ÚNAVA A ZOTAVENÍ Mgr. Michal Botek, Ph.D.

Co je to únava ???

stav snížené výkonnosti na základě předcházející pohybové aktivity pokles výkonnosti a neschopnost dále pokračovat v pohybové aktivitě

přirozený průvodní děje doprovázející jakoukoliv činnost signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus organismu, který se projevuje v ochranným útlumem aktivity CNS při překročení kritické úrovně (intenzita, objem, čas) komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

Dělení únavy FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ

Fyziologická únava vzniká přirozeně během pohybové aktivity a v průběhu zotavení postupně vymizí je u ní zřetelná DYNAMIKA čas kulminace únavy postupná ztráta koordinace, jemné motoriky, změny v technice

Dělení únavy ÚNAVA TĚLESNÁ DUŠEVNÍ AKUTNÍ MÍSTNÍ CELKOVÁ CHRONICKÁ

ÚNAVA TĚLESNÁ únava vzniká při pohybové aktivitě a odvíjí se od vzájemné kombinace (Frequency-Intensity-Time) DUŠEVNÍ únava vzniká při déle trvající mentální činnosti (dlouhá nudná přednáška, dlouho trvající vlastní proces učení, atd.) AKUTNÍ únava vzniká v důsledku vysoké intenzity zatížení a může se projevovat jako MÍSTNÍ (menší svalové skupiny) nebo CELKOVÁ (větší počet svalů) CHRONICKÁ únava náleží do oblasti patofyziologie

Fyziologické příčiny vzniku únavy hromadění katabolitů ve svalové buňce. snížení energetických substrátů (ATP, CP, glykogenu) porušená acidobazická a iontová (Na+,K+,Cl- a Ca2+ ) rovnováha pokles resyntézy ATP zvýšená koncentrace pyruvátu, laktátu a H+ snížené pH snížená enzymatická činnost

Fyziologické příčiny vzniku únavy Obecně při únavě dochází v organismu k chemicko-fyzikálním změnám ( pH, pO2, osmotického tlaku, viskozity, tělesné teploty, pCO2), které negativně ovlivňují funkční systémy organismu. 1. Zvýšená koncentrace volných H+ vzniklého disociací kyseliny mléčné zapříčiňuje: a) snížení pH b) snížení aktivity enzymů (fosfofruktokináza) c) v mozku stimuluje receptory bolesti, nauzea, desorientace d) vytěsňuje vápníkové ionty z vazby na troponin

(alfa a gama motoneurony) MÍSTO VZNIKU ÚNAVY Únavu musíme považovat za komplexní děj, který může vzniknout na kterémkoli místě nervosvalového systému! KŮRA MOZKOVÁ Pyramidové dráhy Páteřní mícha (alfa a gama motoneurony) Periferní synapse Centrální synapse Motorická ploténka

Únava při DYNAMICKÉ práci Jako za jeden z hlavnějších činitelů podílejících se na vzniku únavy na úrovni svalového aparátu je považován 1) VÁPNÍK 2) intersticiální DRASLÍK 3) zdroj ENERGIE ad1) - snížené vyplavování vápníku ze sarkoplazmatického retikula - snížená senzitivita aktin-myozinového aparátu na vápník v důsledku vysoké koncentrace H+ - snížená hladina vápníku vyvolává svalové křeče ad2) - zvýšená koncentrace ADP inhibuje Na-K-ATPázy (iontová dysbalance na membráně) - zvýšená konc. intersticiálního K+ blokuje akční potenciál a tím aktivitu sarkoplazmatického retikula

Únava při STATICKÉ práci Únava při dynamické práci nastává později než-li u práce statické. Je to způsobeno vyšším prokrvením svalů během svalové kontrakce a relaxace, které prokrvení podporují. Z toho vyplývá, že při statické práci v důsledku zvýšeného nitrosvalového tlaku dochází k nedostatečnému proudění krve svalem a tím vázne přísun živin a kyslíku a na druhé straně odplavování katabolitů, které způsobují acidózu. Množství krve, které bude proudit svalem je závislé od tzv. intenzitové blokády : <30% MVK průtok je stejný 30% - 60% se průtok snižuje >70% průtok se zastavuje

Dělení ÚNAVY podle INTENZITY I. SUPRAMAXIMÁLNÍ : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP-CP ve svalové buňce a jeho novotvorba : doba trvání výkonu maximálně do 2 s II. MAXIMÁLNÍ : limitující faktor je nadprodukce laktátu (25-30mmol/l) a dalších katabolitů, lokální acidóza, redukovaná novotvorba ATP v důsledku inhibice enzymů III. SUBMAXIMÁLNÍ (85% - 90% VO2max) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku - glykolytická fosforylace, snížený rozklad FFA,

kumulace laktátu, acidóza, atd. : nedostatek využitelných energetických zdrojů - glykogen : trvání je závislé na intenzitě : 85% VO2max - do 20 min. : 70% VO2max - do 60 min. : 50% VO2max - 3 - 4 hod. IV. STŘEDNÍ a MÍRNÁ (<75% VO2max) : délka trvání výkonu je limitována zásobou sacharidů, které jsou nepostradatelné při ß-oxidací tuků : pokud budou v průběhu déle trvajícího výkonu dodávány sacharidy (glukóza x maltodextrin) a tekutiny může při nižší intenzitě trvat výkon teoreticky nekonečně dlouho.

