Evropa 2020 ve světle krize Petr Zahradník EU Office České spořitelny, New York University, EuroTeam při Evropské komisi, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

– strana 2 Název prezentace -1. reflexe na nastalý ekonomický vývoj a budoucí potřeby; možné dopady nastalé situace -2. cíle Strategie: jejich smysluplnost, realističnost a úroveň naplňování -3. EU 2020 Strategy jako jeden z kamínků mozaiky nedávno přijatých hospodářsko-politických opatření na úrovni EU: potřeba souladu a komplementarity -4. Věcná a obsahová platforma pro příští programovací období kohezní politiky, resp. Víceletého finančního rámce Přístup k EU 2020 Strategy

– strana 3 Název prezentace -Deskripce klíčových okolností : -Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé -Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních -Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný -Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období -Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty -Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.) Systémová analýza situace v euro- zóně a ekonomice EU

– strana 4 Název prezentace Reálná ekonomika –v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -2,7%; JAP: -6,3%; –2010: EU: +1,8%; USA: +2,8%; JAP: +3,7%; –nicméně: 2011 – zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická – ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu; –svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná

– strana 5 Název prezentace Reálná ekonomika

– strana 6 Název prezentace Struktura otevřenosti české ekonomiky

– strana 7 Název prezentace Fiskální situace –Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky: –prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů; –prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více); –prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy – jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům)

– strana 8 Název prezentace Obnovení fiskální discipliny –Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; –Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); –Potřeba „zpoplatnění“ „černých pasažérů“

– strana 9 Název prezentace Obnovení fiskální discipliny (deficit k HDP; %) EU-27-2,4-6,8-6,4 CZ-2,7-5,9-4,7 GR-9,8-15,4-10,5 IRL-7,3-14,3-32,4 EE-2,8-1,7+0,1 SWE+2,2-0,70,0

– strana 10 Název prezentace Obnovení fiskální discipliny (dluh k HDP; %) EU-2762,374,480,0 ↑ CZ30,035,338,5 ↑ GR110,7127,1142,8 ↑ IRL44,465,696,2 ↑ EE4,67,26,6 SWE38,842,839,8

– strana 11 Název prezentace Krize finančního sektoru –týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země – především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor – především FR, poté D, IT, SP, NL, BE); –k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky; –to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově mld. EUR); –Efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice

– strana 12 Název prezentace Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik –Krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.) –Na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky – v pořádku !!!), včetně konkurenceschopnost exportní –Navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU – v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky – potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi

– strana 13 Název prezentace Důvěryhodnost –Obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; –Spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí –Na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst – především Švédsko

– strana 14 Název prezentace Riziko rozpadu euro-zóny –Různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad euro-zóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál; –Jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; –Navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides

– strana 15 Název prezentace Možné scénáře řešení -Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se „uzdraví“ – nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení -Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: „tvrdé přistání“ – státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence → dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: „měkké přistání“ – řízený bankrot – rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení „šampiónů“: Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu -Na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast „nového“ eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna → celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu

– strana 16 Název prezentace Oblasti řešení –Fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko) –Strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU –Finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem

– strana 17 Název prezentace Posílení konkurenceschopnosti a ekonomického ozdravení EU –Krátkodobě: sada stimulačních a ozdravných balíčků I zde se projevila odlišnost ekonomických situací a následně aplikovaných fiskálních politik v rámci EU (celkem EU-27 – objem stimulačních opatření 1,1% HDP v roce 2009 a 0,7% v roce 2010, nejvíce Španělsko (2,3%), Rakousko (1,8%), Finsko (1,7%); Česká republika 1,0%; rozdílný přístup k opatřením na příjmové i výdajové straně; sedm zemí EU nepřijalo žádná opatření –Dlouhodobě: strategický koncept – EU 2020 Strategy

