. Účetní systémy 1 2. přednáška Teorie bilancí

Teorie účetnictví – následuje praxi, zobecňuje některé prvky, analyzuje jednotlivé prvky, jejich možnosti a využitelnost pro nově se formující podmínky a potřeby - neexistuje před účetní praxí: ekonomické procesy kladou nové požadavky – účetní praxe s využitím teorie se je snaží naplnit a přitom se obě rozvíjí - taktéž i teorie bilancí

Teorie bilancí První ucelené názory na funkci a z toho odvozovaný obsah a strukturu bilance (teorie bilance) se objevují jako odpověď na otázky a problémy, které se objevují v Evropě ve 2. polovině 19. století - souvisejí s novými jevy, které nastaly v ekonomickém systému a ve společnosti v 1. polovině 19. století

Teorie bilancí - souvisejí 1) s konstituováním nového státního útvaru (sjednocené Německo), 2) s rozvojem ekonomického systému (potřeba kapitálu - strojová velkovýroba - rozvoj bank) a 3) s tvorbou právních předpisů (jako nutné podmínky jeho fungování a rozvoje) a s jejich výkladem v oblasti zajišťování pohledávek věřitelů vykazování majetku pro daňové účely.

Bilance (rozvaha) „přehled o majetku podniku a jeho zdrojích“ „přehled o finanční situaci podniku“ - stavový výkaz – k určitému okamžiku - vychází z minulosti, údaje o stavu majetku a čerpaných zdrojích, které jsou výsledkem minulých skutečností Současná podoba rozvahy je výsledkem vývoje různých přístupů k tomu, jak majetek vykazovat, jakou úlohu má bilance plnit (viz dále)

Bilance a její pojetí Pojetí výkazu „Bilance“ je rozlišováno podle výchozí teze o tom, jaký je účel bilance: a) pojetí monistické – jeden úkol (funkce) b) pojetí dualistické – dva úkoly (funkce) c) pojetí komplexní – více (mnoho) funkcí

Monistické pojetí Úkolem rozvahy je především vypovědět správně o majetku a dluzích k určitému datu. Zjištění výsledku hospodaření není přikládán takový význam (postačuje jeho zjištění z rozvahy - jako rozdíl mezi počátečním a konečným stavem kapitálu)

Monistické pojetí Řeší otázky: - Co je možno považovat za majetek - Jak uspořádat výpověď o majetku = klasifikace majetku (podle podstaty: hmotný x nehmotný, podle časové charakteristiky: dlouhodobý x krátkodobý..) - Jak oceňovat - není v této etapě tak naléhavé

Dualistické pojetí Rozvaze jsou přisuzovány dva úkoly: 1. vykázání majetku a dluhů a zároveň 2. zjistit hospodářský výsledek, resp. zahrnout údaje, které s ním souvisejí ( zároveň je upřesněno pojetí HV - jako změny kapitálu dosažené z činnosti, za uplynulé období, které se stabilizuje na jeden kalendářní rok)

Dualistické pojetí Řeší otázky: - Co má vyjadřovat výsledek hospodaření (účetní období, výsledek hospodářské činnosti, v jediném účetním období…) - Jak vyřešit nepřetržitost podnikových procesů a přetržitost jejich zobrazení (položky aktiv a pasiv „ostatní“ či „přechodná“ či „časové rozlišení“ )

Komplexní pojetí (multifunkční bilance) - vzniklo v posledních letech min. století Úkoly rozvahy : - jsou formulovány z pozic informačního užitku = uspokojení informačních potřeb uživatelů (především investorů jako důsledek globalizačních procesů)

Komplexní pojetí Řeší otázky: - Jak vypovědět o současném stavu a zároveň budoucím vývoji (pohled investorů, manažerů)? - Jak oceňovat s ohledem na požadavek informací o současném stavu a budoucím vývoji ? - Jak promítnout do výpovědi i další informace důležité pro rozhodování především investorů

Teorie bilancí - jako samostatné teoretické úvahy, vedle praktického řešení - se objevují na přelomu 19. a 20.stol. (rozvoj informačních potřeb řízení firem jako důsledek rozvoje technických prostředků a výrobního procesu) - zpočátku jako právní výklad obsahu bilancí pro účely daňové a obchodního zákonodárství (ručení za poskytnuté úvěry) - základy statické teorie bilancí (správné vyjádření objemu majetku a jeho struktury)

