1. Představení konceptu transnacionalismu 2. Aplikace na příklad migrace Čechů z Banátu (Rumunsko) 3. Upozorníme na situační charakter diasporického vědomí.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Migrace a územní mobilita
Advertisements

Zákon o sociálních službách
Seminář k metodám sociologického výzkumu Josef Bernard Katedra sociologie FF UHK.
Život na venkově.
Vztahy mezi lidmi 7. ročník - září.
Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace
Sociální systém organizace
Vymezení a funkce volného času
MULTIKULTURNÍ SOUŽITÍ
Etnicita a rasa KSS/S2SŠO ZS 07.
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
Multikulturní vzdělávání v rámci NNO
Životní způsob, životní styl, volný čas a zdraví
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Pedagogické minimum – lektorské dovednosti
Sociální konstruktivismus
Multikulturní prostředí globálních organizací: výzvy i hrozby Ing. Monika Pavlíčková.
Perspektivy rozvoje venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Žijeme ve společném světě Stav, vývoj, rizika a možnosti v soudobé „multikulturní“ společnosti a globálním světě.
Analytická psychologie
Studijní obor: Sociální činnost
Teoretické zdroje kvalitativního výzkumu
Postoje k etnickým a národnostním menšinám
Středisko integrace menšin Opava Husova
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ VII. přednáška
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
SOCIOLOGIE 10 Náboženství
Kulturní dědictví, péče o krajinu a komunitní práce v globalizovaném světě Pokročilá komunitní práce, KSP FF UK Praha PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
1 Anotace ICT 2 _ 1/48 Prezentace seznamuje žáky s pojmy rodina, funkce rodiny, reprodukční, ekonomická funkce, psychické a citové potřeby, rodokmen rodiny.
K současným trendům v rozvoji venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Vazby mezi politickými postoji a politické znalosti Lukáš Linek, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
Funkce měst Jméno: Petra Příjmení: Havlíčková Třída: IX.
Hodnoty a normy Svatava Navrátilová. Hodnoty – vědy technické, přírodní, ekonomické, humanitní, sociální v sociálních vědách: jedincem, skupinou, společností.
Anthony Giddens * 1938.
Model transkulturní péče
Výzkum migrací Výzkum migrantních populací jde ruku v ruce s výzkumem etnogeneze jednotlivých národů a kolonizací různých oblastí světa v minulosti. Můžeme.
Svobodný přístup k informacím A.Byrne Právo jedince být respektován a vybrat si svůj život Povinnost respektovat Koncept euroamerické kultury…
Alberto Melucci: Challenging Codes SM as prophets SH jako signály upozorňující na hlubokou transformaci v logice komplexní společnosti. Jako prorok SH.
Chudoba a sociální desintegrace
UČENÍ EVA JEŘÁBKOVÁ.
Základní pojmy v automatizační technice
4. téma: Společenská organizace Počátky studia formální organizace Problém: Najít univerzálně platné principy ’vědeckého’ řízení výrobních.
Definice hmoty Vzorem (pravzory, pralátka…) Identifikací (redukce na známou vlastnost) Gnoseologicky.
Sociální psychologie se zaměřením na sport
STAVBY PRO KULTURU, OSVĚTU A DUCHOVNÍ SLUŽBY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České.
Etnografie a národnostní politika ČLR
Ukrajinci v ČR Adaptace II. Historie přítomnosti v ČR Pojem Ukrajinec – Malorus, Rusín.
Problematika QOL – Quality of Life M. Lejska AUDIO-Fon centr. Brno.
PŘELIDNĚNÍ ZEMĚ VYPRACOVAL: ŠIMON HARTMANN OBOR: TECHNICKÉ LYCEUMTŘÍDA: 2.L PŘEDMĚT: BIOLOGIEŠKOLNÍ ROK: 2015/16 VYUČUJÍCÍ: MGR. KAŠPAR LUDVÍKDATUM VYPRACOVÁNÍ:
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Komunitní školy - kulturní, vzdělanostní a prorodinná centra v malých obcích Mgr. František Eliáš.
Svět se mění – knihovna ne Knihovna je stabilní jistota v nestabilním světě Prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.
1. Kritická reflexe bádání na poli diaspor 2. Aplikace na příklad migrace Čechů z Banátu (Rumunsko) 3. Upozorníme na situační charakter diasporického vědomí.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Psychická struktura osobnosti Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Duben 2016.
Komunikační a prezentační dovednosti / C2b
Postavení Židů v Evropě 1
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Stát Definice, funkce, typy.
Sociální skupiny a role
Všichni o ní mluví, ale víme, jak opravdu vypadá? Školní inkluze
Ekonomická dimenze sociálního vyloučení
Vymezení a funkce volného času
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
KVALITATIVNÍ VÝZKUM - ÚVOD
„Pomáháme těm co pomáhají… “
Základní filozofické otázky
Transkript prezentace:

1. Představení konceptu transnacionalismu 2. Aplikace na příklad migrace Čechů z Banátu (Rumunsko) 3. Upozorníme na situační charakter diasporického vědomí – respektování emické perspektivy

 Transnacionalizaci v tomto smyslu chápu jako adaptační mechanismus při vyrovnávání se s chybějícími kulturními doménami domovského prostředí v hostitelské zemi  Migrační teorie (push, pull) neplatí – dnes globální kulturní toky  transnacionalismus je pojem, který označuje sociální formace, které překračující teritoriální, kulturní a náboženské hranice.

