1 Školení starostů obcí Královéhradeckého kraje Krajské vojenské velitelství Hradec Králové.

Prezentace na téma: "1 Školení starostů obcí Královéhradeckého kraje Krajské vojenské velitelství Hradec Králové."— Transkript prezentace:

1 1 Školení starostů obcí Královéhradeckého kraje Krajské vojenské velitelství Hradec Králové

2 2 A)organizační struktura Krajského vojenského velitelství; B)úkoly obcí na úseku obrany, mobilizace; C)úkoly Krajského vojenského velitelství; D)nasazování sil a prostředků Armády České republiky v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie ČR

3 3 Ředitel Náčelník štábu Mobilizační oddělení Oddělení logistiky Ekonomické pracoviště Pracoviště ochrany utajovaných informací Skupina personalistiky Operační oddělení Oddělení náboru Pracoviště komunikační a počítačové bezpečnosti KVV A) Organizační struktura krajského vojenského velitelství

4 4 Problematiku řeší zákony  585/2004 Sb., o branné povinnosti a o jejím zajišťování (branný zákon)  222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky B) Úkoly obcí na úseku obrany, mobilizace

5 5 Příprava mobilizace Základním zákonem, řešícím tuto problematiku, je Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o bezpečnosti České republiky ve znění Ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Povinnosti starostů obcí stanoví zákon č. 222/1999 Sb., o zabezpečení obrany ČR, a zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) B) Úkoly obcí na úseku obrany, mobilizace

6 6 Mimořádná opatření (MO) za stavu ohrožení státu (SOS) - zák. 110/1998 Sb. §7 za válečného stavu (VS) – zák. 110/1998 Sb. čl. 2 MO za VS - zák.585/2004 Sb., § 23, – částečná mobilizace (vztahuje se na část vojáků v záloze a na část území) – všeobecná mobilizace (vztahuje na všechny vojáky v záloze a celé státní území) KVV shromažďuje v míru potřeby MO na doplnění OS ČR a je výkonný orgán, který připravuje a zabezpečuje jejich doplnění při přechodu na válečný stav (doplnění na válečné počty). B) Úkoly obcí na úseku obrany, mobilizace

7 7 Stupně bojové a mobilizační pohotovosti: → → předběžná opatření - příprava na doplnění ozbrojených sil ČR (OS ČR) - příprava způsobu doručování povolávacích rozkazů a dodávacích příkazů (Česká pošta nebo jiná doručovatelská firma) - rozkaz se smluveným obsahem - výběrové doplnění; → → zvýšená bojová pohotovost → → plná bojová pohotovost. Mimořádná opatření (MO) B) Úkoly obcí na úseku obrany, mobilizace

8 8 Za krizí:  Stálého operačního centra MO (SOC MO)  přechází pod operační velení Stálého operačního centra MO (SOC MO),   podílí se na plánování opatření k řízení činnosti sil a prostředků AČR na teritoriu kraje při krizových situacích v úzké součinnosti s orgány státní správy příslušného kraje,   přebírá od SOC MO do podřízenosti síly a prostředky AČR vyčleněné k plnění úkolů na teritoriu kraje,   řídí a koordinuje činnost podřízených úkolových uskupení na teritoriu kraje včetně manévru s nimi. Úkoly Krajského vojenského velitelství C) úkoly Krajského vojenského velitelství

9 9   v podmínkách AČR realizovat požadavky státních institucí k poskytnutí vojenské záchranné výpomoci,   posuzovat žádosti o vojenskou záchrannou výpomoc kompetentních státních orgánů v souladu s platnými zákony,   vyčleňovat konkrétní síly a prostředky od svazků, útvarů a zařízení AČR k vojenské záchranné výpomoci v rozsahu a podle kritérií, stanovených “Směrnicí NGŠ AČR k nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a PČR”,   koordinovat činnost jednotlivých složek AČR při poskytování vojenské záchranné výpomoci,   řídit činnost nasazených jednotek při vojenské záchranné výpomoci, Úkoly Krajského vojenského velitelství C) úkoly Krajského vojenského velitelství

10 10 Úkoly Krajského vojenského velitelství   organizovat všestranné logistické, policejní, zdravotnické a veterinární zabezpečení nasazených součástí AČR,   získávat, vyhodnocovat a předkládat poznatky o krizové situaci z regionů, přijímat odpovídající opatření a předkládat informace na velitelství Sil podpory a výcviku (VeSPodV),   koordinovat činnost nasazených součástí AČR se složkami Integrovaného záchranného systému, humanitárních a jiných organizací,   získávat podklady pro provedení následné “Analýzy pohromy” a vyčíslení vynaložených nákladů při poskytnutí vojenské záchranné výpomoci. C) úkoly Krajského vojenského velitelství

11 11 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Legislativně právní normy  zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky  zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Interní normativní akty SMĚRNICE náčelníka Generálního štábu AČR „Nasazování sil a prostředků Armády České republiky v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému a Policie České republiky“ č. j. 1168/2005-1618

12 12 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Použití AČR dle právních norem ČR AČR může být použita AČR může být použita, na základě ustanovení zákona č. 219/1999 Sb., k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za pomoci vojenské techniky, k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, letecké služby pátrání a záchrany a to zpravidla v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen IZS).

