Čínské písmo stručná historie četnost znaků a úrovně gramotnosti způsob zápisu čínského textu transkripce a tóny

Vznik čínského písma a vývoj čínských znaků Han zi - 漢字 - 汉字 legendy o vzniku čínského písma: Fuxi (伏羲) vytvořil osm trigramů 八卦 Shennong (神农) používal uzlové písmo Cangjie (仓颉) úředník žlutého císaře

Nejstarší doklady vzniklo jako zápis jazyka, kterým se mluvilo v 2. tisíciletí (dynastie Shang 商朝 1600-1046 př.n.l.) nejstarší doklady jsou tzv. jiǎgǔwén 甲骨文 (13. př.n.l.) nejde o nejstarší písmo, 3 000 let př.n.l. existuje sumerské klínové písmo nebo egyptské hieroglyfy čínské písmo je „písmo s nejdelší nepřerušenou tradicí“

Přehled historického vývoje duktu čínského písma 金文 (jīnwén) - dynastie Zhou 大篆 (dàzhuàn) - velká pečeť - v době rozdrobení 小篆 (xiaozhuàn) - malá pečeť - dynastie Qin 隶书 (lìshū) - úřednické písmo 古隶(gŭlì) - qinské úřednické písmo 今隶 (jīnlì) - hanské úřednické písmo 楷书 (kǎishū) - vzorové písmo 行书 (xíngshū) - kurzivní písmo 草书 (cǎoshū) - konceptní („trávové“) písmo 繁體字 (fántǐzì) - tradiční znaky (Taiwan, Hongkong, Macau) 简体字 (jiǎntǐzì) - zjednodušené znaky (ČLR, Singapur)

Význam písma pro čínskou civilizaci Vliv písmo a textu na vývoj čínské kultury: vzdělanost a literátská tradice 文 náročnost ovládnutí písma a kaligrafie studium klasiků, klasických textů, vzorů z minulosti Význam písma a textu pro čínskou společnost: dorozumění napříč dialekty ovlivňuje vzorce chování i společenské instituce historické pojítko východoasijského regionu (Korea, Japonsko, Vietnam)

Četnost znaků Kāngxī zìdiăn 康熙字典 (1715) , vrchol tradiční čínské lexikografie obsahuje přes 47 000 znaků Cíhăi (Moře slov) 辭海 (1973, 1989) a Cíyuán (Pramen slov) 辭源 (1983); moderní čínské příručky - obě přibližně 14 000 znakových vstupů Hànyŭ dà zìdiăn (Velký znakový slovník čínštiny) 漢語大字典 (1986–1990); největší současný čínsky znakový slovník má 55 000 znaků Jde z velké části o varianty jednoho znaku (tzv. „různopsaní“) a znaky „nářeční“, kterými se zapisují tzv. dialektizmy (místní, historická a osobní jména). Maximální počet čínských znaků odhadován na cca 80 000 znaků

Frekvence znaků Počet současných znaků (mimo znaky starších fází jazyka a slov nářečních) = přibližně 10 000 znaků Frekvenční  a funkční rozvrstvení: málo používané znaky (hănyòngzì 罕用字) – 3 000 znaků běžné znaky (tōngyòngzì 通用字) – 7 000 znaků časté znaky (chángyòngzì 常用字) –  2500-3500 znaků 6600 najčastejších znaků pokrývá  99.999% textu 3800 znaků pokrývá 99.9% textu 2400 pokrývá 90-95% textu. K rozpoznání většiny moderního čínského textu stačí zvládnout 2000-3000 znaků Hranice gramotnosti je určená: 1500 znaků pro zemědělce 2000 znaků pro městské obyvatelstvo

Zjednodušené znaky 简体字 - jiǎntǐzì Zjednodušené znaky vznikly reformami v 20. století (1936, 1956, 1964) – ČLR, Singapur Tradiční znaky, fántǐzì 繁體字 se používají na Taiwanu, v Hongkongu a v Macau v oblasti 5 000 nejčastějších znaků je shoda v 41% v 24% případech se jedná jen o drobné grafické odchylky jen u 35% se jedná o výraznější rozdíly, dané buď zkrácením znaků nebo kodifikací jiné tradiční varianty Pozor: v ČLR se také používají tradiční (obchody, slavnostní nápisy) a i na Taiwanu se zjednodušuje

Znaky zjednodušené a tradiční 起来！不愿做奴隶的人们！ 起來！不願做奴隸的人們！ 把我们的血肉，筑成我们新 把我們的血肉，築成我們新 的长城！中华民族到了最危 的長城！中華民族到了最危 的时候，每个人被迫着发出 的時候，每個人被迫著發出 最后的吼声。起来！起来！ 最後的吼聲。起來！起來！ Povstaňte, kdo nechcete otroky se stát! Z našeho masa, z naší krve zbudujme novou Velkou zeď! Čínskému národu nadešel jeho nejtěžší čas, každý musí svůj vzdor vykřičet. Vzhůru! Vzhůru! Vzhůru!

Plynutí textu v tradičním stylu - do sloupců, zprava doleva v současném textu - do řádků, zleva doprava

Interpunkce Tradiční text interpunkci nepoužívá komplikace překladu a výkladu starých textů Interpunkce zaváděna až od 1 000 n.l. od 13. století běžně užívána v románech Interpunkce v současných textech: tečka: 。 . (dříve i · , dnes v cizích jménech např. 列奥纳多‧达‧芬奇 Lièàonàduō‧dá‧fēnqí) čárka1: ， ,  (s čárkama se v čínském textu šetří) čárka2: 、 (souřadně spojené větné členy + 及) úvozovky: 「...」/『...』/ ﹁...﹂ / “...” uvedení názvu, autora: 《...〈...〉...》

Systém transkripce Hanyu pinyin 汉语拼音 (1956-58, světový standard ISO 1982, 2008 Taiwan) tóny - zapisovány značkou (hànyǔ pīnyīn), sinologický standard Český přepis čínštiny (1951, Oldřich Švarný) proč se jej učit - výslovnost, český mediální a literární svět http://www.lib.cas.cz/space.40/PCHINJIN/CINAP.HTM http://www.cinsky.cz/index.php?page=transkripce&lang=cs Wade-Giles (vznik na konci 19. století, do 1980 standard v angličtině) tóny zapisovány čísly Bopomofo - Zhuyin (fonetické symboly - ㄓㄨˋ ㄧㄣ ㄈㄨˊ ㄏㄠ) Gwoyeu Romatzyh (KMT) Yale Romanization (USA) EFEO (École française d'Extrême-Orient) Latinxua Sinwenz (Rusko)

Příklad 毛泽东 毛澤東 ㄇㄠㄗㄜㄉㄨㄥ Mao Tse-tung Mao Zedong Mau Dzedung Mao Ce-tung Mau Tzerdong zjednodušené tradiční Bobomofo Wade-Giles (GB) Pinyin Yale (USA) česká transkripce Gwoyeu Romatzyh