STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA OCHRANY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE SOCIÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ROZDĚLOVÁNÍ.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úloha státu v tržní ekonomice
Advertisements

MARKETING A MANAGEMENT
VY_32_INOVACE_ Tržní mechanismus.
Firma a jejich cíle.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Ochrana, přerozdělování,
Opakování k maturitě.
Přerozdělování jako hlavní nástroj sociální politiky
Agregátní poptávka a nabídka
Veřejné podniky a státní monopoly
Základní vzdělávání – Člověk a společnost – Výchova k občanství
HOSPODÁŘSKÝ PROCES.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Podniková ekonomika Personální činnost.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Tato prezentace vznikla s finanční podporou CERGE-EI. Firma a hospodářská politika. Souvislosti.
Nástroje makroekonomické politiky státu VY_32_INOVACE_
Strukturální politika. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBENÍ SE MĚNÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTUŘE EKONOMIKY STRUKTURA – VNITŘNÍ ČLENĚNÍ.
KONKURENCE, HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Sdružování organizací
Marketingové prostředí
Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád.
Soutěžní právo.
SMÍŠENÁ EKONOMIKA A PŘÍČINY EXISTENCE VEŘEJNÉHO SEKTORU
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Podnikatelský plán struktura plánu.
1 Společné politiky EU Mezinárodní ekonomická integrace VŠFS LS 2004/05 MS prezenční přednáška
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Úloha neziskových organizací v národním hospodářství.
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Sociální ekonomika Vývoj modelů sociálního charakteru státu – I. část Merkantilismus ( století) 1. WELFARE STATE – Stát veřejných sociálních.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
Analýza konkurence Harry Löwit 2009/2010
 Vytvořit vhodné a stabilní prostředí pro podnikání  Omezovat stínovou ekonomiku / nezákonné, nemorální, nezdaněné/  Řešit selhání trhu.
Vnitřní trh ES Dr. Petr Kolář. Charakteristika vnitřního trhu n Cíl: konkurenceschopnost na světovém trhu n Definice (Smlouva ES, čl. 14) „vnitřní trh.
Chudoba jako sociální problém
Sociální politika Limity liberalismu nebo limity solidarity?
Trh práce a politika zaměstnanosti
Téma 5 Mikroekonomická hospodářská politika
Název projektu: ICT ve výuce Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZEK_715 Ročník: 2. Vzdělávací obor: M/01 Hotelnictví Téma: Písemná práce, tržní ekonomika,
Téma 8 Mzdový systém podniku a jeho tvorba
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
Veřejné finance Veřejný sektor, veřejné statky
ZÁKLADY EKONOMIE I Poptávka a nabídka Tržní mechanismus 4
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
TRH (tržní mechanismus)
Nezaměstnanost. nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem.
NEUSTÁLE SE OPAKUJÍCÍ PROCES: 1) VÝROBY 2) ROZDĚLOVÁNÍ, PŘEROZDĚLOVÁNÍ 3) SMĚNY 4) SPOTŘEBY HOSPODÁŘSKÝ PROCES.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,
Sdružování organizací
nabídka, poptávka, trh, utváření ceny, základní pojmy Michal Janovec
Správa sociálního zabezpečení
Ing. Veronika Dostálková MBA
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Úvod, základní principy a cíle
CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
ZÁKLADY EKONOMIE Nabídka 3. přednáška
Úvod do problematiky sociální politiky
Selhání trhu: Monopoly TNH1 (S-6)
Transkript prezentace:

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA OCHRANY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE SOCIÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ROZDĚLOVÁNÍ

 V delším časovém horizontu dochází ke strukturálním změnám: ◦ Uvnitř ekonomiky ◦ Vně ekonomiky – např. nečekané šoky  Strukturální změny: ◦ Na straně poptávky  Změna preferencí ve spotřebě, výši disponibilního důchodu, věkové struktuře obyvatelstva atd. ◦ Na straně nabídky  Technický pokrok, změny relativních cen výrobních faktorů Odvětvová Sektorová RegionálníVlastnictví Zaměstnanosti

 V odvětví, které má značnou váhu v ekonomice → nastanou problémy s odbytem výroby v důsledku dlouhodobého a nevratného poklesu poptávky, tj. „dlouhodobé nevyužívání zdrojů v určitém odvětví v důsledku pomalé adaptace na nové podmínky a nedostatečná mobilita faktorů, která zároveň ohrožuje sociální stabilitu“.