PROJEVY ÚNAVY SUBJEKTIVNÍ: je ochranou organismu před vysokým stupněm akutní únavy (předchází objektivní únavě) projevy: pocit únavy, svalové slabosti, neochota pokračovat v pohybu, neschopnost provést kontrakci, závratě OBJEKTIVNÍ : je měřitelná (koncentrace La, biopsie, analýza dechu, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

Fyziologická únava Patologická únava opakované přehlížení příznaků fyziologické únavy nerovnováha mezi dobou zatížení a dobou zotavení Patologická únava

PATOLOGICKÁ ÚNAVA kapacita stres 1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2) dysbalance mezi množstvím přicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jim odolávat stres kapacita

PATOLOGICKÁ ÚNAVA Syndrom přetrénování přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování Syndrom přetrénování

SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Téměř každý z vrcholových sportovců se během své kariéry dostane do stavu přetrénování !!! (Kuipers & Keizer, 1988) Symptomy : v současné době identifikováno více než 90 poklesem výkonnosti a ztrátou sportovní formy !!! nechuť k trénování změny chování (apatie, agresivita, nervozita,…) zvýšená náchylnost k onemocněním (kašel, rýma,…) hormonální a enzymatické změny neustálý pocit únavy zvýšená ranní srdeční frekvence ? nerovnováha v aktivitě mezi větvemi ANS !!! Doba léčení: časový horizont měsíců až let !!!

Syndrom přetrénování Sympatikotonická forma Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty narušený spánek snížená chuť k jídlu pokles hmotnosti klidová tachykardie vyšší bazální metabolismus zpomalení regenerace deprese svalový třes abnormální únava klidová bradykardie flegmatičnost snížená citlivost na katecholaminy zpomalená reakční doba snížená hladina glukózy během zatížení

Zotavení

přirozený BIOLOGICKO – ANABOLICKÝ proces, při kterém postupně dochází k obnově klidových funkcí organismu, resyntéze energetických substrátů, které byly během zatížení sníženy (Máček & Vávra, 1980; Seliger, Trefný, & Vinařický, 1980) nedílná součást tréninkového cyklu cílem je : návrat homeostázy na původní úroveň, : obnova energetických substrátů, : růst svalové hmoty

Zotavení Časná fáze Pomalá fáze

Časná fáze zotavení : ihned po ukončení PA dochází ke ,,splacení’’ kyslíkového dluhu = ZOTAVNÝ KYSLÍK 7

Časná fáze zotavení Návrat jednotlivých parametrů na PŘEDZÁTĚŽOVOU úroveň a) do 7. minuty zotavení : resyntéza ATP, : úprava O2 v tělních tekutinách, : úprava sodíku a draslíku b) do 30. minuty zotavení : přeměna zhruba 60 % laktátu na glykogen : normalizace krevního tlaku (pokles systolického)

Pomalá fáze zotavení Trvá několik hodin (až 24 hod.) !!! : SF : spotřeba kyslíku VO2 : energetické substráty VO2 24 hod

ZOTAVENÍ Doporučený čas pro zotavení po vyčerpávajícím cvičení (Upraveno dle Foxe, 1984)   PROCES ZOTAVENÍ MINIMUM MAXIMUM Obnova ATP – CP ve svalu 2 minuty 3-5 minut Náhrada alaktátového O2 dluhu 3 minuty 5 minut Náhrada O2 - myoglobinu 1 minuta Náhrada laktátového O2 dluhu 30 minut 60 minut Resyntéza zásob sval. glykogenu a) po intervalové metodě  2 hodiny pro resyntézu 40% 5 hodin pro resyntézu 55% 24 hodin pro resyntézu 100% b) po prolongované nepřerušované aktivitě 10 hodin pro resyntézu 60% 48 hodin pro resyntézu 100% Odstranění laktátu ze svalů a krve  10 minut pro odstranění 25% 20 – 25 minut pro odstranění 50% 1 - 1¼ hodiny pro odstranění 95%

ZOTAVENÍ - SUPERKOMPENZACE přechodné zvýšení energetických substrátů nad výchozí úroveň

Jak urychlit proces zotavení ???

PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY ZOTAVENÍ Pasivní forma odpočinku : spánek, který je spojen s generalizovaným útlumem aktivity CNS, za optimální dobu spánku 9 –10 h, po aerobním výkonu

PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY ZOTAVENÍ Aktivní forma odpočinku: zrychlené vyplavování laktátu ze svalových buněk intenzita zatížení by neměla přesáhnout 60% VO2max nejoptimálnější je zařadit aktivní zotavení na konec TJ

… a končíme!