Sezóna v gastronomii

Jaro (21.3 – 20.6)

Bylinky, zelenina (chřest, cibule, ředkvičky, saláty, špenát, jarní cibulky, rebarbora) Jehněčí maso Červen – jahody, hrášek, třešně Velikonoce, svátek práce, den dětí, den matek. Pokrmy připravované na jaře by měly být pestré, vizuálně přitažlivé a plné vitaminů.

Chřestové slavnosti – koncem dubna a v první polovině května. Pořádají se prakticky po celé republice. Food festivaly – např. Víno a Delikatesy v Praze, Karlovy Vary, Brno (Špilberk Food Festival), Prague Food Festival Pivní akce – např. český pivní festival v Praze, Zlín Bíííír fest, na Zelený čtvrtek se vaří tzv. Zelené pivo, což je speciální pivo ochucené bylinným extraktem původem ze Starobrna (od roku 2006). Velikonoční košty vín, slavnosti růžového vína – světový den vody 22.4 – den země 5.6 – den životního prostředí

Léto (21.6 – 23.9)

Ovoce a zelenina (angrešt, jahody, třešně, višně, borůvky, meruňky, broskve, letní jablka, cukety, fazole, hrách, kedlubny, květák, okurky, rajčata, ředkvičky, saláty, melouny, papriky, z hub hřiby, žampiony, lišky). Pokrmy připravované v létě by měly být lehké a osvěžující. Vhodné je přidat víc nápojů a salátů.

Letní svátky: letní prázdniny a následný nástup do školy v září, den myslivců a rybářů, krojované hody (v Čechách tzv. posvícení), slavnosti sklizně (u hroznů tzv. vinobraní, u obilí tzv. dožínky). Další akce: V červnu se pořádá na řadě míst republiky tzv. jahodobraní Koncem června končí sezóna chřestu Pokračují pivní slavnosti a ochutnávky vín v létě jsou časté grilovací (barbecue) akce Červen – den myslivosti, den rybářství. 7.7 – den čokolády 1.8 – období burčáku 2.8 – slavnosti okurek ve Znojmě Září = měsíc biopotravin Září je také začátkem hlavní lovecké sezóny

Podzim (24.9 – 21.12)

Čerstvě sklizené ovoce a zelenina (hrušky, jablka, švestky, hrozny, brambory, celer, cibule, cukety, fenykl, kaštany, kukuřice, mrkev, rajčata, ředkve, ořechy, lesní houby). Z masa bývá oblíbené vepřové a husy. Podzimní pokrmy by měly být syté, plné právě sklizených surovin.

Pokračuje vinobraní, období burčáku a období hlavní lovecké sezóny, v řadě vesnic a měst probíhají hody či posvícení, v tichém rozjímání probíhá svátek všech svatých (1. 11) a svátek zemřelých neboli tzv. dušičky (2. 11), v anglicky mluvících zemích jim předchází bujaré oslavy svátku zvaného Halloween – 31.10), na podzim také probíhá svátek svatého Václava (28. 9) a svátek svatého Martina (11. 11). Čtyři týdny před Vánoci začíná období adventu, které je charakteristické adventními trhy je den charakteristický mikulášskou nadílkou. Další akce: Burčákové slavnosti všude po celé ČR Slavnosti sklízení – kromě vinobraní ještě například hruškobraní, jablkobraní, švestkobraní atd – mezinárodní den kávy a světový den vegetariánů Od poloviny října výlovy rybníků – den chleba – mezinárodní den kuchařů Pořádají se tzv. svatováclavské slavnosti (sv. Václav je nejen patronem České země ale i pivovarníků a vinařů) Na svátek svatého Martina se degustuje tzv. svatomartinské víno – první víno ročníku. Konzumuje se svatomartinská husa a případně i další pokrmy jako například povidlové koláče.

Zima

Od konce prosince do konce března. Kapusta, pórek, cibule, česnek, kořenová zelenina, zelí, dýně, kedlubny, zazimovaná jablka a hrušky. Pokrmy mají být sytější, teplé. Oblíbené jsou husté polévky, masa a tučnější pokrmy.

Zimní svátky: vánoční svátky, oslavy silvestra a Nového roku, masopust, svátek sv. Valentýna (14. 2), den žen (8. 3). Další akce: Časté jsou degustace vín a pálenek. Na konci prosince ještě vánoční trhy a ochutnávky cukroví. Košty zelí. Vepřové hody, zabíjačky, na druhou stranu se často pořádají i vegetfesty (akce pro vegetariány). Kurzy vaření. V březnu vychází Guide Michelin. Masopust (na Moravě tzv. fašank) – jedná se o křesťanský svátek, který trvá od tří králů do tzv. Popeleční středy. Po ní následuje čtyřicetidenní půst do Velikonoc. Proto se masopust označuje za svátky hodování, které vyvrcholí masopustní zábavou v úterý před Popeleční středou.