Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Evaluace v mateřské škole
Advertisements

Konference Asociace aktivních škol
AUTOEVALUACE neboli VLASTNÍ HODNOCENÍ MŠ Martina Kupcová.
Hodnocení škol a školských zařízení
VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOL A HODNOCENÍ ČŠI
Mgr. Alena Lukáčová, Ph.D., Dr. Ján Šugár, CSc.
VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY z pohledu ČŠI "Cesta ke kvalitě"
Vlastní hodnocení školy ► evaluace = lat. valere – přeneseno do angličtiny= self-evaluation ► Scrivena, 1991 = „proces určování podstaty, hodnoty a ceny.
Aktuální problémy v přípravě učitelů (Komise pro přípravu učitelů Rady VŠ) Materiál pro 17. zasedání předsednictva Rady VŠ dne
EVALUACE REALIZACE ICT STRATEGIE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT listopad 2006 (c) Radek Maca.
„Umět a znát, abychom si v životě věděli rady“
Vlastní hodnocení školy a školní vzdělávací program
Hodnocení škol a ředitelů zřizovatelem – Zlínským krajem
RNDr. Jana Sýkorová SOŠ a SOU technické, Třemošnice, Sportovní 322
Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje RČ: CZ.1.07/1.3.06/
KARIÉRNÍ SYSTÉM ŘEDITELŮ
PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
Kvalitní škola – kritéria a indikátory hodnocení
Autoevaluace školy RNDr. Irena Přádná Gymnázium F. X. Šaldy Liberec 2007
Kvalita ve vzdělávání - kvalita VŠ. Co je to kvalita? Kvalitou (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy se rozumí žádoucí (optimální)
Rámcové a školní vzdělávací programy
Model kvalitní školy Mgr. Tomáš Zatloukal PhDr. Ondřej Andrys, MAE
Tematické setkání externí skupiny MŠMT Prioritní osa 4 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora celoživotního učení a rovného přístupu ke kvalitnímu.
Tematické setkání externí skupiny MŠMT Prioritní osa 4 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora celoživotního učení a rovného přístupu ke kvalitnímu.
Prioritní osa 4 Podpora celoživotního učení a rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání jednání Řídicího výboru Operačního programu Výzkum,
AUTOEVALUACE KVALITA A EFEKTIVITA VÝUKY
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Hodnocení kvality VŠ 15. seminář Podpora výuky a učení se na VŠ Jak podpořit kvalitní vysokoškolské.
1 Evaluace a hodnocení EvaluaceAutoevaluace ©. 2 EVALUACE /Autoevaluace EVALUACE vyjadřuje souhrnně teorii, metodologii a praxi veškerého hodnocení nejrůznějších.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 10: Personální řízení v MSP.
Vlastní hodnocení školy KA 03/5 Metodická setkávání „Vzdělávací tržiště“ Mgr. Pavlína Karlová.
Kariérní systém učitelů PhDr. Jitka Miklová, MŠMT
SETKÁNÍ PRACOVNÍCH SKUPIN MAP vzdělávání ORP ŠUMPERK Mgr. Ivana Hanáková, Mgr. Martin Kuchtík.
Název kapitoly Název podkapitoly Text Rozvoj klíčových kompetencí v rámci oborových didaktik, průřezových témata mezipředmětových vztahů Praha, 1. února.
Porada ředitelů škol a školských zařízení Mgr. Ivana Přichystalová zástupkyně ředitelky Jihomoravského inspektorátu ČŠI Brno, 26. a 27. srpna 2015.
Projektový záměr Podpora pedagogů MŠ Odborná diskuze MŠMT,
Profese učitele z pohledu praxe střední školy (vážně i nevážně) Duben 2008.
STANDARDIZACE PROFESNÍCH ČINNOSTÍ UČITELE Projekt MŠMT ČR pro rok 2008.
Projekt „Inovace vzdělávacího programu Inovace vzdělávacího programu VOŠS Ostrava a rozšíření o kombinovanou formu vzdělávání Mgr. Michaela Holaňová.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
Předškolní vzdělávání.  Rámcový vzdělávací program vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla.  Školní vzdělávací program vytváří každá mateřská.
1 Výsledky učení a novela zákona o VŠ seminář Impuls , AVU Tomáš Fliegl odbor vysokých škol, MŠMT.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání.
SETKÁNÍ ŘÍDÍCÍHO VÝBORU MAP vzdělávání ORP ŠUMPERK Mgr. Ivana Hanáková, Mgr. Martin Kuchtík.
Operační programy Výzkum, vývoj a vzdělávání a Zaměstnanost HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY.
Kvalita a efektivita počátečního vzdělávání ve školním roce 2015/2016
Projekt Podpora práce učitelů - PPUČ
Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj (KIPR)
Testování žáků (státní) – dosavadní zkušenosti
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Budování kapacit pro rozvoj škol II
11. Evaluace/hodnocení Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy vymezuje § 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním,
OŠMS, Krajský úřad Kraje Vysočina
Komplexní systém hodnocení
Evaluace v mateřských školách
Strategické řízení a plánování ve školách a v územích
OŠMS, Krajský úřad Kraje Vysočina
Hodnocení procesu vzdělávání prostřednictvím sledování výuky
Vzdělávaní a stanovení cílů ÚOS
Mgr. Milan Rambousek ředitel Libereckého inspektorátu
První zkušenosti s evaluací
AUTOEVALUACE CESTA KE KVALITĚ
Pedagogická diagnostika Možnosti a typy diagnostiky
Kvalita a akční plánování rozvoje vzdělávání. kvalita a akční plánování rozvoje vzdělávání.
Model intenzivní podpory
Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO)
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v JčK
PS Vzdělávání NS MAS ČR pro IPo MAP
Transkript prezentace:

Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy PhDr. Martin Chvál, Ph.D. Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Praha, 9. června 2015 NIQES, CZ.1.07/4.1.00/22.0003

Cíle modelu kvalitní školy Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Cíle modelu kvalitní školy Obecný cíl: Zvyšování kvality škol v České republice skrze Specifické cíle: Zkvalitnění inspekční činnosti (nová sada kritérií, vypracování návazné jednotné inspekční metodiky) Sjednocování pohledů na kvalitu školy u všech aktérů vzdělávání, které umožňuje zaměřenější usilování o její dosažení (podrobněji popsaná kvalita v jednotlivých kritériích, metodická doporučení pro školy, příklady inspirativní praxe) Získávání relevantnějších informací pro hodnocení vzdělávací soustavy, které umožní cílenější zavádění vhodných opatření (větší relevance a spolehlivost získávaných informací skrze jednotné inspekční metodiky a na ně navazující vzdělávání inspektorů)

Úkoly k řešení (z února 2015) Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Úkoly k řešení (z února 2015) Dopracovat pro všechna kritéria (aktuálně redukce ze 40 na 26) Uvážlivě modifikovat pro různé typy škol (aktuálně MŠ, ZŠ, G, SOŠ, VOŠ) Postupně sjednocovat vnímání hodnotících kritérií a škál mezi ČŠI a školami Postupně zavádět do praxe ČŠI a směřovat k dialogické evaluaci škol (např. Scriven, 2003, Stufflebeam a Shinkfield, 2007, Pol in Chvál a kol. 2012) Hodnocení externí i interní je realizováno skrze stejný hodnotící systém a konfrontace těchto perspektiv je součástí inspekční činnosti ve školách Scriven, M. (2003). Evaluation Theory and Metatheory. In: T. Kellaghan, D. L. Stufflebeam, & L. A. Wingate (Eds.), International Handbook of Educational Evaluation. Part One, (s. 15 – 30). Perspectives. Dordrecht: Kluwer Academics Publishers. Stufflebeam, D. L. & Shinkfield, A. J. (2007). Evaluation. Theory, Models, and Aplications. San Francisco: John Wiley and Sons, Inc. Chvál a kol. (2012). Školy na cestě ke kvalitě. NÚV.

Prvky modelu kvalitní školy Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Prvky modelu kvalitní školy Uspořádaná struktura kritérií s modifikacemi podle typů škol Posuzovací škály na úrovni kritérií s podrobnými popisy každého stupně škály Inspekční metodika pro hodnocení Hospitační záznamy, záznamy o škole čerpající z analýzy dokumentace, rozhovorů s vedením školy, učiteli, aj. Metodická doporučení pro školy Pro funkční provázání autoevaluace a externí evaluace škol Příklady inspirativní praxe Pestrá nabídky popisů kvality v jednotlivých kritériích v konkrétních školách

Atributy prvků modelu kvalitní školy Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Atributy prvků modelu kvalitní školy Prvky modelu Veřejně přístupné Stabilita Od kdy Kritéria s popisy ANO 2015/2016 Škály s popisy Možná po odladění v praxi Inspekční metodiky NE Cíleně ANO, Ale možné obměňovat, doplňovat podle aktuálních priorit Postupně do 1 roku Metodická doporučení pro školy ANO, s mírnými obměnami do 2 let Příklady inspirativní praxe postupně

(záměr nových kritérií) Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Úloha kritérií a škál hodnocení Nyní Blízká realita (záměr nových kritérií) Vize Kritéria škola Vodítko pro inspekční činnost Struktura hodnocení systém NE Struktura popisu kvality, možnost stanovování priorit Škály NE, resp. přesnější opora pro inspekční činnost ANO Užity v různých metodikách pro sběr dat ve školách

Nutné podmínky přechodu od blízké reality k vizi Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Nutné podmínky přechodu od blízké reality k vizi Škály s popisy jsou veřejné Kritéria i škály jsou i ve školách srozumitelné a přijímané Je zavedena nová podoba inspekční zprávy Hodnocení včetně posouzení na škále je realizováno dialogicky i s formou závěrečného protokolu o hodnocení (součást inspekční zprávy) – propojení autoevaluace a externí evaluace škol

