Koordinace hospodářských politik v EU BIVŠ

Hospodářské politiky v EU SPOLEČNÉ – např.: měnová, zemědělská, obchodní, dopravní KOORDINOVANÉ – např.: fiskální, zaměstnanosti, regionální, sociální, daňová

Členské státy považují své HP za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady Cílem dosáhnout cílů EU a získat co největší prospěch z integrace pro členské státy

Motivy koordinace Spill-over efekty: opatření v jedné zemi mají dopad na ostatní členy Eurozóna: hybrid mezi jednotnou měnovou politikou a fiskální politikou v rukou členských států Cílem: minimalizovat negativní přeshraniční dopady a maximalizovat pozitivní spill-overs! Až od Maastrichtu!

Charakter koordinace Ve Smlouvě v čl. 99 => vágnost „Koordinace hospodářské politiky je potřebná k tomu, aby byla propojena jedna měnová politika prováděná nezávislou centrální politikou s fiskální a strukturální politikou, za něž nese odpovědnost každý členský stát“ Několik variant/forem Vyvíjí se v čase dle potřeby EU => hlubší integrace

Rozsah koordinace Neexistuje přesné vymezení Mění se s potřebami Unie Jde o všechny opatření vedoucí k cílům EU nad rámec společných politik

Nástroje koordinace 1)Hlavní směry hospodářské politiky 2)Hlavní směry politiky zaměstnanosti, tzv. lucemburský proces 3)Cardiffský proces => orientace na vnitřní trh 4)Kolínský proces => neformální makroekonomický dialog, 2x ročně (ECB, EK, Rada, sociální partneři) 5)Lisabonský proces => strukturální politiky 6)Pakt stability a růstu

Kromě Paktu neexistuje právní vynutitelnost koordinace! Koordinace je tedy v EU založena na konsensu členských zemí => diskuse, informovanost, společné hodnocení

Aktéři koordinace Evropská rada -> stanovení priorit a vydání BEPG Členské státy -> předkládání zpráv a provádění doporučení z EU Komise (DG ECFIN)-> monitoring, příprava zpráv a hodnocení, kontrola EFC/EPC -> stanoviska, příprava práce Rady Rada (ECOFIN) -> schvalování doporučení/sankcí Eurogroup -> neformální diskuse před ECOFINem Sociální partneři -> hlavně otázky zaměstnanosti

Příklady koordinace v EU

Hlavní směry hospodářských politik Broad economic policy guidelines (BEPG) Vychází ze Smlouvy EK -> Rada -> Evropská rada Od roku 1994, vždy na 3 roky Zasahují do dalších nástrojů koordinace 2010 – 2014 Původně 24 hlavních směrů => dnes 6 => tzv. Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020

BEPG pro )Zajistit kvalitu a udržitelnost VF 2)Řešit mae nerovnováhu 3)Snižovat nerovnováhu v eurozóně 4)Optimalizovat podporu V&V a inovací 5)Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů 6)Zlepšit obchodní a podnikatelské prostředí

Lisabon - cíl Cílem učinit z Evropy nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost

Lisabon 2000: nutnost zvýšit zaměstnanost, konkurenceschopnost a produktivitu 2005: vyhodnocením zaměření na růst a vyšší kvalitu pracovních míst=> vliv na BEPG => tzv. Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2008: krize způsobuje úbytek pracovních míst, pokles potenciálního produktu, zhoršení VF => EERP 2010: Strategie Evropa 2020

Strategie Evropa priority: 1)Inteligentní růst 2)Udržitelný růst 3)Růst podporující začleňování

Pakt stability a růstu => Další přednáška v bloku k eurozóně

Strategické dokumenty v členských státech Národní program reforem => Lisabon => strukturální politiky Stabilizační/Konvergenční program => Pakt stability a růstu => fiskální politika Oba dokumenty provázány, NPR navazuje a zohledňuje KOPR

Národní program reforem V gesci Úřadu vlády Meziresortní dokument => horizontální pracovní skupina Pro ČR doporučení: udržitelnost VF, zpružnění trhu práce, zefektivnění výdajů na V&V Forma: stanovení cíle => přijaté či plánované nástroje řešení Vyhodnocování ze strany EK=> doporučení Aktuálně NPR pro roky

Koordinace v praxi Příklad KOPR v ČR -Členský stát vypracuje KOPR -KOPR schválí vláda ČR a pošle se do EK -EK -> DG ECFIN -> úředník č. XY pročte doc. A dle modulu sepíše hodnocení -na EFC země seznámena s výsledky -> pak to jde do Rady (ECOFIN) (oficiální verze hodnocení), která se zašle členskému státu -Pokud v EDP EK dále monitoruje zemi