Současné teorie finančních služeb Téma Platební systémy, bankovní platby 5.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Prezentace na téma: "Současné teorie finančních služeb Téma Platební systémy, bankovní platby 5.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Současné teorie finančních služeb Téma Platební systémy, bankovní platby 5.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

2 Osnova 2015 1.Úvod do teorie finančních služeb, objektivní trendy soudobých finančních služeb 2.Teorie peněz 3.Teorie centrálního bankovnictví a bankovní systémy 4.Teorie bank a bankovní soustava 5.Platební systémy, bankovní platby 6.Základy investiční teorie, teorie portfolia 7.Teorie efektivních trhů a behaviorální finance 8.Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 9.Teorie akvizic a fúzí, motivy MaA 10.Globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v 21. století 11.Teorie finančních krizí 12.Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování

3 Literatura Povinná DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-720-1515-X. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. HOLMAN, Robert a Dagmar BROŽOVÁ. Mikroekonomie - středně pokročilý kurz: sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, x, 187 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-045-4. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2. KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 251 s. ISBN 978-80-7357-359-1. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5. PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠFS, 2004. 138 s. ISBN 80- 86754-29-4. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN 978-80-7408-076-0. WAWROSZ, Petr. Makroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2012, 374 s. ISBN 978-80-7408-059-3.

4 Literatura Doporučená HAVLÍČEK, David a Michal STUPAVSKÝ. Investor 21. století: jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří. Vyd. 1. Praha: Plot, 2013, 236 s. ISBN 978-80-7428-191-4. MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 855 s. ISBN 978-80-246-2870-7. PAVLÁT, Vladislav, Antonín KUBÍČEK, Josef BUDÍK, Přemysl ZÁŠKODNÝ a Vladimír NOVÁK. Kapitálové trhy. Druhé doplněné. Praha: Professional Publishing, 2005. 318 s. ISBN 80-86419-87-8. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, xxiii, 775 s. ISBN 978-80- 205-0590-3. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. Modrá kniha – Platební styk v České republice, ČNB, 2007, In: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/statistika_plat_styku_eu/down load/modra_kniha_text_2007_srpen.pdf

5 Výukové metody Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a distanční formou s tutoriály v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení u prezenční formy studia je 75%, Cvičení probíhají seminární formou s důrazem na aktivitu studentů Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být zadány dodatečné studijní povinnosti, například vypracování odpovědí na soubor otázky,jejichž znalost je nezbytná pro úspěšné absolvování kurzu.

6 Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet osvědčuje splnění stanovených studijních povinností, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při udělení zápočtu a ze zkouškového testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení je odvozeno od stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Ústní část zkoušky není povinná.

7 Platba Platba (payment) Převod prostředků, peněz, nebo likvidity od plátce k příjemci platby Realizuje se : 1.Oběživem 2.Jako bankovní platba prostřednictvím vkladů na běžných účtech buďto: – Prostřednictvím zúčtovacího centra – Korespondenčním bankovnictvím 3.Kombinací oběživa a bankovní platby (poukázání peněz) – Plátce složí oběživo u banky, která zaplacenou částku připíše na účet příjemce, nebo obráceně, příjemce obdrží oběživo z bankovního účtu plátce – Plátce složí u banky oběživo, banka příjemce vyplatí oběživo příjemci

8 Bankovní platby Platebním stykem bank rozumíme služby, jimiž banky na bankovních účtech komitentů a z jejich příkazu provádějí platby - peněžní úhrady, obstarávají inkasa, přijímají vklady a provádějí výplaty z těchto účtů Spolu s tím vykonávají různé navazující služby. Pokud mají být tyto služby spolehlivě, důsledně a efektivně prováděny, je nutné, aby byl zajištěn také mezibankovní platební styk – tedy zúčtovací styk mezi jednotlivými bankovními domy. Ekonomická podstata platebního styku je náhrada neefektivních forem přímých hotovostních plateb platbami bezhotovostními mezi ekonomickými subjekty (domácnosti, výrobci, stát atd.) za účelem dosažení úspor transakčních nákladů, zvýšení bezpečnosti, urychlení obrátky peněz, vytvoření optimálních pohotových zdrojů pro platby