Popisy škál aktuálně Postupně vznikají pro všechna kritéria Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Popisy škál aktuálně Postupně vznikají pro všechna kritéria Diskutována jsou různá dilemata: Obecnost vs. konkretizace (jednoznačnost) Úpravy pro různé typy škol Vyloučení překryvů v popisech mezi kritérii i stupni škály Vlastní vymezení jednotlivých stupňů škály

Kritérium – příklad (ZŠ) Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Kritérium – příklad (ZŠ) Oblast 4: Výuka Kvalitní vzdělávání směřující k dobrým vzdělávacím výsledkům všech žáků je základem kvalitní školy. (zdůvodnění) Kritérium 4.1: Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují výuku v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a potřebami žáků. Pedagogové promýšlejí a připravují výuku v souladu s kurikulárními dokumenty, na základě dosavadních znalostí a zkušeností žáků a s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám. Budují u žáků motivaci k učení, rozvíjejí všechny okruhy vzdělávacích cílů (tj. vědomosti, dovednosti i postoje) a podněcují žáky ke kritickému myšlení. Na žáky kladou jasné, přiměřené a srozumitelné požadavky, seznamují žáky se vzdělávacími cíli a vedou je k vyhodnocování jejich dosahování. (vysvětlení prostřednictvím ideálního stavu, vize)

Posuzovací škála Na úrovni kritérií (26) Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Posuzovací škála Na úrovni kritérií (26) Jednotné názvy a významy stupňů Specifický popis každého stupně u každého kritéria s modifikací podle typu školy 4 stupně: Výborná úroveň Očekávaná úroveň Úroveň vyžadující zlepšení Nevyhovující úroveň

Posuzovací škála - příklad Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Posuzovací škála - příklad Kritérium 4.1: Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují vzdělávání v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a individuálními potřebami dětí. Výborná úroveň: Všichni pedagogové promýšlejí a připravují výuku na základě dosavadních znalostí a zkušeností žáků a s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám. Budují u žáků motivaci k učení, prokazatelně rozvíjejí všechny okruhy vzdělávacích cílů (tj. vědomosti, dovednosti i postoje) a podněcují žáky ke kritickému myšlení. Na žáky kladou jasné, přiměřené a srozumitelné požadavky, seznamují žáky se vzdělávacími cíli a vedou je k vyhodnocování jejich dosahování.

Posuzovací škála - příklad Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Posuzovací škála - příklad Kritérium 4.1: Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují vzdělávání v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a individuálními potřebami dětí. Očekávaná úroveň: U většiny pedagogů je patrná snaha vycházet z dosavadních znalostí a zkušeností žáků a přihlížet k jejich specifickým potřebám. Budují u žáků motivaci k učení, snaží se rozvíjet všechny okruhy vzdělávacích cílů (tj. vědomosti, dovednosti i postoje) a podněcují diskusi ve výuce. Na žáky kladou jasné požadavky a ověřují, zda jim žáci porozuměli. Žáky seznamují se vzdělávacími cíli a diskutují jejich dosahování.

Posuzovací škála - příklad Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Posuzovací škála - příklad Kritérium 4.1: Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují vzdělávání v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a individuálními potřebami dětí. Úroveň vyžadující zlepšení: Většina pedagogů při přípravě výuky nevychází z dosavadních znalostí a zkušeností žáků a nepřihlíží k jejich specifickým potřebám. Je patrná snaha žáky motivovat a specifikovat vzdělávací cíle, ty jsou však úzce zaměřeny na vzdělávací obsah. Pedagogové formulují požadavky kladené na žáky v souladu se stanovenými vzdělávacími cíli. Srozumitelnost požadavků pro žáky není systematicky ověřována.

Posuzovací škála - příklad Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Posuzovací škála - příklad Kritérium 4.1: Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují vzdělávání v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a individuálními potřebami dětí. Nevyhovující úroveň: Většina pedagogů  při přípravě výuky nevychází z dosavadních znalostí a zkušeností žáků  a nepřihlíží k jejich specifickým potřebám. Pedagogové žáky cíleně nemotivují k učení, při výuce se omezují pouze na vědomostní cíle, a i tyto často nejsou dobře promyšleny. Požadavky na žáky nejsou jasně a konsistentně formulovány.

Prvky modelu kvalitní školy Úloha kritérií a škál v modelu kvalitní školy Prvky modelu kvalitní školy Uspořádaná struktura kritérií s modifikacemi podle typů škol Posuzovací škály na úrovni kritérií s podrobnými popisy každého stupně škály Inspekční metodika pro hodnocení Hospitační záznamy, záznamy o škole čerpající z analýzy dokumentace, rozhovorů s vedením školy, učiteli, aj. Metodická doporučení pro školy Pro funkční provázání autoevaluace a externí evaluace škol Příklady inspirativní praxe Pestrá nabídky popisů kvality v jednotlivých kritériích v konkrétních školách

PhDr. Martin Chvál, Ph.D. Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze NIQES, CZ.1.07/4.1.00/22.0003