Legislativní moc v ČR s důrazem na Poslaneckou sněmovnu Robert Zbíral 5. října 2010

Historická zkratka I. zemské sněmy již od 13. století –vrcholem 16. století, pokles významu po roce 1621 znovunastartování Říšská rada –Panská sněmovna (nevolená, i doživotní členové za zásluhy) –Poslanecká sněmovna (nejdříve obesílaly zemské sněmy, od 1873 volby, 1907 všeobecné) –pravomoci: kontrola vlády, omezení absolutismu ČSR –nejdříve jednokomorové Národní shromáždění –1920: nová ústava a dvě komory (Národní shromáždění, Senát) přímé volby, poměrný systém, stejná volební období –NS silnější, jemu odpovědnost vlády, Senát se moc neprosazuje

Historická zkratka II. 1946: ústavodárné Národní shromáždění i po roce 1948 –zachována jakoby dělba moci, ale vše jen „kulisa centrálně režírovaného divadla“ (Grónský) –existuje Slovenská národní rada federativní uspořádání 1968 –Slovenská i Česká národní rada věci vážící se k republikám –Federální shromáždění: rovný bikameralismus Sněmovna národů (parita) Sněmovna lidu většinou společné jednání, zákaz majorizace počet projednávaných zákonů nízký ČSFR –formální podoba stejná, ale svobodné volby –snahy o reformy neúspěšné ČR: Poslanecká sněmovna, od 1996 i Senát

Mandát poslance pověření osoby k výkonu práv a povinností plynoucích z členství v komoře volný mandát –formálně žádné příkazy (svobodná vůle) –jak ale dodržet stranickou disciplínu?- tenze opuštění strany nebo klubu v PS minimální procesní omezení pro nezávislé –kauzy tzv. přeběhlíků (nebo konstruktivních poslanců?) Teplík a Wagner ( , z ČSSD) Petr Kott ( , od ODS) Melčák, Pohanka ( , z ČSSD), Snítilý –nakolik a kdy je poslanec loajální? problém neodvolatelnosti poslance, jen standardní druhy zániku

Práva a povinnosti člena komory neslučitelnost funkcí –nelze být členem obou komor inkompatibilita, ne nevolitelnost (např. Šimonovský) –další funkce (soudce, prezident) –zákon o střetu zájmů (159/2006 Sb.) hlavně zaměstnanecké poměry obecně volnější přístup k vedlejším aktivitám –nutné hlásit příjmy, od r sankce za nepodání –do registru jen na žádost, dá se zveřejňovat? platové podmínky –odvozeno od trojnásobku nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře (koeficienty) –základ bez funkcí 59 tisíc předseda výboru místopředseda –další náhrady reprezentace a stravné 9000, cestovné až 34200, asistent 35000, telefon 7000, ubytování v Praze 17000, analýzy 14000; pronájem kanceláře dle místa mandátu (až 30000)

Orgány Sněmovny předseda a místopředsedové –hlavně organizační pravomoci, k tomu ústavní pravomoci (u předsedy) –počet místopředsedů neurčen výbory –základní pracovní aktivity legislativní i kontrolní –od výborů (-2), neodpovídá ministerstvům –různé výbory různě prestižní, obecně každý členem jen dvou –rozdělení funkcí ve výborech i členství věcí politické dohody (snaha o poměrné) podvýbory –může zřídit výbor pro řešení konkrétních otázek komise –obligatorní: kontrola tajných služeb –vyšetřovací komise

Orgány Sněmovny: jak pracují? četnost zasedání –u výborů různé, to samé účast –podvýbory: viz dokument-seznam-pasivnich-snemovnich- podvyboru-a-komisi.html dokument-seznam-pasivnich-snemovnich- podvyboru-a-komisi.html jde vůbec počet (pod)výborů a funkcí snížit? –slib nové koalice 2010 – : 18 výborů a 54 podvýborů –2010: 16 výborů a 51 podvýborů (původní plán daleko tvrdší) –počet funkcionářů : jen 37 poslanců bez funkce, některé výbory až 6 místopředsedů 2010: plán -30 %; zatím výsledky nejasné

Legislativní činnost poslanecká iniciativa –využíváno velmi často –stručnější (málokdy celé), méně úspěšné (20-40%) –poslanec, klub i tzv. „napříč“ návrh- stanovisko vlády (u posl. návrhů)- organizační výbor- zařazení na plénum první čtení –navrhovatel, zpravodaj, obecná rozprava (zamítnutí?- jen málo)- přidělení výboru jednání ve výboru –většinou jeden, možno i více –lhůta 60 dnů (dá se prodloužit) –obecná vs podrobná rozprava –pozměňovací návrhy co s přílepky? tzv. komplexní pozměňovací návrh hlasování o PN a usnesení výboru

Legislativní činnost druhé čtení –zařazení na pořad další schůze –obecná + podrobná rozprava (v ní pozměňovací návrhy) třetí čtení –rozeslání PN –hlasování o PN (z výboru i druhého čtení), pořadí určuje zpravodaj –schválení celku zvláštní druhy řízení –schválení v prvním čtení, legislativní nouze (za mimořádných okolností- ohrožena práva občanů nebo hrozba mimořádných škod) fáze po projednání Senátem –Senát vrací % návrhů –u zamítnutí většinou přehlasování (60 %) –u pozměněných většinou schváleny ve znění Senátu (57 %)

Kontrolní činnost má navrch exekutiva nebo legislativa? role vládní většiny nástroje: důvěra a nedůvěra vládě –důvěra vyslovena až na Topolánka I. vždy –návrhů dost, ale jen jeden úspěšný (Gross skoro) interpelace –ústní (tzv. question time): není tak populární jako v jiných státech –písemné: při nespokojenosti projednání ve Sněmovně –jaká funkce interpelací? vyšetřovací komise, citační právo zákon o státním rozpočtu –rozpočtový výbor- plénum- schválení základních parametrů –„oborové“ výbory a k tomu rozpočtový výbor zde dříve i „porcování medvěda“ (vládní rozpočtová rezerva) –druhé a třetí čtení klasické