Poruchy intravaskulárního objemu a tonicity Přednáška pro bakaláře výživy 11. 4. 2005
Poruchy bilance Poruchy distribuce
Regulace volumu a tonicity Regulace tonicity – osmoreceptory v hypothalamu → zadní lalok hypofýzy, žízeň → ADH → resorpce vody v ledvině Regulace volumu – baroreceptory, uplatňují se za extrémních podmínek, odpověď pomalejší než z osmoreceptorů Objem překoná tonicitu
Regulace volumu a tonicity 5
Kombinace poruch volumu a tonicity v extracelulárním prostoru (9 teoreticky možných kombinací) 6
Poruchy tonicity poruchy vody: stavy 1, 4, 6, 9 Poruchy volumu poruchy sodíku: stavy 2, 3, 8, 7
STAV 1 hyperhydratace hypoosmolální Tělo dostává (zadržuje) převážně vodu Příčiny: infuze glukózových roztoků, nefrotický sy cirhoza psychogenní polydipsie renální oligo/anurie při zvýš. tubul. rezorpci vody, SIADH, chlorpropamid selhání srdce renální oligo/anurie sníž. GFR, zvl. je-li podána voda nebo glukózový roztok
STAV 2 hyperhydratace izoosmolální Tělo dostává (zadržuje) vodu izoosmoticky Příčiny: iv. infuze izoosmotických tekutin nefrotický syndrom cirhoza selhání srdce nesteroidní antiflogistika selhávající ledvina (GFR) akutně i chronicky, zvl. jsou- li podávány izoosmotické roztoky STAV 2 hyperhydratace izoosmolální
Důsledky hypervolémie Hypervolémie zvýšené předtížení levé komory zvýšený srdeční výdej srdeční výdej * nezměněný perif. odpor = = arteriální tlak arteriální tlak hydrostatický kapilární tlak filtrace do IC prostoru edém
STAV 3 hyperhydratace hyperosmolální Tělo dostává (zadržuje) převážně Na+ Příčiny: masivní příjem Na+ (per os, mořská voda, i.v.) primární nadbytek mineralokortikoidů akutní nemoci glomerulů oboustranná parench. onem. ledvin s chronickou ledv. nedostatečností (GFR < 10 mL/min)
STAV 7 dehydratace hypoosmolální Tělo ztrácí převážně Na+ Příčiny: aliment. nedost. soli v kombinaci se ztrátami primární nedostatek mineralokortikoidů renální ztráty soli: polyurie při akutním sehání ledvin ztráta hypotonických tekutin osmotická diuréza tlaková diuréza u extrémně TK BARTTERŮV sy abusus diuretik
STAV 8 dehydratace izoosmolální Tělo propouští vodu izoosmoticky Příčiny: ztráta krve nebo plazmy, popáleniny punkce ascitu průjem, žlučový drén, píštěle únik do intersticia nebo 3. prostoru rozdrcení tkání střevní obstrukce pankreatitis
Tělo nedostává (propouští) převážně vodu STAV 9 dehydratace hyperosmolální Tělo nedostává (propouští) převážně vodu Příčiny: zvracení průjem pocení insenzibilní ztráty hyperventilace horečka, horko hyperglykémie u diabetes mellitus mannitol
STAV 9 dehydratace hyperosmolální snížená žízeň novorozenc bezvědomí diabetes insipidus (centrální) osmot. diuréza u diabetes mellitus diabetes insipidus (nefrogenní) polyurie při akutním selhání ledvin
Přehled poruch volumu a tonicity včetně příčin 8
Vysvětlivky k obrázku: a – přehnaná kompenzace hyperosmolality (stav 9) vodou b – kompromis pomocí ADH: hypervolemie nestoupá při značném vzestupu NaEC tak výrazně, aby se udržela izoosmolalita c – pokles efektivního krevního volumu d – tři faktory retence Na (GFR, aldosteron, 3. faktor) e – pomocí ADH f – nesteroidní antiflogistika (acetylosalicylová kyselina, salicylát sodný, fenacetin, paracetamol) tlumí ochranné prostaglandiny v ledvině pokles GFR g – SIADH (Inappropriate secretion of antidiuretic hormone) je klinicky euvolemický, subklinicky hypervolemický h – pomocí žízně a ADH, předpokládá se ovšem i jistá ztráta soli
Vysvětlivky k obrázku i – ačkoliv může být dehydratace těla při ztrátě hypotonických tekutin značná, pokles cirkulujího volumu bývá při ní zanedbatelný (čistá ztráta vody hrazena z 90% nikoliv z cirkulujícího objemu) j – je-li ztráta vody o dost vyšší než ztráta soli, může být snížení NaEC provázeno zvýšením PNa k – organizmus masivně ztratil sůl i vodu, rychlou zpětnou vazbou přes žízeň a ADH se však v této extrémní situaci snaží zachovat spíš objem, což se mu zdaří jen zčásti, a ještě za cenu hypotonie (opět kompromis); ztráty soli jsou zde hrazeny pouze pitím l – Na v moči < 10 mmol/L m – Na v moči > 20 mmol/L – příčinou ztráty Na je moč sama n – při malém objemu moče Na v moči > 600 mmol/L
