcích se píší dle rostoucích ox. Čísel Př.: uhličitan draselno-sodný KNaCO 3 fluorid draselno-hořečnatý KMgF 3 dodekahydrát síranu draselno-hlinitého KAl(SO 4 ) 2.12 H 2 O