9 Bankovní platby K provádění bankovních plateb slouží různé druhy běžných účtů, včetně spořících Dvě základní formy: 1.Úhrady 2.Inkaso Provádějí se prostřednictvím: 1.Papírových, nebo elektronických příkazů 2.Šeků 3.Platebních karet V souvislosti s platebními systémy lze platební styk dělit dle využívání jednotlivých platebních instrumentů na: vnitrobankovní platební styk – platební instrumenty lze využívat v rámci jedné banky (situace, kdy plátce a příjemce platby mají vedeny účty u stejné banky) mezibankovní platební styk – zúčtování probíhá na základě podnětů různých platebních instrumentů mezi uživateli platebních služeb (situace, kdy plátce a příjemce platby mají účty u různých bank)

10 Platební a zúčtovací styk Formy platebního styku Platební styk lze členit dle několika hledisek podle toho, v jaké podobě probíhá, a to: Dle způsobu placení: hotovostní – dochází k přesunu peněžních prostředků mezi plátcem a příjemcem v hotovosti. Banka zde vystupuje pouze v určitých případech. (např. v souvislosti s výběrem peněz prostřednictvím výběrního lístku, při vložení peněz pomocí pokladní složenky) bezhotovostní – dochází k přesunu peněžních prostředků mezi plátcem a příjemcem prostřednictvím převodů na účtech, tedy bez peněz v hotovosti. Dle banky provádějící platbu Vnitrobankovní Mezibankovní

11 Platební a zúčtovací styk Formy platebního styku Dle teritoriálního hlediska: tuzemský – platební styk probíhající mezi subjekty v rámci ČR. zahraniční – platební styk probíhající mezi subjekty tuzemskými a zahraničními, který v sobě zahrnuje platby prováděné do a ze zahraničí, a taktéž platby, které jsou prováděny tuzemskými subjekty v zahraničí. Dle náležitostí původních dokumentů: hladké platby – platby, které nejsou závislé na původních dokumentech. Jde o nejčastější způsob prováděných plateb pro svou jednoduchost a finanční nenákladnost. dokumentární platby – platby, které jsou závislé na původních dokumentech. Mohou obsahovat i písemný závazek banky.

12 Platební a zúčtovací styk Dle lhůty k provedení: přednostní (expresní) platby – jde o urychlené zabezpečení peněžní operace oproti standardním (běžným) peněžním operacím z účtu na účet. standardní platby – jde o standardní (obvyklé) provedení peněžní operace dle předem dohodnutých podmínek. Dle toho, zda banka vstupuje do závazku či nikoli: bezzávazkový platební styk – banka zde vystupuje vedle klienta či přímo v jeho pozici při realizaci daného platebního instrumentu (např. dokumentární akreditiv). závazkový platební styk – banka zde vystupuje pouze jako prostředník mezi plátcem a příjemcem a nevzniká jí k provedené platbě žádný závazkový právní vztah (např. hladké platby, dokumentární inkaso)

13 Platební a zúčtovací styk Hotovostní platební styk Hotovostní styk je dnes preferován při úhradách menších částek,. Účastníci hotovostního platebního styku jsou: zákazníci (tj. fyzické i právnické osoby) - vybírají si bankovky (na přepážkách nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku) a takto získanou hotovost dávají do oběhu při platbách za zboží a služby, ukládají si hotovost na účty u bank nebo podobných institucí obchodníci (podnikatelé, právnické osoby) - přijímají za svá zboží a služby hotové peníze od zákazníků, přičemž část takto získaných hotovostí ukládají v bance komerční banky - přijímají hotové peníze od občanů, podnikatelů i právnických osob a získanou hotovost použijí na uspokojování dalších potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku, přičemž přebytečnou část hotovosti odvedou do centrální banky centrální banka - hotové peníze přijaté z oběhu třídí na hotové peníze schopné dalšího oběhu a hotové peníze pro oběh neupotřebitelné, přičemž neupotřebitelné hotové peníze stahuje z oběhu a zničí, zavádí do oběhu nové bankovky a mince