– strana 18 Název prezentace EU 2020 Strategy -EU 2020: v současnosti základní diskutovaný dlouhodobý strategický rámec EU v horizontu roku 2020; -Ambicí je nahradit s rozpaky přijímaný (nicméně, domnívám se že užitečný, byť nenaplněný) dokument Lisabonské strategie rozvoje konkurenceschopnosti EU z roku 2000, prošlý zásadní revizí v roce 2005; - EU 2020 v sobě obsahuje nejen nenaplněné a nedovršené úkoly Lisabonské strategie, ale i skutečnosti nové (zejména dopady a východiska z ekonomické a finanční krize); -Jako zásadní strategický dokument ekonomického rozvoje bude EU 2020 mít rovněž zásadní determinující efekt na budoucí podobu Kohezní politiky EU po roce 2013

– strana 19 Název prezentace EU 2020 Strategy –Krize nejen zkomplikovala ekonomickou výkonnost EU, výrazně zvýšila nezaměstnanost a bezprecedentně zhoršila vývoj veřejných financí, ale současně přinesla řadu nových témat, potenciálně využitelných i pro zacílení budoucí Kohezní politiky EU po roce 2013; –„New approach“ – nový přístup; překonávání ekonomické krize vnímáno jako příležitost naplňování nových rozvojových výzev EU – silnější naplnění znalostního potenciálu; silněji respektovat pohled ochrany životního prostředí a ekologie; –Klíčová slova: znalosti, inovace, šetrné a efektivní využívání přírodních zdrojů; –Očekávané efekty a dopady: především tvorba nových pracovních míst, využití intenzivních faktorů růstu před mnohdy stále dominujícími extenzivními; –Rizika nenaplnění: setrvale nízký růst a stagnace, kdy by ekonomika EU dále ztratila krok jak vůči USA (z pohledu vyspělosti), tak i Číně a dalším asijským, teritoriím (z pohledu dynamiky); –Strategie priorit: pozornost hospodářsko-politických nástrojů a opatření by neměla být rozmělňována do nepřehledného množství podporovaných oblastí, ale zaměřena na nevelký počet těch, jež mají reálnou šanci přinést nejlepší výsledky; úsilí o efektivní symbiózu nástrojů a opatření na národní a unijní úrovni

– strana 20 Název prezentace EU 2020 Strategy –Klíčové omezení: veřejné finance (navržená opatření se budou muset obejít bez velkorysých rozpočtových injekcí a spoléhat se na výraznou omezenost veřejných zdrojů); –Potřeba: dostat deficity veřejného sektoru zpět pod kontrolu; poté: provedení zásadní reformy struktury veřejných výdajů a zavedení účinných preventivních, ex-ante působících opatření (viz nynější diskuse o Evropské měnovém fondu); není doporučováno omezení výdajů na vzdělávání a výzkum; –Orientace podpor a incentivů: šetrné nakládání s energetickými zdroji, přírodou a surovinami; přispět k řešení problémů demografického a sociálního charakteru formou podpory zaměstnanosti

– strana 21 Název prezentace EU 2020 Strategy –1. Determinace ekonomického růstu prostřednictvím znalostních a inovačních faktorů; –2. Vstřícnost vůči občanskému začleňování a averze vůči jakýmkoliv formám diskriminace a bariérám tomuto procesu; –3. Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomický systém a aktivity –Je předpokládáno, že pro každý členský stát EU by mělo být výhodnější sdílet naplňování těchto priorit společně a koordinovaně, než by se je snažil vyřešit sám svými omezenými silami

– strana 22 Název prezentace EU 2020 Strategy – 1. PRIORITA –Vzdělávání – všechny vzdělávací úrovně –Výzkum – Evropský výzkumný prostor – vzájemně propojená výzkumná komunita s velkým prostorem pro partnerství (PPP) –Inovace – zlepšení atraktivnosti rámcových podmínek a přístupu k finančním zdrojům –Kreativita – potřeba účinné a funkční ochrany práv duševního vlastnictví –Digitální hospodářství – kvalitativní proměna jak produktivních činností, tak i „výkonu“ demokracie (nejen elektronické volby, ale diskuse, analýzy apod.) –Potřeba obsahového rozšíření Jednotného vnitřního trhu – o volný pohyb znalostí, výzkumných, vývojových a technologických poznatků v rámci EU

