Středověká archeologie islámských zemí 9. Kontakty Evropy a Blízkého východu v archeologické perspektivě Karel Nováček

al-Idrísího mapa světa, 12. stol.

Nejvýznamnější středověký islámský stát v Evropě: Španělsko (al-Andalus)

Archeologická periodizace: 750 - 900 paleoandaluské období – doba umájjovského emirátu 900 – 1000 andaluské období - doba chalífátu Mechanismus islámské akulturace konzervativní, nacionalistické koncepce Guichardova hypotéza (1975) archeologické ověřování: A. Bazzana, M. Barceló specifická podoba andaluského incastellamenta, vznik typického sídelního komplexu hisn / qarjá otázka postupu islamizace, dva mezní názory - rychlý postup, hromadné konverze - pomalý, akcelerující postup (Bullietova křivka)

Velká mešita v Kordově založena Abdurrahmánem I. r. 784

Murcia – jádro města a odkrytá raně stř. zástavba

Kordova kolem r. 1000 – délka aglomerace 24 km, ca 100 tis. obyv.

Madínat az-Zahrá, Kordova rezidenční město Abdurrahmána III., založeno 936, opuštěno v 2. pol. 10. stol. Dár al-džund, přijímací sál

Pohřbívání Segóbriga - antické město, vizigótská Duratón – nekropole se skupinou muslimských pohřbů Duratón – pravděpodobné muslimské hroby

(Baleáry, Sardinie, Sicílie, Korsika, Malta) západní Středomoří (Baleáry, Sardinie, Sicílie, Korsika, Malta) 827: počátek systematických útoků na Itálii, zisk Sardinie 902–1091: islámská Sicílie (dynastie Kalb; dobyto Normany postupně v l. 1060–1090) 1130–1154: vláda Rogera II., vrchol rozvoje etnicky heterogenní kultury Sicílie (řecké, židovské, latinské a muslimské obyvatelstvo), úzké kontakty s fátimovským Egyptem Palermo, palazzo normanni Segesta (Sicílie), 12. stol.

Apeninský poloostrov 840 – sultanát v Bari (Apulie) 846 – plenění Říma 1239–1300 štaufská kolonie Lucera Saracenorum Mapa arabských útoků na Itálii Islámská keramika z Cucagna, Friuli Lucera Saracenorum

il bacini v toskánské románské architektuře San Miniato, bacino kartaginského původu Bazilika San Pietro a Grado, Pisa, 11. stol.

Řecko, východní Středomoří 805 (či 807) – dobývání Patrasu 826-961: muslimské osídlení Kréty, založení města Kandia 1204: Byzanc prodává Krétu Benátčanům 1517 – dobytí Kypru Osmany 1669 – dobytí Kréty Osmany Aténská agora, kostel sv. Apoštolů, konec 10. stol., výzdoba imitací kúfického písma Nikosia – katedrála sv. Sofie Famagusta – kostel sv. Mikuláše Héraklion (Candia), Kréta, pol. 17. stol.

část Provence a Languedocu, povodí Rhôny, alpské průsmyky, Pádská nížina La Garde Freinet – Fraxinet – Farachšinit (885 – 972) Moissac

Uhry Šavle z Gesztered, Nemzéti Múzeum, Budapest Šavle Karla Velikého, Kunsthistorisches Museum Vídeň Dražovce, kostel sv. Michala, na hřbitově údajný nález náhrobníku s kúfickým opisem Hlavní obchodní cesty v Evropě 9. – 11. stol. podle arabských cestovatelů

vikinská centra Graffiti na islámských mincích, Švédsko Birka, Švédsko, hrob ženy z 9. stol., prsten s ametystem, v němž je vyryto jméno Alláh Graffiti na islámských mincích, Švédsko

- nálezy islámských artefaktů: stříbrná mince (dirhamy) konec 8. stol. až počátek 11. stol s hiáty (cca 833–850, 980–990) původně mince severoafrické provenience, poději abbásovské, v 10. stol. samánovské hlavní obchodní trasa přes Kaspické moře a Povolžím přes Volžské Bulharsko a Starou Ladogu (později Novgorod a Kyjev) do severní Evropy na obchodu nepřímo participovala Franská říše, jejíž potřeba stříbra byla po celé 8. a 9. století saturována arabským stříbrem depoty dirhamů v ČR: Kelč (zlomkové stříbro a volžskobulharské napodobeniny abbásovských ražeb)

- nálezy islámských artefaktů: keramika Novogrudok (Nowahradak), Bělorusko, hrad a přilehlé zaniklé městečko, konec 10. stol. – 1274 výzkum čtvrti zlatníků, největší soubor východních importů na území Rusi (přes 200 zl. islámské keramiky, 40 skleněných nádob, vinné a olejové amfory, mušle kauri, hedvábí apod.)

Erfurt, Predigergasse, zl. valencijské listrové mísy, pol. 15. stol. Klášter Fulda, listrová fajáns z Fustátu, poč. 10.stol. Nejstarší valencijské listrové importy do Anglie Greifswald, valencijské listrové zboží, pol. 14. století

Nálezy islámské keramiky v českých zemích Praha, Týnský dvůr, keramika s listrovou glazurou, almohádské Španělsko (?) Fajáns 13. stol. s kobaltovou malbou pod čirou glazurou. Koválov u Žabčic (2), fajáns s tyrkysovou alkalickou glazurou (3), Praha – hrad, Vikářská ul.

nálezy západoislámské a východoislámské keramiky v severní polovině Evropy

lampy (poháry?) z horského křišťálu Skt. Petěrburg, Ermitáž, fátimovská lampa, 11. stol. Benátky, San Marco, chrámový poklad, lampa, 10. stol.

Syrský pohár s emailovou malbou (ryby, nápis), Düsseldorf, 13. – 14. stol.

Islámská Evropa v pozdním středověku: Balkán Černomořské pobřeží, Krym Uhry Konstanta (Rumunsko) – mešita Mahmúdíja Banja Luka, mešita Ferhadija Etnická mapa dolního Rumunska, 1903 Pest, farní kostel s mihrábem Szolnok – osmanská keramika

Muslimové a Evropa – formy osídlení a kontaktu: komplexní osídlení, dlouhodobá držba území pod islámskou správou, vytváření muslimské společnosti (umma): Španělsko, Portugalsko a Baleáry (al-Andalus), Sicílie, Sardinie, Kréta, enklávy v Itálii (Kalábrie, Apulie, Bari, části Pádské nížiny), francouzská Riviéra a Languedoc, alpské průsmyky?, evropská část Osmanské říše b) stálé obchodní stanice: vikinská centra (Birka, Sigtuna, Novgorod), uherská centra c) vojenský kontakt: povodí Rhôny, Apeninský poloostrov d) dovoz zboží (vesměs zprostředkovaný): mince, skleněné a křišťálové nádoby, textilie, keramika e) přebírání vědeckých poznatků, technických inovací, uměleckých prvků, prvků každodenního života Ávila, Kastilie – hradby, po 1090