Personální činnost podniku. Obsah výkladu Zaměstnavatel, zaměstnanec Personální řízení podniku a jeho hlavní úkoly Plánování počtu zaměstnanců Postup.

Prezentace na téma: "Personální činnost podniku. Obsah výkladu Zaměstnavatel, zaměstnanec Personální řízení podniku a jeho hlavní úkoly Plánování počtu zaměstnanců Postup."— Transkript prezentace:

1 Personální činnost podniku

2 Obsah výkladu Zaměstnavatel, zaměstnanec Personální řízení podniku a jeho hlavní úkoly Plánování počtu zaměstnanců Postup při získávání zaměstnanců Základní pracovně-právní vztahy

3 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem může být osoba fyzická i právnická, zaměstnancem pouze osoba fyzická. Zaměstnavatel řídí práci, zajišťuje pracovní nástroje, suroviny, budovy, odebírá výsledky práce (např. výrobky) a nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti.

4 Zaměstnanec Zaměstnanec je ve výkonu práce závislý na zaměstnavateli. Závislá práce – osobní výkon práce podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu (plat, nebo odměnu) za práci, v pracovní době, na pracovišti zaměstnavatele (popř. jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost).

5 Způsobilost být zaměstnancem vzniká dosažením patnácti let věku (po ukončení povinné školní docházky). dohodu o hmotné odpovědnosti může zaměstnanec uzavřít až po dosažení osmnácti let věku.

6 Podle toho, jakou činnost zaměstnanci vykonávají rozlišujeme: dělníci vykonávají převážně fyzickou práci za pomoci strojů, nástrojů a zařízení, výsledkem jejich práce je hmotný statek. mezi dělníky můžeme zařadit také opraváře, i když jejich výsledkem je služba; duševní pracovníci vykonávají činnost převážně duševní a tvůrčí, patří k nim vedoucí pracovníci, pracovníci ve výzkumu, školství, na nižší úrovni půjde o celou řadu technických a administrativních pracovníků (konstruktér, mistr, účetní); provozní a obsluhující pracovníci provozní pracovníci pracují převážně ve službách (cestování, obchod, stravování apod.), obsluhující pracovníci především obsluhují různá technická zařízení (např.v dopravě).

7 Personální úsek Větší podniky člení personální úsek na několik oddělení: plánování zaměstnanců výběr zaměstnanců přijímání zaměstnanců uzavírání a ukončení pracovního poměru personální rozvoj hodnocení vzdělávání funkční postupy pracovní vztahy kolektivní vyjednávání pracovní předpisy zákony odměňování, péče o zaměstnance

8 Nejčastěji se sestavuje: plán pracovních míst a jejich obsazení stanovuje předpokládaná pracovní místa v podniku a zachycuje současné obsazení těchto míst, plán rozmisťování zaměstnanců (rezerv) zaměřuje se na umístění zaměstnanců na ta místa, kde budou nejprospěšnější, na perspektivní převedení na jinou práci a povýšení. u důležitých míst uvádí kandidáty, kteří mohou nahradit současné zaměstnance

9 Nejčastěji se sestavuje: plán vzdělávání obsahuje vzdělávací akce pro zvyšování kvalifikace jednotlivců, plán získávání a výběru zaměstnanců zda z vnitřních nebo vnějších zdrojů, zda budeme využívat práce na částečný úvazek, popř. domácí práce, zároveň počítá s odchody zaměstnanců - do penze, odhady odchodů z vlastního rozhodnutí nebo výpovědí.

10 Plánování zaměstnanců Každý podnik potřebuje určitý počet zaměstnanců, určité kvalifikace. kvalifikací rozumíme odborné znalosti, praktické dovednosti a morální vlastnosti, získává se vzděláním, výchovou a praxí. v současnosti začíná pojem kvalifikace nahrazovat pojem kompetence.

11 Kompetence Rozumíme jimi nejen schopnost vykonávat práci - tedy kvalifikaci, ale něco více, aktivně působit na určitém pracovním místě. Kompetentní zaměstnanec umí pracovat s informacemi, přizpůsobovat se měnící se situaci, samostatně uvažovat a jednat, reagovat na nové skutečnosti.

