Římská kultura Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o římské kultuře.
Základní pojmy latina rétorika etika akvadukt thermy koloseum kúrie tribun lidu právo veta konzul diktátor
Římská kultura ovlivněna řeckou a etruskou kulturou jazyk – latina předchůdce románských jazyků (italština, francouzština, španělština, portugalština či rumunština) a více než polovina slov v angličtině ve středověku univerzální jazyk vzdělanců, dodnes terminologie mnoha věd dnes je latina „mrtvým jazykem“ – tj. aktivně se s ní nemluví písmo – latinka (dodnes používané = naše písmo) slova převzatá z latiny obr. 1
Římská kultura Zápis do sešitu ovlivněna řeckou a etruskou kulturou jazyk – latina předchůdce románských jazyků dnes je latina „mrtvým jazykem“ písmo – latinka
Římské číslice I – 1, 2 a 3 a jím odpovídající znaky I, II a III graficky vyjadřují jednotlivé prsty V a X – V (5) je vyjádřením dlaně s pěti prsty, X (10) jsou dvě dlaně u sebe (10 prstů) L a C – latinsky sto je centum - odtud C, L (50) tedy vzniklo „rozpůlením“ znaku pro 100 (C). D a M – tisíc je latinsky mille (odtud M pro 1000), D pro 500 vznikl grafickým „půlením“ znaku M, tentokrát svisle zkrácení zápisu: IV = 4 IX = 9 XL = 40 XC = 90 CD = 400 CM = 900 pomůcka pro zapamatování, jak jdou číslice po sobě: Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města
Zápis do sešitu Římské číslice 1, 2, 3 – I, II, III 4, 5, 6 – IV, V, VI 7, 8 – VII, VIII 9, 10 – IX, X 50 – L 100 – C 500 – D 1000 – M pomůcka pro zapamatování: Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města
Náboženství Bohové mnohobožství (polyteismus) bozi jsou převzati, jako bohy uctívali i císaře, od 380 n. l. oficiální křesťanství Bohové Řím Řecko Jupiter (2.p. Jova,…) Zeus Venuše Afrodíté Diana Artemis Minerva Athéna Mars Áres Ceres Deméter Bakchus Dionýsos Amor Erós Pluto Hádés Vulcanus Héfaistos Juno Héra Merkur Hermés Neptun Poseidón Vesta Hestia
Zápis do sešitu Náboženství mnohobožství (polyteismus), bozi jsou částečně převzati z Řecka , později přebírali i jiná božstva (Egypt, Malá Asie atd. – Isis /Eset, Mithra) jako bohy uctívali i císaře od počátku 4. stol. n. l. tolerováno křesťanství, od 380 n. l. křesťanství státním náboženstvím Říma Řím Řecko Jupiter (2.p. Jova,…) Zeus Venuše Afrodíté Diana Artemis Minerva Athéna Mars Áres Ceres Deméter Bakchus Dionýsos Amor Erós Pluto Hádés Vulcanus Héfaistos Juno Héra Merkur Hermés Neptun Poseidón Vesta Hestia
Literatura řečnictví: Cicero poesie: Vergilius (Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické, Aeneis), Ovidius (Proměny), Horatius historie: Cesar (Zápisky o válce galské), Titus Livius, Tacitus próza: Petronius, Seneca filozofie: císař Marcus Aurelius, Cicero, Seneca, Lucretius obr. 2
Zápis do sešitu Literatura řečnictví: Cicero poesie: Vergilius (Aeneis), Ovidius (Proměny), Horatius historie: Cesar (Zápisky o válce galské), Tacitus próza: Petronius, Seneca filozofie: Cicero, Seneca
Vzdělanost vzdělání a výchově dětí věnovali Římané velkou pozornost důležitá byla úcta ke starším lidem, úcta k rodinným i římským tradicím veřejné školy – výuka latinské a řecké mluvnice, literatury, matematiky, gramatiky, básnictví, základy důležitých oborů: zemědělství, vojenství, rétorika (= řečnictví, důležité pro politickou kariéru) domácí škola – žáci se vzdělávali doma (rodiče, domácí učitelé) dbali na etiku (morálku, to co je v chování dobré a co špatné) měli rozvinuté lékařství
