Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. JUDr. Vladimír HORT 1.

Prezentace na téma: "Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. JUDr. Vladimír HORT 1."— Transkript prezentace:

1 Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. JUDr. Vladimír HORT 1

2 Předcházení škodám Zaměstnavatel je povinen: § 248 zajišťovat svým zaměstnancům takové prac. podmínky, aby mohli plnit své prac. úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; pokud zjistí závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění, kontrolovat, zda zaměstnanci plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke vzniku škody. Porušením této povinnosti může vzniknout obecná odpovědnost zaměstnavatele a odpovědnost zaměstnance za škodu jím způsobenou se může poměrně snížit. Zaměstnavatel j oprávněn : v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něj odnášejí, popř. provádět prohlídky zaměstnanců (za dodržení ochrany osobnosti), fyzickou prohlídku vždy provádí osoba stejného pohlaví. bližší podmínky provádění kontrol stanoví zam. v pracovním řádu. Toto oprávnění pak mají i subjekty, které jsou kontrolou pověřeny na základě smlouvy (např. bezpečnostní agentura).

3 Předcházení škodám Předcházení škodám Zaměstnanec je povinen: § 249 počínat si obecně tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Porušení = obecná odpovědnost za škodu dle § 250 Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího zaměstnance případně …… Zakročit k odvrácení škody, je-li toho třeba–(s výjimkou § 249/2). Porušení = zvláštní typ odpovědnost dle § 251. Nemá-li zaměstnance vytvořeny potřebné pracovní podmínky, oznámí tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

4 Obecná odpovědnost zaměstnance Obecná odpovědnost zaměstnance § 250 Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. /tím se liší od občanskoprávní odpovědnosti za škodu/. Odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí, pokud je škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, nese tedy tzv. důkazní břemeno ( to neplatí v případech dle § 252 a 255 ).

5 Plnění prac.úkolů-přímá souvislost Realizace hlavní povinnosti, vyplývající z prac. poměru (výkon sjednaného druhu práce). - také jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele, která je předmětem pracovní cesty, činnost konaná z podnětu odborové organizace nebo ostatních zaměstnanců, - činnost pro zaměstnavatele, pro kterou zam. nepotřebuje zvláštní oprávnění ani ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele. Přímou souvislost s plněním prac.úkolů …. - mají úkony potřebné k výkonu práce, úkony během práce obvyklé a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení ( také školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem ). Při vybočení – nepůjde o pracovněprávní ale jinou odpovědnost

6 Předpoklady (znaky) odpovědnosti za škodu: znaků : Škodní komise – pomocný, poradní (tj. nepovinný) orgán pro subjekt, který rozhoduje o náhradě škody, zkoumá přítomnost níže uvedených znaků : a. škoda – majetková,vyjádřitelná v penězích, (škoda skutečná, ušlý zisk) a. porušení právní povinnosti nebo událost vyvolávající vznik škody b. příčinná souvislost mezi a. a b. (příčina a důsledek),musí být bezpečně prokázána, nestačí pouhá pravděpodobnost !) c. zavinění – úmysl x nedbalost..

7 Formy zavinění Formy zavinění Zavinění = vnitřní vztah škůdce k následku, projevující se ve formě úmyslu či nedbalosti Založeno na kombinaci složky vědomí a vůle: a. úmysl přímý - věděl a chtěl způsobit b. úmysl nepřímý (eventuální) – věděl, nechtěl způsobit, ale byl srozuměn s následkem a. nedbalost vědomá – nechtěl, věděl, že způsobit může ale spoléhal, že nezpůsobí (lehkomyslnost) b. nedbalost nevědomá – nechtěl, nevěděl, ale vědět měl a mohl !!!

8 Splní-li zaměstnanec protiprávní příkaz nadřízeného vedoucího zaměstnance, je možné, že bude zproštěn odpovědnosti za škodu tímto jednáním vzniklou, ale pouze v případě, že vzniklou škodu nezavinil !!! Zaměstnanec je totiž povinen plnit pouze ty příkazy nadřízených, kterou jsou dle § 301 písm. a) ZP v souladu s práv.předpisy. Pokud ale zaměstnavatel nevěděl ani vědět nemohl o protiprávnosti pokynů, bude chybět 1 znak (zavinění) a odpovědnost zaměstnance nevznikne ! (Důkazní břemeno u obecné odpovědnost leží na zaměstnavateli !!).

9 Náhrada škody z obecné odpov. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu dle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu. Náhrada v penězích nebo uvedením v předešlý stav Výše náhrady škody: zavinění z nedbalosti – max. do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Omezení neplatí je-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po požití návykových látek ( zde plná výše náhrady škody !!) zavinění úmyslné – náhrada skutečné škody + ušlého zisku (hodnota, o kterou poškozený nerozmnožil své majetkové hodnoty z důvodu škodné události, ač by se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat). Spoluzavinění zaměstnavatele – hradí poměrnou část. Spoluzavinění zaměstnanců – každý hradí poměrnou část podle míry zavinění.

