Důchodové pojištění. Součást sociálního pojištění 2 hlavní části důchodového pojištění: 1) povinné základní důchodové pojištění 2) doplňkové, příspěvkové.

Prezentace na téma: "Důchodové pojištění. Součást sociálního pojištění 2 hlavní části důchodového pojištění: 1) povinné základní důchodové pojištění 2) doplňkové, příspěvkové."— Transkript prezentace:

1 Důchodové pojištění

2 Součást sociálního pojištění 2 hlavní části důchodového pojištění: 1) povinné základní důchodové pojištění 2) doplňkové, příspěvkové

3 Důchodové pojištění II. Zákon č. 220/2011 Sb. O důchodovém pojištění – od 30.9.2011, Nahrazuje zákon č. 155/1995 Sb. Základní důchodová soustava je povinná a jednotná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území ČR.

4 Důchodové pojištění III. Zabezpečované situace Stáří Invalidita Ovdovění Osiření Dávky Starobní důchod Invalidní důchod Vdovský a vdovecký důchod Sirotčí důchod

5 Osoby, které jsou účastny na důchodovém pojištění Jsou to např: zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti soudci poslanci poslanecké sněmovny, senátoři senátu parlamentu prezident republiky veřejný ochránce práv apod. dobrovolníci pečovatelské služby

6 Osoby, které jsou účastny na důchodovém pojištění II. Důchodového pojištění jsou nadále účastny: osoby samostatně výdělečně činné osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění Evidenční list důchodového pojištění

7 Náhradní doba pojištění Období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby započítávají do potřebných let pojištění pro důchod. a to v případě, že předchozí doba pojištění trvala alespoň jeden rok

8 Osoby, které jsou účastny náhradní doby pojištění Např.: Osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let Osoby pečující o člověka s II. a vyšším stupněm závislosti na péči Osoby vedené na ÚP jako uchazeči o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace) Osoby na nemocenské Nezaopatřené dítě soustavně se připravující na povolání

9 Důchod se skládá ze dvou složek:  Základní výměra (shodná) Výše základní výměry = 9 % průměrné mzdy měsíčně (2 230,-Kč – současná výše)  Procentní výměra (rozdílná – délka pojištění, výše příjmů v rozhodném období) – nejméně 770 Kč/měsíčně

10 Podání žádosti o důchod Okresní správa sociálního zabezpečení (trvalý pobyt) – sepisuje žádost Žádost lze podat nejdříve 3 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

11 Starobní důchod V ČR má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí na počtu vychovaných dětí.

12 Nárok na starobní důchod Pojištěnec má nárok na řádný starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění o nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, nebo o 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku

13 Prodlužování důchodového věku Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedl s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodlužování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků.

14 Nárok na předčasný důchod Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže o získal stanovenou dobu pojištění o do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše  3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,  5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let

15 Nárok na SD - shrnutí Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Zjednodušeně se dá říci, že u mužů je 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí (do 31. 12. 1995).

16 Výchova dítěte – nárok na SD Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena o osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků o Ujala-li se výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, osobně pečuje nebo pečovala o dítě do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků

17 Nárok na více důchodů Jsou-li splněny současně podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu SD, ID, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší.

18 Výše starobního důchodu Průměrný důchod od 1. 1. 2012 je 10 816 Kč. Výši důchodu vypočítává ČSSZ. Od 1.1.2012 navýšení důchodu o 259 Kč (vyšší zvýšení ZTP, účastníci odboje..)

19 Invalidní důchody Pojištěnec má nárok na ID - nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

20 Druhy invalidních důchodů Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla o a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, o b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, o c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně

21 Pracovní schopnost Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem.

22 Pokles pracovní schopnosti Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

23 Výše invalidních důchodů Výše základní výměry ID činí 2230 Kč měsíčně. Výše procentní výměry ID činí za každý celý rok doby pojištění o 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, o 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, o 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

24 ID 3.stupně před 18 rokem Invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu. Trvalý pobyt v ČR Výše procentní výměry takto ID činí měsíčně 45 % výpočtového základu.

25 Pozůstalostní důchody Pozůstalostními důchody jsou vdovský/vdovecký či a sirotčí důchod.

26 Vdovský, vdovecký důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který o byl poživatelem SD, ID nebo o splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na ID nebo SD o anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)

27 Vdovský, vdovecký důchod II. Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Poté je nárok na VD, jestliže vdova pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o nezletilé dlouh. těžce zdr. postižené dítě nebo o zletilé dítě (bezmocné) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela (bezmocný), který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,

28 Vdovský, vdovecký důchod III. je invalidní ve 3. stupni dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než důch. věk stanovený pro muže stejného data narození nebo důchodového věku (nižší)  Nárok na VD vznikne znovu – splnění podmínky do dvou let po zániku dřívějšího nároku na VD.

29 Zánik nároku na vdovský důchod Nárok na vdovský či vdovecký důchod zaniká uzavřením nového sňatku nebo dnem právní moci rozhodnutí o spáchání trestného činu zabití manžela či manželky. To platí obdobně i pro vdovecký důchod.

30 Výše vdovského, vdoveckého důchodu Výše základní výměry je 2230,-Kč měsíčně Výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

31 Sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li o rodič (osvojitel), nebo o osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů (výživa),

32 Sirotčí důchod II. Jestliže byli poživateli SD, ID nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na ID nebo SD, zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

33 Sirotčí důchod III. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu.

34 Výše sirotčího důchodu Výše základní výměry důchodu činí 2 230 Kč měsíčně; v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

35 Závěrečná pravidla Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na růstu mezd.

36 Zvyšování důchodů, valorizace Vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %).

37 Penzijní připojištění Relativně výhodná forma dlouhodobého a bezpečného spoření. Zákon č. 42/1994 Sb. O penzijním připojištění se státním příspěvkem Osoby od 18 let Délka spoření je min. 5 let, věk 60 let Vyzvednout lze jednorázově nebo formou doživotní penze

38 Výhody penzijního připojištění Penzijní připojištění - pravidelné měsíční, čtvrtletní či roční úložky (min. 100 Kč měsíčně, max. není omezeno). Státní příspěvek ve výši 50 až 150 Kč Daňové úlevy, možnost získat příspěvek na penzijní připojištění i od zaměstnavatele

39 Penzijní připojištění Měsíční platbaStátní příspěvek 100 – 199 Kč50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 – 299 Kč90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 – 399 Kč120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 – 499 Kč140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více Kč150 Kč

40 Důchodová reforma Každý má právo podle Ústavy ČR na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří. Pokud se bude zvyšovat průměrná doba dožití, pak se musí zvyšovat i věková hranice pro odchod do důchodu. Fakticky prostě ubývá těch ekonomicky aktivních. Je nezbytné hledat nové zdroje nebo příjmy na financování penzí budoucím generacím.

41 Zdroje www.mpsv.cz Krebs Vojtěch a kolektiv, Sociální politika, Aspi, Praha, 2007