Ionizujíc í z á řen í MUDr. Rastislav Maďar, PhD.

Ionizující záření Uvolňov á n í a přenos energie ve formě hmotných č á stic nebo vln elektromagnetick é ho z á řen í, kter é ionizuj í hmotn é prostřed í Pod é l sv é dr á hy odtrhuj í elektrony z elektronov é ho obalu atomů či molekul Vznik á t í m iontový p á r Ionizace může v é st k negativn í m zdravotn í m důsledkům

Ionizující záření Při průniku z á řen í l á tkou se č á st energie přenese na l á tku - absorbce energie Přenos energie na l á tku jist é hmotnosti – D á vka – J/kg = Gray (Gy) Množstv í energie předan é tk á ni na jednotce dr á hy (jeden mikrometr) č á stice

Ionizující záření Rtg. z á řen í, gama z á řen í a beta č á stice vytv á řej í ionizac í asi 100 iontových p á rů na jeden mikrometr tk á ně, kterou proch á zej í Rychl é neutrony, protony a beta č á stice – 2000 iontových p á rů (20x biologicky ú činněj ší ) – vysoký line á rn í přenos energie

Účinek ionizujícího záření Ionizuj í c í z á řen í – odevzd á v á č á st energie hmotn é mu prostřed í a pod é l sv é dr á hy tvoří iontov é p á ry Někdy vznikaj í v l á tce sekund á rně nabit é č á stice s vysokou kinetickou energií a jsou schopn é pod é l sv é dr á hy ionizovat Kromě toho vznik á tepeln á energie Na buněčn é ú rovni se klinicky projev í po š kozen í DNA, radiolýza vody (voln é radik á ly)

Biologické účinky ionizujícího záření Nestochastick é - akutn í nemoc z oz á řen í - akutn í lok á ln í po š kozen í - nen á dorov é pozdn í po š kozen í - po š kozen í plodu v děloze

Biologické účinky ionizujícího záření Stochastick é ú činky - malign í n á dory - genetick é změny

Nestochastické účinky - existence d á vkov é ho prahu - v oblasti nad prahem procento postižených a intenzita po š kozen í stoup á s d á vkou z á řen í - radiačn í dermatitida - p ři mal é d á vce nedoch á z í k postižen í u ž á dn é ho oz á řen é ho jedince

Stochastické účinky - pozdn í, n á hodný - jejich pravděpodobnost se stoupaj í c í d á vkou line á rně stoup á - pro různ é tk á ně byly stanoveny různ é koeficienty rizika - pravděpodobnost vzniku n á doru po oz á řen í tk á ně 1 sievertem - vliv předev ší m u leuk é mi í, n á dorů plic, rakovina žaludku, tlust é ho střeva, š t í tn é žl á zy, ml é čn é žl á zy (močový měchýř, j í cen, j á tra, kosti, kůže, ovarium)

Ozáření organizmu vysokými dávkami Hiro š ima - nejdř í v nestochastick é ú činky (akutn í nemoc z oz á řen í, kožn í změny) - později stochastick é (leuk é mie, solidn í n á dory)

Ochrana pracovníků a monitorování expozice Z á kon č í slo 18/1997 o m í rov é m využ í v á n í jadern é energie a ionizuj í c í ho z á řen í (atomový z á kon) Zav á d í tř í dy zdrojů, kategorie pracovi š ť, kategorie pracovn í ků St á tn í ú řad pro jadernou bezpečnost

Ochrana pracovníků a monitorování expozice Ž á dn á činnost vedouc í k oz á řen í lid í se nesm í provozovat, pokud z n í neplyne dostatečný prospěch oz á řeným jedincům nebo společnosti (princip zdůvodněn í ) Vý š e individu á ln í ch d á vek, počet exponovaných osob a pravděpodobnost expozic mus í být udržov á ny tak n í zk é, jak lze dos á hnout s uv á žen í m a ekonomických a soci á lních hledisk (princip optimalizace) Expozice jednotlivců mus í být podř í zena d á vkovým limitům (princip nepřekročen í limitů)