Zápis do sešitu Vzdělanost úcta ke starším lidem, úcta k tradicím veřejné školy – latinská a řecká mluvnice, literatura, matematika, básnictví, zemědělství, vojenství, rétorika (= řečnictví, důležité pro politickou kariéru) domácí škola dbali na etiku rozvinuté lékařství
Architektura 1. venkovská obydlí (vily – majetné vrstvy, chýše – ostatní) 2. městská obydlí (atriové domy – zámožní, činžovní domy (3-4 patra) - ostatní 3. veřejné stavby: vítězné oblouky a vítězné sloupy (oslava vojevůdců a císařů) amfiteátry (gladiátorské hry) – Colosseum cirky (dostihy koňských spřežení) baziliky (tržnice a soudní budovy) x ve středověké křesťanské Evropě označení typu chrámu obdobné stavební dispozice jako v dobách Říma akvadukty (vodovody) chrámy (Panteon – chrám všech bohů v Římě, později křesťanský kostel) thermy – veřejné lázně silnice (nejznámější asi Via Appia) obr. 3
Zápis do sešitu Architektura 1. venkovská obydlí (vily, chýše) 2. městská obydlí (atriové domy, činžovní domy) 3. veřejné stavby: vítězné oblouky a sloupy (oslava vojevůdců a císařů) amfiteátry (gladiátorské hry) cirky (dostihy koňských spřežení) baziliky (tržnice a soudní budovy akvadukty (vodovody) chrámy thermy – veřejné lázně silnice
Právo římští občané patřili do rodů, které měly společná jména, pozemky, pohřebiště a náboženské obřady vyšší článek byla kúrie – dohromady 10 rodin v čele kúrie stál náčelník a poradní sbor 300 stařešinů nejvyšší moc měli patricijové plebejci mohli volit své zástupce – tribuny lidu, ti měli konečné slovo proti zásahům úředníků a patricijů – právo veta úředníky volil do funkcí lidový sněm na jeden rok ti pak volili dva konzuly – nejvyšší úředníky v době ohrožení byl zvolen jeden diktátor nejdokonalejší právní systém starověku počátky v zákonu dvanácti desek, stalo se (ve středověku)vzorem pro právo většiny zemí Evropy, Ameriky, Austrálie a řady zemí v Africe a Asii (přejato od evropských kolonizátorů)
Zápis do sešitu Právo rody se společným jménem, pozemky atd. 10 rodin = kúrie, v čele náčelník a stařešinové největší moc – patricijové, plebejci volili tribuny lidu právo veta = zásah tribunů proti patricijům úředníci voleni lidovým sněmem na 1rok nejvyšší úředníci – dva konzulové v době ohrožení jeden diktátor nejdokonalejší právní systém starověku zákon dvanácti desek vzor pro právo většiny zemí Evropy (ve světě přejato od evropských kolonizátorů)
OPAKOVÁNÍ Římská kultura Náboženství Římské číslice ovlivněna řeckou a etruskou kulturou jazyk – latina předchůdce románských jazyků dnes je latina „mrtvým jazykem“ písmo – latinka Římské číslice 1, 2, 3 – I, II, III 4, 5, 6 – IV, V, VI 7, 8 – VII, VIII 9, 10 – IX, X 50 – L 100 – C 500 – D 1000 – M pomůcka pro zapamatování: Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města Náboženství mnohobožství (polyteismus) bozi jsou převzati, jako bohy uctívali i císaře, od 380 n. l. oficiální křesťanství Bohové Řím Řecko Jupiter (2.p. Jova,…) Zeus Venuše Afrodíté Diana Artemis Minerva Athéna Mars Áres Ceres Deméter Bakchus Dionýsos Amor Erós Pluto Hádés Vulcanus Héfaistos Juno Héra Merkur Hermés Neptun Poseidón Vesta Hestia