 D EFINICE Souhrn hospodářsko-politických nástrojů a opatření, která diferencovaně ovlivňují chování jednotlivých ekonomických subjektů, případně odvětví a sektorů.  C ÍL Strukturální politika záměrně ovlivňuje ekonomiku s cílem její stabilizace či usměrnění a podpořit její růst. Strukturální politika usiluje o změnu či udržení stávající struktury ekonomických aktivit, přitom si klade za úkol vytvářet takové ekonomické podmínky, při nichž náklady spojené s nezbytnými strukturálními přesuny budou co nejnižší.  N OSITELÉ Stát, ostatní orgány státní správy, centrální banka.

Podpora inovačního procesu daňové zvýhodnění, bezplatné poskytování informací, podpora transferu moderních technologií Odvětvová opatření (podpora adaptace firem) Úvěrová politika, celní politika, dotace, daňové úlevy při změně výrobního programu, mzdové dotace na rekvalifikaci pracovní síly Podpora exportu Bankovně měnové nástroje, finanční nástroje, celní nástroje, pojištění a záruky, publicita úspěšných exportérů Podpora malých a středních podniků Půjčky, daňová politika, podpora např. poradenství, licence, vědecko-technické parky Podpora podnikání ve vybraných regionech Fiskální opatření, nefinanční opatření

Strukturáln í politika AkceleračníDeceleračníNeutrální Urychlení inovačního procesu Pomoc při dočasných potížích dosud úspěšné firmy podporou racionalizace výrobních postupů nebo vylepšováním spektra výstupů Usiluje pouze o zdokonalení tržního prostředí, ve kterém se jednotlivé ekonomické subjekty nacházejí a o jeho kultivaci

 D EFINICE Politika OHS prostřednictvím nástrojů se snaží dosáhnout cíle, a to zajištění podmínek pro fungování tržního mechanismu (ochrana hospodářské soutěže/nezneužívání postavení firem na trhu).  C ÍL Snaží se zajistit co nejdokonalejší podmínky pro fungování tržního mechanizmu nejlepší možné řešení = vytvoření dokonale konkurenčního prostředí  N OSITELÉ Stát, Úřad na ochranu hospodářské soutěže

 Formy omezování konkurence ◦ Kartely a jiné formy omezování konkurence (smluvní dohody)  Horizontální kartely – dohody konkurentů  Vertikální kartely – dohody subjektů, jejich činnost na sebe navazuje  Franchisingové dohody - licenční smlouvy

 Formy omezování konkurence ◦ Zneužití tržní síly  Cenová diskriminace – při prodeji stejného zboží jsou různým odběratelům stanoveny různé ceny  Výsadní obchody – zavázání dodavatele/odběratele k výsadní dodávkám/odběrům  Vázané dohody o odběru zboží – nákup výrobku je podmíněn odběrem jiného zboží  Reciproční obchody – vzájemný odběr zboží mezi zúčastněnými subjekty  Omezení nebo odepření dodávek – zboží odběratelům nebo omezení či odepření převzetí dodávek od dodavatelů  Odbytové dohody – určení konkrétních zákazníků pro odběratele  Přímé vykořisťování (squeezing) – podnik na straně nabídky prodává za nepřiměřeně vysoké ceny a na straně poptávky vynucuje si odběr za velmi nízké ceny  Získávání podílů v konkurenčních firmách a propojené řízení

◦ Koncentrace podniků – stupeň kontroly ekonomické aktivity v daném odvětví nebo v oblasti národního hospodářství.  Vnitřní růst  Vnější růst (horizontálně, vertikálně, diagonálně)  Fúze – zaniká slabší firma nebo vzniká nová  Akvizice – nákup akcií nebo obchodních podílů  Založení koncernu – smluvní spojení podniků pod společným vedením  Společné podniky (joint ventures) – zanikají původní podniky a vzniká nový  Smlouvy mezi podniky - např. dohody o pronájmu (předchází tomu získání kapitálového podílu)  Personální unie – obsazení klíčových pozic v orgánech několika firem stejnými lidmi  vytlačením ◦ Přirozený monopol – jediná firma díky dosahování významných úspor z rozsahu