– strana 23 Název prezentace EU 2020 Strategy – 2. PRIORITA –Potřeba reagovat na významné změny v podobě a struktuře trhu práce – flexicurity; –Dosažení stavu, kdy je celoživotní učení a profesní trénink považován za samozřejmost; –Další posílení pracovní mobility, která je v EU průměrně přeshraničně stále velice nízká

– strana 24 Název prezentace EU 2020 Strategy – 3. PRIORITA –Potřeba řešení problému dostupnosti a cenové úrovně nejčastěji využívaných energetických zdrojů – ekologizace hospodářství; –To ovlivní proces korporátní restrukturalizace, rozvoje dopravní, komunikační a energetické infrastruktury a jejich vzájemné propojenosti (GALILEO, GMES, ERTMS, SESAR); –Integrovaná průmyslová politika (řešení problému strukturálního přebytku kapacit a rozvoj kapacit kvalitativně nových; komplementarita s prostředím vytvořeným Jednotným vnitřním trhem)

– strana 25 Název prezentace EU 2020 Strategy – pět cílů –75% obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno; –3% HDP EU by měla být investována do výzkumu a vývoje; –EU by měla snížit emise CO 2 o 20%, zvýšit energetickou účinnost o 20% a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě energie na 20%; –Podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10% a nejméně 40% mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání; –Počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 miliónů

– strana 26 Název prezentace EU 2020 Strategy – sedm stěžejních iniciativ –Digitální agenda pro Evropu –Unie inovací –Mládež v pohybu –Evropa účinněji využívající zdroje –Průmyslová politika pro éru globalizace –Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa –Evropská platforma pro boj proti chudobě

– strana 27 Název prezentace Posílení ekonomické propojenosti v rámci EU samé Logika: 1.stupeň: Jednotný vnitřní trh: nutný předpoklad: trhy zboží, služeb, osob a kapitálu jsou zcela pružné a uvolněné; realita: zejména trhy služeb a osob vykazují značné poruchy z pohledu funkční otevřenosti 2.stupeň: Prostředí společné měny a sblíženého ekonomického prostředí: za předpokladu, že JVT funguje řádně, existence národních měn se stává při vysoké míře ekonomické propojenosti zbytnou překážkou a vytváří se tlak na měnové sjednocení (spontánní versus řízené); dojde-li k zahájení měnového sjednocování, určitá forma koordinace hospodářských politik je nezbytná (společná měnová politika, kohezní politika, kultivace JVT) 3.stupeň: Fiskální koordinace a součinnost: dojde-li ke sblížení ekonomických parametrů v rámci Unie a funguje-li JVT bez poruch a je-li jeho potenciál naplňován (což asi není reflexe současnosti, ale spíše zbožné přání), přichází na řadu i potřeba fiskální koordinace pravidel a parametrů

– strana 28 Název prezentace European Economic Governance –Ucelený a koherentní balík zásadních reforem ( ); Evropský semestr hospodářsko-politické koordinace: posílení Paktu stability a růstu(silnější zaměření na dluh a udržitelnost; kontrola makroekonomických nerovnováh; včetně odlišností v konkurenceschopnosti, zajištění efektivní kontroly strukturálních reforem); –Evropská facilita pro finanční stabilitu (ESFS) – provizorium; Evropský stabilizační mechanismus (ESM) – trvalé řešení od poloviny roku 2012 –Sankční a incentivní rozměr (dotkne se i možností čerpání v rámci Kohezní politiky EU)

