Kolektory. Úvod Kolektor je společné vedení inženýrských sítí technického vybavení obytného území v jedné liniové podzemní stavbě (kanálu, štole, tunelu)

Prezentace na téma: "Kolektory. Úvod Kolektor je společné vedení inženýrských sítí technického vybavení obytného území v jedné liniové podzemní stavbě (kanálu, štole, tunelu)"— Transkript prezentace:

1 Kolektory

2 Úvod Kolektor je společné vedení inženýrských sítí technického vybavení obytného území v jedné liniové podzemní stavbě (kanálu, štole, tunelu) Kolektory a technické chodby mají v ČR resp. v zahraničí více než 50-ti letou tradici Vedle významného komfortu ukládání a provozování sítí se vyznačují vysokými pořizovacími náklady ČSN 73 7505/1994 (Sdružené trasy městských vedení technického vybavení)

3 Úvod Technická chodba je úsek kolektoru procházející podzemním podlažím budovy, prostorově od něj oddělený a stavebně související s konstrukcí budovy Vedení technického vybavení je (podzemní) vedení umožňující zásobování vodou, energiemi, přenos informací, jako i zabezpečení proti škodlivým účinkům přírody a činnosti lidí

4 Úvod Proč kolektory? kolektorizace inženýrských sítí (na sídlištích, v centrech měst)

5 Úvod V kolektorech lze ukládat následující inženýrské sítě: vodovodní potrubí všech tlakových pásem horkovodní potrubí v teplotním rozmezí 70 až 150°C a přetlaku do 2,5 Mpa parovodní potrubí do teploty 260°C a p řetlaku 2,0 Mpa potrubí zemního plynu a svítiplynu do přetlaku 0,4 Mpa kabely pro rozvod elektrické energie od 0,4 do 110 kV

6 Úvod V kolektorech lze ukládat následující inženýrské sítě: kabely místní i dálkové sdělovací sítě (metalické i optické) rozvody kabelové televize a internetu rozvody potrubní pošty potrubí splaškové a dešťové kanalizace, odvodu balastních vod potrubí pneumatické dopravy domovního odpadu potrubí stlačeného vzduchu

7 Úvod Kolektory se skládají ze Stavební části (tunel [štola] s komorami; vstupní - montážní - větrací šachty; včetně izolací, odvodnění a připevňovacích zařízení pro nosné konstrukce) Vedení technického vybavení (potrubí; kabely; včetně jejich nosných konstrukcí) Vybavení kolektoru (vlastní el. nebo jiná instalace; zařízení pro větrání; zabezpečovací a signalizační zařízení apod.)

8 Historie Londýn 1863Curych 1927

9 Historie Berlín 1928 Paříž

10 Historie Španělsko Madrid – Oporto

11 Historie první kolektor v délce 128 bm Chotkova1969 výstavba na nových sídlištích téměř 73 000 bm hloubených kolektorů ražené kolektory v centrální oblasti (kolektor Václavské náměstí 989 bm 1977) ražené kolektory 2. kategorie (C1, Žižkov) ražené kolektory 3. kategorie (krytí, průvrty a pod.)

12 Kolektory v ČR Praha,Jihlava Brno, Plzeň, Most, Karlovy Vary, Jihlava, Ústí nad Labem, Ostrava

13 Kategorie kolektorů podle územní působnosti a kapacitního významu Vedení 1. kategorie (dálková): celostátního významu (plynovody vysokého tlaku, vysoká napětí…); ta nejsou kolektorizována Vedení 2. kategorie: celoměstského nebo obvodového významu = kolektory 1. kategorie, zpravidla ve větších hl. (cca 20 m), ražené, cca 20 m 2

14 Kategorie kolektorů Vedení 3. kategorie: skupinového nebo okrskového významu = kolektory 2. kategorie, v uličním vedení s přímou vazbou na objekty, hl. do 10 m Vedení 4. kategorie: propojující podzemní vedení s objekty = kolektory 3. kategorie, domovní přípojky, hl. do 6 m, příp. hloubené

15 Kolektory podle způsobu provádění Kolektory ražené Kolektory hloubené

16 Napojení kolektorů

17

18 Příčný řez kolektorem Závisí na rozsahu podzemních vedení v kolektoru umístěných Světlá výška průchozího Ø min. 2,1 m; u kolektorových přípojek min. 1,9 m; pro krátké úseky do 10 m povoleno snížení na 1,8 m; u přípojek na 1,5 m Světlá šířka mezi potrubími (kabely) nesmí klesnout pod 0,75 m; při místním zúžení v dl. 1 m pod 0,6 m Snížené nebo zúžené Ø musí být řádně označeny

19

20

21

22

23 Kolektory v Praze – Kolektory Praha a.s. V současné době je ve správě a provozu společnosti Kolektory Praha,a.s. celkem 62 865 bm hloubených kolektorů, 17 935bm ražených kolektorů, 7 277 bm technických chodeb a 2 773 bm kolektorových podchodů pod významnými městskými komunikacemi. Současná délka všech těchto podzemních liniových staveb v hl. m. Praze, ve kterých je uloženo více jak 2 400 km inženýrských sítí, je celkem 90 850 bm.