14 Platební a zúčtovací styk Formy hotovostního platebního styku Banky umožňují klientům provádět hotovostní platby v následujících formách: 1.složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce 2.poukazem peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě hotovosti (využívá se, pokud chce klient poukázat ze svého účtu určitou částku, kterou bude oprávněná osoba čerpat v hotovosti) 3.šekem, který je určen k výplatě hotovosti (u nás se moc nepoužívá) 4.výběrem hotovosti prostřednictvím výběrního lístku (podobné, jako šek na konkrétní jméno osoby, která může hotové peníze vybrat) 5.bankovní platební kartou (výběr peněz, vklad peněz)

15 Platební a zúčtovací styk Při bezhotovostním platebním styku dochází k přemisťování bezhotovostních peněžních prostředků mezi dvěma subjekty finančně- právního vztahu za přítomnosti banky jako zprostředkovatele peněžní operace, která tak činí prostřednictvím účetních operací na příkaz svého klienta. Výhodou bezhotovostního platebního styku je rychlost, bezpečnost, menší nebezpečí chyb, přesnost a možnost využití moderních nástrojů, jako je třeba internetové bankovnictví, bezdotykové placení u obchodníků apod.

16 Platební a zúčtovací styk Formy bezhotovostního platebního styku úhradová (placení z příkazu plátce, běžné placení) inkasní (placení z příkazu příjemce peněz, tedy inkaso, kdy majitel bankovního účtu umožní jinému subjektu inkasovat) Nástroje bezhotovostního platebního styku: příkaz k úhradě (zadává se dnes běžně přes internetové bankovnictví, jde o běžné platby, i opakující se, tedy trvalé příkazy k úhradě, nebo hromadné, tedy více příkazů v jednom zadání) příkaz k inkasu (majitel bankovního účtu umožní například inkasovat peníze svému poskytovateli služeb, typicky mobilnímu operátorovi, SIPO apod.) šeky (v ČR prakticky nepoužívané) platební karty (výběr v bankomatech a na pobočkách bank, výběr v obchodech a bezhotovostní platby)

17 Platební systémy Platební systém – systém převodu peněz, nebo likvidity (funds transfer systém) Provozován bankami na principu: 1.Vzájemných účtů všech bank (účastníků systému) 2.Korespondentského systému 3.Prostřednictvím zúčtovacího centra - banky

18 1. Mezibankovní platební systémy Korespondentský platební systém především v zahraničním platebním styku v praxi není možné, aby každá banka měla přímé spojení se všemi ostatními bankami na Světě banky si proto vzájemně otevírají účty (korespondentské účty) a vytvářejí tzv. síť obchodního spojení Korespondentské účty: NOSTRO účet (z italštiny naše) - účet, který má (naše) banka otevřen u jiné banky (měna země koresp. banky) LORO účet (z italštiny vaše) - účet, který vede (naše) banka pro jinou banku (domácí banky) Dle mezinárodních uzancí nejsou zůstatky na účtech úročeny, proto se banky snaží, aby zůstatek byl co nejnižší nemá-li přímé spojení, pak platba probíhá nepřímo prostřednictvím jiné banky řetězec korespondentských bank = bankovní cesta

