Pythagoras 570 - 510 př. n. l
Pythagoras ze Samu Řecký filosof, matematik a astronom Žádné jeho dílo nebylo nikdy nalezeno V roce 530 BC založil v dnešním Crotone v Kalabrii filosofickou školu – žil zde se svýmy žáky podle přísných pravidel
Myšlení Pythagorovo Nejstarší svědectví o Pythagorovi pochází od básníka Ióna z Chiu Pythagorovo učení zůstává i dnes záhadou. Zdá se že se zaměřuje na náboženství a matematiku Bylo pro něj důležité učení o duši a těle Duše je nesmrtelná a po smrti přechází do jiných tvorů (je uvězněna v těle – „Tělo je hrob“)
Postoj k astronomii Pythagoras byl přesvědčen o předurčenosti lidského osudu v závislosti na poloze hvězd („Astronomický fatalismus“)
Pythagorejská škola Podobala se spíše klášteru s aketickým životem Pythagorovi se připisuje zavedení pojmu filosofie, když ho žáci nazývali sofos (moudrý), řekl jim, ať mu říkají filosof (milovník moudra) Nejdokonalejší tvar je koule a kruh, taktéž čtverec jako symbol 4 živlů
Pythagorovy objevy Objevil vztah mezi délkou struny a tóny stupnice (poloviční o oktávu výš, 2 3 o kvintu..) Pythagorova věta – obrovský význam Starší kultury věděli, že trojúhelník 3:4:5 je pravoúhlý Až Pythagorovu žáku Hippasovi z Menapotu se připisuje objev iracionálních čísel, jež nejde vyjádřit zlomke
Vliv Pythagorejců Pythagorova škola oblivnila antiku a těšila se velké úctě. Pythagora uznával i Cicero a Ovidius Je podle něj pojmenován kráter na Měsíci a planetka
Hérakleitos z Efesu Řecký předsokratóvský filosof, rodák z Efezu, dnešního Turecka O jeho životě víme velice málo a velká část života je pravděpodobně smyšlena Kvůli svému osamnělému životu označován jako „Temný“ nebo „Ptačí filosof“
Hérakleitos z Efesu Byl hrdý na to, že odmítal demokracii Otráven politikou odchází do hor, kde se živí bylinami Z jeho díla „O přírodě“ se dochovalo 130 zlomků Sokrates tvrdil, že jeho dílům moc nerozumí, Hegel naopak považoval Herakleitovo dílo za pravý počátek filozofie
Hérakleitos z Efesu Za podstatu všeho, za pralátku, z níž vše vzchází, považuje Hérakleitos z Efesu oheň, a to oheň v symbolické podobě Oheň - cyklicky pulsuje a jeho zhasínáním a opětovným vzplanutím vzniká svět a vše, co jej tvoří Hérakleitos není zakladatelem žádné filosofické školy, nemá žádné žáky
Hérakleitos z Efesu Své současníky považuje za lidi spící a úkolem filosofů je proto probudit je. Podstatu toho, co je nutné zkoumat, co vládne ve všem jsoucím, nazývá Herakleitos přírodou=fysis Protiklady nachází i v jednotlivém jsoucím: „Mořská voda je ta nejčistší a nejšpinavější, pro ryby pitná a zdravá, pro člověka nepitná a škodlivá.“