Děti v riziku Lenka Hloušková Dana Knotová Petr Novotný Ústav pedagogických věd FF MU Brno.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Sociální služby SOZ.
Advertisements

Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Zkušenosti OSPOD s hostitelskou péčí
Kariérové poradenství
Zákon o sociálních službách
Poradenské služby podporující vzdělávání dospělých: realita nebo sen?
Mosty mezi pedagogickou a psychologickou diagnostikou
Plán rozvoje sociálních služeb Milevsko Ing. Michaela Švehlová Tato akce byla financována Evropskou unií, státním rozpočtem České republiky a Jihočeským.
PhDr. Zuzana Hadj Moussová
Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
POLYTECHNICKÁ VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ
PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Vypracovala Mgr
Nadace Terezy Maxové Programu Iniciativy Společenství Equal
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Ing. Šárka Horáková, statutární město Karviná
ohroženým domácím násilím
Zdokonalování systému celoživotního vzdělávání v oblasti pedagogické, psychologické a výchovné péče o děti se sociokulturním znevýhodněním Arteterapie.
Školní poradenské pracoviště
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
Středisko integrace menšin Opava Husova
Rozdíly mezi osobnostmi
1 Kulatý stůl k financování primární prevence rizikového chování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 tel.: +420.
Čujkovova 31 Ostrava – Jih tel: tel:
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Stáří jako sociální událost
Magisterské studium navazující I. ročník navazujícího studia – učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy.
Minimální preventivní program školy
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Pedagogické poradenství ve výchovně vzdělávacím procesu etopedie, poradenství ve vztahu k sociální práci, k intervenci.
Včasná péče v České republice Zora Syslová. OBSAH 1.Vymezení pojmů 2.Co znamená včasná péče, její význam 3.Charakteristiky dětí ze sociokulturně znevýhodněného.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Plán aktivního stárnutí ve městě Brně součást projektu „Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno“ Rodina spojuje generace Projekt Brno-Zdravé.
Vzdělávání odborníků ze škol zapojených v projektu RŠPP
Konference Net ZP – Síť péče o osoby se zdravotním postižením Včasná pracovní diagnostika pro tělesně postižené CZ.1.04/5.1.01/B Mgr. Martin Korych.
PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA VI.
Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: posílení profesních kompetencí absolventů Opera č ní program Rozvoj lidských zdroj ů Evropský sociální fond.
Sociální psychologie se zaměřením na sport
Modely mentální retardace
Vzdělání a vzdělanost a podpora zaměstnanosti
Logopedická prevence v Olomouckém kraji CZ.1.07/1.2.27/ SCHOLA SERVIS – zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb.
Katedra sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě MU Projekty zaměřené na zvyšování životních a profesních perspektiv sociálně znevýhodněných skupin.
KLÍČOVÁ AKTIVITA Č. 6 – RANÁ PÉČE Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.2.00/ Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ.
OP VVV a KP SVL Karolína Chloubová. Prioritní osa 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Investiční priorita.
Reforma systému péče o ohrožené děti 25. listopadu 2011 Miloslav Macela Odbor 21 rodiny a dávkových systémů MPSV.
OBLASTNÍ CHARITA MOST NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ZASTÁVKA DUCHCOV.
ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ 2. GLOBÁLNÍCH GRANTŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
Funkce a mezipředmětové vztahy předmětu sociální péče.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Speciální pedagogika Doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
ČLOVĚK s mentálním postižením Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Barbora Uhlířová.
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
Sociální šetření a legislativa
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Pedie Co mají společné?.
Středisko výchovné péče FRÝDLANT
8. Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Nepříznivé sociální situace spojené se stárnutím senior v domácí péči
Středisko rané péče SPRP, pobočka Brno
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Děti v riziku Lenka Hloušková Dana Knotová Petr Novotný Ústav pedagogických věd FF MU Brno

Zdroje rizikaProjevy Odlišnosti (sociální, kulturní) Sociální znevýhodnění Negativní prognóza dalšího vývoje Rizikové chování

Projekt „Průzkum ke zmapování situace dětí z kulturně odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí z hlediska jejich rizikového chování“ Zadání projektu je součástí projektu Střediska integrace menšin (SIM) podporovaného ESF a rozpočtem ČR Zadavatel: Institut pedagogicko- psychologického poradenství ČR

Rizikové chování Za rizikové chování považujeme: jednání ohrožující život, zdraví nebo sociální integritu jedince, chování, které je namířeno proti zájmům společnosti obsažených v normách a definovaných v zákonech, chování ohrožující integraci jedince do společnosti, tzn. chování ohrožující uplatnění práva na zaměstnání, vzdělávání, sociální ochranu a soc. péči, zdravotní péči, na zapojení do dění společnosti, právo na ochranu proti chudobě a sociálnímu vyloučení, právo na bydlení.

Rámcové schéma pro porozumění výskytu rizikového chování u dětí

Komentáře k rámcovému schématu Rizikové chování je zastoupeno v celé dětské populaci. Rizikové chování může být běžným projevem vývoje dítěte, není tedy nutně vždy patologické. U části dětské populace pod vlivem síly či kombinace zdrojů rizikového chování běžné projevy rizikového chování postupně posilují v síle a frekvenci, až přerostou do patologické míry. Zásadní je tedy oddělit běžnou míru rizikového chování u dětí od míry patologické. Bez tohoto oddělení dochází ke stigmatizaci víceméně celé věkové kohorty.

Zdroje rizikového chování Pro depistáž/screening/diagnostiku i následnou intervenci je důležité rozpoznání zdrojů rizikového chování a procesů vedoucích k prohlubování míry rizikového chování u dítěte/skupin dětí.

Metodologie šetření zdrojů rizikového chování Metoda ohniskových skupin Zmapování zdrojů rizikového chování je založeno na výpovědích vybraných pracovníků škol a zařízení pedagogického a sociálního charakteru, kteří pracují s dětmi. Kritéria výběru respondentů do ohniskových skupin: schopnost reflektovat a verbalizovat zkušenosti z práce s dětmi z kulturně odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí vyznačujícími se rizikovým chováním. Příslušnost k instituci, která v rámci vzdělávacího nebo sociálního systému takovými dětmi zaobírají (školy, mimoškolská zařízení, občanská sdružení apod.),

Rozpracované zdroje rizikového chování Rodina Komunita/lokalita Společnost (stát) Média Biologické a psychologické dispozice Výsledky učení (např. neschopnost překonávat překážky,..) Nevčasná péče

Geneze rizikového chování dětí ze sociální znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí

Závěry empirické studie Zážitek sociálně nepříznivých situací generuje rizikové chování. U dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí dochází ke kumulaci a řetězení zdrojů rizikového chování. Pedagogické a sociální intervence nemají potenciál plošně ovlivnit rizikové chování bez soustředěného úsilí o minimalizaci zdrojů rizikového chování.

ě Děkuji za pozornost Na dotazy se těší Lenka Hloušková