Rentabilita a hospodárnost Frič: Zařízení lesů (1947)

Prezentace na téma: "Rentabilita a hospodárnost Frič: Zařízení lesů (1947)"— Transkript prezentace:

1 Rentabilita a hospodárnost Frič: Zařízení lesů (1947)

2 Rentabilita a zařízení lesů Rentabilitu a zvýšení hodnoty nemohu posuzovati jenom podle zvýšení nebo klesání výtěže a výnosu. Chci-li správně posouditi rentabilitu, musím posuzovati jednak vztah mezi výnosem a základním kapitálem, který mi les představuje, jednak posouditi srovnáním kapitálové hodnoty v různých časových obdobích, tedy v lesním zařízení při obnově hospodářského plánu,

3 kdy mám zvěděti, zda opatření zařízení lesů a jejich provedení byla také ve skutečnosti rentabilní, totiž zda zvýšila či snížila hodnotu lesního kapitálu a zda zlepšila nebo zhoršila poměr mezi výnosem a kapitálem.

4 Naturální představa zvýšení hmotových zásob a jejich zlepšení, zvýšení a lepší složení přírůstku je sice pomůckou velmi dobrou, ale nevystihuje účinek všech opatření zařízení lesů (zlepšená organizace, doprava, zvýšená pracovní výkonnost atp.). Proto by i zařízení lesů mělo při nové sestavě nebo přezkoušení hospodářského plánu vypočítat hodnotu základních kapitálů a to vžy podle stejné metody, aby bylo možné obdobné srovnání a posuzovat, jak se tyto hodnoty mění a jaký je vztah mezi hodnotou kapitálu a hodnotou výnosu.

5 To znamená, že úlohou zařízení má býti také posouzení hodnot, nikoliv jen posouzení hmot.

6 Výnosovost - rentabilita Příjem za hospodářský rok (t.č. je užívaným datem buď hospodářský rok od 1. října do 30. září nebo od 1. července do 30. června nebo rok kalendářní) s připočtením oceněných zásob neprodaných (ovšem s odečtením event. zbytku zásob roku minulého) značí hrubý výnos běžného roku. Odečteme-li od tohoto veškerá vydání během roku učiněná, tzv. režii, tj. zpravidla výlohy výrobní, kulturní, dopravní, správní, daně a různá běžná vydání, obdržíme výnos čistý, ryzí.

7 Tento čistý výnos představuje peněžité zúročení lesního kapitálu. Kdybychom měli v lesním hospodářství rozhodnou pevnou úrokovou míru (např. 3 %) a znali způsob, jakým jest možno spolehlivě oceniti výši lesního kapitálu, mohli bychom po odečtení úroků podle přijatého procenta lesnímu kapitálu odpovídajících, zjistiti podnikatelský zisk nebo ztrátu.

8 Příklad Např.: čistý výnos = 126 114 Kčs, lesní kapitál je oceněn na 3 450 000 Kč, úroková sazba 3 %, tedy kapitálu odpovídající úrok 103 500 Kč, čili podnikatelský zisk: 126 144 – 103 500 = 22 614 Kčs

9 SCHEMA DIFERENCIÁLNÍ A ABSOLUTNÍ POZEMKOVÉ RENTY Absolutní renta Diferenciální renta Průměrný zisk Individuální výrobní náklady na jednotku produkce nejlepší pozemky průměrné nejhorší (marginální) pozemky = vlastník = nájemce DR I a II ČISTÝ VÝNOS (DŮCHOD) = RENTA + ZISK

10 Nejvyšší hospodárnost Docílení nejvyššího výnosu je možné se zřetelem k oběma složkám, tedy při dosažení co nejvyšších příjmů a uplatnění co nejmenších výdajů. I po této stránce musí zařízení lesů kontrolovati hospodářský provoz, zda je skutečně ekonomicky veden, tj. tak založen a organizován, aby veškeré jeho složky odpovídaly zásadě nejvyšší hospodárnosti.

11 Nejvyšší hospodárnost značí, že vyrobené zboží má být v nejpříznivějším poměru k vynaloženému nákladu. To znamená:

12 V položkách příjmových dosažení a udržování takové hmotné zásoby, která dává za daných poměrů největší přírůstek. To není nejvyšší výkonnost jenom po stránce hmotné, nýbrž i po stránce jakostní, tedy složení zásoby z porostů vzrůstných, správně pěstěných a takového vnitřního složení, které uchovává půdu jako hlavního produkčního činitele v dobrém stavu, ostatní činitele stanoviště

13 (vlhkost, světlo, teplo), řádné využitkuje, svým poměrem smíšení cenné druhy dřeva poskytuje a svou porostní samostatností slibuje poskytnouti co nejvyšší oddolnost vůči pohromám živelním. Tato živoucí, vzrůstovou schopností ovládaná lesní zásoba má býti zužitkována v pravý čas, totiž doba mýtnosti má být sjednocena s dobou zralosti, tj. s dobou, kdy porost dá nejlepší a nejprodejnější dřevo po vyplnění svého úkolu obnovného.

14 Těžba a doprava hmoty vytěžené má se díti s největší úsporností a bez jakéhokoliv poškození jak hmoty vydruhované, tak stromů pozůstalých. Trhu odpovídajícím druhováním a co nejlepším zpeněžením má být výměna dřevní hmoty za peněžitý obnos co nejvýhodnější.

15 V položkách výdajových má být výroba účelně tak uspořádána, aby při dostatečných mzdách bylo vyráběno dobře a levně, čehož lze dosíci náležitou organizací práce, užitím školeného dělnictva a nejlepšího nářadí. Také obnova lesa má být účelně uspořádána, aby bylo do krajnosti využito přirozené schopnosti obnovné, aby těžba v lese byla současně prostředkem pěstebním, aby způsoby obnovy byly co nejdokonalejší a nevyžadovaly oprav a doplňování. Práce obnovná má býti tak organizována jako práce těžební, užitím školeného dělnictva a nejlepšího nářadí.

16 Důležitou jest ekonomická správa, tj. dostatečný počet dobře školeného a dobře placeného personálu, vedeného vrchním řízením k samostatné a cílevědomé práci za plné osobní odpovědnosti. K dobré práci je třeba dobré vůle a snahy. Nikdo nemá býti přetěžován, ale každý má být plně zaměstnán.

17 Potřebné investice, sloužící k zavedení lepších pracovních metod, zpřístupnění lesa zavedením lepší a levnější dopravy, usnadnění a zrychlení jakéhokoliv úkonu buďte provedeny úsporně a účelně, sice po náležitém propočtu, ale bezodkladně. *** Tímto způsobem hospodaření bude dosaženo nejvyšších příjmů a nejnižších vydání, tedy nejlepší rentability v přítomnosti i budoucnosti, která přes všecko dočasné přezírání zůstane hybnou pákou zvelebení lesů.