19 2. Mezibankovní platební systémy zúčtování plateb prostřednictvím zúčtovací banky použití především ve vnitrostátním platebním styku banky zapojené do systému mají otevřený svůj nostro účet u zúčtovací banky banka tak může mít vázán menší objem prostředků (pouze jeden účet pro platební styk) Zúčtovací centrum je většinou v centrální bance z důvodu konkurenční rivality, bezpečnosti a likvidity. založené na netto principu – clearing (net settlement systém) zúčtovací banka provádí vzájemné zúčtování veškerých plateb za určité období a na konci období připíše kladné saldo plateb / sráží záporné saldo plateb z účtu příslušné banky založené na brutto principu – settlement ( gross settlement) system) zúčtování se provádí transakce po transakci bez vzájemného kompenzování došlých a odešlých plateb každá platba musí být v okamžiku zúčtování kryta

20 Mezibankovní platební systémy Zúčtovací banka (centrum) centrální banka komerční banka jiná finanční instituce Dva druhy systémů 1.Jednostupňový – všechny banky propojeny přímo na CB 2.Dvoustupňový – na CB propojeny jen největší banky a jejich prostřednictvím další satelitní klienti zúčtovacího systému

21 Mezibankovní platební systémy Clearing - netto účtování vzájemných operací vzájemným zápočtem Clearingový platební styk mezi bankami - každá banka má v clearingovém (zúčtovacím) centru svůj clearingový účet, na který – přicházejí platby od jiných bank (příjmy) a – ze kterého jsou prováděny platby jiným bankám (výdaje). – Z tohoto účtu se následně hradí platby ostatním bankám Vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá vzájemným započítáváním všech pohledávek a závazků, což je výhodné, neboť se dá vyřešit jednou jedinou platební operací za stanovené období.

22 Mezibankovní platební systémy Vypořádání – settlement – brutto – příklad ČNB vlastní a provozuje systém mezibankovního platebního styk CERTIS, (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém) který je jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice CERTIS zpracovává na principu okamžitého vypořádání mezibankovní platby v českých korunách bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek karetních operací, případně operací na burze. CERTIS provádí též hotovostní vypořádání všech mezibankovních transakcí vyplývajících z obchodů s cennými papíry uskutečněných na Burze cenných papírů Praha (BCPP) a v RM-SYSTÉMU.

23 ČNB - CERTIS Provoz účetního dne začíná cca v 17.00 hod. předchozího pracovního dne (D–1) a končí v 16.00 hod. následujícího pracovního dne (D). Účastníci předávají do CERTIS v průběhu dne data v elektronické podobě podle závazných pravidel určených ČNB. Data jsou předávána prostřednictvím komunikační sítě. CERTIS přijme platební příkaz v okamžiku, kdy kontrolní programy ověří, že všechna data splňují kvalitativní požadavky. Poté je zahájeno vypořádání. V průběhu tohoto procesu se kontroluje, zda je na účtu banky plátce dostatek peněžních prostředků na krytí každé jednotlivé položky. V kladném případě je platba okamžitě vyrovnána; účet banky plátce je debetován a účet banky příjemce kreditován Propustnost systému je cca 1 000 000 transakcí za hodinu Zpracované transakce jsou předávány účastníkům elektronickou formou prostřednictvím komunikační sítě.

24 Tuzemský a zahraniční platební systém Tuzemský platební styk jednotliví členové platebního systému jsou napojeni svým bankovním spojením přímo, nebo nepřímo na jednu zúčtovací autoritu, kterou je buď banka (velmi často centrální banka státu), nebo jiná k tomu určená instituce bankovního typu. Účastníci platebního systému neprovádějí zúčtování peněžních operací přímo mezi sebou, ale prostřednictvím jediné nad nimi působící zúčtovací centrály. Aktuálně jediným platebním systémem, který funguje na území ČR, je systém CERTIS, je provozován ČNB a provádí zúčtování mezi účastníky systému (bankami) v reálném čase na základě jejich zadání plateb.