Přehled vlivu renální patofyziologie na volum a osmolalitu EXKRECE Na a H2O NA PŘÍKLADECH RŮZNÝCH PATOFYZIOLOGICKÝCH STAVŮ LEDVIN STAV Na H2O AKUTNÍ NEMOCI GLOMERULŮ RETENCE RETENCE STENÓZA ART. RENALIS RETENCE RETENCE VELMI ZVÝŠENÝ TK EXKRECE EXKRECE TLAKOVÁ DIURÉZA PRERENÁLNÍ AZOTÉMIE RETENCE RETENCE ÚČELNÉ K ÚPRAVĚ TK NEBO VOLUMU
STAV Na H2O AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN RETENCE RETENCE INICIÁL. FÁZE (ANURIE, OLIGURIE) NEJČ. JAKO PREREN. AZOTÉMIE FÁZE RESTITUCE EXKRECE EXKRECE (POLYURICKÁ) - LEDVINA ZTRÁCEJÍCÍ SŮL CHRONICKÉ SELHÁNÍ LEDVIN BEZ BEZ (AŽ DO POKROČILÉHO STUPNĚ) PORUCH PORUCH GFR < 10 - 20 mL/min RETENCE RETENCE TUBULOINTERSTICIÁLNÍ NEMOCI, EXKRECE EXKRECE ADRENÁLNÍ INSUFICIENCE, DIURETI- KA, NEFROPATIE „ZTRÁCEJÍCÍ SŮL“ (např. CHSL)
Patogeneze edémů
Edémy při zvýšení hydrostatického tlaku
Edémy při snížení onkotického tlaku
Edémy při zánětu
Edematózní stavy * s výjimkou primární renální retence 17
Poruchy iontové rovnováhy Obvykle se nevyskytují samostatně, často jsou spojeny s poruchami objemu a osmolarity i ABR Hlavním extracelulárním kationtem je Na+ anionty: Cl- a bikarbonáty Hlavním intracelulárním kationtem je K+ anionty: fosfáty, bíkoviny
Poruchy bilance sodíku
Deplece sodíku Osmotická diuréza Nedostatečná produkce mineralokortikoidů Ztráty tekutin z GIT Profúzní pocení Vypuštění ascitické tekutiny Projevy deplece vyvolány zmenšením objemu extracelulární tekutiny a snížením náplně cévního řečiště
Deplece sodíku Osmotická diuréza Nedostatečná produkce mineralokortikoidů Ztráty tekutin z GIT Profúzní pocení Vypuštění ascitické tekutiny Projevy deplece vyvolány zmenšením objemu extracelulární tekutiny a snížením náplně cévního řečiště
Retence sodíku Vysoký příjem NaCl potravou nebo infúzí Primární hyperfunkce kůry nadledvin – primární hyperaldosteronismus Sekundární hyperaldosteronismus Insuficience ledvin Projevy retence vyvolány celkových zvětšením objemu extracelulární tekutiny a zvýšením náplně cévního řečiště
Hypernatrémie
Hyponatrémie
Poruchy bilance chloridů
Poruchy bilance draslíku
Regulace hladin draslíku v EC tekutině Změnou distribuce K+ mezi intra- a extra- celulární tekutinou Změnou množství vylučovaného K+ ledvinami
Regulace distribuce K+
Regulace exkrece K+ ledvinami
Regulace exkrece K+ ledvinami Aldosteron Zvýšení nabídky sodíku v lumen tubulů Zvýšení rychlosti toku moči v tubulech Změny efektivního cirkulujícího objemu Intracelulární koncentrace K+ Nabídka chloridů v tubulární tekutině Nabídka neresorbovatelných aniontů v tubulární tekutině
Hypokalémie - kardiální Projevy: - neuromuskulární - periferní cirkulace - renální - acidobazické - endokrinní Příčiny deplece K+: - snížený přísun draslíku - redistribuce mezi ECT a buňkami - zvýšené extrarenální ztráty - zvýšené renální ztráty
Hyperkalémie Projevy: Příčiny retence K+: - zvýšený přívod draslíku - snížená eliminace – poruchou funkce ledvin - hypokortikalismem - neúměrným podáním diuretik šetřících draslík
Poruchy bilance vápníku a fosforu Vápník – tvoří cca 2% tělesné hmotnosti - více než 99% je v kostech (zubech) - v séru 2.5 mmol/l (cca 50% ionizovaná forma) - denní příjem: cca 1g (min. 800 mg/den) - regulace: vit. D, vstřebávání tuků (přímo i nepřímo) Fosfor – zásoby zhruba poloviční než Ca2+ - nejvíce v kostech a zubech (cca 85%) - dále součást proteinů, fosfolipidů, fosfátů - parathormon inhibuje aktivní resorpci fosfátů v prox. tubulu
Hormonální regulace bilance kalcia a fosfátů
Hyperkalcémie Projevy: - zvýšení svalové kontrakce - snížení nervosvalové dráždivosti poruchy myokardu (extrasystoly komor, zkrácení QT) poškození ledvin ukládání vápníku do řady tkání Příčiny hyperkalcémie: - primární hyperparathyreoidismus - sekundární hyperparathyreoidismus - terciární hyperparathyreoidismus - paraneoplastický syndrom - intoxikace vit. D - sarkoidóza - Burnettův syndrom (milk-alkali syndrom)
Hypokalcémie Projevy: - snižuje přenos vzruchů nervosval. Ploténkami - zvyšuje nervosvalovou dráždivost Příčiny hypokalcémie: - nedostatečná tvorba parathormonu - osteomalacie a rachitis - malabsorpční syndrom - akutní pankreatitis
Hyperfosfatémie Hypofosfatémie Hypervitaminóza D Hypoparathyreoidismus Selhání ledvin Zvýšená hladina STH Avitaminóza D Hyperparathyreoidismus Malabsorpční syndrom