Olomoucký kraj Petr Novotný Jan Beránek

Poloha Olomoucký kraj se nachází na severovýchodě ČR. Sousedí s Pardubickým krajem na západě, Jihomoravským na jihozápadě, Zlínským na jihovýchodě a Moravskoslezským na severovýchodě

Obecné údaje Rozloha: 5 268 km2 Počet obyvatel: 639 423 (k 1. 1. 2005) z toho 3413 cizinců s přechodným a 3644 s trvalým pobytem Hustota zalidnění: 121,4 obyv./km2 Počet obcí: 397, z toho 27 měst Administrativní centrum: Olomouc (100,8 tis. obyvatel, k 1. 1. 2005) Další větší města: Prostějov (47,2 tis.), Přerov (46,9 tis.), Šumperk (28,5 tis.)

Obecné údaje - srovnání

Administrativní členení Dělí se na 5 okresů: Jeseník,Šumperk,Olomouc,Prostějov,Přerov

Obyvatelstvo Počet obyvatel - 639 857(6.2% ČR) Průměrný věk – 39.8 Hustota obyvatel – 121.4 obyvatel/km2 V kraji převládá mírný přirozený úbytek obyvatelstva

Obyvatelstvo Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 397 obcích, z nichž má 27 obcí přiznaný statut města. V těchto městech bydlí 57,5 % obyvatel. Statutárním městem je krajské město Olomouc, které k 31. 12. 2005 mělo 100 381 obyvatel

Přírodní poměry Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1492 m n. m.). Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou.Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.)

Přírodní poměry Podnebí:Teplé,Mírně teplé,Chladné(ovlivněno hlavně nadmořskou výškou) Vodstvo:úmoří Černého a Baltského moře;řeky:Morava,Haná,Bečva Chráněné území přírody:CHKO Jeseníky, CHKO Litovelské Pomoraví

Přírodní poměry Olomoucký kraj nabízí velké množství přírodních zajímavostí. Turisty je hojně navštěvovaná Chráněná krajinná oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně na vrcholu kopce a dalšími přírodními scenériemi.

Přírodní poměry V Olomouckém kraji leží i řada jeskyní - Javořičské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Přírodní poměry V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−274,5 m).

Socioekonomická sféra společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem patří mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností(10.6%) Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje.

Socioekonomická sféra

Socioekonomická sféra Průměrná mzda-14 824(celkový podprůměr-ale je značně ovlivněna vysokou průměrnou mzdou v Praze) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele je 148 455 Kč a podíl na HDP České republiky byl 4,9 %

Průmysl Přestože průmyslová výroba zaujímá dominantní postavení v ekonomické struktuře, ukazatel tržeb z průmyslové činnosti je výrazně pod celorepublikovým průměrem (68 %) patří také mezi území s mírně podprůměrnou podnikatelskou aktivitou. Průměrná intenzita je pouze v okrese Olomouc a Jeseník. Tradiční jsou obory potravinářského průmyslu zpracovávající místní suroviny ( cukrovary, sladovny,..). Nejsilnějším odvětvím je však i zde strojírenství, významný je i průmysl oděvní.

Průmysl Přerov – Meopta ( optické přístroje) Olomouc – Farmakon ( léčiva) Prostějov – Agrostroj ( zemědělské stroje) Moravské údolí u Olomouce – Mora ( sporáky) Olomouc, Lutín, Hranice – Sigma ( čerpadla)

Zemědělství I zde se projevují značné rozdíly mezi severní hornatou částí a jižní převážně nížinou. Zemědělská půda zaujímá celkem 2 777 km2 z rozlohy kraje (5 268 km2). Z toho je přibližně ze 77 % půda orná.

Zemědělství Severní část: Pro severní část je typický horský typ zemědělství. Je to chladná oblast s průměrnými srážkami okolo 1000 – 1400mm a průměrnými teplotami 2 – 6°C. Málo úrodné půdy většinou štěrkovité až kamenité horské podzoly, hnědé a horské lesní půdy, místy pak rašeliništní půdy. Pěstují se zde především málo náročné plodiny jako je např. oves, brambory, pícniny, len.

Zemědělství Jižní část: Jižní část patří k nejúrodnějším oblastem ČR a řadí se k řepařskému typu zemědělství. Je to mírně teplá až teplá oblast s průměrnými srážkami kolem 600mm a teplotami 8 – 9°C. Jsou zde jílovité či jílovitohlinité hnědozemě a černozemně. Při tocích řek také nivní půdy. Pěstuje se zde pšenice, ječmen, cukrová řepa, řepka, brambory, pícniny, ovoce a zeleniny. Mimo chovu prasat, který se vyznačuje nejvyšší intenzitou u nás, je rozšířen i chov drůbeže.

Zdroje Český statistický úřad Wikipedia