Teorie bilancí – klasifikace Podle toho, jak řeší vztah bilance k zobrazovaným procesům: - statické - dynamické - eudynamické - organické - nominalistické - „očekávací“ ( nové směry v pojetí bilance na konci 20.století)

Statická teorie bilancí Úkol bilance: vykázat veškeré složky majetku k určitému okamžiku (složky majetku vykazovány individuálně, oceněné hodnotou bil.dne) - monistické pojetí a) čistě statické b) omezeně statické

Dynamická teorie bilancí - autorem E. Schmalenbach - změna v chápání úkolu bilance, resp. úkolů účetní závěrky : ÚZ chápána jako soustava odpočtů (výkazů) zaměřených na hlavní stránky podnikového procesu - orientace na výsledek hospodaření – požadavek, aby byly údaje (o HV, ale i stavu majetku a dluhů v čase srovnatelné (čas.rozlišení); - poprvé zmíněn pojem „totální výsledek“ - výpověď o majetku ustupuje do pozadí (vyřešena)

Eudynamická teorie bilancí - autorem H.Sommerfeld, zcela nový přístup - požadavek oceňování v realizačních cenách (tj. aktuálních, tržních), ovšem zároveň s tím požadoval extrémní opatrnost (požadoval tvořit rezervní fondy pro krytí změn realizačních cen v příštím období) - rozdělení podléhá pouze zisk po přídělech do rezervních fondů) – tak, aby byla uchována „kvalifikovaná výše podstaty podniku“ (poprvé úvaha o uchování kapitálové podstaty podniku – aktuální dnes)

Organická teorie bilancí - autorem F.Schmidt - základem je dualistický přístup k úkolům bilance: a) zjistit výsledek b) vykázat majetkovou a zdrojovou skladbu Nové: ve snaze o co nejpřesnější výpověď jak s ohledem na změny cen, tak nově na změny v kupní síly peněžní jednotky: požadavek oceňování v „cenách dnešního trhu“ (praktické obtíže) a v pevné kupní síle měny = konečná fáze směru „věcné bilancování“

Nominalistická teorie bilancí - autorem W.Rieger - výsledek pochyb, zda je účetnictví schopno výsledek hosp. stanovit správně, proto klade - důraz na peněžní účtování (náklad=časově rozlišený výdaj,výnos=časově rozlišený příjem ) – tomu uzpůsobena soustava účtů a záznamů na nich – prakticky se nerealizovala pro obtížnost - nové: a) „hodnota bil.dne“ pro pohledávky a závazky - b) pojem „totální výsledek“ – po ukončení činnosti

Novější teorie bilancí - nové směry v pojetí bilancí na konci 20.století - spojené s myšlenkou zachování podnikové podstaty (finanční x věcné pojetí), tj. a) objemu a struktury majetku pro dosažení stejného výsledku činnosti v následujícím roce (věcné pojetí) b) stejné výše kapitálu na konci období jako na začátku období (finanční pojetí)

Novější teorie bilancí - pracují s dvojím pojetím kapitálu: a) finanční pojetí – nominální – reálné zachování kapitálu (k. podstaty podniku) b) věcné pojetí – absolutní – reprodukční – relativní – kvalifikované zachování podnikové substance Cílem: max.přesně určit rozdělitelný zisk

Novější teorie bilancí – porovnání s klasickými přístupy Autorem: H. Albach, G. Seicht Novější teorie bilancí x klasická teorie bilancí = očekávací (do budoucna = shrnující (stav a vý- - mimo peněz a kapitálu sledky za minulé jde o anticipace budoucí období) hodnoty aktiv na základě předpokládané výnosnosti (pomocí např. VVP)

Novější teorie bilancí „očekávací“ teorie chápe: úhrn aktiv jako peníze + čistá současná hodnota budoucích příjmů úhrn pasiv jako vložený kapitál + čistá současná hodnota očekávaných výdajů

D ě kuji za pozornost, p ř íjemné další studium