13 13 Použití AČR dle právních norem ČR Občanští zaměstnanci, pokud je to obsahem jejich pracovní smlouvy, (dále jen zaměstnanci) a vojáci v činné službě (dále jen vojáci) s potřebnou technikou mohou být na základě zákona č. 219/1999 Sb., v souvislosti s nevojenskými ohroženími, použiti:   k plnění úkolů PČR při zajišťování ochrany státních hranic, nebo   k plnění úkolů služby pořádkové policie a ochranné služby, pokud síly a prostředky PČR nejsou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti (§14, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 219/1999 Sb., a § 50a zákona č. 283/1991 Sb., o PČR, ve znění pozdějších předpisů).   k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (§15 – §17 zákona č. 219/1999 Sb.), D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR

14 14   k letecké přepravě ústavních činitelů (§14)   k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace (§17)   k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky (§18)   k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany (§19)   k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy (§ 21)   k zajištění služby pátrání a záchrany (§ 23)   zabezpečení letecké přepravy humanitární zdravotnické pomoci (§ 24, písmeno a) D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Použití AČR dle právních norem ČR Občanští zaměstnanci, pokud je to obsahem jejich pracovní smlouvy, (dále jen zaměstnanci) a vojáci v činné službě (dále jen vojáci) s potřebnou technikou mohou být na základě zákona č. 219/1999 Sb., v souvislosti s nevojenskými ohroženími, použiti:

15 15 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Na základě vyžádání oprávněných orgánů, podle § 15 – §19 zákona č. 219/1999 Sb., mohou být vojáci a zaměstnanci použiti k záchranným pracím pouze v případě, že jsou ohroženy životy nebo zdraví lidí, značné majetkové hodnoty, životní prostředí nebo jiné chráněné zájmy a příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, součásti ozbrojených bezpečnostních, záchranných a havarijních sborů a služeb nemohou vlastními silami vzniklou situaci řešit. Při plnění úkolů záchranných prací mohou být vojáci a zaměstnanci použiti jen k těm činnostem, pro které jsou připraveni, pro které mají odpovídající odborné schopnosti a pro které jsou patřičně vybaveni speciálními ochrannými prostředky, potřebnou technikou a materiálem. Použití AČR dle právních norem ČR

16 16 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Plněním humanitárních úkolů civilní ochrany se rozumí podíl AČR na zajištění zejména: Plněním humanitárních úkolů civilní ochrany při živelních pohromách, požárech, průmyslových a ekologických haváriích a jiných závažných situacích ohrožujících životy a zdraví osob, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (dále jen pohromy) se rozumí podíl AČR na zajištění zejména:   evakuace,   dekontaminace a podobných ochranných opatření,   poskytování nouzového ubytování a zásobování,   okamžité opravy některých nezbytných veřejných zařízení,   pomoci při ochraně předmětů nezbytných k přežití,   boji s požáry,   zjišťování a označování nebezpečných oblastí,   dalších doplňujících činností nezbytných k plnění výše uvedených úkolů, jako zabezpečení letecké a pozemní pátrací a záchranné služby, zabezpečení letecké přepravy raněných a nemocných, zabezpečení přepravy zdravotnické, humanitární nebo jiné pomoci nebo specialistů potřebných k provádění záchranných prací, zřizování náhradních přemostění, úprava komunikací, vytyčování a zřizování objížděk apod. Použití AČR dle právních norem ČR

17 17 ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS Vyžadovat síly a prostředky AČR k záchranným pracím, jsou oprávněni: Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, Ministerstvo vnitra, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě u NGŠ AČR prostřednictvím příslušných operačních a informačních středisek (dále jen OPIS) HZS. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, jsou oprávněni vyžadovat síly a prostředky AČR k záchranným pracím: Ministerstvo vnitra, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany, řídící důstojník HZS prostřednictvím příslušných OPIS HZS, v souladu s poplachovými plány IZS, havarijními plány krajů (obcí) a vnějšími havarijními plány, u velitelů VZÚ, velitele 15. žzb, velitele krajského vojenského velitelství, u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které je nejblíže místu pohromy. D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR

18 18 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR V případě nutnosti použití vrtulníků AČR vyžaduje řídící důstojník OPIS HZS kraje nebo řídící důstojník MV-GŘ HZS u stálé směny „Záchranného koordinačního střediska“ (dále jen ZKS) v Praze Ruzyni, a to v souladu se zněním „Směrnice pro využití vrtulníků AČR v rámci IZS“ (dále jen „Směrnice pro vrtulníky AČR“). ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS

19 19 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS O nasazení sil a prostředků AČR k záchranným pracím rozhoduje NGŠ AČR cestou SOC MO Vyžaduje-li to řešení situace, lze pro řešení situace v krajích Plzeňském, Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském aktivovat cestou ZKS v Praze Ruzyni vrtulníky ve stálé pohotovosti pro službu pátrání a záchrany (dále jen SAR) v souladu se zněním „Směrnice pro vrtulníky AČR“. O možnosti použití vrtulníků SAR mimo uvedené regiony je po koordinaci se stálou směnou ZKS kompetentní rozhodovat SOC AČR s ohledem na rozsah nebezpečí. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může o nasazení sil a prostředků rozhodnout velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení u kterého bylo nasazení sil a prostředků vyžádáno. Ten neprodleně informuje prostřednictvím svých nadřízených NGŠ AČR o nasazení armády k záchranným pracím.

20 20 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Vyžadovat použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí mohou příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary (VZÚ) nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Uvedení funkcionáři vyžadují použití vojenské techniky cestou NGŠ AČR u ministra obrany, který o použití vojenské techniky rozhodne a informuje vládu. ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS

21 21 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR V případě, že síly a prostředky nasazených VZÚ, vojenských útvarů a vojenských zařízení vyčleněných do ostatních složek IZS k plnění požadovaných úkolů nepostačují, řeší požadavky hejtmanů krajů, primátora hlavního města Prahy a starostů obcí na nasazení dalších potřebných sil a prostředků předané cestou příslušného OPIS HZS, NGŠ AČR cestou SOC MO. Je-li ohrožena podstatná část území ČR, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra Nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení AČR k záchranným pracím při pohromách většího rozsahu (kraj a více) bude realizováno v souladu s § 22 zákona 239/2000 Sb., a § 15, § 16 odst. 1, § 17 a § 18 zákona č. 219/1999 Sb., zásadně centrálně na základě nařízení NGŠ AČR. ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS

22 22 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR V případě požadavku na poskytnutí zdravotnické pomoci většího rozsahu, zejména ve prospěch postiženého civilního obyvatelstva, rozhodne o případném nasazení sil a prostředků z vojenských nemocnic náčelník GŠ AČR na základě návrhu Ředitelství logistické a zdravotnické podpory (ŘLogZdrP). Na základě vyžádání OPIS GŘ HZS ČR cestou SOC MO mohou být z Veterinární základny vyčleňováni psovodi a služební záchranářští psi se speciálním výcvikem pro potřeby IZS ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ A NASAZOVÁNÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ V RÁMCI IZS

23 23 ORGANIZACE VELENÍ, ŘÍZENÍ A SPOJENÍ Organizaci součinnosti s orgány státní správy a samosprávy zabezpečují: na centrální úrovni SOC MO, na regionální úrovni ředitel KVV, velitel vojenského záchranného praporu (VZPr) v obvodu své působnosti, velitelé posádek v okruhu posádek. Úzkou součinnost poskytuje i náčelník Vojenské policie Ředitelé KVV, v případě, že na území kraje bude nasazena více než jedna součást AČR, zřizují operační střediska k řízení sil a prostředků všech těchto nasazených součástí D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR

24 24 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Záchranné práce v prostoru nasazení řídí a koordinuje velitel zásahu. Velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS ČR s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí součinnost složek IZS velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky IZS, která v místě zásahu provádí převažující činnost. Velitel nasazených sil a prostředků AČR hlásí po dosažení místa zásahu veliteli zásahu svoji přítomnost a počty sil a prostředků. Je podřízen veliteli zásahu, popřípadě veliteli úseku nebo veliteli sektoru. Je členem štábu velitele zásahu. Svým nadřízeným podává informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého nasazení. Hlásí vznik situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a života nasazených sil a činí neodkladná opatření k ochraně jejich životů a zdraví. Předává veliteli zásahu podklady pro zpracování zprávy o zásahu. ORGANIZACE VELENÍ, ŘÍZENÍ A SPOJENÍ