12 Plánování potřeby zaměstnanců Počet a potřebná kvalifikace zaměstnanců vyplývá z plánované velikosti produkce (vychází se z odhadů poptávky). Stanovit potřebu zaměstnanců můžeme podle momentální situace nebo odhadem.

13 Příklad: Hotely u moře přijímají na léto kuchaře, číšníky, pokojské odhadem podle situace loňského roku. Opravna obuvi přijme dalšího ševče, jestliže začne růst zájem o opravy a stávající zaměstnanci již nestačí vyřizovat zakázky.

14 Pro přesnou potřebu zaměstnanců, používají podniky tzv. normy spotřeby práce. Nejčastěji to jsou normy výkonové: výkonová norma času stanoví čas potřebný na jednotku výrobku nebo poskytnutí služby, např. 5 min na zasazení stromku, 10 min na výměnu okenní tabule, výkonová norma množství stanoví množství výrobků (služeb), které má být vyrobeno (poskytnuto) za jednotku času (nejčastěji za hodinu), např. za 1 h zasadit 12 stromků, vyměnit 6 okenních tabulí.

15 Základní informace Pro správné plánování pracovníků potřebujeme znát několik věcí: Fond pracovní doby zaměstnance Výkonové normy

16

17

18 Vypočtěte fond pracovní doby zaměstnance když víte: Plánovaný počet hodin (viz. kalendář) Dovolená zaměstnance činí 20 dní Průměrná nemocnost 3% z celkového fondu pracovní doby Pracovní doba 8 hod

19 Výsledek 252 pracovních dní 3% - 7,56 – 8 dnů nemoci 20 dní dovolené 224 dní x 8 = 1792

20 Vzorec pro výpočet potřeby zaměstnanců dle výkonové normy celkový potřebný čas pro výrobu Počet zaměstnanců = celkový pracovní čas 1 zaměstnance

21 Příklad: vypočti potřebu pracovníků k zajištění výroby Potřebujeme vyrobit 2 500 výrobků za měsíc, výkonová norma na 1 výrobek je 30 min, pracovní doba 8 h při 23 pracovních dnech. Výpočet: Celková potřeba času na výrobu: 2 500 * 0,5 h = 1 250 h Celkový pracovní čas 1 zaměstnance za měsíc: 8 * 23 = 184 h Potřeba sklářů: 1 250 : 184 = 6,79 Potřebujeme 7 zaměstnanců. Pozn.: Vždy zaokrouhlujeme nahoru.

22 Firma vyrábí 3 druhy výrobků. Vypočtete, kolik bude potřebovat kvalifikovaných dělníků (pracovní doba 8 h, 22 pracovních dnů). VýrobekMěsíční plán ks Výkonová norma času Počet zaměstnanců Výrobek A Výrobek B Výrobek C 500 700 400 2 h 1,5 h 1 h Vypočti potřebu zaměstnanců

23 VýrobekMěsíční plán ks Výkonová norma času Počet zaměstnanců Výrobek A Výrobek B Výrobek C 500 700 400 2 h 1,5 h 1 h 663663 Výsledek

24 Příklad Vypočtěte potřebu pracovníků pro novou lisovnu, když víte: Zakázka činí 1200000 výlisků speciálních víček. Podnik disponuje 9 lisy Lis vylisuje za hodinu 35 výlisků Technická odstávka stroje činí 0,5 hod za směnu Jeden zaměstnanec obsluhuje současně 3 stroje Pracovní doba je 8-hodinová, ve dvou směnách.

