LETNÍ ŠKOLA PRO PREZENČNÍ FORMU OBORU SHV ZÁKLADNÍ INFORMACE O STUDIJNÍCH POVINNOSTECH ÚT: 9.00 – A 13:00 – 14:

Jak vystudovat SHV? Proč studovat SHV? Organizační struktura SHV Studijní pravidla Semestrální kontroly a minimální počty kreditů pro postup do dalšího úseku studia Povinné, povinně volitelné a volitelné předměty Podmínky pro absolvování studia Poplatky za studium Stipendia Studijní plán + popis povinných zkoušek

Proč studovat SHV? Je to nejlepší příprava pro humanitně orientované navazující magisterské obory na naší fakultě i jinde. Je to liberální studium – mám možnost sestavit si kurikulum ve značné míře podle svých představ, tj. studuji ve větší míře než jinde to, co studovat chci, nikoliv to, co studovat musím.

SHV – jednota 6 diskursů filosofie; historie; sociologie+psychologie+ ekonomie+ antropologie Z těchto pak úvodní a souborné zkoušky Dále jazyková, kreativní a praktická příprava Z jazyka pak překlad (Aj, Nj, Fj) + souborná zkouška; kreativní a kvalifikační příprava zkoušku nemají

Organizační struktura SHV

Studijní pravidla Studijní a zkušební řád UK Pravidla pro organizaci studia UK FHS Opatření děkana (Harmonogram) Vyhlášky vedoucích modulů

Studijní pravidla – ECTS systém Studium probíhá podle ECTS kreditního systému, tj. v rámci studia je rozlišeno mezi performance (tj. známka, zápočet či kolokvium) a workload (tj. počet ECTS kreditů). ECTS kredit je míra času, kterou je třeba vynaložit na složení dané atestace (zhruba ekvivalent 27 hodin (přednášky, domácí příprava, konzultace) Za rok má student složit povinnosti za 60 kreditů (40 pracovních týdnů po 40 hodinách týdně, tj hodin práce) SHV je tříletý program, tj. k jeho absolvování je třeba získat 180 ECTS kreditů, složit všechny povinné předměty a získat minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty První čtyři roky studia jsou zdarma (pokud jste předtím ovšem neúspěšně nestudovali v bak. programu); pátý a šestý rok platíte

Harmonogram akademického roku K dispozici na Uvedená data bezpodmínečně platí, nemá smysl o nich smlouvat Důležitá data jsou zejména konec zkouškového období, tj. pro ZS

Semestrální kontrola – normální a minimální počty ECTS bodů po prvním semestru25 ECTS30 ECTS po druhém semestru50 ECTS60 ECTS po třetím semestru75 ECTS90 ECST po čtvrtém semestru100 ECTS120 ECTS po pátém semestru125 ECTS150 ECST po šestém semestru150 ECTS180 ECTS po sedmém a dalším semestru160 ECTS180 ECTS

Struktura povinností na prezenčním studiu SHV

Povinné předměty

Povinné předměty - pravidla Neregistrují se po webu, zapisuje je SBS (Kateřina Pollaková) Je třeba je splnit v semestru, kdy jsou Vám podle studijního plánu zapsány Pokud je nesplníte, lze je plnit již jen v semestru bezprostředně následujícím Na zkoušky jsou tři termíny, na zápočty počet termínů stanovuje garant Pokud Vám zbudou nevyčerpané termíny, garant není povinen vypsat další termíny zkoušky; termíny mohou být rozděleny na řádné a opravné.

Povinně volitelné předměty – pravidla Celkem je třeba z nich získat nejméně 56 kreditů Registrují se po webu Jsou to všechny předměty, jež jsou vypisovány jakožto předměty bakalářského studia, tj. jejich kód má prefix YB______ (vyjma tělocviku). V případě, že je v daném semestru nesplníte, nenese to fatální důsledky Některé lze zapisovat opakovaně

Volitelné předměty Můžete jich splnit až 26 kreditů Registrujete si je po webu volně dle svého uvážení, a to z nabídky UK FHS, ale i ostatních fakult UK Penzum kreditů za volitelné předměty lze splnit i zápisem povinně volitelných předmětů Maximální počet registrovaných předmětů (tj. volitelných a povinně volitelných) po webu je omezen na 18 Pro semestrální kontrolu byste neměli pro daný úsek studia získat více jak 20% kreditů za volitelné předměty (tj. více jak 6 kreditů za semestr).

Podmínky pro absolvování studia Splnit všechny povinné předměty Splnit minimum kreditů za povinně volitelné předměty (tj. minimálně 56 kreditů) Celkem získat 180 kreditů Potom může student přistoupit k obhajobě bakalářské práce a úspěšně ukončit studium

Prospěl s vyznamenání V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifikována známkou "dobře", výsledná klasifikace je "výborně", prospěchový průměr za celé studium je nejvýše 1,5 (…) student absolvuje s vyznamenáním. (Čl. 7 odst. 11 SaZŘ UK. Prospěchový průměr se určuje tak, že se započítávají všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů. Tj. je třeba skládat zkoušky (tj. oněch 12 výše uvedených) co nejlépe na první pokus.

Rozhodné doby studia Standardní doba studia – 3 roky: je dána akreditací, je to doba, na kterou je rozvržen studijní plán a v níž by měl student studium dokončit. Standardní doba studia navýšená o jeden rok – 4 roky; nevznikla-li mu povinnost již dříve, je student po jejím uplynutí je povinen platit poplatek (cca kč za semestr), nepočítá se do ní přerušení. Maximální doba studia – 6 let; počítá se na 6*365 dní od zápisu, počítají se do ní přerušení: je to maximální doba, po kterou lze být zapsaná v daném studiu.

