ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ ZRANĚNÍ – DETRÉNINK

Prezentace na téma: "ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ ZRANĚNÍ – DETRÉNINK"— Transkript prezentace:

1 ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ ZRANĚNÍ – DETRÉNINK
PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

2 komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu
Co je to únava ??? signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus, projevující se ochranným útlumem CNS při překročení kritické úrovně zatížení komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

3 ÚNAVA FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ

4 ÚNAVA TĚLESNÁ DUŠEVNÍ AKUTNÍ MÍSTNÍ CELKOVÁ CHRONICKÁ

5 Fyziologické příčiny únavy: ENERGIE - HOMEOSTÁZA
↓ energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve svalové b. anaerob. vznik ATP ↑H+ ↓pH ↓ enzymatické činnosti porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr- ) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007)

6 Fyziologické příčiny únavy: CNS - PŘENOS VZRUCHU
: CNS, přenos vzruchu, synaptické spojení, mediátory

7 NÁSTUP ÚNAVY je determinován: : charakterem prováděné činnosti
: stavem organismu : zevním prostředím (diváci, hluk, teplota, vlhkost, ovzduší, atd.) : trénovaností : biorytmy : věkem

8 PROJEVY ÚNAVY SUBJEKTIVNÍ: předchází objektivní únavu
projevy: svalová slabost, neochota pokračovat v pohybu, závratě, nauzea hodnocení: Borgova škála (0-10; 6-20) OBJEKTIVNÍ : je měřitelná (koncentrace La, CP, Glu, Gly, analýza dechových plynů, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

9 PATOLOGICKÁ ÚNAVA kapacita stres
1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2) dysbalance mezi množstvím přicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jim odolávat stres kapacita

10 PATOLOGICKÁ ÚNAVA Syndrom přetrénování
přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování Syndrom přetrénování

11 SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Sympatikotonická forma Parasympatikotonická forma
Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty narušený spánek snížená chuť k jídlu pokles hmotnosti klidová tachykardie vyšší bazální metabolismus zpomalení regenerace deprese svalový třes abnormální únava klidová bradykardie flegmatičnost snížená citlivost na A+NA zpomalená reakční doba snížená hladina glukózy během zatížení Pokles výkonnosti a ztráta sportovní formy !!!

12 SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ DIAGNOSTIKA METODOU SA HRV Obrázky 3 D HRV

13 ZRANĚNÍ VE SPORTECH

14 PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH
1) Osobnost postiženého : momentální zdravotní stav : připravenost na podání výkonu (dlouhodobá – trénovanost;krátkodobá – koncentrace) : poruchy denního režimu, dysbalance autonomní aktivity : poruchy výstroje x výzbroje

15 PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH
2) Druhá osoba (střed s ní, přítomnost) : soupeř nebo protihráč : spoluhráč : rozhodčí : divák (-ci)

16 PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH
3) Klimatické podmínky : kvalita terénu : teplota, vlhkost

17 PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH
3) Nedostatečná a nesprávná příprava : podcenění x nesprávné vedení tréninkového procesu 4) Nekázeň sportovce (cvičence) : porušení životosprávy (alkohol, spánková deprivace, atd.)

18 RIZIKO VZNIKU ÚRAZŮ PŘI TRÉNINKU A ZÁVODĚ U VYBRANÝCH SPORTŮ
ZÁVOD - UTKÁNÍ

19 HLAVNÍ TYPY ÚRAZŮ JEDNOTLIVÝCH SPORTŮ

20 TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK
: záměrné působené stresových (adaptačních) impulzů na organismus - adaptace adaptace je reversibilní proces : proces vedoucí k částečným nebo úplným ztrátám dosažených adaptačních změn (morfologické – funkční)

21 TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK
: kvalitativní a kvantitativní pokles adaptačních projevů souvisí s délkou přerušení tréninku : krátkodobé < 4 týdny : dlouhodobé > 4 týdny Jongers et al., (1976), Pavlik et al. (1986)

22 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX
(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX : v kratším období je ↓ poměrně rychlý, čím vyšší je výchozí hodnota, tím je pokles vyšší, : u špičkově trénovaných (ŠT) až o 14 % (Coyle et al., 1984; Lacour et al., 1984) : u NT a trénujících 4-8 týdnů a detrénink 2-4 týdny nastal pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) : v delším období u ŠT ↓ až o 20 %, ale VO2max zůstává T>NT (Miyamura et al., 1993)

23 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE
(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE : u vytrvalostně trénovaných sportovců dochází po 2 dnech nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, vlivem ↓ objemu krve a objemu erytrocytů (Coyle et al., 1986)

24 KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE
(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE : důsledkem ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dochází ke ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u trénovaných sportovců o 5 až 10 % : ↓ se stabilizuje po 2 až 3 týdnech po přerušení tréninku : hodnoty klidové SF se mění až po 10 dnech přerušení T : u vytrvalců po přerušení T na 80 dní došlo ke ↑ SFmax o 5 % : ↓ rychlosti pozátěžového poklesu SF v detréniku !

25 KVS – SYSTOLICKÝ OBJEM A MINUTOVÝ Q
(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 KVS – SYSTOLICKÝ OBJEM A MINUTOVÝ Q : ↓ SV jako důsledek ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT : je doprovázen 10% ↓ end-diatolockého objemu LK : ↓ MSV jako důsledek ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje v maximu 8 % a v submaximu stejné INT vzroste pouze na 89 % předchozí hodnoty. (Klausen et al., 1981; Coyle et al., 1984)

26 RESPIRAČNÍ SYSTÉM O2 CO2 : Vmax není krátkodobě detréninkem ovlivněna
(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 RESPIRAČNÍ SYSTÉM : Vmax není krátkodobě detréninkem ovlivněna : u špičkových vytrvalců ↓ efektivita dýchání, dochází ke zvýšení hodnoty ekvivalentu pro kyslík : po delší době DT klesá Vmax o 10 až 14 %

27 DETRÉNINK A METABOLISMUS
: krátkodobý DT se projevuje ve zvýšené hodnotě RQ jak při maximální tak submaximálním zatížení. (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) : po několika dnech DT se u plavců ↑La po max. zatížení, podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů (Costil et al., 1985) : změny ukazují na pokles oxidativní schopnosti svalového vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!!

28 DETRÉNINK A MORFO-FUNKČNÍ
ZMĚNY VE SVALU : pokles hustoty kapilár po 4 týdnech DT, ale zůstává vyšší než u NT (Coyle et al., 1986) : klesá celková oxidační kapacita enzimů (citrát syntáza %) : u vytrvalců a silově T osob nebyly po 2 týdnech DT žádné změny ve svalových vláknech, u fotbalistů a vzpěračů došlo k poklesu příčného průřezu svalem : po dlouhodobém DT u vzpěračů a kulturistů vzestup SO a pokles II.B

29 DETRÉNINK A VYTRVALOST
: zkracuje se doba nutná pro vyčerpání vytrvalce o 4 až 25 % : nemění se ekonomika běhu, ale účinnost energetických sys. DETRÉNINK A SÍLA : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓ vertik. výskoku : 4 týdny DT si plavci udrželi silovou úroveň, ale při plavání ji neuměli uplatnit : u silově trénovaných klesá síla po týdnů DT o 7 až 12 %

30 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX
DT

31 DĚKUJI ZA POZORNOST