25 Řešení Nejprve vypočteme výrobní kapacitu: Lis za dvě směny pracuje 15 hod a vylisuje 15x35=525 víček, za rok 252x525=132300víček Všechny lisy vylisují 132000x9=1190700 víček Celková zakázka činí 1200000 Rozdíl bude řešen přesčasovou prácí Počet obsluhujících zaměstnanců bude 9/3=3 v jedné a 6 ve dvou směnách

26 Řešení Disponibilní čas stroje je 252 dní Potřebu zaměstnanců je třeba upravit o snížení jejich disponibilního času na dovolenou a nemocnost tj. o 28 dní 28 x 6 = 168 dnů 168 x 8=1344 hod Na tuto dobu je třeba plánovat pracovníka na zkrácený úvazek

27 Získávání zaměstnanců K získávání zaměstnanců podniky využívají: inzerce, ať už v tisku nebo na vývěskách nebo na Internetu, doporučení od současných zaměstnanců a jiných důvěryhodných osob, spolupráce s úřadem práce a se středními a vysokými školami, specializované agentury, zprostředkovávající zaměstnání, v řadě případů se zájemci o místo hlásí sami,

28 Podnik často zorganizuje výběrové řízení, při němž zjišťuje: odborné schopnosti, znalosti a zkušenosti, tedy kvalifikaci, osobní předpoklady, rodinné poměry, zdravotní stav, u uchazečů jiných národností i znalost místního jazyka. Uchazeč o zaměstnání by měl být na vstupní pohovor připraven. Měl by mít kvalitně zpracovaný životopis a dokumenty dokládající jeho kvalifikaci.

29 Pracovněprávní vztahy

30 Pracovněprávní vztah může mít podobu: a) dohody o práci konané mimo pracovní poměr: 1) dohoda o provedení práce může být uzavřena na maximální rozsah 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, může být uzavřena písemně nebo ústně, vhodná především pro krátkodobé brigády, u této formy nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění, je povinnost uhradit daň z příjmu; 2) dohoda o pracovní činnosti sjednává se na práci, která nesmí svým rozsahem převýšit v průměru, polovinu stanovené týdenní pracovní doby, musí být uzavřena písemně, vzniká povinnost uhradit soc. a zdravotní pojištění, daň z příjmu; b) pracovní poměr

31 Vznik pracovního poměru: volbou zvolení poslanci, zvolení řídící pracovníci družstev atd., jmenováním vedoucí pracovníci jsou jmenováni do řídících funkcí dle zvláštních předpisů, uzavřením pracovní smlouvy tato forma je nejběžnější.

32 Pracovní smlouva Povinné náležitosti pracovní smlouvy: druh práce na kterou je pracovník přijímán, místo výkonu práce obec, organizační jednotka apod., den nástupu do práce nemusí být formou přesného data, stačí formulace např. po odchodu paní Novákové na mateřskou dovolenou.

33 V pracovní smlouvě mohou být i další ujednání, nejsou však povinná: zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, není-li toto ujednání ve smlouvě obsaženo, jedná se automaticky o pracovní smlouvu na dobu neurčitou, zkušební doba není-li zkušební doba ve smlouvě písemně sjednána, neplatí, maximální délka zkušební doby je tři měsíce nelze ji sjednat v případě pracovního poměru na dobu určitou

34 Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení smlouvy vydat zaměstnanci.

35 Změny pracovního poměru: převedení na jinou práci zákoník práce stanoví podmínky, za kterých zaměstnanec musí být převeden na jinou práci a podmínky, kdy může být převeden, v některých případech může být zaměstnanec převeden na jinou práci i když s tím nesouhlasí. Pokud je druh práce stanoven ve smlouvě hodně obecně, zaměstnavatel se snáze vyhne ustanovením upravujícím tuto oblast (zaměstnanec by měl tedy usilovat o přesnou specifikaci práce ve své pracovní smlouvě), přeložení na jiné místo výkonu práce pouze se souhlasem zaměstnance a pouze v rámci zaměstnavatele.

