Přednáška z patologické fyziologie pro bakaláře Patofyziologie ledvin Nemoci vylučovacího systému Doc. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, PhD.

Funkce ledvin Regulace vnitřního prostředí organizmu Koncentrací nízkomolekulárních látek Objemu tělesných tekutin Vylučováním některých katabolitů – urea, kreatinin, kyselina močová Regulaci acidobazické rovnováhy Dlouhodobá regulace TK Udržování tkáňové tenze kyslíku

Téměř všechny funkce ledvin – jsou závislé na dostatečně velkém průtoku krve ledvinami

Průtok krve ledvinou a filtrace Jako u všech orgánů platí i pro perfuzi ledviny Ohmova formule: P Průtok krve ledvinou = RBF = -------, R kde P = Pa - Pe a R = Ra + Re R však je proměnlivé (tzv. autoregulace ledviny), neboť jak renální perfuze, tak GFR jsou v širokém rozmezí systémových tlaků (90-190 mm Hg čili 11-25 kPa) konst.

RBF je regulován ve dvojím konfliktním zájmu: - při mírném poklesu systémového tlaku autoregulačně - při výrazném poklesu je ledvina “odstavena”  prerenální azotémie, případně s morfologickými důsledky (akutní tubulární nekróza)

Autoregulace ledviny - mechanizmy Autoregulace ledviny zajišťuje homeostázu prokrvení ledviny a GFR navzdory kolísání systémového tlaku (např. při změnách polohy těla) a je vytvářena - tzv. myogenním (Baylissovým) reflexem (rozpínané cévy se i in vitro kontrahují – asi vstup kalcia do svalových buněk) - tubuloglomerulární zpětnou vazbou (TGF)

Důležité parametry ledvinné funkce Glomerulární filtrační rychlost (GFR): 125 ml/min ( cca 2 ml/s) Clearance kreatininu : Pkr * GFR = Ukr * V GFR =Ukr * V Pkr

Tubulární resorpce/sekrece Analogií zpětné resorpce tkáňového moku do krve ve venózní části mikrocirkulace Komplexní povaha – aktivní i pasivní děje  epitelové buňky ledvinných tubulů (a jejich hormonální řízení) Různé části tubulů  různé funkce

Proximální tubulus

Henleova klička

Distální tubulus

Sběrací kanálky

Nemoci ledvin Rozdělení: Nemoci glomerulů Poruchy tubulů Poruchy cévního zásobení ledviny Ostatní – vrozené vady, cysty, tumory atp.

Nemoci glomerulů obvykle se nazývají glomerulonefritidy Rozdělení: Dle průběhu – akutní - rychle progredující - chronické Dle rozsahu – difúzní - fokální - segmentální Histologicky – proliferativní, membranózní, membranózně proliferativní apod.

Komplex antigen-protilátka Etiopatogeneze Imunitní mechanizmy tvorba protilátek Komplex antigen-protilátka

Důsledky glomerulárních poruch zadržování látek, které se normálně vylučují únik složek plazmy, které se normálně nevylučují 2 klinické obrazy NEFROTICKÝ NEFRITICKÝ SYNDROM

Tubulointersticiální nemoci Dřeň ledvin: přímá raménka Henleových kliček sběrné kanálky ledvinné intersticium – peritubulární kapiláry mezibuněčná hmota Změněná činnost tubulů – projevy: ztráty vody a sodíku zadržování kyselin

Formy tubulointersticiálních chorob Pyelonefritis zánětlivá porucha postihující kalichy a pánvičky Etiologie: nejč. bakteriální, virové infekce Formy: descendentní ascendentní podpůrné faktory Dle průběhu – akutní PN - chronická PN

Intersticiální nefritis jiná než infekční etiologie – léky  analgetika antibiotika imunosupresiva atp. … - toxiny - otravy těžkými kovy olovo rtuť, kadmium… Příznaky: různý stupeň tubulární dysfunkce

Renovaskulární nemoci Řada cévních poruch  výrazné účinky na ledviny AS postižení aorty (renální arterie) ischemie embolizace jednostranná ( tvorba reninu, AT II  renální hypertenze) oboustranná  ischemická nefropatie DM Systémová hypertenze (nefroskleróza)

Patogeneze renální hypertenze

Diabetická nefropatie Nespecifická difúzní (specifická nodulární) glomeruloskleróza Příznaky: mikroalbuminurie  TK progredující ledvinná nedostatečnost - Průběh - u DM 1. typu: Hemodynamické (hyperfiltrace, hyperperfuze) a morfologické (zmnožení extracelulární matrix) Zhoršování od mikroalbuminurie k neselektivní proteinurii Rozvoj diastolické, pak systolické hypertenze CHSL

Faktory vyvolávající diabetickou nefropatii Genetická dispozice Nedostatečná kontrola metabolizmu Dietetické faktory Arteriální hypertenze Vysoký tlak v glomerulárních kapilárách Kouření Defekty náboje a ztráty glomerulární bazální membrány

Znázornění průběhu DM nefropatie

Nefrolithiáza = jde o tvorbu nerozpustných močových konkrementů Podstatou – narušení funkční rovnováhy mezi vylučováním odpadních látek a konzervací vody v organizmu vysrážení anorganických látek v moči Složení konkrementů: – krystaly anorganických iontů (kalciové, oxalátové, urátové, fostátové) + bílkovinná matrix

Etiologie zvýšená koncentrace iontů v moči v důsledku - tvorby a vylučování do moči -  objem moči  např. hyperkalciurie doba prodlevy změna kyselosti moče -  pH   srážení kys. močové  pH   tvorba fofátových k. Důsledky: ledvinná kolika pyelonefritida

Nádory močového systému Renální (adeno) karcinom Wilmsův tumor (nefroblastom)