Historický vývoj čínského písma: Čínské písmo Historický vývoj čínského písma: jiaguwen & jinwen období rozdrobení dynastie Qin

Legendy o vzniku Shennong (神农) - uzlové písmo legendy o vzniku čínského písma: Shennong (神农) - uzlové písmo Fuxi (伏羲) - osm trigramů 八卦 Cang Jie (仓颉) úředník (písař) žlutého císaře

Nejstarší doklady Značky z neolitické keramiky: kultura Yangshao 仰韶 (5000-3000 př.n.l.) kultura Longshan 龙山 (3000-2000 př.n.l.) Kultura Dawekou (4300-1900 př.n.l.) paleograficky potvrzené a archeologicky doložené nejstarší čínské písmo vzniklo až jako zápis jazyka, kterým se mluvilo za dynastie Shang (1600-1046 př.n.l.) nejstarším dokladem jsou tzv. jiǎgǔwén(y) 甲骨文 (13. století př.n.l.)

Jiǎgǔwén 甲骨文

Jiǎgǔwén 甲骨文 znovuobjeveny až na konci 19. století v oblasti kolem dnešního Anyangu 安阳 (filolog Wang Yingrong) naleziště v místě shangských hlavních měst u řeky Huan (Huanbei 洹北 a Yin 殷) dnes nalezeno přes 100 tisíc úlomků věštební metoda pyromancie, komunikace s předky královské rodiny, zápis pořizován až zpětně pro potřebu „katalogizace“, specializovaná vrstva věštců-profesionálů

Písmo a obsah jiaguwenů Nejčastěji 20-30(100) znaků Nalezeno cca 5 000 znaků, z nich jen o cca 1000 shoda na významu Struktura textu: Záhlaví – datum a jméno věštce Výzva – otázka či podnět k věštbě Věštba – vyložení věštby (puklin na kosti) Ověření (ne vždy přítomné) – srovnání věštby a reality Obsah věšteb - výhradně záležitosti královské rodiny a jejích předků: rituály, lov, rodinné záležitosti (plození a nemoci), mezinárodní politika (války, smlouvy)

Jīnwén 金文 Nápisy na bronzových nádobách z období dynastie Zhou (周朝, 1046–256 př.n.l.), typické zejména pro období Západní Zhou (11.-8. stol. př.n.l.) Nejčastěji trojnožky, zvony, poháry Text určen opět předkům šlechtických rodů - rituální nádoby, součást pohřební výbavy Nápisy na vnitřním dnu nádoby nebo vnitřku víka Důkazy o způsobilosti potomků a chvála předků Obsahují již části klasických textů Knihy písní (诗经 Shījīng) a Knihy dokumentů (书经 Shūjīng)

Jīnwén 金文

„Omáčník Shi Dui(e)“ 師兌簋 隹元年五月初吉甲寅，王 才周，各康廟，即立同中右 師兌入門立中廷，王乎內 史尹冊令師兌：疋師龢父 司右走馬、五邑走馬，易 女乃且巾、五黃、 赤舄，兌拜稽首，敢對揚天子不顯魯 休，用乍皇且城公□簋。師 兌其萬年子子孫孫永寶用。

Období rozdrobení (Malé pečetní písmo 小篆 xiăozhuàn) – dynastie Qin Období Východních Zhou (771-221 př.n.l.) = Období Letopisů/Jar a podzimů 春秋Chūnqiū - (453 př.n.l.) - Období válčících států 战国 Zhànguó Rozdrobení politické moci, intelektuální kvas, rozvoj písemnictví, vývoj k fonetickému záznamu, intenzivní válčení Nové materiály: bambus, hedvábí, kámen (nefrit), kov (železo) Kamenné bubny (stély), přísežné smlouvy, zbraně, vrubovky, mince, pečetidla Označení: Písmo válčících států 战国文字 zhànguó wénzì Velké pečetní písmo 大篆 dàzhuàn Písmo šesti států 六國文字 liùguó wénzì (Malé pečetní písmo 小篆 xiăozhuàn) – dynastie Qin

Velké pečetní písmo (Dàzhuàn 大篆)

Kamenné bubny 秦石鼓 (Qín shígǔ)

Přísežné smlouvy 盟书 méngshū / 载书 zàishū

Malé pečetní písmo (Xiăozhuàn 小篆) Xu Shen: Shuowen jiezi. Seznam determinantů

Qinské úřednické písmo (Qín lì 秦隶) 睡虎地秦简 Shuihudi, Hubei