– strana 29 Název prezentace Fiskální koordinace a součinnost –Možné a představitelné formy: -Vymezení a dodržování pravidel fiskální disciplíny ex-post (závazky pro dosažení maximálně přípustné výše deficitu a dluhu k HDP, doplněné účinným sankčním mechanismem v případě prohřešku); -Sbližování pravidel pro formulaci daňové i výdajové politiky (harmonizace daňových sazeb i výdajových rámců); -Koordinace ex-ante tvorby rozpočtů a rozpočtových výhledů; -Zřízení specifické unijní autority pro výkon rozpočtového dozoru; -Nový rozpočtový rámec a struktura rozpočtu EU přizpůsobena novým okolnostem (mezičlánek, jehož naplnění by mohlo vést ke konečnému přiblížení se vizi); -Nová struktura rozpočtové politiky, vymezující kompetenci unijní, národní a regionální (municipální) – přizpůsobený fiskální federalismus – spíše dlouhodobá vize, než reálně představitelný koncept

– strana 30 Název prezentace Finanční krize a finanční trhy -Průběh finanční krize – především v některých členských státech EU – odkryl potřebu přizpůsobení a zesílení konceptu regulace a dohledu nad finančními trhy v EU; -Říjen 2008: skupina expertů na vysoké úrovni, v čele Jacques de Larosière (bývalý prezident EBRD); identifikace systémové poruchy: ve finančním sektoru EU funguje Jednotný trh, finanční instituce fungují napříč hranicemi, ale dohledové aktivity zůstávají většinou na národní úrovni, nerovnoměrné a často nekoordinované

– strana 31 Název prezentace Potřeba změny –Potřeba konvergence v technických pravidlech mezi členskými státy; mechanismu pro zajištění dohody a kooperace mezi národními orgány dohledu; rychlého a efektivního mechanismu, jež by zajišťoval konzistentní aplikaci pravidel, která by byla nezbytná a koordinovaného rozhodování v příslušných oblastech v případě krizových a nouzových situací

– strana 32 Název prezentace Potřeba změny –Skupina došla k závěru, že do té doby fungující poradní výbory pro finanční služby nebyly dostatečně vybaveny k naplnění těchto funkcí; –Září 2009: Evropská komise předložila návrh; – – Evropský parlament po dosažení dohody členských států (Rada) schválil nový dohledový a regulační rámec pro finanční regulaci v EU s účinností od ledna 2011

– strana 33 Název prezentace Dosavadní stav (do konce roku 2010) –Tři výbory pro finanční služby na úrovni EU; –Na rozdíl od nově založených evropských dohledových autorit (European Supervisory Authorities; ESAs), tyto výbory měly pouze poradní kompetenci a mohly pouze vydávat nezávazné instrukce a doporučení; národní dohledové orgány přeshraničních finančních skupin musely spolupracovat s kolegy v jiných zemích; pokud však některé nesouhlasily, nebyl zde mechanismus k řešení problémů; mnoho technických záležitostí bylo stanoveno na úrovni členských států a mezi nimi existují značné rozdíly

– strana 34 Název prezentace Nové prvky rámce Evropského finančního dohledu –Evropský výbor pro systémová rizika (European Systemic Risk Board; ESRB); –Tři nové ESAs pro finanční sektor: –Evropská bankovní autorita (European Banking Authority; EBA) – Londýn –Evropská autorita pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penze (European Insurance and Occupational Pensions Authority; EIOPA) – Frankfurt –Evropská autorita pro cenné papíry a kapitálové trhy (European Securities and Markets Authority; ESMA) – Paříž –Nové autority sestávají z 27 národních dohledů –Rámec dává Evropě společnou politiku a postup a společné metody při detekci rizik, jež se mohou nahromadit ve finančním systému

– strana 35 Název prezentace ESRB –Účinný systém včasného varování –Monitoruje a oceňuje potenciální hrozby týkající se finanční stability, které vycházejí z MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE a z vývoje v rámci finančního systému jako takového (proto dohled nad makro-stabilitou/ obezřetností) –Včasná varování před systémovými riziky; testování zranitelnosti finančního systému vůči vzájemně propojeným, komplexním, sektorovým a mezisektorovým systémovým rizikům