36 Ukončení pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán: 1. dohodou je nutný souhlas obou stran, zaměstnance i zaměstnavatele (písemně), 2. zrušením ve zkušební době zrušit pracovní poměr může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel a nemusí uvádět důvody, písemné oznámení o zrušení má být doručeno druhé straně zpravidla tři dny předem, tuto formu rozvázání pracovního poměru nelze použít, nebyla-li ve smlouvě zkušební doba písemně sjednána;

37 Ukončení pracovního poměru 3. okamžité zrušení (tato forma je výjimečná) Organizace může okamžitě zrušit pracovní poměr se svým zaměstnancem, pokud porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, nebo byl-li odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, kdy podle lékařského posudku nemůže déle konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení posudku na jinou vhodnou práci, nebo v případě, kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí její splatnosti. jiné důvody zákoník práce nedovoluje;

38 Ukončení pracovního poměru 4. výpověď je jednostranný právní akt. výpověď musí být dána písemně a doručena druhé straně, jinak je neplatná výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi;

39 Ukončení pracovního poměru výpověď ze strany zaměstnance může být dána z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu výpovědní doba je dva měsíce, výpověď ze strany zaměstnavatele může být dána pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce (ruší-li se nebo přemisťuje zaměstnavatel, stane-li se zaměstnanec nadbytečný z důvodů organizačních změn - v těchto případech má zaměstnanec nárok na tři měsíce výpovědní doby a odstupné ve výši dvou měsíčních platů) v ostatních jmenovitých případech, kdy může organizace dle zákoníku práce dát výpověď zaměstnanci, je dvouměsíční výpovědní doba a odstupné zaměstnanci nenáleží;

40 Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci: pracovně neschopnému na nemocenské, povolanému k výkonu vojenské služby, uvolněnému pro výkon veřejné funkce, těhotné zaměstnankyni a zaměstnankyni trvale pečující alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.

41 Pracovní doba a doba odpočinku Pracovní doba je nejvýše 40 hodin týdně, u mladistvých do 16 let maximálně 30 hodin týdně. V kolektivní smlouvě (smlouva mezi odbory a zaměstnavatelem) může být dohodnuta kratší pracovní doba bez snížení mzdy. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku v délce 30 minut. Za práci přesčas, noční práci a práci ve dnech pracovního klidu náleží pracovníkovi příplatek. Dovolená činí čtyři týdny, firmy však mohou rozhodnout o delší dovolené (Auto Škoda, a.s. 5 týdnů, ČEZ, a.s. 5 týdnů, Čokoládovny Praha 5 týdnů, atd.).

42 Mzda Zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci. mzda se skládá z několika složek, které závisejí na množství a kvalitě práce. souhrn těchto složek tvoří tzv. hrubou mzdu.

43 Základní mzda (formy): 1. časová výše závisí na odpracovaném čase, používáme ji pro pracovníky, kteří nemohou ovlivnit pracovní tempo nebo výkon nelze měřit, např. řídící, administrativní pracovníci, práce vyžadující přesnost a soustředěnost (hodinář, opravář počítačů...). Časová mzda může být dána dvěma způsoby: hodinovou sazbou především pro dělníky, provozní a obsluhující pracovníky; měsíční stálý plat který nezávisí na počtu odpracovaných hodin, zahrnuje často předpokládané přesčasy, je vhodný zejména pro duševní pracovníky, můžeme jej však použít i pro dělníky, provozní a obsluhující pracovníky;

44 2. úkolová podle odvedené práce, používáme ji tam, kde je výkon snadno měřitelný, typická je u dělníků, kde lze stanovit množství práce, které se má vykonat za určitý čas (frézaři, uklizeči, kopáči atd.); 3. podílová stanovuje se rovněž podle odvedené práce, avšak není dáno množství práce, které se má za určitý čas vykonat, zaměstnanec obdrží určitý podíl z dosažených výsledků práce, často se používá u prodejců, obchodních cestujících, příp. vedoucích pracovníků, kteří obdrží určité procento z tržby.

45 Pobídkové složky mzdy Osobní ohodnocení vyjadřuje trvaleji kvalitu práce určitého zaměstnance, může být také přiděleno jako forma stabilizace důležitého zaměstnance v podniku, bývá pravidelnou složkou mzdy vedle základní mzdy; Příplatky přísluší za práci konanou za zvláštních podmínek, zákon stanoví povinné příplatky za práci přesčas, za práci v noci, za práci ve svátek, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí;

46 Pobídkové složky mzdy Prémie vyplácejí se za určité výsledky práce. bývají často udány předem, např. za 5 % překročení plánu se vyplatí prémie 10 % platu, za získání každého zákazníka 500 Kč apod. vyplácejí se spíše za výsledky, které se opakují. Odměny se vyplácejí nejčastěji jednorázové a jejich výše nebývá předem dána, půjde např. o odměnu za mimořádný pracovní výsledek, realizaci zlepšovacího návrhu.

