Jaroslav Seifert 1901-1986

Život narozen na Žižkově v Praze v dělnické rodině nedostudoval gymnázium pracoval jako novinář a redaktor v komunistickém tisku 1924 podnikl s Karlem Teigem cestu do Itálie a Francie 1929 podepsal manifest proti novému vedení KSČ (Klementu Gottwaldovi) a byl vyloučen ze strany http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Jaroslav_Seifert_1931.jpg Jaroslav Seifert se svou dcerou Janou v r. 1931

Život 1930 vstoupil do sociálně demokratické strany pracoval jako novinář v několika časopisech a novinách od r. 1949 byl ze zdravotních důvodů v invalidním důchodu 1956 vystoupil na II. sjezdu československých spisovatelů, kritizoval kulturní politiku, nesvobodu a požadoval propuštění vězněných spisovatelů http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Jaroslav_Seifert_1984a.jpg/436px-Jaroslav_Seifert_1984a.jpg

Život 1969 zvolen do čela nového svazu spisovatelů (tento svaz byl později rozpuštěn) 70. léta – nesmí svobodně publikovat 1977 – podepsal Chartu 77 1984 – dostal Nobelovu cenu za literaturu zemřel v r. 1986

Život Takto vypadá oficiální certifikát o udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi: http://img.cas.sk/img/12/gallery/785563_jaroslav-seifert.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Jaroslav_Seifert_grave_at_Kralupy_nad_Vltavou_cemetery_CZ_0007.jpg Místo posledního odpočinku básníka Jaroslava Seiferta na městském hřbitově v Kralupech nad Vltavou.

Dílo - I. období období proletářské literatury a poetismu Město v slzách (1921) – proletářská poezie s důrazem na citovost, něhu, smutek z krutosti a nespravedlnosti světa. Srozumitelná forma, volný verš, nepravidelný rým. Věnoval ji S. K. Neumannovi Samá láska (1923) – vedle revoluce věří v lásku, poezie je plná optimismu a snů o lepší společnosti. Používá lidové výrazy, hovorové obraty

Město v slzách Lyrický mluvčí Rým Básnické prostředky Báseň nejpokornější Na hoře vysoké a klonící se k městu stoje s rukama rozpjatýma jsem jako prorok, který ukazuje cestu a chudým věští slavný zítřek jejich, jsem mudrc, který radí v beznadějích, v své ruce drže květ, jenž nikdy neuvadne jsem ten, jenž v revoluci střelí první, jsem ale také ten, jenž první padne a který první přiklekne by zavázal raněným rány, zázračný jako Bůh, a mocný jako Bůh, jsem víc, jsem ještě mnohem víc, a přece nejsem nic než milosti zástupů pokorně odevzdaný básník Jaroslav Seifert. Lyrický mluvčí Rým Básnické prostředky

Dílo - I. období Na vlnách TSF (1925) – patří do poetismu, jde o lyrický deník z cesty do Francie. Vyznačuje se hravostí, fantazií, slovními hříčkami. Autor nachází krásu v obyčejných věcech, prožívá kouzlo okamžiku, obdivuje techniku (TSF – zkratka francouzského Telephonie sans fil = bezdrátová telegrafie). Postoj ke světu vyjadřuje motto, které je parafrází Máchy: „Na tváři lehký žal, hluboký v srdci smích.“ inspirace Apollinairem důležitá je i vizuální stránka knihy

Na vlnách TSF http://www.ceskaliteratura.cz/texty/tsf.jpg

Na vlnách TSF

Na vlnách TSF

Slavík zpívá špatně (1926) – téma sociálních problémů, smutek Poštovní holub (1929)

Dílo – II. období lyrické období většinou píše formou tradičního rýmovaného verše objevují se témata: láska k domovu, milostná láska, vztah k Praze Jablko z klína (1933) – intimní poezie, vyjadřuje stesk nad uplynulým časem, melancholické vzpomínky na matku a dětství

Ruce Venušiny (1936) Jaro sbohem (1937) – vzpomínky na dětství, melodické verše, objevují se verše s tematikou blížícího se fašismu Zhasněte světla (1938) Vějíř Boženy Němcové (1940) Kamenný most (1944) } hrozba fašismu, reakce na Mnichov, motivy domova, vzpomínky na dětství, významné osobnosti české historie, pražské památky, povzbuzení národa

Zhasněte světla Píseň o rodné zemi Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti, krásná jako kvítka na modranském džbánku, sladká jako střída dalamánku, do nějž nůž jsi vložil k rukojeti. Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy, k chudé jako jaro v čerstvém lomu. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, těžká, těžká jako vlastní vina - není z těch, na něž se zapomíná. Naposledy kolem tvého spánku padne prudce její hořká hlína.

Otázky Jaké sbírky řadíme k poetismus? Ve kterých sbírkách najdeme proletářskou poezii? Proč byl vyloučen z KSČ? Jaká témata najdeme v poezii psané za války? Jakou formu verše používá?