– strana 36 Název prezentace ESAs –Pracují v rámci a v tandemu se stávajícími národními autoritami na ochranu finančního zdraví jednotlivých finančních společností a na ochranu zákazníků finančních služeb; dohled nad MIKROSTABILITOU/ obezřetností –Kombinace národně založeného dohledu firem se silnou koordinací na úrovni EU → vytvoření harmonizovaných pravidel a sladěné dohledové praxe

– strana 37 Název prezentace ESAs –Vytváření specifických pravidel pro národní autority a finanční instituce –Rozvoj technických standardů, instrukcí a doporučení –Monitoring, jak jsou pravidla vymáhána národními autoritami –Přijímání aktivit v krizovém období, včetně zákazu určitých produktů –Dávat dohromady a rozřešovat možné spory národních dohledů –Zajišťovat konzistentní dodržování legislativy EU

– strana 38 Název prezentace Předmět regulace –Směrnice o schématech pojištění vkladů –Směrnice o kapitálové přiměřenosti (BASEL III; kapitálové rezervy na horší časy; odpovídající kvalita a kvantita kapitálu) –Regulace agentur kreditního ratingu –Doporučení o principech odměňování –Transparentnost derivátů a hedge fondů –Bankovní daň

– strana 39 Název prezentace Souvislost s dalšími aktivitami –Kondicionalita –EFSF (European Financial Stability Facility)

– strana 40 Název prezentace Shrnutí: pohled na funkčnost euro- zóny a ekonomiky EU vymezeníoblastdokumenty a politiky instituce a pravomoci úzké definiční charakteristiky euro-zóny – maastrichtská kritéria nyní zejména fiskální koordinace a koordinace hospodářských politik Pakt stability a růstu; ECB, Evropská komise, Rada – společné a koordinované politiky širší Jednotný vnitřní trh - Montiho zpráva - Pravidla pro finanční trhy - směrnice o službách - Schengen Evropská komise a národní státy nejširší konkurenceschopnost - EU 2020; - Pakt Euro plus - národní plány reforem vesměs národní státy; koordinační role Evropské komise

– strana 41 Název prezentace Souhrn přijatých opatření –Během uplynulých dvou let: bezprecedentní počet přijatých návrhů na překonání následků ekonomické a finanční krize a vytvoření systémů preventivního charakteru, jejichž aplikací by ekonomiky EU byly vůči budoucím krizím odolnější a současně měly připravený a systematizovaný mechanismus, který bude pro účely překonávání příští krize použitelný, a nikoliv obtížně a improvizovaně vytvářený

– strana 42 Název prezentace Souhrn přijatých opatření Září 2010: soubor legislativních opatření k posílení managementu hospodářské politiky v EU i euro- zóně: Evropský semestr Šest právních předpisů (Six-Pack Measures): změna preventivní a nápravné části Paktu stability a růstu; účinný rozpočtový dohled; požadavky na rozpočtový rámec; prevence, náprava a prosazování opatření v případě makroekonomických nerovnováh (na základě přehledu makroekonomických ukazatelů)

– strana 43 Název prezentace Souhrn přijatých opatření 1.Posílení společného ekonomického programu a přísnějšího dohledu ze strany EU 1.1 Schválení hospodářských priorit pro EU (Strategie Evropa 2020; Roční analýza růstu; Pakt Euro plus) 1.2 Akt o jednotném trhu (makroekonomická stabilita; strukturální reformy; posílení růstu) 1.3 Přísnější dohled EU nad hospodářskými a fiskálními politikami (Pakt stability a růst: větší transparentnost; přísnější pravidla; lepší prosazování); odstraňování makroekonomické nerovnováhy a nevyvážené konkurenceschopnosti 1.4 Každoroční projednávání hospodářských priorit a priorit rozpočtové politiky na koordinované a časově totožné bázi (Evropský semestr)