Přerušení studia Studium může být i opakovaně přerušeno. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo v mimořádném případě i z vlastního podnětu. Pokud student o přerušení studia požádá poté, co prokázal splnění povinností v daném úseku studia děkan této žádosti vyhoví; studium lze přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách

Poplatky za studium Jsou dány zákonem 111/1998 Sb. o VŠ Vztahují se na všechny studenty veřejných vysokých škol v ČR, kteří překročili standardní dobu studia prodlouženou o jeden rok Poplatek za dElší studium (cca ,-za načatých 6 měsíců) Poplatek za dAlší (druhé a další) studium (cca 1450,- za načatý rok)

Poplatky za studium – delší studium Ve vzniku poplatku za delší studium jsou rozhodná neúspěšná studia (zanechaná, ukončená pro neplnění studijních povinností, ukončená kvůli disciplinárnímu řízení apod.) Všechna tato studia se přičítají k aktuálnímu studiu  v matrice studií SIMS se každému studentovi, jenž byl ve studiu počínaje , načítá počet dní, které odstudoval (nepočítá se přerušení). V případě bak. studia je 1460 (4*365) dní studia zdarma, za každý další den platíte: poplatky vyměřuje RUK většinou za každý započatý semestr, student dostane písemnou výzvu z RUK, není třeba se nijak hlásit.

Poplatky za studium – další studium Ve vzniku poplatku za další studium jsou rozhodná úspěšná studia (absolvovaná). V každém dalším studiu po absolvování již jednoho studia má student nárok na studium za poplatek za další studium (1450,-) pouze řádnou dobu studia, v prodloužené době („+1“ a dále) již platí poplatek za delší studium (cca ,- za 6 měsíců). Jedinou výjimkou je navazující mgr. studium

Poplatky za studium – souběh studií Do výpočtu poplatků za další studium se nezapočítávají předchozí neúspěšná studia v částech, které se překrývají se stávajícím studiem nezapočítává se doba, po kterou bylo studium přerušeno

Stipendia Poplatky za studium plní tzv. stipendijní fond fakulty, z něhož se vyplácejí studentům stipendia. Druhy stipendií: účelové, prospěchové, ubytovací (v pravomoci RUK), sociální (v pravomoci RUK).

Prospěchové stipendium Mají na něj nárok pouze prezenční studenti Vyplácí se zpětně každý rok (výše je cca kč) po jednotlivých oborech 10% studentů prezenčního studia, již nepřekračují standardní dobu studia (tj. 1 – 3 ročník), neměli v daném roce přerušeno a nepřestoupili v daném roce z jedné formy na druhou, a již dosáhli v daném roce nejlepšího stipendijního průměru:

Stipendijní průměr Ukazatelem pro přiznání je vážený prospěchový průměr vypočtený ze všech známek získaných ze zkoušek a dalších klasifikovaných studijních povinností složených v období dvou po sobě následujících semestrů jednoho akademického roku zaokrouhlený na dvě desetinná místa (dále jen „prospěchový průměr“). Prospěchový průměr je pro jednotlivého studenta vypočítáván jako součet všech součinů známky (včetně neúspěšných pokusů, které jsou pro tento účel započteny jako hodnocení „4“) získané z dané klasifikované povinnosti a počtu kreditů této povinnosti příslušné, dělený součtem všech kreditů příslušných těmto povinnostem (včetně kreditů příslušných neúspěšným pokusům). Ve výpočtu prospěchového průměru přitom nejsou zohledňovány uznané studijní povinnosti. Prospěchový průměr se tedy vypočítá dle následujícího vzorce: Kde: p - prospěchový průměr studenta n - počet klasifikovaných povinností v předcházejícím ročníku jeho studia m - počet pokusů, které student potřeboval pro splnění povinnosti i. z - známka z povinnosti i při pokusu j. Nesložil-li student při pokusu j danou povinnost, je v tomto případě z=4. E - počet kreditů za povinnost i. Důsledky: je třeba skládat kontroly studia co nejlépe na první pokus!

Studijní plán ZS 1. ročník Letní škola(2 ECTS) Proseminář k interpretaci (2 ECTS) Úvod do ekonomie (5 ECTS) Úvod do psychologie (5 ECTS) Úvod do sociologie (5 ECTS) Reference na netlumočenou přednášku (2 ECTS)  Celkem 21 ECTS

Studijní plán LS 1. ročník Úvod do filosofie (5 ECTS) Úvod od antropologie (5 ECTS) Úvod do historie (5 ECTS) Disputace s rodilým mluvčím(2 ECTS)  Celkem 17 ECTS

Studijní plán ZS 2. ročník Ověření jazykové kompetence (10 ECTS)  Celkem 10 ECTS

Studijní plán LS 2. ročník Filosofická antropologie (10 ECTS) Celkem 10 ECTS

Studijní plán ZS 3. ročník Evropské dějiny v kontextech (10ECTS)  Celkem 10 ECTS

Studijní plán LS 3. ročník Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (10ECTS) Příprava bakalářské práce (20 ECTS)  Celkem 30 ECTS

Osobní rada bez záruky Jaké předměty bych si na Vašem místě zapsal v zimním semestru? Celkem mám nyní zapsáno 21 kreditů za povinné předměty, které musím splnit. Tj. zapsal bych si zhruba pět či maximálně šest předmětů povinně volitelných či volitelných tak, aby součet dal kreditů. Zapsal bych si dva předměty z Kontrolované četby či konzultační semináře, dvě velké přednášky v aule, a potom jeden dva předměty dle svého zájmu, eventuelně i z jiných kateder či fakult