47 Pobídkové složky mzdy Jiné možnosti odměn v některých podnicích se vyplácejí podíly na hospodářském výsledku (někdy nazývané 13. plat), jde vlastně také o formu odměny, avšak vyplácenou všem zaměstnancům. V některých oblastech se prémie, odměny a podíly vyplácejí naturálně (např. brambory v zemědělství, uhlí, jízdenky na MHD).

48 Náhrady mzdy vyplácejí se v případě, že zaměstnanec nepracoval, avšak měl by na mzdu nárok. jde o důvody, které jsou dány zákonem (dovolená v uzákoněné délce, svátky), důvody dané objektivními překážkami (výpadek dodávky energie, účast na vojenském cvičení, výkon veřejné funkce).

49 Dávky nemocenského pojištění obdrží zaměstnanec v případě nemoci, poskytuje je zaměstnavatel (14 dnů), poté stát, netvoří součást mzdy.

50 Výpočet základní mzdy Časová mzda Mzdový tarif udává cenu práce za časovou jednotku (hod., den, měsíc). mzdový tarif je dán vyhláškou vlády, která stanoví jeho minimální výši, v podnicích je pak stanovován na smluvní výši a upravován v rámci kolektivního vyjednávání mezi vedením podniku a odbory. Výpočet: časová mzda = odpracovaná doba * mzdový tarif

51 Příklad: Zaměstnanec má stanoven hodinový mzdový tarif 65 Kč. V měsíci odpracoval 176 h. Základní časová mzda činí 65 * 176 = 11 440 Kč.

52 Úkolová mzda Musíme vypočítat úkolovou sazbu, která udává, kolik Kč obdržíme za jednotku výkonu (např. 1 ks). použijeme jeden z následujících způsobů, podle toho, jak je dána norma: hodinový mzdový tarif a) úkolová sazba = výkonová norma množství b) úkolová sazba = hodinový mzdový tarif výkonová norma * času v min. 60 Výpočet: základní mzda úkolová = skutečný výkon * úkolová sazba

53 Příklady: Zaměstnanec vyrobil za měsíc 2 500 výrobků, hodinový tarif činí 50 Kč. Výkonová norma množství činí 10 výrobků/h. Vypočteme, kolik Kč přísluší za 1 výrobek: 50 : 10 = 5 Kč/1 výrobek. Základní úkolová mzda činí: 2 500 * 5 = = 12 500 Kč. Zaměstnanec vyrobil za měsíc 3 000 výrobků, hodinový tarif činí 72 Kč. Je dána výkonová norma času, která činí 6 min/1 výrobek. Vypočteme, kolik Kč přísluší za 1 výrobek: 72 : 60 * 6 = 7,20 Kč na 1 výrobek. Základní úkolová mzda činí: 3 000 * 7,20 = 21 600 Kč.

54 Podílová mzda mzda se vypočítá jako příslušné procento ze základu, kterým bývají nejčastěji tržby. Příklad: Obchodní zástupce obdrží mzdu ve výši 5,5 % z prodeje. Za měsíc prodal výrobky za 395 000 Kč. Základní mzda činí 395 000 * 5,5 = 21 725 Kč

55 Čistá mzda Čistá mzda představuje hrubou mzdu, sníženou o zákonné srážky (zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů). Tuto částku zaměstnanec obdrží za svou práci

56 Výplata mzdy Mzdy se vypočítávají zpravidla měsíčně - po ukončení měsíce. celkový přehled bývá zachycen v zúčtovací a výplatní listině nebo obdobném dokladu. výplata probíhá několik dní po ukončení předchozího měsíce nejčastěji 1x měsíčně (případně 2x za měsíc jako záloha a doplatek). zaměstnanec obdrží výplatní lístek, kde je vyčíslena hrubá mzda se všemi složkami a srážky ze mzdy. výplata probíhá bezhotovostně převodem na bankovní účet zaměstnance nebo hotově v pracovní době na pracovišti.

