Náhradní rodinná péče. Náhradní rodinná výchova  náhradní řešení krize přirozené rodiny  měla by sledovat primárně zájem dítěte  dle Úmluvy o právech.

Prezentace na téma: "Náhradní rodinná péče. Náhradní rodinná výchova  náhradní řešení krize přirozené rodiny  měla by sledovat primárně zájem dítěte  dle Úmluvy o právech."— Transkript prezentace:

1 Náhradní rodinná péče

2 Náhradní rodinná výchova  náhradní řešení krize přirozené rodiny  měla by sledovat primárně zájem dítěte  dle Úmluvy o právech dítěte by dítě mělo především vyrůstat v původní rodině biologické, byť neúplné.  stát zasahuje až tehdy, nemůže-li dítě vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí

3 Typy náhradní rodinné péče  Osvojení  Pěstounství  Opatrovnictví  Poručenství

4 Osvojení § 794 a násl. NOZ  přijetí cizího dítěte za své  mezi osvojitelem a osvojencem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský  o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.

5 Osvojení  Předpoklady osvojení : nedostatečné nebo chybějící rodinné prostředí souhlas rodiče s osvojením souhlas nezletilého dítěte existence vhodného budoucího osvojitele obligatorní předadopční péče

6 Osvojitel  zletilá fyzická osoba, způsobila k právním úkonům  osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti  mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl.

7 Osvojenec  nezletilé dítě  nutný souhlas jeho zákonných zástupců ( i kdyby byli sami nezletilí), rodič mladší 16 let nemůže dát souhlas k osvojení  k osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.  Zletilého lze osvojit pouze není –li to v rozporu s dobrými mravy

8 Souhlas rodičů není třeba : kvalifikovaný nezájem :  po dobu nejméně tří měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě

9  Nejde-li však o hrubé porušování povinností rodičů, je nutné, aby byli OSPOD upozorněni na možné důsledky svého chování a od takového porušení uplynuly alespoň 3 měsíce

10 Souhlas rodičů není třeba : Blanketní souhlas :  jestliže rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně- právní ochrany dětí.  souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů.

11 Incidenční řízení  soudní řízení, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k osvojení – účastníkem dítě a jeho rodiče, podstatou je zjištění zda jsou dány podmínky kvalifikovaného nezájmu  není třeba dali –li rodiče blanketový souhlas...

12 Osvojení soud je povinen zjistit :  zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení,  zdravotní stav osvojence, je povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí  osvojenec bude mít příjmení osvojitele  osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou  osvojitelé budou zapsáni v matrice místo rodičů dítěte

13 Druhy osvojení  Zrušitelné  Nezrušitelné

14 Zrušitelné osvojení  může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele, a to do 3 let od rozhodnutí o osvojení  zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení.

15 Nezrušitelné osvojení  nelze zrušit  Po uplynutí 3 let od osvojení  Je-li to v zájmu dítěte, může soud o nezrušitelnosti osvojení rpzhodnout ú

16 Poručenství- § 928 NOZ  rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu  soud ustanoví dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů

17 Poručník  osoba, kterou určili rodiče,  někdo z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jiná fyzická osoba  mohou to být i manželé  výjimečně - orgán sociálně-právní ochrany dětí.

18 Poručník  odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru.  je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění

19 Poručník  soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh.  soud poručníka odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti

20 Pěstounská péče §958 a násl.NOZ  umožňuje dětem, které z právních, zdravotních, sociálních či psychologických důvodů nemohou být osvojeny, výchovu v rodině  nezaniká vztah k biologické rodině

21 Pěstoun  fyzická osoba, i manželé – poskytují záruku řádné výchovy dítěte.  před rozhodnutím je soud povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda ten, kdo se má stát pěstounem, je osobou vhodnou pro výkon této péče

22 Pěstoun  musí být občansky bezúhonný, způsobilý k právním úkonům, musí být ochoten postoupit přípravu na přijetí dítěte do rodiny,  fakultativní předadopční péče

23 Pěstoun  je povinen o dítě osobně pečovat  vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů.  nemá vyživovací povinnost k dítěti  právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.  má-li za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

24  Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

25 Pěstounská péče  dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna;  práva a povinnosti biologických rodičů nezanikají  nárok na výživné přechází na stát

26 Dávky pěstounské péče : § 36 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře:  příspěvek na úhradu potřeb dítěte  odměna pěstouna  příspěvek při převzetí dítěte  příspěvek při zakoupení motorového vozidla

27 Opatrovnictví - § 943 a násl. NOZ Opatrovník ustaven pro konkrétní řízení  střet zájmů zákonných zástupců a dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem  ohrožení majetkových zájmů dítěte  omezení rodičovské zodpovědnosti  řízení o osvojení v jiných případech, kdy je to v zájmu dítěte z  lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

28 Svěření dítěte do péče jiné osoby § 953 NOZ  nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka  Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte.  Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově  Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství.

29 Ústavní výchova  Krajní prostředek  výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě  rodiče nemohou z jiných závažných důvodů výchovu dítěte zabezpečit  může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc  max. 1 rok po dosažení zletilosti

30 Ústavní výchova  před nařízením je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní.  pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovu zruší.

31 Ústavní výchova  soud je povinen nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy Zejména  si vyžádá zprávy příslušného orgánu sociálně- právní ochrany dětí,  si opatří vyjádření dítěte, je-li ho dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost schopné, a  vyzve rodiče dítěte k vyjádření jejich stanoviska