Volitelný jazykový seminář STYLISTICKÉ HODNOCENÍ PŘEKLADU Božena Bednaříková

STYL jako INTEGRAČNÍ PRINCIP languizace parole verbální komunikace (exkurz: Jakobson, Martinet) „klasická“ terminologie: jazykový projev, promluva, výpověď, výpovědní úsek STYL – ve smyslu platonském/aristotelovském prostředky výstavby komunikátu funkce stylu

Languizace parole vyčleňování systémových jednotek ve vyšších subsystémech PLK – fonologie (Trubeckoj), morfologie (Jakobson, Skalička) ALE! - překročení hranic věty (Mathesius)

Exkurz: verbální komunikace realizována přirozenými jazyky Jakobson: izomorfismus mezi genetickým a lingválním kódem Martinet: figury x znaky (monémy) vysvětlení izomorfismu: - obdobné potřeby přenosu informace - fylogenetický princip - ALE: chybí (?) podstatný rys komunikace

„Klasická“ terminologie jazykový projev: sémanticky a formálně uzavřený, jednotná funkce v procesu komunikace, skládá se z promluv (monolog x dialog) promluva: souvislé vyjádření 1 účastníka komunikačního aktu - monolog: promluva = jazykový projev - dialog: promluva = replika

Ad PROMLUVA sémanticky uzavřená relativně samostatná původce: jeden mluvčí cíl, funkce, realizace určitého záměru okolnosti časové a prostorové

Ad VÝPOVĚĎ elementární jednotka promluvy úsek řeči (parole) vymezený koncovým signálem (kadence, tečka) po gramatické stránce: větná x nevětná (věta = jednotka langue)

A: Nevíš náhodou, kdy se František vrátí ze služební cesty? B: Ale vím. Pokud stihne ranní rychlík z Košic, tak dorazí zítra odpoledne. = jazykový projev (dialog) 2 promluvy A + B A: 1 výpověď (2 výpovědní úseky) B: 2 výpovědi (3 výpovědní úseky)

Ad TEXT jazykový projev = komunikát = diskurz = text < TEXT : jakýkoliv komunikát (i nejazykový) < TEXT : parole (manifestace jazykového systému) > TEXT : písemný verbální útvar (i neterminologické užití)

STYL stýlos = rydlo platonské/absolutní chápání - hodnota díla aristotelovské/relativní chápání - vlastnost díla (způsob utváření)

Prostředky výstavby komunikátu lingvální (fonologické, morfologické, lexikální, syntaktické) paralingvální (fonické, grafické) nelingvální (gesta, mimika) tematické (topoi) textové

Ad textové prostředky funkce: spojovat výpovědi ve vyšší celky Přinesl mi dárek. A kytku taky. prostředky koherentní, kohezní prostředky kompoziční: tropy, figury (opakování slov, motivu, metaforické posuny významu) Svítání na západě = sloučení neslučitelného + sloučení neslučitelného

tektonické (odstavec, kapitola, exkurz, název…) architektonické (žánrové formy a útvary) citátové (slavné citáty, texty písní, anekdoty) verbální a situační kontext

FUNKCE stylu integrační princip výstavby CELKU tj. konstrukční princip výstavby komunikátu jako celku !! STYL jako konstrukční princip ovládá CELEK komunikátu, ale projevuje se ve všech jeho SLOŽKÁCH

Děkuji za pozornost Božena Bednaříková Božena Bednaříková LS 2008/09 LS 2008/09