57 Péče o zaměstnance Určitá péče o zaměstnance vyplývá ze zákona: 1. Placení pojištění - podnik je povinen své zaměstnance přihlásit k pojištění a platit je. Jde o: zdravotní pojištění - podnik zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny podle jeho výběru; menší část pojistného mu podnik sráží ze mzdy, vetší část platí podnik ze svých prostředků, sociální pojištění - podnik zaměstnance přihlásí u okresní (městské) správy sociálního pojištění; placení pojistného je obdobné – menší část se sráží ze mzdy, větší část hradí podnik; pojištění odpovědnosti organizace za škodu pří pracovním úrazu nebo vzniklou nemocí z povolání - protože podnik odpovídá za škodu, pokud vznikne pracovní úraz, musí tuto odpovědnost pojistit a z tohoto pojištění pak zaměstnanec dostává případnou náhradu.

58 Péče o zaměstnance 2. Zajištění ochrany zdraví při práci - při nástupu musí být seznámeni s předpisy bezpečnosti práce a vybaveni předepsanými ochrannými pracovními pomůckami. Zaměstnanci pravidelně procházejí školením bezpečnosti práce a protipožární ochrany. Příklad: Pracovník na stavbě musí být seznámen s předpisy o práci ve výškách, být vybaven přilbou, rukavicemi, vhodným pracovním oděvem.

59 Péče o zaměstnance 3 Poskytování informací - zaměstnavatel musí zaměstnance informovat zejména o: plánech rozvoje podniku, předpokládané potřebě zaměstnanců, plánovaném hromadném propouštění, bezpečnosti práce atd. Podniky mohou poskytovat další péči: podporují zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců, poskytují odborné časopisy, vysílají na školení atd., pečují o pracovní podmínky a pracovní prostředí, zabezpečují nebo přispívají na stravování, rekreaci, kulturní vyžití.

60 Odbory V řadě podniků existují odbory, které jsou dobrovolným sdružením těch zaměstnanců, kteří do nich vstoupili, zvolené odborové orgány zastupují zaměstnance vůči vedení nebo majitelům podniku, zastupují i ty zaměstnance, kteří nejsou členy odborové organizace, odborový orgán uzavírá jménem zaměstnanců s vedením kolektivní smlouvu (většinou je na 1 rok), kolektivní smlouva je písemným zachycením dojednaných podmínek v odměňování a péči o zaměstnance, pokud při projednávání kolektivní smlouvy není možné dojít k dohodě mezi odboráři a vedením, může být jako krajní prostředek řešení sporu vyhlášena stávka (zastavení práce zaměstnanci) nebo výluka (zastavení práce zaměstnavatelem).

61 Evidence zaměstnanců Evidují se jednak osobní údaje, jednak mzdové údaje. Osobní evidence je obsažena v osobním spise, ten může být veden na počítači nebo ručně na osobní kartě, zaměstnanec při nástupu vyplní osobní dotazník a údaje z něj jsou základem pro založení osobní evidence, obsahuje např. jméno, rodné číslo, bydliště, rodinné poměry, kvalifikace, osobní evidence se průběžně doplňuje - změny rodinného stavu, narození dětí, získání kvalifikačního osvědčení atd. osobní evidence se přestává vést na základě dokladu o ukončení pracovního poměru.

62 Mzdové údaje Evidence mezd slouží pro výpočty mezd, pro výpočet je potřebná evidence odpracované doby např. na docházkovém lístku, sejmutím karty pracovníka při příchodu do práce a zanesením příchodu a odchodu do počítače, v knize docházky apod. dále je pro výpočet mezd třeba evidence odvedené práce - např. pracovní lístek, úkolový lístek. výpočet mzdy každého zaměstnance se provádí na mzdovém listě (v počítači nebo na formuláři), který obsahuje veškeré složky hrubé a čisté mzdy. Přehled veškerých mezd v podniku obsahuje zúčtovací a výplatní listina nebo jiný dokument s tímto obsahem (např. vedený na počítači).