 Transnacionální antropologie studuje jak tyto formace vznikají a přetrvávají a jak působí na jedince při procesu definování sebe samého i při poskytování návodů k jednání v každodenním životě  Transnacionálně-antropologický výzkum znamená, dělat výzkum na obou, respektive na všech koncích sociální vazby  Transnacionální sítě  remitance

Diaspora - definice  Původně negativní konotace/stav – až katastrofa – násilné odtržení původního osídlení a její rozptýlení v prostorově vzdálených lokalitách  Např. židovský národ…  W. Safran 1991 – první reflexe definice – obrátil se na základní pojmy diasporického diskurzu – „domovina“, etno/náboženská komunita

Diaspory jsou…  „vystěhované minoritní komunity“ které:  1/ jsou rozptýleny z původního „centra“ do minimálně dvou „periferních“ míst  2/udržují „paměť, obraz a mýty o jejich původní domovině“  3/ věří, že nejsou (a snad ani nemohou být) plně akceptováni hostitelskou společností  4/ vidí zemi předků jako místo případného návratu (až bude správný čas)

 5/ zavázali se k udržení nebo obnově této domoviny  6/ jejich skupinové vědomí a solidarita jsou „výrazně definované“ tímto pokračujícím vztahem s „domovinou“ (Safran 1991:83-84)

Steven Vertovec 1999  Diaspora – je jakákoliv populace považovaná za „deteritorializovanou“ nebo „transnacionální“  Čili – má původ v jiné zemi, než v které je v současnosti usídlená  Souč. migrační teorie – pracovní, obchodní, profesní, náboženské, kulturní, etno- nacionální, uprchlické diaspory

Z toho vyplývá…  Diaspory nejsou společenství migrantů „bez zpáteční jízdenky“  Neustále ovlivňují svoje místní prostředí

Krajané v Banátu  zde diasporické vědomí – „jsme Češi z Banátu“ – identifikace, objektivní rysy (jazyk, kultura, strava, náb. Konfese atd.)

 K jakému celku se vracejí?  Odlišné světy  jejich představy vs realita  Kolize tohoto obrazu – hledání jistot – na koho se mám obrátit?  Příbuzní, referenční skupina – další krajani  (tohle ještě není transnacionální moment)

Ten přijde až nyní…  Navázání/udržení kontaktů s „původní populací“ v Rumunsku  1/přeshraniční obchod  2/poskytování služeb v agroturistice  3/dopravní služby poskytované členy krajanských komunit  sociální sítě se začínají transnacionalizovat  INTERNET

 PROMĚNA DIASPORICKÉ IDENTITY  Původní diasporická identita byla navázána na český původ, mnohem později na český národní stát  Současná diasporická identita reemigrantů- reakcí na negativistický postoj „majority“

 Jsou nepochopeni  Uplatnění nacionálního diskurzu „ti Rumuni“  Čecho-Rumuni  Co je zdrojem?  Např. jména stále porumunštěná Josef – Iosif´, Václav – Vencel  snaha uchovat „dědictví předků“ – víru.  Z 6 rumunských vesnic – tvoří residenční diasporní skupinu – ne jednu homogenní

Touha po idealizovaném domově  Touha po domově – součástí konstrukce kolektivní identity  Adaptace – v případě banátských Čechů lze říci dobrá – často do zemědělských oblastí  Hlásí se k česko-rumunskému původu – nelze říci, že by z jejich pohledu byli integrováni uspokojivě

 KRUH UZAVŘEN:  Čeští krajané v ČR v kolektivní imaginaci chápou svůj bývalý domov (Banát) v rovině idealizace, nostalgie, odloučené domoviny  Závěr:  kulturní formy českého Banátu, jsou nikoliv rezidua původní české kultury. Jedná se v plném slova smyslu o autonomní, endemickou formu české-krajanské diasporické kultury.

 Literatura:  Hannerz, U "Transnational Research," in Handbook of Methods in Cultural Anthropology. Edited by H. R. Bernard, pp Walnut Creek: Altamira Press.

Vizuální ukázka  kosmopolis/ kosmopolis-special/video/ kosmopolis/ kosmopolis-special/video/133084