25 Tuzemský a zahraniční platební systém Zahraniční platební styk Typy plateb a) nedokumentární: platba v hotovosti (méně obvyklý způsob placení, malé částky) hladký plat převod z účtu plátce na účet příjemce na základě platebního příkazu (provádí banky mezi sebou, není jistota zaplacení ze strany plátce) šeky soukromé (riziko nekrytého šeku) nebo bankovní (spolehlivost) směnky - snadná vymahatelnost, pozor na různé právní úpravy směnečného práva b) dokumentární - zaplacení je spojeno s předáním sjednaných dokumentů

26 Tuzemský a zahraniční platební systém Dokumentární inkaso Písemná dohoda s bankou, v níž vývozce (prodávající) žádá, aby banka vydala doklady ke zboží dovozce teprve po splnění inkasních podmínek (po zaplacení nebo akceptaci směnky nebo předložení bankovní záruky). Prodávající má jistotu, že zboží nebude vydáno dříve, než bude zaplaceno a kupující má jistotu, že zboží obdrží, když zaplatí. Riziko pro prodávajícího, že kupující zboží nepřevezme. Dokumentární akreditiv Jedná se o smlouvu s bankou na žádost kupujícího, v níž se banka zavazuje, že vývozci zaplatí, jestliže splní sjednané akreditivní podmínky – tj. po předložení potřebných dokladů. Otevření A znamená, že banka kupujícího na určitou dobu zablokuje na jeho účtu potřebnou částku. Prodávající předloží dokumenty o dodávce zboží své bance, ta je prozkoumá a zaplatí dlužnou částku. Prodávající má záruku, že mu kupující skutečně zaplatí. Kupující má zablokované peníze, ale má jistotu,že obdrží zboží.

27 Přeshraniční platební systémy Zahraniční platební styk, je standardně založen na korespondenčním platebním systému, na vzájemném vedení nostro a loro účtů. V zemích Evropské měnové unie, při realizaci plateb v eurech nebo v národních měnách se jedná o přeshraniční platební styk, což je převod prostředků v rámci Evropské unie nebo v rámci tzv. Evropského hospodářského prostoru (tj. Norska, Islandu a Lichtenštejnska). Je proveden v měně státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (tedy včetně švýcarských franků), až do výše protihodnoty 50 000 euro). Provádění přeshraničního platebního styku je zajišťováno jednak stejným způsobem jako provádění zahraničního platebního styku (tj. pomocí korespondenčních bank, resp. systému SWIFT), jednak specifickými platebními systémy (např. systémem TARGET nebo EURO1).

28 Přeshraniční platební systémy IBAN a BIC Každá přeshraniční platba musí obsahovat (vedle obvyklých náležitostí platebního příkazu) další dvě nutné náležitosti, a to tzv. IBAN – International Bank Account Number a tzv. BIC – Bank Identifier Code (jedná se o swiftovou adresu). ceny účtované bankou za přeshraniční platby v eurech nesmějí být vyšší než ceny za domácí platby v eurech. Banka může účtovat dodatečné ceny, pokud klient nepoužije IBAN příjemce a BIC jeho banky. Při nepoužití IBANu na přeshraničním příkazu může banka účtovat mnohonásobně vyšší ceny, případně může takový příkaz odmítnout. Použití IBANu může však s postupující automatizací zahraničního platebního styku zpracování zkvalitnit a urychlit Obchodní banka příjemce připíše částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně poté, kdy byla připsána na její účet.

29 Přeshraniční platební systémy TARGET „decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který byl vytvořen k podpoře úkolů v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny a aby podporoval hladký průběh platebního styku.“ systém je založen na okamžitém provedení zúčtovací operace (převod peněžních prostředků z účtu jedné centrální banky na účet druhé centrální banky) za předpokladu otevření účtů centrálních bank u ECB. V rámci tohoto platebního systému jsou transakce u centrální banky jedna po druhé vypořádávány. Není zde dán ani spodní, ani horní limit pro provedené peněžní operace. Za účastníka tohoto systému je považován jeho uživatel a příslušná centrální banka.