◦ Nekalá soutěž – rozpor s dobrými mravy  Klamavá reklama  Klamavé označení zboží a služeb  Nebezpečí záměny  Ohrožování zdraví a životního prostředí  Porušení obchodního tajemství  Šíření nepravdivých informací o výrobcích konkurenčního podniku  Podplácení  Hospodářská diskriminace

 Nástroje ◦ Proti omezujícím obchodním praktikám ◦ Proti zneužití dominantního postavení na trhu ◦ Kontrola fúzí ◦ Deregulace ◦ Proti metodám nekalé soutěže ◦ Finanční zvýhodnění vstupu malých firem na trh ◦ Daňové úlevy ◦ Zakládání státních podniků

 D EFINICE Soubor opatření, která směřují ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva a k zabezpečení sociálního smíru v rámci daných hospodářských a politických možností dané země.  C ÍL zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva  N OSITELÉ Stát, správa sociální zabezpečení, úřady práce, nadace, charitativní organizace atd.

◦ Ochranná – zmírnění/odstranění důsledků určitých sociálních změn u lidí ◦ Rozdělovací (přerozdělovací) funkce - prostřednictvím daní a transferů ◦ Homogenizační – odstraňování neodůvodněných rozdílů životní úrovně ◦ Stimulační funkce – podpora žádoucího sociálního jednání jednotlivců i skupin ◦ Preventivní – zabránit aby docházelo k nežádoucím sociálním situacím OchrannáRozdělovací Homogeniza ční Stimulační funkce Preventivní

Princip sociální spravedlnosti Princip sociální solidarity Princip subsidiarity Princip participace

 Nástroje ◦ Program (plán) ◦ Kolektivní vyjednávání ◦ Konkrétní nástroje  Sociální příjmy  Sociální služby  Věcné dávky  Účelové půjčky  Úlevy a výhody

 D EFINICE Je zaměřena na rozdělování (a přerozdělování) důchodů a na odstranění neopodstatněných rozdílů ve společnosti  C ÍL odstranění neopodstatněných rozdílů ve společnosti  N OSITELÉ Stát

 Měření nerovností ◦ Lorenzova křivka – jednoduché zobrazení rozdělení důchodů mezi domácnostmi (horizontálně kumulativně seřazeny domácnosti podle výše příjmu, vertikálně nanesen podíl domácností na celkových příjmech) ◦ Ginniho koeficient - Výpočet poměru plochy mezi Lorenzovou křivkou a linií absolutní rovnosti a celkovou plochou OEZ. Výsledek je v intervalu. Čím vyšší je stupeň nerovnosti tím víc se blíží Ginniho koeficient hodnotě 1. ◦ Robin Hood index – kolik procent příjmů by bylo zapotřebí rozdělit, aby ve společnosti měli všichni stejně vysoké příjmy ◦ Index chudoby – procentní množství populace, která se dostane pod hranici chudoby. Chudoba: zákonná chudoba, subjektivní chudoba, individuální pocit chudoby

 Příčiny přerozdělování ◦ Umožnění důstojného života pro všechny členy společnosti ◦ Rovnost šancí pro všechny ◦ Spotřeba veřejných statků ◦ Odstranění deformací prvotního rozdělení

 Prvky rozpočtových soustav ◦ Příjmová stránka – důchodové daně, negativní důchodová daň, rovná daň, nepřímé daně ◦ Výdajová stránka – zajištěn základních funkcí státu a financování veřejných statků  Parafiskální systémy ◦ Zajištění sociálních jistot v nemoci, stáří a nezaměstnanosti  Právní úpravy některých podmínek rozdělování ◦ Trh práce  Účast státu v jednáních mezi jednotlivým sociálními partnery ◦ Vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci (odbory)