Středověká ekonomika a šlechtická panství

Substantivismus (K. Polanyi – Velká transformace, 1944, studie W. Kuly) Agrární studie J.J. von Thünena (Osamocený stát), A. Čajanova Teorie centrálních míst (Walter Christaller - Die zentralen Orte in Süddeutschland. Eine ökonomisch- geographische Untersuchung über die Gesetzmäßigkeit der Verbreitung und Entwicklung der Siedlungen mit städtischer Funktion) Ideální panství jako soběstačný ekonomický celek se snahou o racionalitu (centralisace)? Porovnání s Novohradskými účty (1391), Účty Jana z Kravař (1363), listiny, ČZD i MZD (majetky pánů z Hradce a Tasovců v 14.(15.) století)

Ekonomika podle W. Kuly Dominance zemědělství Země není zbožím (šlechtický monopol) Rozdělení produkce mezi dvůr a ves Bariéry pohybu obyvatelstva (poddanství) Robota Řemeslná výroba zakomponována v rámci panství nebo cechů Šlechta není právně omezena při řízení hospodářství „Stát“ nezasahuje do ekonomiky

Řada lokálních (vnitřně rozvinutých) trhů (i kvůli náročnosti dopravy, nedostatku informací) Zárodky volného trhu jen pro luxusní a specialisované zboží Cena většinou není řízena zákonem nabídky a poptávky „People were dealing with people they knew and trusted“ Stabilní ceny Základem zemědělská rodina (nukleární, rozšířená, případně s nádeníky), vesnice, panství Rodina poměrně hodně soběstačná – I velká a bohatá rodina nebyla plně isolovaná (najímání podruhů, nákup/prodej, placení dávek Zemědělci usilují o snižování výkyvů (hladomory) na úkor zvyšování výnosů (optimální ekonomická rozhodnutí) – pěstování více plodin, zapojení do místního trhu

Johann Heinrich von Thünen Zkoumal vztah mezi městem a jeho zemědělským zázemím, využití půdy a pozemkovou rentu Der Isolierte Staat in Beziehung auf Landwirtschaft und Nationalökonomie, 1826

Teorie centrálních míst Walther Christhaller -1933 Různé služby a zboží mají různý dosah a práh (počet lidí) > hierarchie míst, které je poskytují. Tržní (K=3), dopravní (K=4) a administrativní princip (K=7) Ideální rozvržení narušují přírodní podmínky, různé náklady dopravy, ekonomické chování (stejně jako u v.T.)

Novohradské účty 1390/1 Účetnictví mezi sv. Havlem 1390 a sv. Jiřím 1391, purkrabí Jan Zúbek, písař Jan, majitel panství Jindřich III. z Rožmberka Odpovídá urbáři z r. 1379 Paralelně v českých groších a vídeňských „denárech“ Příjmy 199 kop, výdaje 189 kop za pololetí Nejsou počítány dvory (samostatné? Jindřicha? Koňský dvůr ve Svinech) Zároveň některé platby splácel Jindřich z Rožmberka přímo odtud Robota převeditelná na platbu Pokročilé účetnictví – přesné součty, v příjmech ideální stav, nevybrané peníze i zisk ve výdajích, Předchozí rozvaha (rozpočet počítal s pokutami, odúmrtí, clem a prodejem dřeva)

Příjmy V groších cca polovina vesnic, clo, odúmrti, soudní poplatky Města a polovina vesnic v denárech Zaplacena i robota za roky 1389 a 1390 Renty ze 2 vesnic šly písaři

Výdaje Purkrabí 13 kop (zřejmě i s částí posádky) Písař, strážce dvora, včelař, 10 smluvních nižších šlechticů (medián 2,5 kop) Posádka (celkem 41 kop). Nesoběstačná (platba za mytí váz, údržbu příkopu) Stavba haltýře, rybníka (9 kop), opravy dvora, pivovaru a hradu Platba cel v rožmberském dominiu Oves pro koně posádky a dvorů (14 kop) „Cesťáky“ purkrabímu s doprovodem (cesty do Krumlova, k soudu, vybírání daní, měření hranic cca 1,5 kopy)

Zlomky účtů Jana z Kravař Popisují výdaje Jana z Kravař při cestách (9) přes Lipník nad Bečvou mezi lednem a červnem 1363, dvoudenní pohoštění polského krále v Lipníku Podle mne spíš záznamy města/rychtáře o pohledávkách pána vedené proti centrálnímu šlechtickému účetnictví V pražských groších i švábských haléřích, ne vždy přesné a jasné počty Relace od 16 grošů po kopu, Kazimír III. 8 kop bez sudů piva, celkem cca 14 kop Maso, chléb, pivo (nejdražší položka), ovce, sůl, sýr, kuřata Většinou není uvedeno množství (jak velký byl doprovod?) Nákup zboží od poddaných (doloženi rychtáři z panství Jana z Kravař)

České zemské desky „Úrok z 10 kop jedna kopa gr. aby šla, stará věc je v Čechách“ zápis k letům 1348-1350. Stejnou sumu uvádí i zápis (taktéž z českých zemských desek) z roku 1404, která přibližuje i další ceny a platy: strych žita za 4 groše, strych ovsa za 2 groše, kopu vajec za groš, den roboty za 2 groše a patronát 10 kop pražských grošů české míry.

Páni z Hradce

Tasovci

Ideální model Ideální panství – městečko s trhem, farním kostelem, hrad nebo tvrz nedaleko, to vše na několika (desítkách) km2 obklopeno prstencem vesnic Život poddaného po celý život na jednom panství Správa, ekonomika, duchovní život Farní kostel – křest, mše, zpovědi, svatba, pohřeb Jarmark, krámky řemeslníků ve městě – nákup potřebných nástrojů, prodej přebytků Krčmy, lázně – chvíle odpočinku Zemědělství a řemeslná výroba – mlýny, kovárny, hamry, řezník Šlechticovo sídlo – tvrz, hrad Ve skutečnosti roztroušeno – poddaní z panství bez trhu nebo kostela docházely jinam > větší panství formálně ještě větší > ekonomická závislost mohla vést k lenní závislosti majitelů

Závěry, diskuse Použitelné jen pro větší panství (vyšší šlechty) Znaky uzavřeného systému (neměnnost rent, nákupy přebytků poddaných, využívání dvorů, panské mlýny, ?přímusy), x rozvoj placených úkolů ad hoc, souběh více měn, výkyvy v cenách obilí) Umístění lesů v horších polohách neodpovídá modelu J. H. von Thünena Sídelní a ekonomická síť se ještě tvoří (kolonisace, vznikání nových farností) I přes nedíly, spolky vladařství (u Rožmberků) nedokáže šlechta vždy udržet jednolité panství Je v souladu uzavřeny ekonomický systém a hierarchie? Ideální modely ve skutečnosti nefungují

Jan Škvrňák (jan.skvrnak@gmail.com; @jan_skvrnak)