10 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody § 251 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody § 251 Pokud zaměstnanec vědomě neupozorní nadřízeného na hrozící škodu nebo nezakročil proti hrozící škodě. Zaměstnavatel může požadovat od zam. podíl na náhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu. § 258: Při určení výše náhrady této škody se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění prevenční povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

11 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách……………….. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách……………….. § 252 Vzniká na základě dohody o odpovědnosti: - povinně písemná,nejdříve při dosažení 18 let věku zaměstnance - při omezení svéprávnosti zaměstnance nelze dohodu uzavřít ani cestou zástupce !! - jde o tzv. objektivní odpovědnost, zavinění zaměstnance se předpokládá,zaměstnavatel je nemusí prokazovat. Důkazní břemeno leží na zaměstnanci, může se zprostit zcela či zčásti jen pokud prokáže, že škodu zcela či zčásti nezavinil (viz major, 3.osoba..) - Zaměstnavatel prokazuje pouze schodek a uzavření dohody. Hodnoty = hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu či jiné hodnoty určené k obratu – oběhu,s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu svěření.

12 Schodek Škoda na majetku zaměstnavatele se musí projevit jen ve formě schodku ! Schodek = rozdíl mezi hodnotami, které byly svěřeny zaměstnanci k vyúčtování, a hodnotami skutečně vyúčtovanými, tj. rozdíl mezi stavem účetním a stavem skutečným. Pokud se bude jednat o nezpůsobilý předmět dohody o odpovědnosti, bude zaměstnanec odpovídat za škodu v rámci podmínek a v rozsahu obecné odpovědnosti. Totéž, pokud by nebyla uzavřena dohoda písemná dohoda o odpovědnosti. Dohoda může být uzavřena v rámci prac. poměru i DPP a DPČ. Náležitosti: označení svěřených hodnot,, pracoviště zaměstnance, druh práce zaměstnance, den převzetí odpovědnosti, podpisy účastníků. Při společné odpovědnosti – 1 dohoda všech účastníků.

13 Možnost odstoupení od dohody Zaměstnanec může od dohody odstoupit: - vykonává-li jinou práci - je-li převáděn na jinou práci či jiné pracoviště - pokud zaměstnavatel do 15-ti kal. dnů ode dne písemného upozornění neodstranil závady v prac. podmínkách, které brání v řádném hospodaření s hodnotami. Při společné odpovědnosti – lze odstoupit jestliže je na pracoviště zařazen jiný (nový) zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení – písemně !! Dohoda o odpovědnosti zaniká : - dnem skončení pracovního poměru, - dnem doručení odstoupení od dohody o odpovědnosti zaměstnavateli.

14 Inventarizace Inventarizace Zaměstnavatel je povinen Inv. provést při: - uzavření dohody o odpovědnosti a při zániku této dohody - převedení zaměstnance na jinou práci nebo jeho přeložení - skončení prac. poměru. - Při společné odpovědnosti navíc: - při změně vedoucího či jeho zástupce - na žádost kteréhokoliv ze spol. odpovědných zaměstnanců - při odstoupení některého zaměstnance od dohody. Pokud zaměstnanec se spol. odpovědností jehož prac.poměr skončil, byl převeden na jinou práci nebo byl přeložen zároveň nepožádá o inventarizaci, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší Inv. x x x x x x x x x x Pokud je zaměstnanec zařazován na pracoviště, kde pracují zam. se spol. odpovědností, musí zároveň požádat i inventarizaci, jinak odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší Inv.

15 Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí tj. za ztrátu nástrojů, ochranných prac.prostředků aj. podobných, individuálně určitých věcí (přesné, např.uvedením event. nebo invent. čísla apod.), které se používají při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním a zaměstnavatel je zam. svěřil na písemné potvrzení. Pokud cena věci přesahuje 50.000 Kč – musí být uzavřena písemná dohoda. Jen se zaměstnancem starším 18 let, jehož způsobilost není omezena. Věc lze svěřit pouze jednomu zaměstnanci výlučně !! Vznik této škody se musí projevit výhradně ve formě její ztráty!!! Jakékoliv poškození či úplné nebo částečné zničení bude řešeno v rámci obecné odpovědnosti zaměstnance. Objektivní odpovědnost zaměstnance, zproštění – důkazy. Věc se vrací zaměstnavateli ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení.

16 Rozsah náhrady škody z dohod Náhrada škody v plné výši. § 260 Při společné odpovědnosti za schodek: a) podíl náhrady se jednotl. zaměstnancům určí podle poměru jejich hrubých výdělků (a tento podíl nesmí přesáhnout částku jejich průměrného měsíčního výdělku), výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává 2x (bez omezení), b) pokud se určenými podíly neuhradí celá škoda, zbytek uhradí vedoucí a jeho zástupce podle poměru hrubých výdělků, c) pokud schodek nebo jeho část zavinil jen některý zaměstnanec, hradí schodek podle míry svého zavinění. Zbývající část (pokud zavinil jen částečně) hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci (včetně viníka) podle pravidla ad a).

17 Společná ustanovení Zaměstnanec odpovídá za škodu i v případě, kdy se uvede do stavu snížené schopnosti ovládnout své chování (alkohol, drogy..) odpovídá také za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. Dohoda o náhradě škody písemně, pokud zaměstnanec závazek uznal. Výši náhrady škody přesahující 1.000 Kč a obsah dohody o způsobu úhrady je zaměstnavatel povinen projednat s odbory. Pokud zaměstnanec škodu neuzná – uplatnit nárok u soudu v rámci občanského soudního řízení. V žádném případě neprovádět srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance !!!!!!!!!!!

18 Děkuji za vaši pozornost ! Děkuji za vaši pozornost ! JUDr. Vladimír HORT JUDr. Vladimír HORT