24 Nárůst délek kolektorové sítě

25 Využití kolektorů jednotlivými správci

26 Organizace - historický vývoj 1968 v rozpočtové organizaci Technická správa komunikací v oddělení mostů zřízeno místo referenta se specializací na kolektory, postupně samostatné oddělení a následně i samostatný odbor. 1991 zřízena rozpočtová organizace Kolektory Praha osamostatnění správy a provozu kolektorů 1992 úprava zřizovací listiny rozpočtové organizace Kolektory Praha zpoplatnění prací a služeb spojených s užíváním kolektorů, získané příjmy nad úroveň schváleného rozpočtu je možno použít na rozvoj organizace. 1993 změna zřizovací listiny rozpočtové organizace Kolektory Praha pronájem kolektorů jiným pr.vnickým osobám za úplatu, prostředky získané z nájmů a služeb mohou být se souhlasem vlastníka použity k rozvoji organizace.

27 Organizace - historický vývoj 1995 změna z rozpočtové organizace na příspěvkovou pro rok 1995 byl schválen provozní příspěvek ve výši 13,8 mil.Kč (výše příspěvku nesměla překročit limit mzdových prostředků). 1999 transformace na příspěvkovou organizaci s nulovým provozním příspěvkem od 1.7.1999 úplné samofinancování organizace v provozní oblasti 2000 řešení vztahu k majetku smlouvou o výpůjčce 2002 založení obchodní společnosti Kolektory Praha,a.s. od 1.10.2002 usnesením Zastupitelstva hl.m.Prahy č. 43/06 ze dne 27.6.2002 schválena zakladatelská listina, stanovy i výše vkladu zakladatele 2002 likvidace příspěvkové organizace Kolektory Praha k 31.12.2002 Akciová společnost se základním kapitálem 68 003 000,- Kč, v roce 2003 navýšen na 69 616 901,- Kč. Zahájila svou činnost 1.10.2002 a nebyla právním nástupcem příspěvkové organizace Kolektory Praha. Vztah k majetku byl s účinností od 1.10.2002 řešen nájemní smlouvou a zajišťování oprav,rekonstrukcí a inženýrských činností Mandátní smlouvou.

28 Organizace - historický vývoj 2005 změna financování obchodní společnosti Kolektory Praha, a.s. ve vztahu k jednotlivým uživatelům kolektorů přechod z „příspěvku“ na provoz kolektorů“ na „úhradu za podnájem prostor a služby s ním spojené“, přenechání částí předmětu nájmu dle nájemní smlouvy do podnájmu jednotlivým uživatelům kolektorů (správcům sítí) Podnájem – příjem vlastníka HMP Služby – příjem společnosti Kolektory Praha a.s. Financování výstavby nových kolektorů zatím výlučně vlastník hl.m. Praha Financování nákladů vlastníka, oprav a rekonstrukcí kolektorů z příjmů za „podnájem kolektorů“ Financování provozu a běžné údržby kolektorů vč. pohot.služby z příjmů za služby spojené s užíváním kolektorů

29 Zajišťování monitoringu prostředí v kolektorech historický vývoj (Chotkova 1969 zcela bez monitoringu) nedokonalý releový monitoring na prvních sídlištích (devizová náročnost) vysoká personální náročnost (dispečeři,provozní řád, kontrolní činnost) první nasazení výpočetní techniky (ADT 4300 a vizualizační systém MARIS) dispečerské poplachové spojení (provozní telefony a houkačky) svislá a vodorovná doprava v ražených kolektorech současný rozsah monitoringu (rozvoj po roce 1989) systém dispečerského řízení ( snižování počtu dispečerských stanovišť) moderní technologické počítače( InTouch,SAIA )

30 Schéma systému dispečerského řízení

31 Centrální dispečink Senovážné náměstí

32 vstup Malé náměstí

33 Kolektory 2. kategorie

34 Kolektory v centrální oblasti

35 Hloubené kolektory většina pražských sídlišť (Ďáblice, Modřany-Komořany, JZM-I atd.) v kombinaci s technickými chodbami (Měcholupy-Petrovice, Barrandov) v kombinaci s převodovými uzly (JM-II západ) kolektorové podchody (pod významnými městskými komunikacemi)

36 Kolektory na sídlišti Severní Město Ďáblice

37

38

39 Praha, Kolektor Vodičkova ul. - havárie

40 Kolektory v Brně – Technické sítě Brno a.s. Od roku 1973, kdy byla zahájena realizace prvního úseku primárních kolektorů, probíhá postupná výstavba primárních a následně také sekundárních kolektorů. V současné době zajišťujeme správu a provoz 7775 metrů ražených primárních kolektorů, 5106 metrů ražených sekundárních kolektorů a 8426 metrů hloubených sekundárních kolektorů.

41 Brno, primární kolektor

42 Brno, sekundární kolektor

43

44 Brno, sekundární kolektor - havárie