OPAKOVÁNÍ Právo Literatura Vzdělanost Architektura řečnictví: Cicero poesie: Vergilius (Aeneis), Ovidius (Proměny), Horatius historie: Cesar (Zápisky o válce galské), Tacitus próza: Petronius, Seneca filozofie: Cicero, Seneca Vzdělanost úcta ke starším lidem, úcta k tradicím veřejné školy – latinská a řecká mluvnice, literatura, matematika, básnictví, zemědělství, vojenství, rétorika (= řečnictví, důležité pro politickou kariéru) domácí škola dbali na etiku rozvinuté lékařství Architektura 1. venkovská obydlí (vily, chýše) 2. městská obydlí (atriové domy, činžovní domy) 3. veřejné stavby: vítězné oblouky a sloupy (oslava vojevůdců a císařů) amfiteátry (gladiátorské hry) cirky (dostihy koňských spřežení) baziliky (tržnice a soudní budovy akvadukty (vodovody) chrámy thermy – veřejné lázně silnice Právo rody se společným jménem, pozemky atd. 10 rodin = kúrie, v čele náčelník a stařešinové největší moc – patricijové, plebejci volili tribuny lidu právo veta = zásah tribunů proti patricijům úředníci voleni lidovým sněmem na 1rok nejvyšší úředníci – dva konzulové v době ohrožení jeden diktátor nejdokonalejší právní systém starověku zákon dvanácti desek vzor pro právo většiny zemí Evropy (ve světě přejato od evropských kolonizátorů)
Otázky a úkoly Znáš nějaká slova, která se v češtině normálně používají, a mají svůj původ v latině? Ve kterých oborech se latina dosud aktivně používá? Jaký typ náboženství se ve starém Římě praktikoval, monoteismus, nebo polyteismus? Znáš jméno nějakého římského boha? Co je typické pro římské náboženství? Napiš dnešní datum římskými číslicemi. Vysvětli, co znamená slovo diktátor dnes. Co znamenalo ve starém Římě? Znáš nějakého diktátora z historie? Kdybys mohl/a navštívit Řím, jakou památku bys chtěl/a vidět?
Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-07-30]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 6: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2007. 152 s. ISBN 978-80-7238-208-4. [2014-07-30] obr. 1 – nápis na Trenčínské skále http://files.vsetko-mozne.webnode.sk/200000006-1384313dbd/rimksynapis.jpg obr. 2 – Publius Vergilius Maro http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Publius_Vergilius_Maro1.jpg/450px-Publius_Vergilius_Maro1.jpg obr. 3 – colosseum http://media.novinky.cz/857/218574-top_foto1-o61q3.jpg?1357300020
Slova převzatá z latiny Latinská slova dnes používaná: ambulance (ambulare – chodit, zdravotnické zařízení pro docházející nemocné) benevolentní (benevolens – dobromyslný, laskavý, ochotný) benefice – akce hudební či divadelní, jejíž veškerý výtěžek se daruje někomu (beneficium – dobrodiní, přízeň, úsluha) kolega (collega – druh v úřadě – úřady byly obsazovány dvěma nebo více úředníky se stejnou pravomocí, spoluúředník) forma (forma – tvar, vzhled, podoba) gratulace (gratulatio – blahopřání, díkůvzdání) infekce (infectio – barvení, potřísněný, nákaza, infekce) kauza (causa – příčina, důvod, podnět) debilita (debilitas – slabost, vysílení, zesláblost, mdlost) deklarace (declaratio – objasnění, osvědčení) vulgární (vulgaris – obecný, obyčejný, všední, nízký) atd.
Slova převzatá z latiny Česká slova latinského původu: noc (nox) nota (nota – značka, známka, znamení, později i hudební značka pro tóny) semeno (semen – sémě, semeno, rod, pokolení, kmen, potomek) koruna (corona – věnec, koruna) nový (novus) dát (dare) host (hospes) titul (titulus) atd.