30 Single Euro Payments Area (SEPA) Jednotná oblast pro platby v eurech, - projekt vytvoření evropské oblasti s finanční infrastrukturou, která by umožňovala bezhotovostní převod částek v Eurech stejným způsobem a za stejných podmínek, ať se jedná o platbu vnitrostátní nebo mezinárodní. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 stanovilo závazné požadavky, které mají účinnost od: – 1. února 2014 pro země eurozóny – 31. října 2016 pro země EU mimo eurozónu (týká se tedy i ČR)

31 Single Euro Payments Area (SEPA) Jednotná oblast pro platby v eurech, - Mezi hlavní požadavky, které vyplývají z Nařízení, patří především: v případě platby v EUR v rámci EU/EHP nutnost uvádět číslo účtu příjemce ve tvaru IBAN a rovněž identifikátor banky příjemce ve tvaru BIC (swiftový kód); fyzické osoby-podnikatelé a právnické osoby musí od 31. 10. 2016 při předávání a přijímání hromadných úhrad používat formát zpráv dle normy ISO 20022 XML

32 Single Euro Payments Area (SEPA) Cílem SEPA je posílení evropské integrace a nabídka vyšší úrovně služeb platebního styku za nižší ceny. Jednotlivé prvky SEPA jsou: jednotná měna jednotný soubor platebních nástrojů : – bezhotovostní úhrady – přímé inkaso – platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech jednotné technické normy jednotné provozní postupy harmonizovaný právní základ průběžný rozvoj nových služeb orientovaných na zákazníky Projekt si klade za cíl zlepšit efektivitu mezinárodních plateb a současně vyvíjet finanční nástroje, standardy, postupy a infrastrukturu tak, aby docházelo ke snížení nákladů.

33 Appendix

34 Tuzemský a zahraniční platební systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) se sídlem v Bruselu, která zabezpečuje mezinárodní telekomunikační síť, jejímž prostřednictvím se spojují banky i další finanční instituce V síti probíhá přenos dat, která se týkají platebních a finančních transakcí v souladu se zásadami rychlosti, spolehlivosti a bezpečnosti. Jedná se o družstevní společnost, která je ve vlastnictví členských bank a tyto zároveň vytvářejí účastnickou síť je nevýdělečného charakteru, její služby jsou pro členy zpoplatněny. Síť je složena ze dvou propojených operačních středisek, v Evropě (Leiden) a v USA (New York). Na střediska jsou napojeny tzv. národní koncentrátory (regionální zpracovatelé) pro jednotlivé členské země nebo regiony.

35 Tuzemský a zahraniční platební systém SWIFT Základem pro přenášení dat a informací je tzv. swiftová zpráva. Mezi obecné prvky přenosu zpráv patří použití angličtiny jako univerzálního jazyka a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu zprávy. Před případným zneužitím jsou chráněny zakódováním a vzájemnou výměnou kódových klíčů mezi jednotlivými bankami. Zprávy jsou následně teoreticky kategorizovány podle účelu nebo předmětu obchodu, kterého se v praxi týkají. Každá zpráva má svůj obsah seřazen do pěti bloků. První je povinný pro všechny zprávy, ostatní jsou nepovinné a odvíjí se od druhu zprávy

36 SWIFT kódy a číslování BIC (SWIFT kód) kód banky abecedními znaky kód země kód regionu/města, kde má banka sídlo kód pobočky banky (nepovinný údaj). např. BIC Komerční banky KOMB CZ PP XXXIBAN IBAN (International Bank Account Number) mezinárodní standard čísel bankovních účtů slouží k jednoznačné identifikaci účtu klienta používá se výhradně v zahraničním platebním styku např. CZ34 0600 0000 001 2345 6789

37 Klíčové pojmy

38 Seminární témata Elektronické peníze, podmínky a perspektivy SEPA, výhody a možnosti rozvoje