– strana 44 Název prezentace Souhrn přijatých opatření 2. Zabezpečení stability euro-zóny (ESM od poloviny roku 2012; provizorně dočasný mechanismus a mechanismus dvoustranných úvěrů) 3. Ozdravení finančního sektoru (nová struktura finančního dohledu; definice přísnějších pravidel pro kapitálové požadavky na banky, investiční společnosti a pojišťovny; lepší řízení rizik; zajištění, aby žádný finanční aktér, trh a produkt neunikly dohledu; zvrácení stávající situace morálního hazardu, kdy banky de facto spoléhají na zásah vlád; zátěžové testy bank

– strana 45 Název prezentace Vazba na VFR a kohezní politiku 1. Zpomalující růst HDP→ větší poptávka po dodatečných finančních zdrojích; snaha akcelerovat poptávku → snaha problémových zemí opatřit si zdroje v rámci kohezní politiky; současně doprovázená silnější pozicí čistých plátců určovat si podmínky → země, které nejsou ani příliš problémové, ani nepředstavují významné čisté plátce, se mohou ocitnout mimo hlavní proud → problémové země se budou snažit přesvědčit čisté plátce, že vyhoví inovovaným pravidlům kohezní politiky či nárokům na využití výdajů VFR 2. Nerovnoměrná úroveň růstu napříč EU → poptávka nejen v EU-12, ale i mnoha zemích a regionech EU-15 → konkurence se vyostří a argumentace potřebou získání kohezních prostředků se rozšíří na valnou část Evropy → potřeba pečlivé identifikace a následného výběru spojenců i konkurentů v rámci celé EU-27

– strana 46 Název prezentace Vazba na VFR a kohezní politiku 3. Tlak na finančních trzích; růst úrokových sazeb v problémových zemích → vyšší poptávka po kohezních penězích v těchto zemích → pro problémové země díky výrazně zvýšeným nákladům na výpůjčky na soukromých trzích se kohezní peníze i při stanovení pravidel návratnosti a zvýšení spoluúčasti stanou atraktivní 4. Vysoká míra nezaměstnanosti cyklická i strukturální → silný tlak na využití kohezních peněz na opatření na trhu práce → neměly by být v tomto kontextu řešeny pouze země výrazně problémové, ale též ty, které mají sice výrazně nižší míru nezaměstnanosti, ale současně i řadu jiných strukturálních poruch na trhu práce

– strana 47 Název prezentace Vazba na VFR a kohezní politiku 5. Klesající ekonomický, investorský a podnikatelský sentiment → prohlubování klimatu nejistoty, preference defenzivních strategií → viz výše (3.) 6. Probíhající proces fiskální konsolidace → v období mnohde razantní fiskální konsolidace budou kohezní prostředky jedním z mála typů zdrojů možných investic a expanze → viz výše (1. – 3.)

– strana 48 Název prezentace Vazba na VFR a kohezní politiku 1. Balík šesti legislativních opatření k posílení fiskální a makroekonomické disciplíny a zpřísnění pravidel paktu stability a růstu → země, které nejsou schopny nově přijatým či inovovaným pravidlům vyhovět, by měly být v rámci kohezní politiky sankcionovány → výhoda pro Českou republiku, jež nevykazuje známky fatálních fiskálních a makroekonomických nerovnováh, paralyzujících chod její ekonomiky 2. Soulad se Strategií Evropa 2020 → respektování faktorů rozvoje konkurenceschopnosti → ex-ante kondicionality 3. Soulad s paktem Euro plus → rozšíření vnímání konkurenceschopnosti o některé důležité průřezové indikátory → ex-ante kondicionality

– strana 49 Název prezentace Vazba na VFR a kohezní politiku 4. Ozdravení finančního sektoru → důležitá podmínka pro realizaci kohezní politiky, opírající se o větší akcent na efektivnost a návratnost; zdravý a stabilizovaný finanční sektor bude významným partnerem 5. Koordinovaná tvorba fiskálních a rozpočtových výhledů → zvýšení tlaku na transparentnost rozpočtových procesů v jednotlivých členských státech 6. Respektování pravidel a procedur Evropského semestru → posílení transparentnosti při aplikaci politik podpory konkurenceschopnosti v jednotlivých členských státech

Děkuji Vám za pozornost !!!