Platónova tělesa
Pravidelné mnohostěny Konvexní mnohostěn Všechny stěny jsou shodné pravidelné mnohoúhelníky (K-úhelníky) V každém vrcholu se stýká stejný počet hran (L hran)
Jaké pravidelné mnohostěny mohou existovat V … počet vrcholů S … počet stěn H … počet hran Pro každý konvexní mnohostěn platí Eulerova formule V + S = H +2
Existence pravidelných mnohostěnů Dále platí vztahy z podmínek pro pravidelnost mnohostěnu K.S = 2.E S = 2E/K L.V = 2.E V = 2E/L Po dosazení do Eulerovy formule 2E/L + 2E/K = E +2 1/L + 1/K = 1/E + 1/2
Jaká čísla K,L,E vyhoví vztahu 1/K+1/L = 1/E +1/2 K a L jsou celá čísla větší nebo rovna 3 Pro K = 3 L=3, E=6: 1/3+1/3 = 1/6+1/2 L=4, E=12: 1/3+1/4 = 1/12+1/2 L=5, E=30: 1/3+1/5 = 1/30+1/2 Pro L=>6 nelze vyhovět Pro K = 4 L=3, E=12: 1/4+1/3 = 1/12+1/2 Pro L=>4 nelze vyhovět Pro K = 5 L=3, E=30: 1/5+1/3 = 1/30+1/2 Pro K => 6 nelze vyhovět ani pro L=3
Důkaz neexistence více než 5ti pravidelných mnohostěnů Z výše uvedených rovnic vyplývá, že nemohou existovat jiné pravidelné mnohostěny, než následující Ještě není jasné, zda taková tělesa opravdu existují, musíme je zkostruhovat K L Hran Vrcholů Stěn 3 6 4 12 8 5 30 20
Pravidelný 4 stěn Má 4 3-úhelníkové stěny, 4 vrcholy, v každém 3 hrany, celkem 6 hran
Pravidelný 4 stěn Má 4 3-úhelníkové stěny, 4 vrcholy, v každém 3 hrany, celkem 6 hran
Pravidelný 8 stěn Má 8 3-úhelníkových stěn, 6 vrcholů, v každém 4 hrany, celkem 12 hran
Pravidelný 8 stěn Má 8 3-úhelníkových stěn, 6 vrcholů, v každém 4 hrany, celkem 12 hran
Pravidelný 20 stěn Má 20 3-úhelníkových stěny, 12 vrcholů, v každém 5 hran, celkem 30 hran
Pravidelný 20 stěn Má 20 3-úhelníkových stěny, 12 vrcholů, v každém 5 hran, celkem 30 hran
Pravidelný 6 stěn Má 6 4-úhelníkových stěny, 8 vrcholů, v každém 3 hrany, celkem 12 hran
Pravidelný 6 stěn Má 6 4-úhelníkových stěny, 8 vrcholů, v každém 3 hrany, celkem 12 hran
Pravidelný 12 stěn Má 12 5-úhelníkových stěny, 20 vrcholů, v každém 3 hrany, celkem 30 hran
Pravidelný 12 stěn Má 12 5-úhelníkových stěny, 20 vrcholů, v každém 3 hrany, celkem 30 hran
Souřadnice vrcholů pravidelný 6 stěn, krychle (±1, ±1, ±1) A(1,1,1) B(-1,1,1) C(-1,-1,1) D(1,-1,1) E(1,1,-1) F(-1,1,-1) G(-1,-1,-1) H(1,-1,-1) Stěny ABCD, EFGH, ABFE, BCGF, CDHG, DAEH
Souřadnice vrcholů pravidelný 4 stěn, tetrahedron A(1,0,0) B(0,1,0) C(0,0,1) D(1,1,1) Stěny ABC, ABD, BCD, ACD
Souřadnice vrcholů pravidelný 8 stěn, octahedron (±1,0,0) (0, ±1, 0) (0,0, ±1) A(1,0,0) B(-1,0,0) C(0,1,0) D(0,-1,0) E(0,0,1) F(0,0,-1) Stěny ACE, AED, ADF, AFC, BCE, BED, BDF, BFC
Souřadnice vrcholů pravidelný 12 stěn, dodecahedron Φ = (1+√5)/2 ≈ 1.618 „zlatý řez“ (±1, ±1, ±1) (0, ±1/Φ, ±Φ) (±1/Φ,±Φ,0) (±Φ,0, ±1/Φ)
Souřadnice vrcholů pravidelný 20 stěn, icosahedron Φ = (1+√5)/2 ≈ 1.618 „zlatý řez“ (±1, ±Φ, 0) (0,±1, ±Φ) (±Φ, 0, ±1)
Zobrazování, promítání izometrie
Promítání rovnoběžné Střed promítání v nekonečnu Promítací paprsky navzájem rovnoběžné Směr paprsků určen dvěma úhly (azimut,zenit)
Axonometrie Projekční rovina protíná osy souřadnic dy dx dz
Izometrie Promítací trojúhelník je rovnostranný (dx=dy=dz) Často ve spojení s azimutem=zenit=45o
Izometrie s úhly α=β=45o 1.krok: Promítnutí bodu (x,y,z) do promítací roviny určené trojúhelníkem (1,0,0) (0,1,0) (0,0,1) xp= x – (x+y+z)/3 + 1/3 yp= y – (x+y+z)/3 + 1/3 zp= z – (x+y+z)/3 + 1/3
Izometrie 2. Krok Určení souřadnic v trojúhelníku (1,0,0) (0,1,0) (0,0,1) px = yp/(xp+yp) py = zp*sqrt(3)/2
Izometrie 0. krok Pokud chci, aby souřadnice obrazu byly v rozmezí <0,1>, je nutné nejprve vzor zmenšit tak, aby byl pod promítací rovinou. Tedy,aby pro všechny jeho body (x,y,z) platilo x+y+z<1. Toho lze dosáhnout například stejnolehlostí X’ = X/(3*max), kde max je největší hodnota libovolné souřadnice v zobrazované množině.