25 25 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Nasazeným silám a prostředkům AČR v jednotlivých prostorech činnosti (mimo asistenci PČR) velí vždy určený velitel jednotky (skupiny) – voják z povolání. Velitel nasazených sil a prostředků AČR je v místě zásahu označen reflexní vestou nebo rukávovou páskou. ORGANIZACE VELENÍ, ŘÍZENÍ A SPOJENÍ

26 26 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR NASAZENÍ SIL A PROSTŘEDKŮ AČR K PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Síly a prostředky AČR mohou být nasazeny na základě nařízení vlády k plnění úkolů PČR: při zajišťování ochrany státních hranic, k plnění úkolů služby pořádkové policie, ochranné služby, pokud síly a prostředky PČR nejsou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu. Konkrétní úkol, rozsah jeho plnění a výzbroj příslušníků AČR stanoví nařízení vlády.

27 27 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR SEZNAM TYPOVÝCH ČINNOSTÍ ZÁCHRANNÝCH PRAPORŮ 1. 1.Technické zásahy   odstraňování nebezpečných předmětů z výšek;   vyprošťování a záchrana osob ze závalů;   zajištění havarovaných dopravních prostředků s nebezpečným materiálem; 2. 2. Hašení požárů   hašení požárů v různých prostorách a objektech;   hašení polních a lesních požárů; 3. 3. Ropné a olejové havárie   likvidace ropné nebo olejové havárie;   odstranění ropné látky z povrchové vody nádrže nebo toku;

28 28 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR 4. 4. Likvidace následků povodní a záplav   evakuace osob ze zatopených oblastí;   vyčerpání vody ze zatopených objektů;   odstranění nebezpečných naplavenin a poškozených předmětů; 5. 5. Evakuace a záchrana osob   záchranné práce ve výškách a nad volnou hloubkou;   vyprošťování osob pomocí výškové techniky; 6. 6. Materiální základna humanitární pomoci   nouzové ubytování ve stanech;   příprava a výdej stravy;   zabezpečení nezbytného ošacení; SEZNAM TYPOVÝCH ČINNOSTÍ ZÁCHRANNÝCH PRAPORŮ

29 29 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR SEZNAM TYPOVÝCH ČINNOSTÍ ZÁCHRANNÝCH PRAPORŮ 7. 7. Likvidace sněhové kalamity   obnova průjezdnosti komunikací;   vyprošťování uvízlé techniky;   odstraňování a odvoz sněhu; 8. 8. Eliminace technologických havárií   chemická a dozimetrická kontrola osob, materiálu, techniky a terénu;   dekontaminace a speciální očista osob, techniky.

30 30 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR OBVODY PŮSOBNOSTI VZÚ V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY

31 31 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR ÚtvarPůsobnost 152. zpr Kutná HoraHlavní město PRAHA (část města na pravém břehu řeky Vltavy), Středočeský kraj (území na pravém břehu řeky Vltavy), Liberecký kraj, Královehradecký kraj. 153. zpr Jindřichův HradecJihočeský kraj, kraj Vysočina. 154. zpr RakovníkHlavní město PRAHA (část města na levém břehu řeky Vltavy), Středočeský kraj (území na levém břehu řeky Vltavy), Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Plzeňský kraj. 155. zpr BučoviceJihomoravský kraj, Zlínský kraj. 156. zpr OlomoucOlomoucký kraj, Pardubický kraj. 157. zpr HlučínMoravskoslezský kraj.

32 32 D) Nasazování sil a prostředků AČR v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů PČR Pro Královehradecký kraj je předurčen k nasazení 152. zpr Kutná Hora Rozsah vyčlenění doba pohotovosti pravomoc výjezdová záchranná jednotka – v síle do 8 osob a 4 ks techniky do 60 minut záchranný a vyprošťovací odřad – v síle do 70 osob a 30 ks techniky do 240 minut všechny síly a prostředky jednoho zpr, které jsou k dispozici v době obdržení požadavku do 24 hodin SOD zpr Vel. zpr SOC síly a prostředky dvou a více zpr k zásahu při pohromě značného rozsahu. NGŠ AČR

33 33 Přehled základní techniky: MINISTERSTVO OBRANY Operační sekce GŠ MINISTERSTVO OBRANY Operační sekce GŠ PTS-10 - plovoucí transportér (pásový) SPOT-55 - požární tank VT-55 - vyprošťovací tank KN-251 - kolový nakladač UNC - 700 - univerzální nakladač malý T-815 AD - jeřáb automobilní T-815 UDS - univerzální dokončovací stroj (rypadlo) ARS-12 M - automobil rozstřikovací (dekontaminace) T-815 CAS - požární automobil